VODNÍ TURISTIKA

Vodní terény

Základy Hydrologie pro vodáky

Srážkové úhrny

Voda zaujímá asi 70,5% celkové plochy planety Země a na Zemi se v jakékoliv formě (kapalné, tuhé, plynné) nachází 1,334 x 109 km3 vody. Ve světových mořích je obsaženo cca 98,6% celkového objemu vody. A na tekoucí vodu, pro naši zábavu, zbývá pouhých 1,2 x 104 km3 vody. (Hubačíková, 2002)

Rozhodující informací pro vodáky je aktuální množství srážek v povodí sjížděného toku. Průtok vody řekou s jistým zpožděním přímo souvisí s intenzitou srážek.

Oba extrémy jsou obvykle nežádoucí. Nedostatek srážek vede k „pěší vodní turistice“ a nadbytek srážek k povodňovým stavům, které mohou být spojeny s neúnosnou mírou rizika. Aktuální výšky hladin a průtoky řek v ČR lze získat na www.chmi.cz a na www.povodi.cz.

V ČR dosahují průměrné roční srážkové úhrny cca 740 mm. Výrazně vyšší srážkové úhrny zaznamenáváme na severních horách (1500 mm) a naopak např. Žatecko a Znojemsko jsou výrazně sušší oblasti s pouhými 450 mm. Vyšší srážkové úhrny horských oblastí využíváme zejména v období jarního tání na horním Labi, Kamenici, Jizeře, Orlici, Moravě, Moravici a dalších.

Srážky, v našem případě obvykle dešťové vznikají na základě následujících principů:

  • Orografické srážky: Teplý a vlhký vzduch je zvedán horským hřebenem, adiabatickou expanzí se ochlazuje a po poklesu teploty pod teplotu rosného bodu kondenzují srážky. Tyto nebývají extrémně vydatné, ale mívají trvalejší charakter. Pro vodáky obvykle nepředstavují výrazná rizika. Za horským hřebenem bývá obvykle sušší oblast srážkového stínu.
  • Srážky spojené s frontálními poruchami , případně tlakovými nížemi. Může se jednat o vytrvalé, intenzivnější deště, které mohou (a v poslední době se tak děje) způsobit povodně v celém povodí. Může se jednat o nebezpečný jev, který je dnes poměrně dobře předvídatelný a předpovědi ve sdělovacích prostředcích na tento druh srážek upozorňuje se značnou mírou přesnosti.
  • Termické deště, často nazývané bouřky z vedra jsou obvykle omezeny na menší území, ale vznikají velmi rychle a srážky mohou být velmi intenzivní, někdy kombinované s kroupami. Tento typ srážek může vést k „bleskovým“ povodním lokálního rozsahu. Je zřejmé, že se jedná o nebezpečné situace, zejména v případě horských potoků a říček, kde má povodí větší spády a povodně nastupují prakticky bez zpoždění. Navíc terén v těchto oblastech vznik bouřek podporuje. Veřejné předpovědi počasí většinou na tato rizika upozorňují, přesné určení místa výskytu však ani dnes není příliš spolehlivé.

Povodí

Jedná se o plochu území (tzv. sběrnou srážkovou oblast) z níž odtékají srážky jedním tzv. uzávěrovým profilem. Velikost (plocha) povodí je vymezena rozvodnicí.

Rozvodnice je čára (hranice), která prochází po nejvyšších místech povodí a odděluje od sebe sousední povodí.

Z pohledu rizika povodní jsou pro vodáky rozhodující 2 následující tvary povodí (Obr. 7):

  • Vějířovité povodí je charakteristické soutokem několika vodních toků obdobné mohutnosti prakticky v jednom místě. Toto povodí je charakterizováno vysokou mírou rizika vzniku velkých povodní.
  • Perovité povodí je charakteristické pro toky v mezi horskými hřebeny, které jsou napájeny přítoky z paralelních, na hlavní tok zhruba kolmých, údolí.

 

Typologie vodních toků

Obtížnost vodního terénu je obvykle dána následujícími charakteristikami:

  • Spádem
  • Průtokem
  • Profilem toku (příčným a podélným)

 

Spád se obvykle udává jako promile průměrného sklonu toku. Vypočte se tak, že se podělí rozdíl nadmořských výšek startu a přistání v m délkou plavby v km. Tím dostaneme přímo promile. Je potřeba si uvědomit, že jde o průměrný spád. Během plavby se tedy mohou vyskytnout místa s lokálně větším spádem a tomu odpovídající obtížností.

Pro představu vypočítáme spád oblíbeného úseku Sázavy mezi Krhanicemi a Pikovicemi.

Krhanice (jízek) Nadmořská výška 251 m. Říční km 15,6

Pikovice most Nadmořská výška 201 m. Říční km 3,5

Rozdíl nm výšek h [m] = 251 - 201 = 50 [m]

Délka plavby l [km] = 15,6 – 3,5 = 12,1 [km]

Spád s [‰] = 50/12,1 = 4,1 [‰]

Je vidět, že za dostatečného vodního stavu mohou být i spády pod 5‰ zajímavou plavbou. Pro představu: např. Labe od přehrady ve Špindlerově Mlýně do Vrchlabí má spád téměř 18‰.

Spád do 2‰ je nenáročná plavba vhodná i pro začátečníky, spády nad 5‰ jsou již atraktivní vodní terény a spády nad 10‰ lze doporučit pouze zkušeným vodákům.

Velmi zjednodušeně lze říci, že pokud je na řece vidět, že teče „z kopce“, není vhodná pro začátečníky a otevřená plavidla.

 

Průtok se obvykle uvádí v [m3/s] a je v přímé souvislosti s výškou hladiny [m,cm] a rychlostí proudění [m/s]. Informaci o obou prvních veličinách lze nalézt na výše uvedených internetových adresách a případně na www.raft.cz.

Průtok je množství (objem) vody, obvykle udávané v [m3], proteklé příčným profilem za jednotku času, obvykle [s]. Průtok v [m3] se spočte jako plošný integrál místních rychlostí proudění přes plochu příčného průřezu za určitý časový interval.

 

Za zjednodušujících předpokladů ustáleného proudění, lze průtok stanovit jako součin kolmé složky průměrné rychlostí proudění na příčný profil toku a plochy tohoto profilu. Na následujícím obr. jsou v příčném profilu vidět křivky, tzv. isotachy (Obr. 8). Jedná se o čáry, které spojují oblasti se stejnou rychlostí. Jedná se vlastně o „vrstevnice“ rychlostního profilu. Průtok lze přesněji stanovit jako součet součinů rychlosti konkrétní isotachy a plochy omezené příslušnými isotachami.

V oblasti nejvyšších rychlostí se nachází tzv. proudnice. Obvykle jde o nejhlubší místa toku a nejvhodnější trajektorii pro plavbu. Proudnice se nachází většinou na vnější straně oblouku, cca. ve 2/3 až 3/4 šířky toku. Z toho vyplývá, že řeka na našem obrázku zatáčí doleva.

Průtoky na řekách kolísají od jednotek [m3/s] v případě horních toků řek (např. Vltava nad Lipenskou přehradou), přes desítku až několik desítek [m3/s] na středních tocích (Sázava –Stvořidla, Vltava pod Vyšším Brodem) až po stovky [m3/s] v případě alpských řek v období tání sněhu (In-Imsterschlucht).

S narůstajícím průtokem a výškou hladiny obvykle stoupá atraktivita vodního terénu a jeho obtížnost. Hranice sjízdnosti při vyšších vodních stavech je individuelní záležitost a je nutno ji posuzovat velmi obezřetně.

Limit sjízdnosti je naopak nejnižší vodní stav, za kterého je plavba ještě možná, případně povolená. Informace jsou opět k dispozici na www.raft.cz.

 

Obtížnost vodního toku je dána rovněž podélným a příčným profilem.

Podélný profil vytváří:

  • Vodopády – stupně s výškou nad 2 m
  • Kaskády – soubory nižších erodovaných vodopádů
  • Katarakty – balvanité úseky s vysokým spádem
  • Slapy – stupňovité vodnaté úseky s vysokým spádem, nezablokované kameny
  • Peřeje – vodnaté, úseky s vysokým spádem, které nemají stupňovitý charakter.

V příčném profilu se často vyskytují kameny, za nimiž se, pokud vyčnívají nad hladinu, (vlivem viskozity vody) v úplavu, vytváří zpětné protiproudy, dále jen „vracáky“ (Obr. 9). Podobně působí i vhodně tvarované břehy. „Vracáky“ jsou vodáky využívány k pohodlnému nastoupení, přistání, zastavení na řece, pro nácvik výjezdu a nájezdu do proudu. Slalomáři si do nich s oblibou staví „protivodné“ branky a pro sjezdaře představuje jízda po rozhraní proudu a „vracáku“ často nejrychlejší (a někdy z pohledu výsledku jedinou) variantu průjezdu.

Nejnebezpečnější variantou jsou pod hladinou podemleté kameny či břehy s tzv. sifony. Jedná se o podvodní kaverny a dutiny, kterými proudí voda. Sifony se vyskytují např. na Jizeře pod „Ostrovem hrůzy“, na Tanvaldské Kamenici u Navarova a ve Slovinsku je známá Soča a „Tomáškův“ kámen na Sávě. Toto nebezpečí se může vyskytnout i u poškozených jezů.

 

Stavby a riziková místa na řekách

O nejrizikovější místa na řekách se postaral člověk. Stavby na řekách, které slouží k nadržení vody – jezy, se používají k zajištění splavnosti, případně vodní energie.

Konstrukce jezů se liší podélným profilem stavby a „typem“ jezu. Pro splouvání jsou obvykle vhodné jezy s podélným profilem podobným profilu na následujících obrázcích. Jezy s kolmou spádovou deskou a navíc ještě se záhozem lomovým kamenivem v podjezí ke splouvání obyčejně vhodné nejsou. Rovněž vakové a segmentové jezy obvykle představují pro splouvání neúměrné riziko.

Jezy se obvykle splouvají propustí. Následující obr. podélného profilu a doporučení jsou platná jak pro jezová tělesa, tak i pro propusti.

Na rozdíl od jezového tělesa se vyskytují propusti s retardérovými stupni. Jedná se o stupně ve dně propusti většinou ve tvaru „W“. Účelem těchto stupňů je „zmaření“ kinetické energie proudící vody vířením a snížení rychlosti proudění. V tomto typu propustí se setkáváme se 2 podélnými válci, mezi nimiž vodák musí loď udržovat. Splouvání propustí tohoto typu není příliš náročné, ale představuje riziko v případě zvrhnutí. Pokud vodák „plave“ „retardérkou“ je důležité dodržet pravidla plavání v divoké vodě. Zejména udržet nohy na hladině a po proudu. Zaklínění končetin za retardérové stupně představuje značné riziko úrazu.

Výška horní hladiny se reguluje zahrazením propustí většinou dřevěnými trámy. Zahrazené propusti je možné splouvat, pokud je na spádové desce a na hraně hrazení dostatek vody a stupeň není příliš vysoký. Vysoké stupně se překonávají „bokem“, to lze ale doporučit pouze u velmi zkušených vodáků.

Jezy pod nimiž voda odtéká v „bouřících“ hlubokých vlnách, nepředstavují obvykle vážné riziko
(Obr. 10). V závislosti na síle proudu a hloubce pod jezem je potřeba připravit zajištění a záchranu.

Jezy a propusti, pod nimiž se vytváří výrazný válec, jsou obvykle poznat na první pohled (Obr. 11). Pokud ve válci nezůstávají plovoucí předměty (obvykle PET lahve, „klacky“ apod.), lze se zkušenými vodáky a při dostatečném zajištění o splutí pokusit. Je třeba počítat se zalitím lodi.

Pokud však válec „drží“ plovoucí předměty (viz výše), rozhodně nelze splouvání doporučit.

 

Kameny, pilíře a stromy v řece

Další rizika představují kameny a pilíře v řečišti. Při proplouvání kolem těchto překážek je potřeba dát pozor, aby nedošlo k „nabalení“ na překážku bokem. Náraz na překážku přídí nepředstavuje za normálních okolností významné riziko. Pokud však přeci jenom dojde k uvíznutí na překážce bokem, je potřeba udržet náklon „k překážce“ a postupně se snažit posunovat loď tak, aby z překážky sklouzla. Je potřeba zabránit situaci, v níž se loď uvízlá v polovině délky na překážce zvrhne (důsledek nesprávného náklonu) a naplní vodou. I v případě nepříliš silného proudu je pravděpodobné vážné poškození lodi, která se může kolem překážky ohnout do tvaru „U“. Uvolnění takto deformované lodi, naplněné vodou je značně obtížné.

Stromy spadlé napříč přes řeku mohou představovat značné nebezpečí, s nímž můžeme být při splouvání konfrontováni. Pod kmeny stromů může voda proudit nezmenšenou rychlostí a v případě uvíznutí a zvrhnutí hrozí riziko „proplavání“ pod stromem. Protože si nemůžeme být jisti, zda pod hladinou nejsou větve, v nichž může plaváček uvíznout, je třeba těmto situacím zabránit. Záchrana pod vodou uvízlého plaváčka je obtížná, riskantní a není na ni mnoho času. Správný náklon (k překážce) obvykle nejkritičtějším situacím zabrání.

Vodní terény

Podle obtížnosti rozlišujeme vodní terény do 6 stupňů:

Označení

Charakteristika

 

ZW:

klidná, tekoucí

  • přehledné koryto bez překážek a peřejí
  • riziko při zvrhnutí žádné
  • samozáchrana snadná

WW 1:

lehká, přehledná

  • malé peřeje s pravidelnými vlnami
  • užší meandrující toky, zarostlé břehy
  • riziko při plavání minimální
  • samozáchrana snadná

WW 2:

mírně těžká

  • větší peřeje s vlnami, široké a dobře čitelné průjezdy
    v zablokovaném korytě
  • užší koryto s malými peřejemi s nutností rychlejších reakcí, občasné dobře viditelné překážky a lze se jim snadno vyhnout
  • riziko při plavání ještě malé
  • samozáchrana dobře možná

WW 3:

těžká

  • peřeje s vyššími nepravidelnými vlnami, lehčí válce a středně zablokovaný terén
  • peřeje v meandrech s menší přehledností, úzká nepřehledná místa s překážkami vyžadující rychlé reakce, obtížnějším místům se lze ještě vyhnout
  • riziko při plavání není kritické
  • pomoc kamarádů nebo instruktorů je vhodná, protože jinak se plave dlouho

WW 4:

velmi těžká

  • velké a silné peřeje s velkými vlnami, válce, karfioly, víry, návaly vody na překážky, silně zablokované koryto s úzkými průjezdy se stupni a skluzy, méně přehledné ale předvídatelné
  • mohou být obrovské vlny a válce, kterými se musí projet
  • riziko při plavání je střední až velké
  • pomoc kamarádů nebo instruktorů je nutná a vyžaduje trénovanost

WW 5:

extrémně těžká

  • velké vlny, válce, vysoké stupně, velká rychlost proudu, extrémní nepřehledné zablokování, peřeje bezprostředně navazují
  • plavání životu nebezpečné
  • záchrana od kamarádů nebo instruktorů problematická
  • vysoké nároky na fyzickou a psychickou kondici

WW 6:

hranice sjízdnosti

  • násobení obtíží vodního terénu a překážek
  • sjízdné jen za určitého vodního stavu a ideálních podmínek
    po předchozí speciální přípravě na sjezd

 

Důležité termíny

  • Hydrologie
  • Povodí
  • Jezy
  • Proudění vody
  • Překážky v proudu
  • Vodní terény

 

Odpovězte si na otázky

  • Které typy vodních terénů jsou určené pro začátečníky?
  • Víte, jaké nebezpečí na Vás čeká na jezech a proč?
  • Dokážete popsat jednotlivé části jezů?

 

Odpovědi naleznete v

  • BÍLÝ, M.; KRAČMAR, B.; NOVOTNÝ, P. Kanoistika. Praha : Grada publishing, 2001. s. 132. ISBN 80-247-9050-5.
  • HUBAČÍKOVÁ Věra. Hydrologie skripta MZLU. Ediční středisko MZLU, 2002. ISBN 80-7157-638-7.
  • PTÁČEK, Petr. Bezpečně na tekoucí vodě, Ústí nad Labem : Albis international, 2006. ISBN 80-86971-14-7.

 

Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě |
Fakulta sportovních studií |
Masarykova univerzita |
Logo Fakulty sportovních studií
| Copyright © 2011, Fakulta sportovních studií
| Počítadlo návštěv: 50819 návštěvníků od 27. 11. 2011 (z toho 269 z FSpS).
| © Code: Jiří Krejčí, Petr Zaoral; Design: V.Kotarová, M.Blažová
Creative Commons License VODNÍ TURISTIKA by Mgr. Svatava Nováková, PhDr. Jan Cacek, Ph.D., Mgr. Jan Došla, Ph.D., Bc. Jaroslav Machain, Daniel Bartošek, DiS., Pavel Tobiáš, DiS. is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Based on a work at http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/vodnituristika/.
Investice do vzdělávání