Nejběžnější polohou pro uvolnění a relaxaci je šavásana (pozice mrtvoly), používají se ale také další polohy v lehu nebo sedu. Ujasněme si pojmy typů relaxace.

Každá hodina jógy začíná krátkou relaxací, protože díky ní uvolníme tělo, zklidníme emoce, dech i mysl a naladíme se na následné cvičení.

Podstatou je zapínat jen ty partie svalstva, které jsou pro úkon nezbytně potřebné. Máme-li tedy třeba při stoji nebo sedu napnuté stehenní svalstvo, je to zbytečný výdej energie. Proto se učíme při jógových polohách mít zapnuté pouze ty partie svalstva nezbytně nutné k udržení stability polohy. A toto umění bychom měli přenášet do běžné denní činnosti.

Jóga učí, že začátečník má po výdrži v jógové pozici relaxovat stejnou dobu jako trvala výdrž, pokročilý, který již ovládá schopnost okamžitého uvolnění, polovinu nebo třetinu výdrže. Je-li správně sestavený sled poloh, je možno uvolňovat jednu polohu v druhé a přecházet z polohy do polohy plynule.

V lehu na zádech s krátkým silným nádechem vneseme do celého těla napětí - postavíme chodidla na podložku, zvedneme předloktí postavíme je na lokty, ruce v pěst. S výdechem dynamicky položíme nohy i ruce do natažení mírným klepnutím o zem. Opakujeme asi třikrát. Poté s dlouhým výdechem zakončíme uvolnění.

Po jógovém cvičení by měla následovat relaxace trvající 5 až 10 minut. Relaxujeme nejlépe v lehu na zádech. Důležité je, aby bederní část zad, krční páteř, ramena a hlava  byly uvolněné. Dobré je mít slovní doprovod nahraný, abychom mohli uvolnit i mysl.

V poloze šavásany je řízenou relaxací trvající déle jak 15 min doprovázenou cíleným slovním doprovodem detailně uvolněno celé tělo, většinou je přidána i nějaká duchovní relaxační technika.

Problémy při relaxaci by mohli mít lidé s hlubšími psychickými problémy a epileptici. Ty je třeba jen zklidnit a neponořovat se hluboce do mysli.