Optimalizace testosteronu ve sportu: Vědecky podložená fakta bez mýtů a zázračných boosterů

Energetická dostupnost a makroživiny 

Udržování energetické rovnováhy je esenciální pro fyziologickou produkci testosteronu. Dlouhodobý energetický deficit zvyšuje riziko rozvoje syndromu relativní energetické deficience ve sportu (REDs), což narušuje osu hypotalamus-hypofýza-gonády (osa která reguluje v organismu produkci pohlavních hormonů) a tím tlumí sekreci testosteronu (Mountjoy et al., 2023). Pro zachování anabolického prostředí u sportovců je proto vhodné udržovat izokalorický příjem nebo ideálně v optimálním nadbytku.  

Při poměru makroživin v jídelníčku se doporučuje vyvarovat extrémním přístupům. Striktní diety (extrémní low-carb/high-protein nebo drastické omezení tuků) bazální hladinu testosteronu prokazatelně snižují, což moderní sportovní medicína bere jako platný fyziologický fakt. Naopak se potvrzuje, že rostlinná strava a konzumace sóji nemá na hladinu testosteronu signifikantní negativní efekt (Lazarev et al., 2026). Kromě správně nastaveného trojpoměru živin a dostatečného příjmu kalorií je však pro hormonální rovnováhu stejně kritická i kvalita odpočinku, která se odehrává v noci během spánkových cyklů. 

Spánková architektura 

Sekrece testosteronu je úzce vázána na REM fázi spánku (Lazarev et al., 2026). Protože k REM fázím dochází dominantně v pozdějších částech spánkového cyklu, zkrácení doby spánku přímo snižuje množství uvolněného testosteronu. Je tudíž klíčové vyhradit si adekvátní čas pro nepřerušovaný spánek. Kromě stravy a spánku je však nejsilnějším přirozeným stimulantem testosteronu samotný tréninkový impuls. 

Trénink a potréninková regenerace 

Nejvýraznější nárůst testosteronu je asociován se silovým tréninkem se střední až vysokou intenzitou (D’andrea, et al., 2020). Pro maximalizaci hormonální odezvy je optimální volit vícekloubové cviky s volnými vahami a využívat krátké pauzy. Izolované cviky na malých svalových partiích signifikantní zvýšení testosteronu negenerují (Hansen et al., 2001). 

V rámci regenerace se doporučuje po silovém tréninku nahradit terapii chladem neutrálnějšími postupy. Ponořování do ledové vody po tréninku snižuje hladinu cirkulujícího testosteronu pod výchozí hodnoty a tlumí anabolickou signalizaci pro svalovou hypertrofii (Earp et al., 2019). Právě kvůli tomuto silnému anabolickému efektu silového tréninku je trh zaplaven produkty, které slibují jeho umělé zesílení. 

Rizika komerčních suplementů  

Na sportovním trhu je široce propagována řada vícesložkových doplňků, takzvaných „testosteronových boosterů“, které slibují zvýšení hladiny testosteronu, zlepšení výkonu a prevenci hormonálního deficitu. Jejich skutečná účinnost je však sporná, jelikož u drtivé většiny látek chybí přesvědčivé klinické důkazy (Morgado et al., 2024). Přestože určité izolované látky vykazují potenciál k mírnému zvýšení testosteronu, plošné užívání komerčních směsí s sebou nese závažná zdravotní rizika. Zdokumentovány jsou případy poškození jater, zánětu slinivky břišní či tromboembolických příhod. Kritickým problémem pro sportovce je vysoká míra kontaminace. Až 50 % vzorků těchto suplementů obsahuje nepřiznané a často zakázané látky (Jagim et al., 2023). Užívání testosteronových boosterů tak představuje přímou hrozbu neúmyslného porušení antidopingových pravidel a zdravotní hazard.  

Testosteron u ženských sportovkyň 

Testosteron se ve sportu často řeší výhradně ve spojitosti s muži, ale pro výkonnost a regeneraci sportovkyň je naprosto stejně kritický. Zásadní a často ignorovaný vliv na jeho hladinu má kombinovaná orální antikoncepce (COC). Užívání těchto pilulek sráží hladinu volného (fyziologicky aktivního) testosteronu až o propastných 61 % (Lazarev et al., 2026). 

Dochází k tomu ze dvou důvodů: pilulky přímo tlumí přirozenou tvorbu hormonů ve vaječnících a zároveň v těle zvyšují hladinu proteinu SHBG, který existující testosteron naváže a tím ho pro potřeby svalů "deaktivuje" (Coelingh Bennink et al., 2017). Pro zachování svalového růstu a anabolických procesů zvolte nehormonální metody antikoncepce. Měděné nitroděložní tělísko produkci testosteronu nijak neovlivňuje a pro sportovkyně představuje mnohem vhodnější volbu (Lazarev et al., 2026).

Environmentální a farmakologické stresory 

Vedle optimalizace výživy, spánku a tréninku se pro zachování přirozené produkce testosteronu doporučuje minimalizovat vliv následujících každodenních stresorů: 

• Analgetika: Běžně užívaná nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs) narušují endokrinní funkci. Ibuprofen negativně zasahuje do fungování varlat , u žen zase přímo blokuje tvorbu hormonů ve vaječnících (Halpern et al., 2020). Je doporučeno užívat je pouze v nezbytných případech a primárně řešit příčinu bolesti. 
• Endokrinní disruptory (EDCs): Látky jako bisfenol A (BPA) a ftaláty v plastech korelují s nižší hladinou testosteronu (Woodward et al., 2020). Jako prevence se doporučuje preferovat skleněné nebo kovové obaly a minimalizovat využití plastů v kontaktu s potravinami. 
• Elektromagnetické záření: Expozice radiofrekvenčnímu záření (RF-EMR z mobilních telefonů) v těsné blízkosti reprodukčních orgánů představuje riziko pro osu hypotalamus-hypofýza-gonády (Lazarev et al., 2026). Je tudíž vhodné nosit elektroniku spíše v zavazadle než v kapse u kalhot. 

Závěr: Přirozená cesta k optimu je běh na dlouhou trať 

Optimalizace testosteronu představuje komplexní proces, který vyžaduje systematický přístup k více oblastem sportovcovy životosprávy. Přirozené a vědecky podložené strategie jsou nejbezpečnější a dlouhodobě nejudržitelnější cestou k udržení hormonálního zdraví. Pro podporu optimální hladiny testosteronu je vhodné se zaměřit na následující klíčové body: 

• Udržování energetické rovnováhy: Doporučuje se dbát na dostatečný kalorický příjem, aby se předešlo energetickému deficitu a rozvoji syndromu REDs. 
• Kvalitní silový trénink: Jako efektivní se jeví zařazení vícekloubových cviků s volnými vahami při střední až vysoké intenzitě. V rámci regenerace je vhodné upřednostnit neutrální postupy a po silovém tréninku minimalizovat využívání ledových kádí. 
• Důraz na spánkovou hygienu: Pro dostatečnou sekreci hormonu je klíčové vyhradit si adekvátní čas na nepřerušovaný spánek, který umožní průběh REM fází. 
• Ostražitost u suplementů a léků: Vzhledem k neprokázané účinnosti a rizikům kontaminace se doporučuje vyhnout se užívání komerčních testosteronových boosterů. Stejně tak je vhodné minimalizovat rutinní užívání běžných analgetik. 
• Omezení environmentálních vlivů: Doporučuje se preferovat skleněné či kovové obaly před plastovými a udržovat elektronická zařízení v dostatečné vzdálenosti od těla. 
• Specifika u sportovkyň: Je důležité brát v potaz, že kombinovaná antikoncepce může hladinu volného testosteronu zásadně snížit. Pro zachování přirozené hormonální osy se jako vhodnější alternativa jeví nehormonální metody, například měděné tělísko.

Referenční seznam: 

• Coelingh Bennink, H. J. T., Zimmerman, Y., Laan, E., & Fauser, B. C. J. M. (2017). Maintaining physiological testosterone levels by adding dehydroepiandrosterone to combined oral contraceptives: I. Endocrine effects. Contraception, 96(5), 322–329. https://doi.org/10.1016/j.contraception.2016.06.022 
• D’andrea, S., Spaggiari, G., Barbonetti, A., & Santi, D. (2020). Endogenous transient doping: physical exercise acutely increases testosterone levels—results from a meta-analysis. Journal of endocrinological investigation, 43(10), 1349-137 
• Earp, J. E., Hatfield, D. L., Sherman, A., Lee, E. C., & Kraemer, W. J. (2019). Cold-water immersion blunts and delays increases in circulating testosterone and cytokines post-resistance exercise. European Journal of Applied Physiology, 119(8), 1901–1907. https://doi.org/10.1007/s00421-019-04178-7 
• Halpern, J. A., Fantus, R. J., Chang, C., et al. (2020). Effects of nonsteroidal anti-inflammatory drug (NSAID) use upon male gonadal function: a national, population-based study. Andrologia, 52(4), e13542. https://doi.org/10.1111/and.13542 
• Hansen, S., Kvorning, T., Kjaer, M., & Sjøgaard, G. (2001). The effect of short‐term strength training on human skeletal muscle: the importance of physiologically elevated hormone levels. Scandinavian journal of medicine & science in sports, 11(6), 347-354. 
• Jagim, A. R., Harty, P. S., Erickson, J. L., Tinsley, G. M., Garner, D., & Galpin, A. J. (2023). Prevalence of adulteration in dietary supplements and recommendations for safe supplement practices in sport. Frontiers in Sports and Active Living, 5, 1239121. https://doi.org/10.3389/fspor.2023.1239121 
• Lazarev, A., Pujalte, G. G. A., Philibert, C., Meek, S. E., Broderick, G. A., Zapp, D. G., Mayo, M. R., & Hackney, A. C. (2026). Testosterone-optimizing strategies in athletes. Sports Health. Advance online publication. https://doi.org/10.1177/19417381251411933 
• Morgado, A., Tsampoukas, G., Sokolakis, I., Schoentgen, N., Urkmez, A., & Sarikaya, S. (2024). Do "testosterone boosters" really increase serum total testosterone? A systematic review. International Journal of Impotence Research, 36(4), 348–364. https://doi.org/10.1038/s41443-023-00763-9 
• Mountjoy, M., Ackerman, K. E., Bailey, D. M., Burke, L. M., Constantini, N., Hackney, A. C., ... & Budgett, R. (2023). 2023 International Olympic Committee's (IOC) consensus statement on relative energy deficiency in sport (REDs). British Journal of Sports Medicine, 57(17), 1073–1097. https://doi.org/10.1136/bjsports-2023-106994 
• Woodward, M. J., Obsekov, V., Jacobson, M. H., Kahn, L. G., & Trasande, L. (2020). Phthalates and sex steroid hormones among men from NHANES, 2013-2016. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, 105(4), e1225-e1234. https://doi.org/10.1210/clinem/dgaa039