Bez rozvíjení a využívání poznatků sportovní medicíny si nelze představit smysluplnou výchovu a vzdělávání budoucích odborníků působících v celé oblasti sportu a pohybových aktivit. Obor sportovní medicíny, která v sobě zahrnuje komplexní problematiku jak vztahů zdraví a pohybové aktivity, tak sportovní antropologie a zátěžového testování se řadí mezi velmi důležité disciplíny lékařských věd.
Sportovní medicína jako součást oboru tělovýchovného lékařství měla a má v životě Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně velmi důležité místo. Kořeny lze nalézt v historii pracoviště, z něhož fakulta vznikla. Sportovní medicína byla vždy důležitou součástí výuky jednotlivých studijních programů. V současné době je záběr výuky sportovní medicíny plně zaměřen na zdraví, pohybovou aktivitu, zdravotní rizika při sportu, prevenci úrazů ve sportu a mnoho dalších oblastí.
V bakalářských a magisterských studijních programech Fakulty sportovních studií má sportovní medicína nezastupitelnou roli ve výchově budoucích sportovních pedagogů, ať učitelů, trenérů, animátorů, fyzioterapeutů apod. Největší uplatnění má sportovní medicína na katedrách kinantropologie a podpory zdraví, zejména pro studijní obory Regenerace a výživa ve sportu, Fyzioterapie a Animátoři sportovních aktivit, kde tvoří podstatnou část výuky. Záměry fakulty do budoucnosti předpokládají další rozvoj v oblasti tělovýchovného lékařství. Zárukou dalšího rozvoje fakulty jsou zejména vysoce erudovaní interní i externí učitelé.
Tato monografie byla vytvořena v rámci projektu OP VK s názvem Rozšiřování výzkumných a pedagogických kompetencí prostřednictvím spolupráce v kinantropologickém výzkumu. Projekt je zaměřen na rozvoj a zkvalitnění spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a výzkumnými centry v České republice i v zahraničí.
Účelem této monografie je představit alespoň některé z mnoha výzkumných prací a řešených projektů v oblasti sportovní medicíny jako příklad jejího významného uplatnění na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Monografii tvoří sedm kapitol, ve kterých jsou představeny různé obory sportovní medicíny. Jednotlivé kapitoly se snaží přispívat k rozvoji této vědní disciplíny. V úvodní kapitole je představena historie, současnost a vývoj studia tělovýchovného lékařství a sportovní medicíny jako součást široké škály předmětů nabízených na Fakultě sportovních studií MU v Brně.
Následující dvě kapitoly se zaměřují na oblast výzkumů zaměřených na měření reliability a validity srdeční frekvence provedeného metodou bezprostředně opakovaného testu-retestu a vlivu hormonální koncepce na složení těla vytrvalostních atletek pomocí zátěžových testů a měřících přístrojů používaných ve sportovní medicíně.
V další části jsou kapitoly zaměřeny na využití cvičení pánevního dna u žen v období těhotenství a jeho vliv před a po porodu. Toto téma je důležité neboť případné pohybové problémy a nedostatek pohybové aktivity velmi zhoršují kvalitu života žen v období těhotenství a mohou se negativně promítnout v období po porodu a jeho bližší poznání je pro praxi velmi důležité. Dále představujeme velmi mladou disciplínu sportovní medicíny zabývající se rolí kinesio tejpingu v optimalizaci pohybového stereotypu ramenního pletence u volejbalistů.
Nedílnou součástí sportovní medicíny je také prevence poranění a úrazů při pohybových aktivitách nejen ve vrcholovém sportu, ale i ve školní tělesné výchově. Autoři jedné z kapitol přibližují tuto problematiku konkrétně ve výuce míčových her na základních a středních školách současně se základy první pomoci při nejčastějších případech poranění a jejich prevenci. Tato kapitola je cíleně zaměřena zejména pro učitele tělesné výchovy a jejich dovzdělávání v rámci kariérního růstu.
V závěrečné kapitole monografie představujeme paravoltiž jako sportovní disciplínu v rámci léčebné hipoterapie, která se snaží zjistit, zda pravidelná motorická příprava má pozitivní vliv na koordinační schopnosti cvičenců se zdravotním postižením a dále stanovení pravidelného intervenčního programu, který má vliv na zlepšování vybraných koordinačních pohybů.
(brož. vaz., s. 6 - 8)