Jak spolu souvisí energetická dostupnost, zdraví kostí a střevní mikrobiom u sportovkyň?

Otázka, jak energetický příjem ovlivňuje zdraví a výkonnost sportovkyň, se v posledních letech dostává stále více do popředí. Klíčovým pojmem je zde energetická dostupnost (EA, z anglického energy availability) – tedy množství energie, které tělu zbývá na základní fyziologické funkce poté, co je pokryt výdej spojený s tréninkem. Je-li tato hodnota dlouhodobě nízká, hovoříme o nízké energetické dostupnosti (LEA, low energy availability), jež může vyústit v relativní energetický deficit ve sportu (REDs, relative energy deficiency in sport) – komplexní syndrom narušující hormonální regulaci, menstruační cyklus i zdraví kostí. 

V klinické praxi i ve výzkumu přitom narážíme na zásadní problém: spolehlivě určit, která sportovkyně je energetickým deficitem skutečně ohrožena, je překvapivě obtížné. Běžně se užívají dva odlišné přístupy – buď se energetická dostupnost přímo vypočítá z jídelníčku a tréninkového výdeje, nebo se posuzuje menstruační status, neboť poruchy cyklu bývají nepřímým ukazatelem dlouhodobého energetického deficitu. V posledních letech navíc do hry vstupuje třetí, dosud málo prozkoumaný faktor: střevní mikrobiom. Uvažuje se o něm jako o možném prostředníku mezi energetickým stavem organismu a kostním metabolismem, tedy o tzv. ose střevo–kost. 

V našem výzkumu jsme se proto pokusili propojit všechny tři roviny v rámci jedné kohorty sportovkyň. Cílem bylo zjistit, zda spolu tyto ukazatele vzájemně souvisejí a zda je některý z nich schopen sám o sobě spolehlivě identifikovat rizikovou sportovkyni. 

Průběh studie 

Do výzkumu bylo zařazeno 20 zdravých, vytrvalostně trénovaných sportovkyň ve věku 20 až 35 let, které neužívaly hormonální antikoncepci ani probiotika. Účastnice absolvovaly pět opakovaných měření v průběhu osmi až deseti měsíců. Při každém z nich byla na základě třídenních záznamů stravy a dat ze sporttesterů stanovena energetická dostupnost (EA), z krevních odběrů byly sledovány markery kostního obratu (P1NP a osteokalcin jako ukazatele novotvorby kosti, β-CTX jako ukazatel kostní resorpce) a z odebraných vzorků stolice bylo metodou sekvenování 16S rRNA určeno složení střevního mikrobiomu. Menstruační status byl posouzen pomocí dotazníku LEAF-Q a kalendářní metody. Hustota kostního minerálu byla změřena celotělovou duální rentgenovou absorpciometrií (DXA) na začátku a na konci sledování. Celkem tak vzniklo 100 vzorků krve a 100 vzorků stolice od stejné kohorty. 

Hlavní zjištění: dva ukazatele, dvě různé skupiny sportovkyň 

Výsledky přinesly poměrně jednoznačný a pro praxi zásadní závěr: žádný z běžně používaných ukazatelů sám o sobě k popisu rizika nestačil. 

• Neshoda mezi klasifikacemi. Vypočtená energetická dostupnost (EA) a menstruační status označovaly za rizikové odlišné sportovkyně; shoda mezi oběma klasifikacemi byla prakticky nulová. Sportovkyně identifikovaná jako riziková podle jednoho přístupu byla podle druhého často hodnocena jako bez rizika, a naopak. 
• Bez prediktivní hodnoty pro kosti. Ani vypočtená EA, ani menstruační status nedokázaly předpovědět vývoj markerů kostního obratu. Trajektorie kostní novotvorby i resorpce se mezi skupinami nelišily. 
• Celokohortní trend, nikoli skupinový rozdíl. V průběhu sledování byl napříč celou kohortou patrný mírný nárůst kostní resorpce a souběžný pokles celotělového kostního skóre. Tento posun však nesouvisel s energetickou dostupností a týkal se všech účastnic obdobně – pravděpodobně v důsledku sezonních a tréninkových vlivů. 

Střevní mikrobiom: u každé jedinečný, v čase beze změn 

Střevní mikrobiom se vyznačoval výraznou interindividuální variabilitou – jeho složení bylo u každé sportovkyně specifické. Rozmanitost ani struktura mikrobiálního společenstva se nelišily podle míry rizika a v čase nedoznaly žádné prokazatelné systematické změny; pouze u jednoho z ukazatelů celkového složení byl patrný slabý, statisticky neprůkazný trend. Drobné odlišnosti naznačené u sportovkyň s menstruační dysfunkcí nebyly dostatečně robustní, aby je bylo možné považovat za spolehlivé. Jednoznačný mikrobiální „podpis“ energetického deficitu se tedy nepotvrdil. 

Co to znamená pro praxi? 

Tyto poznatky mají přímé implikace pro trenéry, sportovní lékaře i samotné sportovkyně: 

• Jediný ukazatel nestačí. Vypočtená EA a menstruační status zachycují odlišné dimenze rizika a nelze je zaměňovat. Spoléhání na jediný z nich může vést k přehlédnutí části ohrožených sportovkyň. 
• Nezbytnost vícerozměrného posouzení. Spolehlivé hodnocení rizika REDs musí kombinovat údaje o stravě, tréninkové zátěži, menstruační historii i klinickém stavu, a to v souladu s konsensem Mezinárodního olympijského výboru. 
• Mikrobiom zatím není ukazatelem energetického rizika. Z našich dat nevyplývá, že by složení střevního mikrobiomu samo o sobě odráželo energetický deficit nebo riziko pro kostní zdraví. Profilování mikrobiomu proto zatím nelze doporučit jako samostatný nástroj k jejich posuzování – nikoli proto, že by mikrobiom žádnou roli nehrál, ale proto, že současné poznání pro takové využití zatím nestačí. 
• Absence nálezu není dokladem nepřítomnosti rizika. Skutečnost, že nebyly prokázány jednoznačné rozdíly, neznamená, že riziko neexistuje; spíše dokládá vysokou biologickou variabilitu v terénních podmínkách a omezenou výtěžnost jednoduchých ukazatelů. 

Limity výzkumu 

Získané výsledky je nutné vnímat v kontextu několika metodologických omezení naší studie. Hlavním limitem je relativně malý soubor (20 sportovkyň), který je u takto náročného longitudinálního designu obvyklý, snižuje však statistickou sílu pro detekci drobných rozdílů. Stanovení energetické dostupnosti v terénních podmínkách je navíc pouze odhadem zatíženým chybami v záznamu stravy i tréninkového výdeje. Použití celotělové DXA je méně citlivé než cílené měření predilekčních míst (bederní páteř, krček stehenní kosti), kde se úbytek kostní hmoty manifestuje nejdříve. Účastnice rovněž nebyly vyšetřeny na polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (PMOS, dříve označovaný jako syndrom polycystických ovarií / PCOS), který může představovat alternativní příčinu menstruačních poruch. V neposlední řadě metoda 16S rRNA charakterizuje taxonomické složení mikrobiomu, nikoli však jeho funkční aktivitu či přímou produkci metabolitů. 

Poděkování 

Autor vyjadřuje upřímné poděkování všem participantkám za jejich ochotu, věnovaný čas a aktivní spolupráci při opakovaných měřeních. Bez jejich participace – opakovaných krevních odběrů, sběru vzorků a pečlivého zaznamenávání stravy po dobu téměř celého roku – by realizace tohoto výzkumu, stejně jako jeho odborné i popularizační výstupy, nebyla proveditelná. Poděkování patří rovněž školiteli a spolupracujícím laboratořím (RECETOX a Synlab). 

Odkaz na kompletní vědeckou práci 

• Wagner A. Dlouhodobý vliv variabilní úrovně energetické dostupnosti na zdraví kostí a střevní mikrobiom u vytrvalostních sportovkyň. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií; 2026. 

Klíčové zdroje 

• Mountjoy M, Ackerman KE, Bailey DM, et al. 2023 International Olympic Committee's consensus statement on Relative Energy Deficiency in Sport (REDs). Br J Sports Med. 2023;57(17):1073–1098. 
• Heikura IA, Stellingwerff T, Areta JL, et al. Low energy availability in female athletes: From the lab to the field. Eur J Sport Sci. 2022;22(5):709–719. 
• Burke LM, Lundy B, Fahrenholtz IL, et al. Pitfalls of conducting and interpreting estimates of energy availability in free-living athletes. Int J Sport Nutr Exerc Metab. 2018;28(4):350–363. 
• Ticinesi A, Nouvenne A, Meschi T, et al. The gut-bone axis: the role of gut microbiota in bone health. Nutrients. 2025;17:210.