VODNÍ TURISTIKA

Tipy na vodácký školní výlet

Obr. 15: Vodní toky v české republice
(překresleno a upraveno dle předlohy http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/geod.htm)

Vltava

Vltava je českou nejoblíbenější a nejnavštěvovanější řekou. Její délka je 430 km, název Vltava nese od soutoku Teplé Vltavy a Studené Vltavy poblíž obce Chlum. Pro vodácký výlet na 4-5 dní se nejvíce hodí úsek mezi Vyšším Brodem a Boršovem. Díky přehradní nádrži Lipno je zde záruka určitého minimálního průtoku, takže tento úsek je splavný po celý rok. Obtížnostně ji můžeme charakterizovat jako WW1. Většina jezů má propusti a bývá sjízdná, nutná je ale vždy předchozí prohlídka. Nejvhodnější dobou na splutí bývá konec května a začátek června, čím více se budeme blížit prázdninám, tím více bude na vodě a v kempech plno. O prázdninách pak bývá řeka přeplněná a zejména na začátku července musíme počítat s dlouhými frontami na jezech a obsazenými kempy. Pro školní výlet můžeme doporučit sjíždět Vltavu v 5 dnech, kdy čtyři a půl dne strávíme na vodě a jedno odpoledne si necháme na prohlídku Českého Krumlova.

Obr. 16: Mapa doporučené vodácké akce na Vltavě

Doporučený itinerář může mít následující podobu:

1. den - příjezd do Vyššího Brodu (seznámení se základními dovednostmi jízdy na vodě, trénink těchto dovedností u kempu ve Vyšším Brodě, přejezd do vodáckého tábořiště U Tří veverek (6,3 km). Ve Vyšším Brodu je možné navštívit cisterciácký klášter z 13. století (www.klastervyssibrod.cz).

2. den - U Tří veverek - Na Pískárně (20,2 km), kemp Na Pískárně (www.napiskarne.cz) s možností prodloužení o 7 km až do Českého Krumlova (kemp Nové Spolí). Po cestě plujeme okolo hradu Rožmberk - jednoho z nejstarších hradů Vítkovců z poloviny 13. století (www.hrad-rozmberk.eu).

3. den - Na Pískárně - Český Krumlov (7 km), kemp Nové Spolí (www.kempkrumlov.cz), odpoledne je možné věnovat prohlídce Českého Krumlova, který byl v roce 1992 zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (www.ckrumlov.info).

4. den - Český Krumlov - Zlatá Koruna (16,7 km), kemp Zlatá Koruna (www.kempkoruna.cz)

Řeka před Zlatou Korunou tvoří hranici Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Ve Zlaté Koruně můžeme navštívit klášter z 13. století (www.klaster-zlatakoruna.eu).

5. den - Zlatá Koruna - Boršov (19,1 km). Po cestě se můžeme navštívit zříceninu hradu Dívčí kámen (www.divcikamen.cz), nacházející se ve stejnojmenné přírodní rezervaci.

Další možnosti stanování v kempech a tábořištích:

Pod Hrází (318,9 km - číslo znamená říční kilometr, čím je vyšší, tím je blíže pramenům řeky)
- www.ingetour.cz/kempy/vyssi-brod-kemp-pod-hrazi
U Nojdy (307,0 km) - www.rozmberk-kempunojdy.cz
Vltavan (285,0 km) - www.ingetour.cz/kempy/cesky-krumlov-vltavan
Dívčí kámen (259,0 km) - www.ekempy.cz/jihocesky/cesky-krumlov/782-divci-kamen-trisov-kremze

Výše uvedené kempy a tábořiště představují jen část nabídky, zejména menších tábořišť najdeme při putování celou řadu.

Další informace o řece a jejím okolí můžeme nalézt na uvedených odkazech:

NOVÁK, I. Vltava - vodácký průvodce. SHOCart, 2008. ISBN 978-80-85781-60-3.
http://www.raft.cz/cechy/vltava.aspx
http://www.padlo.cz/reka/10/vltava/
http://www.pujcovna-lodi-raftu.com/?page=vltava
http://www.kilometraze.cz/kilometraz/vltava.htm

nahoru

Berounka

Berounka vzniká soutokem řek Radbuzy a Mže na území Plzně. Její celková délka je 138,9 km. Na začátku Prahy se vlévá do Vltavy. Je to klidná řeka, ideální pro začátečníky. Obtížnostně ji můžeme charakterizovat jako ZWC až ZWC+. Je protkána řadou jezů, které se většinou přenáší. Bývá sjízdná po celý rok, v suchých obdobích je některé mělčiny zejména pod jezy nutno koníčkovat. Stav vody na vodočtu v Plzni by měl být alespoň 85 cm, při nižším stavu budeme pravděpodobně některé mělčiny přenášet. Protéká chráněnými krajinnými oblastmi Křivoklátsko a Český Kras a celou řadou přírodních rezervací. Na horním toku Berounky se nachází chráněná oblast Přírodní park Horní Berounka. Známé je také Údolí zlatých úhořů, kde se odehrává děj některých knih spisovatele Oty Pavla. Za pěknější bývá považována její horní část, která z větší části vede v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Pro pětidenní školní výlet můžeme doporučit trasu z městečka Chrást (nástupní místo Dolanský most) do Račice (74,2 km). Řada jezů na Berounce je nesjízdných nebo sjízdných pouze za určitého vodního stavu, mezi nebezpečné jezy můžeme zařadit např. jez Libštejnský mlýn, Zvíkovec a jez Roztoky.

Obr. 17: Mapa doporučené vodácké akce na Berounce

1.den - příjezd k Dolanskému mostu (seznámení se základními dovednostmi jízdy na vodě, trénink těchto dovedností), přejezd do kempu U Přívozu u obce Nadryby (6,6 km).

2. den - Nadryby - Liblín (14,5 km), kemp Kobylka (http://www.kempkobylka.cz)

Trasa vede přírodním parkem Horní Berounka, po cestě je možné navštívit zříceninu hradu Libštejn

3. den - Liblín - Zvíkovec (21,9 km) kemp U Varských (http://www.uvarskych.cz/kemp.htm)

Řeka zde teče podél přírodních rezervací Třímanské skály a Chlumská stráň, je možné navštívit zříceninu hradu Krašov.

4. den - Zvíkovec - Roztoky (16,9 - 18,7 km), zde si můžete vybrat ze šesti kempů (Roztoky + Višňové), od komfortnějších až po jednoduchá tábořiště.

Také zde najdeme podél řeky řadu přírodních rezervací - Týřov, Velká Pleš, Čertova skála, Nezabudické skály, U Eremita, navštívit můžeme zříceninu hradu Týřov. Za zmínku stojí hospoda U Rozvědčíka, kde se odehrává děj filmu Zlatí úhoři a pamětní síň Oty Pavla u přívozu V Luhu. Řeku kopíruje Vodácká naučná stezka Berounka. Za návštěvu určitě stojí jeden z nejznámějších českých hradů Křivoklát, který je od Roztok vzdálen přibližně dva kilometry. K hradu můžeme dojít naučnými stezkami Křivoklát nebo Paraplíčko.

5. den - Roztoky - Račice, kemp U Jezu (14,1 km)

Na této trase se nacházejí přírodní rezervace Na Babě, Stříbrný luh, Brdatka.

Další informace o řece a jejím okolí můžeme nalézt na uvedených odkazech:

NOVÁK, I. Berounka - vodácký průvodce, SHOCart, 2007. ISBN 978-80-85781-75-5.
http://www.raft.cz/cechy/berounka.aspx
http://www.berounka.cz/O-rece/Ahoj.aspx
http://www.padlo.cz/reka/5/berounka/
http://www.rakovnicko.info/vodactvi-na-berounce/vodacky-pruvodce/

nahoru

Lužnice

Lužnice pramení v Rakousku v Novohradských horách. Její délka je 208 km, sjízdných je 147 km. V blízkosti Týna nad Vltavou se vlévá do Vltavy. Je to klidná meandrující řeka vhodná pro začátečníky. Obtížnost řeky je označena převážně stupněm ZWC, pouze v úseku Dobronice - Tábor je obtížnost WWI. Bývá obvykle sjízdná po celý rok. Minimální vodočet na jezu Pilař by měl být 120 cm, v Klenovicích pak 25 cm. Pod Majdalenou se Lužnice dělí na Starou a Novou řeku. Pro školní výlet můžeme doporučit spíše umělé 13,5 km dlouhé koryto Nové řeky ústící do Nežárky a ve Veselí nad Lužnicí se opět spojující se Starou řekou. Lužnice protéká Chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko a řadou přírodních rezervací. Putování je nejlepší začít v Suchdole nad Lužnicí a skončit v Táboře.

Většina jezů se přenáší, některé jsou smrtelně nebezpečné, jak u nich dokazuje řada pomníčků. Mezi nejnebezpečnější patří Pilař (říční kilometr 116,8, 30-40 obětí), déle např. Vlkov (km 82), Dráchov (km 69,3) a Čejnov (km 67,1). Pozornost musíme věnovat také napadaným stromům, které se zde mohou vyskytovat. Doporučeníhodným vybavením je repelent.

Obr. 18: Mapa doporučené vodácké akce na Lužnici

1. den - příjezd do Suchdolu nad Lužnicí (seznámení se základními dovednostmi jízdy na vodě, trénink těchto dovednost), přejezd do Majdaleny (11,7 km), vodácké tábořiště Majdalena (kempmajdalena.webgarden.cz). V tomto úseku řeka vytváří meandry, vyskytují se tu napadané stromy. Protéká zde přírodní rezervací Na Ivance. Po 8,5 km (na 116,8 říčním kilometru) pozor na smrtelně nebezpečný jez Pilař, který se přenáší vlevo. Zejména za vyššího stavu vody je nutné včas přistát, proud táhne na jez!

2. den - Majdalena - Jemčina (20,5 km), kemp Jemčina. 1.-15.7. bývá kemp uzavřen, každopádně je lepší se zde vždy dopředu domluvit. Náhradní řešení může být kemp Mláka o 6 km dříve (www.kemp-mlaka.cz). Řeka protéká přírodními rezervacemi Meandry Lužnice a Novořecké močály. Přibližně 4,4 km za Majdalenou se Lužnice dělí na Starou a Novou řeku, my pojedeme po Nové řece. Asi 2 km před Jemčinou se Nová řeka vlévá do Nežárky.

3. den - Jemčina - Veselí nad Lužnicí (22,3 km), kemp Ostrov přímo ve Veselí. Celý den plujeme po Nežárce, ve Veselí nad Lužnicí se opět vrátíme na Lužnici. Ve Veselí můžeme navštívit jednu z poboček Husitského muzea v Táboře, Blatské muzeum ve Weissově domě, s uměleckohistorickými sbírkami ze 16.-19. století.

4. den - Veselí nad Lužnicí - Roudná (18 km), kemp Pohoda (www.autokemproudna.cz).

Ve Veselí opustíme CHKO Třeboňsko, po cestě poplujeme přes přírodní rezervace Doubí u Žíšova a Dráchovské tůně. Navštívit můžeme bývalé mohutné hradiště Svákov ze starší doby železné, v Soběslavi ve Smrčkově domě Blatské muzeum (vlastivěda Táborska) nebo v Rožmberském domě expozici Příroda Táborska. V Soběslavi se také nachází částečně přístupný Rožmberský hrad.

5. den - Roudná - Sezimovo Ústí (10,1 km), případně protáhnout až do Tábora (dalších 5 km). V Táboře můžeme navštívit Husitské muzeum (www.husmuzeum.cz). Za návštěvu stojí také historické jádro Starého města.

Další informace o řece a jejím okolí můžeme nalézt na uvedených odkazech:

NOVÁK, I. Lužnice - vodácký průvodce. SHOCart, 2006. ISBN 80-7224-305-5.
http://www.raft.cz/cechy/luznice.aspx
http://www.padlo.cz/reka/4/luznice
http://www.volny.cz/cozlm/luznice.htm
http://www.kilometraze.cz/kilometraz/luznice_uvod.htm
http://www.kilometraze.cz/kilometraz/nova_reka.htm

nahoru

Morava

Pramení v oblasti Kralického Sněžníku. Její délka k ústí do Dunaje je 354 km, sjízdných je 352 km. Její horní tok je určený zkušeným vodákům, obtížnost řeky je až WW IV. Na středním a dolním toku je Morava již klidná řeka obtížnosti nejvýše ZWC. Na otevřených lodích je možné řeku splouvat z Hanušovic, ovšem úsek Hanušovice - ústí Desné (obtížnost WW I) má ještě horský charakter, a tak jsou zde potřeba alespoň nějaké předchozí zkušenosti. Proto pro školní putování můžeme doporučit spíše začátek v Postřelmově. Úsek Postřelmov - Olomouc se dá projet za 4 dny. Bývá sjízdný, s výjimkou dlouhotrvajících such, po celý rok. Minimální stav pro splutí by měl být v Raškově pod mostem alespoň 85 cm. Nejkrásnější částí je asi průjezd CHKO Litovelské Pomoraví. Mezi jezem u Hynkova a ústím Cholinky je původní koryto Moravy zakázáno sjíždět, musíme zde jet náhonem Střední Morava (Mlýnský potok). Jednou z nevýhod Moravy je poněkud omezené možnosti kempování v oficiálních kempech, kterých je na trase málo, dají se nahradit tolerovanými veřejnými tábořišti. V současnosti probíhá projekt sdružení Krásná Morava na výstavbu cca 8 kempů podél toku Moravy, některé z nich by mohly být v provozu již v roce 2011. V každém případě je lepší si v případě školního výletu zamluvit ubytování dopředu.

Také na řece Moravě je potřeba dávat pozor na spadlé stromy v řečišti. Nachází se zde řada nesjízdných jezů, které je nutno přenášet, některé jsou velmi nebezpečné, např. jez Aloisov (říční km 316,9), Ruda nad Moravou (km 315,5) nebo Mladeč (km 262,1). K obvyklé vodácké výbavě je potřeba přibalit také repelent.

Obr. 19: Mapa doporučené vodácké akce na Moravě

1. den - příjezd do Postřelmova, nalodění u Bludovského mlýnu, který se nachází 3 km nad Postřelmovem (seznámení se základními dovednostmi jízdy na vodě, trénink těchto dovednost), přejezd do Leštiny (9 km), tábořiště u hřiště v Leštině.

2. den - Leština - Templ (27,3 km), nouzové tábořiště u jezu Templ

Pár kilometrů před Moravičany vjíždíme do CHKO Litovelské Pomoraví a míjíme přírodní rezervace Moravičanské jezero, Doubrava a Za Mlýnem. V blízkosti jezu Třeština - Háj (283,9) lze využít v k plavbě náhonu vlevo od řeky, který je výhodný zejména v létě za nízkého stavu vody. Zároveň si tak můžeme plavbu zkrátit o 1,5 km.

3. den - Templ - Hynkov (16,6 km), tábořiště Hynkov (buď nouzové tábořiště u jezu Hynkov nebo taboření na hřišti TJ Sokol Hynkov - zde je nutná předchozí domluva)

Stále plujeme CHKO Litovelské Pomoraví, po cestě se nachází řada přírodních rezervací - Templ, Novozámecké louky, Hejtmanka, Vrapač, Litovelské luky a Ramena řeky Moravy. V blízkosti řeky vedou také dvě naučné stezky - NS Romantický areál Nové Zámky a Luhy Litovelského Pomoraví.

4. den - Hynkov - Olomouc (14,2 km)

Před jezem v Hynkově odbočíme z hlavního koryta řeky do náhonu Střední Moravy. Podél řeky se nachází přírodní rezervace Kenický, ramena řeky Moravy a Daliboř. V místě U Tří mostů, kde se potkáváme s řekou Cholinkou, můžeme zvolit návrat do koryta hlavní řeky po Cholince, nebo můžeme pokračovat náhonem dál. Pokud plujeme náhonem, čeká nás ještě v Horce asi 300m dlouhé přenášení lodí. Na závěr putování můžeme navštívit celou řadu památek a zajímavostí v Olomouci.

Další informace o řece a jejím okolí můžeme nalézt na uvedených odkazech:

NOVÁK, I. Morava - vodácký průvodce. SHOCart, 2005. ISBN 80-7224-305-5.
http://www.raft.cz/morava/morava_r.aspx
http://www.padlo.cz/reka/13/morava/
http://www.vilahaj.cz/
http://jt.wz.cz/reky/moravauvod.htm

nahoru

Půjčovny lodí

Na každé námi popsané řece existují půjčovny lodí a vodáckého materiálu. Vybrali jsme jen některé z nich, hlavně na Vltavě jsou půjčoven opravdu desítky. Největší půjčovny na Vltavě disponují stovkami lodí, přesto je vhodné zamluvit potřebný materiál v dostatečném předstihu před samotným počátkem akce. Většina půjčoven je také schopna dopravit lodě na místo vyplutí a naopak vyzvednout si je na konci plavby. Řada z nich nabízí slevy pro školy, zejména před letními prázdninami.

Vltava:

Berounka:

Lužnice:

Morava:

nahoru

Skrytá navigace – přejdi na:

VODNÍ TURISTIKA

Tipy na vodácký školní výlet

Vltava

Berounka

Lužnice

Morava

Půjčovny lodí