Atletika na ZŠ a SŠ

Zásady poskytování první pomoci

  1. bezpečnost na místě události
  2. vyšetření postiženého
  3. zajištění odborné zdravotnické pomoci

 

Cílem první pomoci je především záchrana života.

V žádném případě by však by při poskytování první pomoci nemělo dojít k dalším poraněním či ztrátám na životech těch, kteří ji poskytují!

Je proto nutné dodržet základní principy poskytování první pomoci:

 

1. Bezpečnost na místě události

Je nutné si uvědomit a jednat tak, aby při poskytování první pomoci nedošlo k dalším zraněním či ztrátám na životech. Bezpečnost pro zachránce, postiženého a okolí je vždy na prvním místě.

Znamená to v některých situacích také to, že je-li riziko pro zachránce tak vysoké, že by poskytování první pomoci ohrozilo jeho život nebo dalších lidí (např. zachránce není zdatný plavec, nemá dostatečné vybavení pro záchranu), je povinností každého alespoň zavolat záchrannou službu a vyčkat do jejího příjezdu (upraveno dle Kubíková, Zuchová, 2009).

Velmi důležité je používání ochranných pomůcek:

  • ochranné rukavice

 

Velmi důležité je zajištění bezpečného prostředí při poskytování první pomoci (např.):

  • výstražný trojúhelník označující autonehodu
  • zkřížené lyže nad postiženým v případě úrazu na sjezdovce
  • odpojení elektrického proudu v případě, že je příčinou úrazu

 

POZNÁMKA

Na akci školy je důležité rovněž zajištění bezpečnosti pro nezraněné žáky!

 

2. Vyšetření postiženého

Důležité informace pro správné vyhodnocení situace a poskytnutí první pomoci:

  • mechanizmus úrazu – tzn. jak k úrazu došlo a vyvozujeme z něj, k jakému poranění mohlo dojít;
  • co vidíme - krvácení, poloha poraněného aj.;
  • informace okolí - např. velmi důležitá informace může být ta, že před naším příchodem byl postižený krátkodobě v bezvědomí;
  • informace od samotného postiženého - léčí se s něčím, bolí jej něco, pamatuje si, jak k úrazu došlo.

 

  • Je-li přítomno masivní krvácení má absolutní přednost před ostatními úkony!
  • Dalším krokem je zjištění přítomnosti základních životních funkcí – vědomí, dýchání a krevního oběhu a adekvátní poskytnutí první pomoci.
  • Jsou-li základní životní funkce zachovány, následuje dovyšetření a podle stavu postiženého poskytnutí první pomoci a volání ZZS.
  • Do příjezdu posádky ZZS postiženého neopouštíme!

 

3. Volání tísňové linky 155

(v zahraničí nebo v případě, že není možné se na linku 155 dovolat, voláme číslo 112)

Při volání na tísňovou linku vždy uveďte:

  • Co se stalo.
  • Co nejpřesnější adresa/místo.
  • Kolik je postižených.
  • Jaký je stav postiženého (je při vědomí, dýchá, …?)
  • Víte-li, pak jméno a alespoň přibližný věk postiženého.
  • Kdo volá.
  • Dál dle instrukcí operátora.

Hovor ukončuje vždy operátor!

Jak volat ZZS ( stránky ZZS JMK,p.o., 2020):
http://www.zzsjmk.cz/jak-volat-zzs

 

Poznámka:

Hovor ukončete až po operátorovi! Strach z nezvládnutí hovoru není na místě, zkušený operátor se vždy na vše potřebné vyptá. V případě potřeby vám operátor poradí, jak poskytnout první pomoc.

V současnosti poskytují operátoři, kteří komunikaci zajišťují nejen vyslání vozidla ZZS, ale také velmi často:

TANR – telefonická neodkladná asistovaná resuscitace (v nových doporučeních Evropské rady pro resuscitaci je tato služba ZZS velmi zdůrazňována a metodicky podporována).

TAPP – telefonická asistovaná první pomoc (po telefonu operátor poskytuje rady, jak pomoci postiženému až do příjezdu posádky ZZS).

 

Do příjezdu záchranné služby

Čas dojezdu posádky ZZS je do 15 minut.

Dojezd však může být výrazně kratší (např. velká města), ale v případě komplikací (počasí, technická porucha vozidla ZZS, mlha při plánovaném přistání vrtulníku LZS) se může prodloužit.

Do příjezdu posádky ZZS postiženého neopouštíme a respektujeme tyto zásady:

  • neustále kontrolujeme základní životní funkce,
  • zajistíme tepelný komfort,
  • nepodáváme tekutiny,
  • netišíme bolest léky, ale postiženého uklidňujeme,
  • snažíme se zajistit ticho ( zraněného uklidňujeme, přiměřeně komunikujeme ),
  • transport pacienta zajistíme zavoláním ZZS, v případě lehčího úrazu je možné volit například odvoz člověka do zdravotnického zařízení autem

 

Poznámka:

Špatně zvolený transport může poranění či náhlou poruchu zdraví výrazně zhoršit. Je tedy vždycky lepší, se o případném transportu vlastním autem či jinak poradit s operátorem ZZS. Ten v případě, že stav není závažný a není indikován výjezd posádky ZZS vám poradí, případně zajistí transport sanitní službou. Tento typ transportu (především pak délka dojezdového času, která je odlišná od výjezdu ZZS) může být výrazně delší.

 

Na hřišti i na vodě být s dětmi v JMK v pohodě |
Fakulta sportovních studií |
Masarykova univerzita |
Logo Fakulty sportovních studií
| Copyright © 2011, Fakulta sportovních studií
| Počítadlo návštěv: 405493 návštěvníků od 27. 11. 2011 (z toho 20 z FSpS).
| © Code: Jiří Krejčí, Petr Zaoral; Design: V.Kotarová
Creative Commons License Atletika na ZŠ a SŠ by PhDr. Jan Cacek, Ph.D. , Mgr. Zuzana Hlavoňová, PaedDr. Josef Michálek, CSc, Mgr. Zdeňka Kubíková, Ph.D., Mgr.Martina Bernaciková,Ph.D. is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Based on a work at http://www.fsps.muni.cz/sdetmivjmkvpohode/kurzy/atletika/.
Investice do vzdělávání