Diabetes mellitus II. typu se díky současnému životnímu stylu stává stále rozšířenějším problémem společnosti. Zejména v posledních dvou desetiletích se povážlivě zvýšil výskyt tohoto onemocnění.
Přímá spojitost mezi nemocí, sedavým způsobem života, nadváhou, nadměrným příjmem potravy a energie, fyzickou inaktivitou a mnoha dalšími faktory, které nám přináší nynější doba, je nesporná.
Nebezpečí onemocnění spočívá v chronické hyperglykémii, která může vést k poškození nebo úplnému selhání mnoha orgánů, především krevních cév, nervů, zraku a ledvin. Za jeden z hlavních léčebných prostředků je považována pohybová aktivita.
Náš výzkum za pomoci dlouhé verze mezinárodního dotazníku k pohybové aktivitě IPAQ (International Physical Activity Questionnaire) zkoumal četnost fyzické zátěže v posledních sedmi dnech u výzkumné skupiny diabetiků II. typu a kontrolní skupiny jedinců bez onemocnění ve věku od 40 do 55 let.
Cíl
Srovnání množství a druhu pohybových aktivit diabetiků II. typu a jedinců bez onemocnění ve středním věku.
Materiál a metodika
Data pro výzkum byla nashromážděna během roku 2011, kdy se výzkumný a kontrolní soubor skládal ze 40 probandů (20 mužů a 20 žen) ve věku od 40 do 55 let. Výzkumnou skupinu tvořili pacienti trpící diabetem mellitus II. typu, docházející do Fakultní nemocnice v Brně. Kontrolní skupina byla nehomogenní a náhodně sestavena se snahou o zastoupení různorodých povolání.
Věková hranice byla stanovena na 40 až 55 let, zejména kvůli přibližnému vrcholu manifestace onemocnění v tomto období života.
Pro získání potřebných dat jsme pro výzkum použili dlouhou verzi mezinárodního dotazníku IPAQ v české verzi. Dotazník od probandů zjišťuje data o pohybové aktivitě trvající souvisle nejméně 10 minut nebo inaktivitě v posledních sedmi dnech jejich každodenního života. Obsahuje otázky hodnotící dobu trvání a týdenní četnost provádění intenzivní pohybové aktivity, středně zatěžující pohybové aktivity, a chůze v rámci zaměstnání, dopravy, domácích prací a při volnočasových aktivitách. V poslední části dotazníku je samostatná kategorie otázek zaměřených na čas strávený sezením a doplňkové demografické údaje o respondentovi (pohlaví, věk, placené zaměstnání a hodiny v něm týdně strávené, výška, váha, bydliště, způsob bydlení, kuřáctví, vlastnictví psa, kola nebo chaty, organizované formy pohybové aktivity a nejčastěji realizovaný a preferovaný druh pohybové aktivity). (Nykodým a Mitáš in Zvonař–Korvas–Nykodým et al., 2010). Dotazník hodnotí pohybovou aktivitu v rámci volného času, aktivit v domácnosti a na zahradě, aktivit v zaměstnání a aktivit při přesunech z místa na místo. Druhá verze se detailněji dotazuje na specifické druhy pohybových aktivit realizovaných v každé ze čtyř sledovaných oblastí. Jednotlivé části jsou strukturovány tak, aby poskytovaly nezávislý výsledek pro chůzi, středně zatěžující aktivity a intenzivní aktivity v každé ze sledovaných oblastí (zaměstnání, přesuny, domácí práce a volný čas).
Intenzivní pohybová aktivita je v dotazníku charakterizována jako tělesně náročná pohybová aktivita, která se vyznačuje těžkou tělesnou námahou a výrazně rychlejším a těžším zadýcháním než v klidu. Jako přiklad jsou uvedeny: zvedání těžkých břemen, kopání, rytí, těžké stavební práce, výstup do schodů, odklízení sněhu, běh, aerobik, rychlé plavání nebo rychlá jízda na kole.
Středně zatěžující pohybová aktivita se vyznačuje střední tělesnou námahou, při níž se dýchá trochu víc než v klidu. Patří sem aktivity, jako jsou nošení lehčích břemen, zametání, mytí oken, hrabání na zahradě, drhnutí podlahy, plavání běžným tempem, jízda na kole běžnou rychlostí nebo čtyřhra v tenise. Středně zatěžující pohybová aktivita nezahrnovala chůzi, která má samostatnou část v dotazníku.
Chůze je pozorována v zaměstnání i v domácnosti, v přesunech chůzí z místa na místo, ale i při rekreaci, sportu, cvičení nebo vyplňování volného času. (Frömel, Bauman, Nykodým et al., 2006)
Popis vyhodnocení dat
Následující tabulky popisují biologické a antropometrické údaje výzkumného a kontrolního souboru.
Průměrné hodnoty výzkumného souboru:
Tab. 7 Průměrná výška mužů výzkumného souboru byla 178,15 ± 7,92 cm
Tab. 8 Průměrná výška žen výzkumného souboru byla 167,6 ± 6,19 cm
Tab. 9 Průměrná hmotnost mužů výzkumného souboru byla 95,05 ± 13,34 kg
Tab. 10 Průměrná hmotnost žen výzkumného souboru byla 86,25 ± 18,88 kg
Tab. 11 Průměrný BMI mužů výzkumného souboru byl 29,97 ± 3,89 kg/m2
Tab. 12 Průměrný BMI žen výzkumného souboru byl 30,77 ± 6,82 kg/m2
Tab. 13 Průměrný věk mužů výzkumného souboru byl 47,5 ± 4,30 let
Tab. 14 Průměrný věk žen výzkumného souboru byl 49,35 ± 4,69 let
Kontrolní soubor se skládal rovněž ze 40 probandů (20 mužů a 20 žen) ve věku od 40 do 55 let.
Průměrné hodnoty kontrolního souboru:
Tab. 15 Průměrná výška mužů kontrolního souboru byla 178,75 ± 6,16 cm
Tab. 16 Průměrná výška žen kontrolního souboru byla 164,75 ± 5,23 cm
Tab. 17 Průměrná hmotnost mužů kontrolního souboru byla 85,55 ± 14,15 kg
Tab. 18 Průměrná hmotnost žen kontrolního souboru byla 66,70 ± 9,09 kg
Tab. 19 Průměrný BMI mužů kontrolního souboru byl 26,76 ± 4,19 kg/m2
Tab. 20 Průměrný BMI žen kontrolního souboru byl 24,63 ± 3,58 kg/m2
Tab. 21 Průměrný věk mužů kontrolního souboru byl 49,35 ± 4,69 let
Tab. 22 Průměrný věk žen kontrolního souboru byl 47,45 ± 3,17 let
Výsledky a diskuse
Při dotazníkovém šetření jsme zkoumali, zda existuje statisticky významný rozdíl v pohybových preferencích u diabetiků II. typu a jedinců bez onemocnění. Získaná data byla zpracována v programu Statistica 9.0, Microsoft Excel XP Professional metodou T-test pro nezávislé soubory. Hladina statistické významnosti byla stanovena p <0,05 a věcné významnosti ve frekvenční charakteristice 0,5 dne a v úrovni týdenní pohybové aktivity 240 MET-min/týden, což představuje přibližně 1 hodinu středně zatěžující pohybové aktivity.
Zpracování výsledků z dotazníků bylo provedeno v souladu s doporučenou metodikou „IPAQ Research Committe“ ( www.ipaq.ki.se).
Všechny druhy pohybové aktivity byly převedeny na sjednocující jednotku MET-min/týden. Tato jednotka kombinuje informace o době trvání dané pohybové aktivity a její intenzitě. Díky jednotce MET-min/týden můžeme porovnávat i velmi odlišné typy pohybové aktivity. Výpočet MET-min/týden se provádí použitím vzorce:
MET = doba trvání pohybové aktivity v minutách * MET score dané aktivity uvedené v doporučené metodice „IPAQ Research Commite“ (Nykodým, 2009)
Při vyhodnocování dotazníku IPAQ jsme hodnotili několik kategorií: celková pohybová aktivita v zaměstnání, celková pohybová aktivita při domácích pracích, celková pohybová aktivita při přesunech, celková pohybová aktivita ve volném čase, celková pohybová aktivita při chůzi, celková středně zatěžující aktivita, celková intenzivně zatěžující aktivita, celková pohybová aktivita a průměrná doba strávená sezením v průběhu jednoho pracovního dne a průměrná doba strávená sezením v průběhu jednoho víkendového dne.
Tab. 23 Celková pohybová aktivita v zaměstnání
Z tabulky 23 vyplývá, že mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v množství prováděné pohybové aktivity v zaměstnání za týden. Průměrná pohybová aktivita v zaměstnání mírně převažovala u výzkumného souboru, který vykonal v průměru 3283 MET-minuty/týden pohybové aktivity, zatímco kontrolní soubor vykonal průměrně 2976,825 MET-minuty/týden pohybové aktivity v zaměstnání.
Tab. 24 Celková pohybová aktivita při přesunech (chůze nebo jízda na kole)
Z tabulky 24 vyplývá, že u průměrné celkové pohybové aktivity při přesunech z místa na místo za týden, kde byla sledována chůze nebo jízda na kole, byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi kontrolním a výzkumným souborem. Výzkumný soubor vykonal v průměru 1293,938 MET-minuty/týden pohybové aktivity při přesunech, zatímco kontrolní soubor vykonal průměrně 791,025 MET-minuty/ týden.
Tab. 25 Celková pohybová aktivita při domácích pracích
Z tabulky 25 vyplývá, že mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v množství prováděné pohybové aktivity vykonané při domácích pracích za týden. Průměrná pohybová aktivita mírně převažovala u kontrolního souboru, který vykonal v průměru 1525,313 MET-minuty/týden pohybové aktivity, zatímco výzkumný soubor vykonal průměrně 1219 MET-minuty/týden pohybové aktivity při domácích pracích.
Tab. 26 Celková pohybová aktivita ve volném čase a při sportu
Z tabulky 26 vyplývá, že mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v množství prováděné pohybové aktivity vykonané ve volném čase a při sportu za týden. Průměrná pohybová aktivita velmi mírně převažovala u kontrolního souboru, který vykonal v průměru 1180,35 MET-minuty/týden pohybové aktivity, zatímco výzkumný soubor vykonal průměrně 1127,625 MET-minuty/týden pohybové aktivity ve volném čase a při sportu.
Tab. 27 Celková pohybová aktivita při chůzi
Z tabulky 27 vyplývá, že mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v množství prováděné pohybové aktivity vykonané při chůzi za týden. Průměrná pohybová aktivita mírně převažovala u výzkumného souboru, který vykonal v průměru 3044,063 MET-minuty/týden pohybové aktivity, zatímco kontrolní soubor vykonal průměrně 2504,7 MET-minuty/týden pohybové aktivity při chůzi.
Tab. 28 Celková středně zatěžující pohybová aktivita
Z tabulky 28 vyplývá, že mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v množství prováděné středně zatěžující pohybové aktivity za týden. Průměrná středně zatěžující pohybová aktivita mírně převažovala u výzkumného souboru, který vykonal v průměru 2931,5 MET-minuty/týden středně zatěžující pohybové aktivity, zatímco kontrolní soubor vykonal průměrně 2805,813 MET-minuty/týden středně zatěžující pohybové aktivity.
Tab. 29 Celková intenzivně zatěžující pohybová aktivita
Z tabulky 29 vyplývá, že mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v množství prováděné intenzivně zatěžující pohybové aktivity za týden. Průměrná intenzivně zatěžující pohybová aktivita mírně převažovala u kontrolního souboru, který vykonal v průměru 1165,5 MET-minuty/týden intenzivně zatěžující pohybové aktivity, zatímco výzkumný soubor vykonal průměrně 970,5 MET-minuty/týden intenzivně zatěžující pohybové aktivity.
Tab. 30 Celková pohybová aktivita
Z tabulky 30 vyplývá, že mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v množství celkové prováděné pohybové aktivity za týden. Průměrná celková pohybová aktivita mírně převažovala u výzkumného souboru, který vykonal v průměru 6946,313 MET-minuty/týden celkové pohybové aktivity, zatímco kontrolní soubor vykonal průměrně 6476,012 MET-minuty/týden celkové pohybové aktivity.
Tab. 31 Průměrná doba strávená sezením v průběhu jednoho pracovního dne (v minutách)
Z tabulky 31 vyplývá, že mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v průměrné době strávené sezením v průběhu jednoho pracovního dne za týden. Průměrná doba strávená sezením v průběhu jednoho pracovního dne mírně převažovala u kontrolního souboru, který seděl v průměru 305,25 minut v průběhu jednoho pracovního dne, zatímco výzkumný soubor seděl v průměru 303,75 minut v průběhu jednoho pracovního dne.
Tab. 32 Průměrná doba strávená sezením v průběhu jednoho víkendového dne (v minutách)
Z tabulky 32 vyplývá, že mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v průměrné době strávené sezením v průběhu jednoho víkendového dne za týden. Průměrná doba strávená sezením v průběhu jednoho víkendového dne mírně převažovala u výzkumného souboru, který seděl v průměru 399 minut v průběhu jednoho víkendového dne, zatímco kontrolní soubor seděl v průměru 336 minut v průběhu jednoho víkendového dne.
Obr. 16 Struktura pohybové aktivity podle činnosti
Z obrázku 16 je patrné, že diabetici z výzkumného souboru vykonávali průměrně více pohybové aktivity v zaměstnání za týden, konkrétně 3283 MET-minuty/týden, zatímco kontrolní soubor zdravých jedinců vykonal průměrně 2976, 825 MET-minuty/týden pohybové aktivity v zaměstnání během sledovaného týdne.
U přesunů z místa na místo vykazuje výzkumný soubor signifikantně vyšší průměrnou pohybovou aktivitu než kontrolní soubor. Diabetici vykonali průměrně 1293,938 MET-minuty/týden, zatímco zdraví jedinci 791,025 MET-minuty/týden.
Při domácích pracích vykázali mírně vyšší pohybovou aktivitu jedinci z kontrolního souboru, a sice 1525,313 MET-minuty/týden. Diabetici vykonali v průměru 1219 MET-minuty/týden pohybové aktivity při domácích pracích.
Během volnočasových aktivit a sportu nebyl mezi soubory téměř žádný rozdíl v průměrné vykonané pohybové aktivitě. Kontrolní soubor vykonal v průměru 1180,35 MET-minuty/týden a výzkumný soubor 1127,625 MET-minuty/týden pohybové aktivity ve volném čase a při sportu během sledovaného týdne.
Obr. 17 Struktura pohybové aktivity podle intenzity
Z obrázku 17 je patrné, že zdraví jedinci vykonávali mírně vyšší průměrnou intenzivně zatěžující pohybovou aktivitu, a to 1165,5 MET-minuty/týden. Diabetici vykazovali 970,5 MET-minuty/týden intenzivně zatěžující pohybové aktivity během sledovaného týdne.
Středně zatěžující pohybová aktivita byla u obou souborů téměř shodná. Výzkumný soubor zaznamenal 2931,5 MET-minuty/týden a kontrolní soubor 2805,813 MET-minuty/týden středně zatěžující pohybové aktivity.
Průměrně vykonaná pohybová aktivita při chůzi mírně převažovala u výzkumného souboru. Nabývala hodnot 3044,063 MET-minuty/týden. Kontrolní soubor vykázal 2504,7 MET-minuty/týden pohybové aktivity při chůzi během týdne.
Vyšší celkovou pohybovou aktivitu jsme zaznamenali u výzkumného souboru, který nabýval hodnot 6946,313 MET-minuty/týden. Na druhé straně kontrolní soubor vykázal 6476,012 MET-minuty/týden celkové pohybové aktivity během sledovaného týdne.
Obr. 18 Doba strávená sezením za týden
Z obrázku 18 lze vyčíst, že v oblasti průměrné doby strávené sezením v průběhu jednoho pracovního dne nebyl nalezen téměř žádný rozdíl mezi sledovanými soubory. Kontrolní soubor seděl v průměru 305,25 minut v průběhu jednoho pracovního dne a výzkumný soubor 303,75 minut, což znamená téměř nulový rozdíl.
Ani u průměrné doby strávené sezením v průběhu jednoho víkendového dne nebyl mezi sledovanými soubory nalezen výrazný rozdíl. Mírně delší dobu proseděli diabetici, kteří sezením strávili průměrně 399 minut v průběhu jednoho víkendového dne. Zdraví jedinci trávili sezením průměrně 336 minut během jednoho víkendového dne.
Celková doba sezení za sledovaný týden nebyla logicky rovněž signifikantně odlišná. Výzkumný soubor diabetiků proseděl za týden 2316,75 minut, což bylo přibližně 38,6 hodin. Kontrolní soubor proseděl za týden 2198,25 minut, což bylo přibližně 36,6 hodin.
Shrnutí
Cíl výzkumu porovnat pohybové preference diabetiků II. typu a jedinců bez onemocnění byl splněn. Výzkumná skupina diabetiků vykonala statisticky významně více pohybové aktivity pouze při přesunech z místa na místo, tedy při chůzi nebo jízdě na kole. Výzkumný soubor vykonal v průměru 1293,938 MET-minut/týden pohybové aktivity při přesunech, zatímco kontrolní soubor vykonal průměrně 791,025 MET-minut/týden. V ostatních kategoriích však statisticky významný rozdíl nalezen nebyl. Z toho můžeme usuzovat, že zvýšený objem chůze je jedinou realizovanou pohybovou aktivitou diabetiků, kterou se snaží vykonávat pro kompenzaci svého onemocnění, na rozdíl od zdravé populace. Znamená to, že při volbě prostředku, kterým se dostanou z bodu A do bodu B, volí diabetici častěji než jedinci bez onemocnění z našeho výzkumu právě chůzi, což je pozitivní zjištění. Diabetikům doporučované zvýšení pohybové aktivity ve volném čase a při sportu nemůžeme však potvrdit a tedy pouze apelovat na pacienty, aby zvýšily jejich pohybové aktivity v této oblasti, zejména kvůli jeho kompenzačnímu účinku.
V praxi je třeba intenzivně edukovat a motivovat zdravou veřejnost i pacienty, kteří již trpí diabetem II. typu. Je nutné, aby byl diabetikům předkládán jasný a přehledný plán vhodné pohybové aktivity, stravovacího režimu a ostatní léčby. Pro zvýšení zájmu populace o pohybovou aktivitu je třeba rozšiřovat možnosti zapojení se do pravidelné fyzické aktivity (například úvodní hodiny zdarma, debaty s odborníky, finanční příspěvky státu na rozvoj sportovních center a podobně). Dále je třeba propagace a přesné popisování zásadního vlivu pohybové aktivity na zdraví člověka. Je rovněž nutné věnovat pozornost celoživotním návykům k pohybové aktivitě, vytvářet ekonomické, environmentální a další předpoklady pro možnosti chodecké aktivity populace, budování cyklistických stezek a podobně.