Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Úvod

Fylogeneze poddruhu Homo sapiens sapiens je od doby svého vzniku (-35 000 let) provázena fenoménem, který se zásadně podílel na odlišném rozvoji primátů a následném specifickém postavení homininů v živočišné hierarchii této planety. Tímto fenoménem nemyslíme nic jiného než opoziční postavení palce proti ostatním prstům ruky (hominizační komplex – komplex ruky), který umožnil rozvoj uchopovacích schopností a pracovních dovedností člověka. Je tedy nesporné, že vedle bipedie, opozice palce spolu s hledáním nových pracovních nástrojů zjednodušujících život hrála zásadní roli v prohlubování kognitivního potenciálu člověka. Člověk se tak stal rozumnou a sociální bytostí.  Není nezajímavé, že se ani jedinci poddruhu Homo sapiens sapiens z nejstarších nálezů, snad kromě robustnější a nižší postavy v podstatných znacích nelišili od současného člověka. Tento fakt ale nekoresponduje se způsobem života, jakým žili naši předkové po mnohá tisíciletí a jakým žije člověk na začátku 21. století. 

V dnešní době hraje vedoucí úlohu rozvoje lidské civilizace západního světa technický pokrok zejména v oblasti výzkumu nových technologií, komunikace a umělé inteligence. Osobní počítače vstoupily v druhé polovině 20. století do našich životů a zaujaly zde pevnou pozici v ulehčování činností snad ve všech pracovních odvětvích. Tak se z velmi pohybově aktivního člověka během několika desítek let stává člověk, který převážnou část dne stráví vsedě.  Je nesporné, že počítače výrazně zkvalitňují a zjednodušují pracovní proces v mnohých oblastech lidských činností. Na druhé straně se ale výraznou měrou podílejí na prohlubování hypoaktivity člověka a na vzniku tzv. sedavého způsobu života. Ten provází rozvoj mnoha závažných chronických onemocnění nebo rizikových faktorů podstatných pro vznik těchto onemocnění. Důležitost adekvátní pohybové aktivity při předcházení chronickým onemocněním si uvědomuje celosvětová odborná veřejnost. Uvádí se že, pohybová aktivita snižuje incidenci, prevalenci, počet ochoření a úmrtí způsobené kardiovaskulárními onemocněními (ty mají na svědomí největší počet úmrtí v zemích tzv. západní kultury), metabolickými onemocněními jako diabetes mellitus typu II, hypercholesterolémií, obezitou podmíněnými onemocněními, osteoporózou, bolestmi zad, nádorovými onemocněními tlustého střeva a prsu, depresemi a dalšími, s respektem k takzvanému „aktivnímu životnímu stylu“ zahrnujícímu pracovní aktivitu, pravidelnou pohybovou činnost během každodenního života a sport ve volném čase. Adekvátní pohybová aktivita je tedy základní složkou zkvalitnění života a ochrany funkční kapacity, svobody a nezávislosti jedince. Vědomi si závažnosti této problematiky, jsme se v našem projektu zaměřili na edukaci nejen studentů FSpS, ale i široké veřejnosti, která by měla vést k většímu porozumění dané problematice a následné prevenci vhodně volenou pohybovou aktivitou.

Autoři
Autoři

Mgr. Martin Sebera; Mgr. Lenka Beránková, Ph.D.; Bc. Petr Zaoral |
doc. PaedDr. Jitka Kopřivová, CSc.; Mgr. Petr Ježek; Luboš Hrazdira |
Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita |
Logo Fakulty sportovních studií
| Technická spolupráce:
| Servistní středisko pro e-learning MU na Elportále, 2007
| Nahoru, vstoupit na úvodní stránku webu, přístupnost