Jak ovlivňuje cirkadiánní rytmus a menstruační cyklus silový výkon u žen?

Otázka, jak menstruační cyklus ovlivňuje sportovní výkon žen, se v posledních letech objevuje stále častěji. Vedle něj však do hry vstupuje další zásadní faktor: cirkadiánní rytmus, tedy vnitřní biologické hodiny, které řídí spánek, tělesnou teplotu či kolísání výkonnosti během dne. Právě v oblasti cirkadiánních rytmů narážíme na vědecký dluh – ačkoliv byly v minulosti zkoumány rozsáhle, většina poznatků o nich pochází z výzkumů provedených na mužské populaci. Studií, které by sledovaly vliv těchto rytmů na výkon přímo u žen, a navíc v kombinaci s menstruačním cyklem, je zatím minimum.

Propojení těchto dvou rytmů je přitom z pohledu sportovní praxe klíčové. Zatímco menstruační cyklus je spojen primárně se změnami v hormonálním prostředí a s doprovodnými symptomy, jako jsou bolesti, nevolnost či změny nálad, cirkadiánní rytmus určuje, kdy jsme během dne přirozeně bdělejší, motivovanější a fyzicky připravenější k výkonu. 

V našem výzkumu jsme se proto zaměřili na to, jak se u žen mění silový výkon a úroveň motivace v závislosti na denní době, fázi menstruačního cyklu a také na chronotypu, tedy na tom, zda je žena spíše „ranní ptáče“, nebo „sova“.

Průběh studie 

Do výzkumu se zapojilo 27 zdravých, fyzicky aktivních žen s přirozeným cyklem ve věku 20 až 35 let. Účastnice podstoupily sérii měření v šesti různých časech – vždy ráno (7:30–9:00) a odpoledne (16:30–18:30) ve třech klíčových fázích cyklu: v brzké folikulární fázi (menstruace), v období ovulace a ve střední luteální fázi. Sledována byla síla stisku ruky, výbušná síla extenzorů a flexorů kolene, tedy zjednodušeně předních a zadních stehenních svalů, pomocí izokinetického dynamometru a úroveň subjektivní motivace k výkonu. 

Hlavní zjištění: Denní doba vítězí nad cyklem 

• Výsledky studie přinesly jednoznačný závěr: pro samotný silový výkon hraje denní doba mnohem významnější roli než fáze menstruačního cyklu. 
• Odpolední vrchol: Ženy dosahovaly prokazatelně lepších výsledků v odpoledních hodinách, a to napříč všemi silovými testy (stisk ruky, výskok, síla stehen). 
• Rozdíl ve výkonu: Zatímco u mužů bývá odpolední výkon vyšší až o 10 %, u zkoumaných žen se tento rozdíl pohyboval mezi 3 až 6 %. 
• Vliv cyklu na sílu: Fáze menstruačního cyklu neměla na měřený silový výkon zásadní vliv. Změny v síle během různých fází cyklu se ukázaly jako zanedbatelné nebo vysoce individuální.

Motivace a chronotyp 

Ačkoliv fyzická síla zůstávala stabilní, menstruační cyklus se výrazně promítl do motivace. 

Ovulační maximum: Nejvyšší chuť do tréninku a motivaci k podávání výkonu ženy udávaly v období ovulace. Naopak během menstruace se může objevit subjektivně vnímaný pokles motivace, i když tělo je fyzicky schopno podat stejný výkon jako jindy. 

Ranní ptáčata vs. sovy: Do hry vstoupil i tzv. chronotyp. Ženy s večerním nastavením („sovy“) pociťovaly ráno výrazně nižší motivaci, která se u nich zvyšovala až v odpoledních hodinách. U ranních a nevyhraněných typů výrazné změny pozorovány nebyly. To naznačuje, že při plánování tréninku nebo testování může být užitečné brát v úvahu nejen fázi cyklu, ale i individuální nastavení organismu.  

Co to znamená pro praxi? 

Tyto poznatky jsou klíčové pro trenéry i samotné sportovkyně při plánování tréninku a testování výkonnosti: 

• Konzistentní čas testování: Jelikož cirkadiánní rytmus ovlivňuje výkon u žen až o 6 %, je pro objektivní srovnání výsledků nutné testovat sportovkyně vždy ve stejnou denní dobu.
• Otázka priorit: Pro mnoho žen může být při snaze o maximální výkon důležitější otázka „kolik je hodin“ než to, v jaké fázi cyklu se právě nacházejí. 

Limity výzkumu 

Předložená studie vykazuje několik metodologických omezení, která je třeba při interpretaci výsledků zohlednit. Hlavním limitem je absence přímé biochemické verifikace hladin ovariálních hormonů, konkrétně estrogenu a progesteronu, z krevního séra. Fáze menstruačního cyklu byly identifikovány výhradně na základě kalendářní metody (začátek menstruace) a detekce luteinizačního hormonu pomocí komerčně dostupných ovulačních testů. V důsledku této metodiky nelze zcela vyloučit přítomnost subklinických poruch menstruačního cyklu či anovulačních cyklů u některých účastnic, což může být spojeno s nižšími hladinami těchto hormonů. 

Další omezení představuje design měření zaměřený pouze na dva časové body během dne (ranní a pozdně odpolední hodiny), což nemuselo umožnit zachycení absolutního cirkadiánního vrcholu silového výkonu nebo motivace. V neposlední řadě nebyla kontrolována časová preference habituálního tréninku participantek, což je faktor, který může potenciálně ovlivnit individuální denní kolísání výkonu. 

Poděkování 

Autoři vyjadřují upřímné poděkování všem participantkám za jejich ochotu, věnovaný čas a aktivní spolupráci při měření. Bez jejich participace by realizace tohoto výzkumu, stejně jako následná vědecká publikace a popularizační výstupy, nebyla proveditelná. 

Odkaz na kompletní vědeckou studii najdete zde.

• Beníčková M, Ihalainen JK, Mikkonen R, Wagner A, Bozděch M, Gimunová M. When time matters: Circadian rhythm outweighs menstrual cycle in strength, but not in motivation. J Sci Med Sport. 2026 Mar;29(3):308-315. doi: 10.1016/j.jsams.2025.09.014. PMID: 41109777.