Mezinárodní den bez diet

Mezinárodní den bez diet připadá na 6. května – tradice v podobě modrých stužek a „vzpoura“ proti „dietní kultuře“ má původ ve Velké Británii, odkud se později rozšířila do celého světa.

4. 5. 2023 Kristýna Dvořáková

O čem je den bez diet?

Mezinárodní den bez diet má původ ve Velké Británii. Místní feministka Mary Evans Young, která v minulosti bojovala s poruchami příjmu potravy, se svými přáteli sdílela myšlenku protestu proti rozmáhající se „dietní kultuře“. První akce se uskutečnily již v roce 1992, přičemž tento „protest“ vyjadřovalo pouze několik desítek žen s piknikovými košíky a modrou stuhou, které si bez výčitek dopřávaly své oblíbené dobroty. Už o rok později se však tento tred rozšířil i za hranice, a datem jeho konání byl oficiálně ustanoven 6. květen.

Podle Mary je dodržování striktních a nebezpečných diet pouze dočasným řešením, a tzv. „dietní kultura“ navíc podněcuje k nerealistickým ideálům štíhlosti, narušenému vnímání vlastního těla nebo rozvoji poruch příjmu potravy. Namísto snahy o hubnutí by se, dle jejích slov, měli lidé zaměřit především na své zdraví a také schopnost přijmout se takoví, jací jsou.

Co si o dietách myslí dnešní věda?

Přestože definice diety nutně neznamená snahu o hubnutí, ale spíše obecný stravovací styl, naučili jsme se toto slovo vnímat spíše negativně – a je pravdou, že některé stravovací styly skutečně nebezpečné jsou. Obecně je ale potřeba si uvědomit, že každému člověku může vyhovovat trochu jiné složení i režim jídelníčku. Zpozornět bychom však měli v případech, kdy je „dieta“ příliš omezující, a to jak po stránce energetické, tak i např. v ohledu vynechávání určitých skupin potravin. Strava by totiž měla být ve všech případech co nejpestřejší a také dlouhodobě udržitelná, bez ohledu na to, zda se snažíme hmotnost snižovat, navyšovat či udržovat.

Jaká jsou největší rizika omezujících a neudržitelných diet?

1. Nedostatek energie

Každou minutu proběhne v lidském těle až 60 milionů reakcí, přičemž některé z nich energii uvolňují, a jiné ji naopak spotřebovávají. Aby však mohlo vše probíhat přesně tak, jak má, musíme přijímat potřebné množství energie ze stravy. Lidé ve snaze o hubnutí často pokládají kalorie (jednotka energie) v jídle za nepřítele – zapomínají však, že jsou nezbytné pro jejich zdraví i samotné přežití. Pokud bude totiž příjem stravy příliš nízký, dojde ke stavu zvanému nízká energetická dostupnost, což znamená, že tělo nemá dostatek energie pro pokrytí všech potřebných funkcí, a začne proto některé méně důležité procesy omezovat. Typicky se jedná např. o reprodukční funkce, zdraví kostí nebo funkci imunitního systému.

2. Nedostatek důležitých makro i mikroživin

Specifické živiny v naší stravě jsou pro udržení zdraví stejně nezbytné jako samotná energie. Bílkoviny se využívají pro tvorbu svalových vláken, imunitních buněk nebo signálních molekul, vápník udržuje zdraví kostí a vitamin D nebo omega-3 mastné kyseliny jsou zase potřeba ke správné imunitě. Pokud tedy z našeho jídelníčku vyřadíme celé skupiny potravin (přílohy, mléčné výrobky, pečivo atd.), můžeme se o tyto látky ve stravě zcela připravit. Problém pak může nastat i v případě, kdy jíme vše, ale v příliš malém množství.

3. Ztráta svalové hmoty

Svalová hmota je pro lidské tělo nepostradatelná hned z několika důvodů – podílí se na celkovém držení těla, umožňuje nejrůznější pohyby a zároveň se podílí na produkci tepla. Laicky tak můžeme říct, že čím vyšší množství svalové hmoty máme, tím rychleji „poběží metabolismus“, protože vyživit aktivní tělesnou hmotu zkrátka organismus něco stojí. Omezující diety jsou však pro udržení svalů rizikové, protože tělo se snaží všemožně zajistit energii potřebnou pro své fungování, a často tak sáhne právě do svalové hmoty.

4. Osvojení nevhodných stravovacích návyků

Nadměrná (a také příliš nízká) hmotnost jsou pro naše zdraví rizikové, a snaha o její udržení v optimálním rozmezí je proto na místě. Při jakékoliv regulaci hmotnosti bychom se však měli zajímat o to, zda je náš způsob stravování dlouhodobě udržitelný a zajistí nám dostatek energie i živin. Z tohoto pohledu je jasné, že přes krátkodobé diety na bázi zeleninových šťáv cesta nepovede – takový stravovací režim poskytuje pouze dočasné (a nebezpečné!) snížení energetického příjmu, a o fungování a potřebách našeho těla nás nenaučí zhola nic.

5. Dopad na psychickou stránku

Dodržování nevhodných diet často vede k začarovanému kruhu, kdy daný člověk zkouší stále nové a nové „osvědčené postupy“ – žádný mu však nepřinese dlouhodobé výsledky, protože nepochopil základy vyváženého a zdravého stravování. Frustrace, neustálé vážení, pozorování se v zrcadle a srovnávání s ostatními může podpořit rozvoj narušeného vnímání vlastního těla či poruchy příjmu potravy. Nízký příjem energie a pocity hladu navíc vedou k vědecky prokázanému fenoménu „hangry“, který hladové osoby popisuje jako podrážděnější, impulzivnější a agresivnější.

Shrnutí

Ve společnosti se slovem „dieta“ často označují radikální postupy zaměřené na snížení hmotnosti, i když skutečný význam tohoto slova skýtá spíše obecný stravovací styl. Pravdou je, že omezující a neudržitelné diety mohou být pro lidské zdraví velmi nebezpečné, a to zejména z hlediska nedostatečného příjmu energie, některých živin, rizikem úbytku svalové hmoty, osvojením nevhodných stravovacích návyků nebo také po stránce psychické.

Důležité je také správně nastavené vnímání našeho těla a schopnost přijetí se i s určitými nedostatky – tady je však třeba mít na paměti, že např. i nadměrná hmotnost je rizikovým faktorem pro rozvoj celé škály onemocnění, a je proto vhodné jít zlatou střední cestou.

Zdroje

KURIEN, Biji T. Just a minute: incredible numbers at play at the macro and micro level. CMAJ, 2004, 171.12: 1497-1497

MACCORMACK, Jennifer K.; LINDQUIST, Kristen A. Feeling hangry? When hunger is conceptualized as emotion. Emotion, 2019, 19.2: 301.

SPARTI, Andrea, et al. Relationship between resting metabolic rate and the composition of the fat-free mass. Metabolism, 1997, 46.10: 1225-1230.

LOUCKS, Anne B. Energy balance and energy availability. The encyclopaedia of sports medicine: An IOC medical commission publication, 2013, 19: 72-87.

GUTIÉRREZ, Saray; SVAHN, Sara L.; JOHANSSON, Maria E. Effects of omega-3 fatty acids on immune cells. International journal of molecular sciences, 2019, 20.20: 5028

FLYNN, Albert. The role of dietary calcium in bone health. Proceedings of the Nutrition Society, 2003, 62.4: 851-858