Jak manipulace s tělesnou hmotností ovlivňuje zdraví a výkon u zápasnice muay thai?

Manipulace s tělesnou hmotností představuje v bojových sportech běžnou součást přípravy na soutěž. Sportovci se často snaží dosáhnout nižší váhové kategorie, než odpovídá jejich běžné tréninkové hmotnosti, aby získali potenciální výhodu nad soupeřem. Tento proces však obvykle zahrnuje kombinaci dlouhodobé redukce hmotnosti (klasická dieta) a krátkodobých, často intenzivních metod rychlého shazování váhy (RWL- z angl. rapid weight loss), které mají za cíl manipulovat s tělesnou vodou, obsahem glykogenu a obsahem střev. Tyto strategie mohou krátkodobě pomoci ke splnění limitu kategorie, současně však mohou významně zasahovat do fyziologických funkcí organismu a zvyšovat zdravotní rizika. 

Předkládaná případová studie se zaměřila na elitní zápasnici thajského boxu a sledovala změny ve zdraví a výkonu během sedmitýdenního období zahrnujícího běžný tréninkový režim, pětitýdenní přípravné období (tzv. fight camp), samotný zápasový týden a následnou regeneraci.  

Průběh studie 

V průběhu přípravy došlo k postupnému snížení energetického příjmu přibližně z 2200 kcal na hodnoty okolo 1500 kcal denně, přičemž v posledním týdnu před vážením klesl příjem ještě výrazněji. Tento pokles byl doprovázen zvýšeným tréninkovým zatížením, což vedlo ke vzniku energetického deficitu. Důležité přitom je, že sportovkyně nevstupovala do sledovaného období ve zcela fyziologicky stabilním stavu – již na počátku studie byla přítomna hypotalamická amenorea, tedy ztráta menstruace v důsledku narušení hormonální regulace, často spojované s nízkou energetickou dostupností a dlouhodobým fyziologickým stresem. Tento výchozí stav naznačuje, že některé elitní sportovkyně mohou vstupovat do soutěžní přípravy již s projevy narušeného zdraví. 

Hlavní zjištění 

Jedním z hlavních zjištění studie bylo snížení klidového energetického výdeje přibližně o 253 kcal denně. Tento pokles lze interpretovat jako adaptační mechanismus organismu na nízkou energetickou dostupnost, kdy dochází ke snaze o úsporu energie. Nejde tedy pouze o důsledek nižšího příjmu energie, ale o aktivní metabolickou adaptaci organismu, která může být spojena s omezením některých fyziologických funkcí ve snaze zachovat základní životní procesy. Právě tento mechanismus je typický pro stav relativní energetické nedostatečnosti ve sportu (REDs), jenž je spojen s hormonálními dysfunkcemi, zhoršenou regenerací a poklesem výkonnosti. 

Vedle metabolických změn byl zaznamenán také pokles výkonnosti. Maximální výkon během zátěžového testu se snížil přibližně o 27 %, přičemž pokles byl patrný i u průměrného výkonu. Podstatné je, že ačkoli po vážení následovalo doplnění energie a tekutin, původní hodnoty výkonu se před zápasem plně neobnovily. Tento nález naznačuje, že i krátkodobé období s nízkou energetickou dostupností může negativně ovlivnit schopnost produkovat maximální výkon. Jinými slovy, ani následná rehydratace a refeed nemusí plně vymazat důsledky předchozí redukce hmotnosti. 

Analýza krevních parametrů odhalila změny, které mohou indikovat zvýšené zatížení organismu. Bylo pozorováno zvýšení hodnot kreatininu a močoviny, což může souviset s dehydratací a zvýšeným zatížením ledvin. Dále byly zaznamenány změny lipidového profilu, zejména zvýšení celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Tyto nálezy lze interpretovat jako známku výrazného fyziologického a metabolického stresu, který vzniká při kombinaci energetického deficitu, vysokého tréninkového zatížení a rychlého shazování hmotnosti. 

Výsledky studie jsou konzistentní s projevy syndromu REDs, který vzniká v důsledku nedostatečné energetické dostupnosti. Tento stav může vést k celé řadě fyziologických dysfunkcí, včetně hormonálních změn, snížení metabolické aktivity, zhoršení regenerace a zvýšeného rizika zranění. V tomto kontextu je důležité, že u sledované sportovkyně byla hypotalamická amenorea přítomna již na počátku sledování, což podporuje interpretaci, že zdravotní dopady nízké energetické dostupnosti nemusely vzniknout až v průběhu fight campu, ale mohly být přítomny již dříve. 

Zajímavým zjištěním bylo, že navzdory výraznému energetickému deficitu došlo pouze k minimálnímu poklesu beztukové tělesné hmoty, konkrétně o přibližně 0,6 kg. Tento relativně malý úbytek lze pravděpodobně vysvětlit dostatečným příjmem bílkovin (přibližně 2 g/kg tělesné hmotnosti) a zařazením silového tréninku, které mohou přispívat k udržení svalové hmoty i v podmínkách energetického deficitu. 

 Limity studie 

Je však nutné interpretovat výsledky studie s ohledem na její limity. Jedná se o případovou studii sledující jedinou sportovkyni, což omezuje možnost zobecnění závěrů na širší populaci. Navíc simulovaný zápas nemusí plně odrážet fyziologické a psychologické nároky reálné soutěže. Nelze také jednoznačně oddělit vliv jednotlivých faktorů, jako je energetický deficit, tréninkové zatížení nebo kumulovaný stres. 

Závěrem lze konstatovat, že kombinace dlouhodobé redukce hmotnosti a krátkodobých metod rychlého shazování váhy vede k významným fyziologickým adaptacím, které mohou negativně ovlivnit jak zdraví, tak sportovní výkon. Případ této elitní zápasnice navíc ukazuje, že některé sportovkyně mohou vstupovat do soutěžní přípravy již s projevy narušené energetické dostupnosti, například ve formě hypotalamické amenorey. Studie současně naznačuje, že ani následná rehydratace a doplnění energie po vážení nemusí postačovat k plné obnově výkonnosti před zápasem. Pokles klidového energetického výdeje, změny krevních markerů i přetrvávající snížení výkonu společně ukazují, že manipulace s tělesnou hmotností nepředstavuje pouze otázku splnění váhového limitu, ale i významný zásah do zdraví a funkce organismu. Tyto poznatky zdůrazňují potřebu individualizovaného a vědecky podloženého přístupu k manipulaci s tělesnou hmotností v bojových sportech, s cílem minimalizovat zdravotní rizika a současně zachovat maximální výkonnost sportovců. 

• Bulínová V, Wagner A and Kumstát M (2025) Weight cycling and relative energy deficiency in sport syndrome in an elite female muaythai athlete: a case study. Front. Sports Act. Living7:1599131. doi: 10.3389/fspor.2025.1599131