Historie basketbalu
Hra byla vytvořena v roce 1891 Dr. Jamesem Naismithem, který působil jako učitel na sportovní škole YMCA ve Springfieldu ve státě Massachusetts. James Naismith se narodil 6. 1. 1861 v Almonte v Kanadě. V roce 1891 dostal za úkol od tehdejšího ředitele Dr. Luthera Gulicka, aby vymyslel novou hru, kterou budou moci studenti hrát v tělocvičně, za nepříznivého počasí. Proto vymyslel hru basketbal, která se během následujících sta let stala jednou z nejoblíbenějších sportovních her na světě. V roce 1936 byl basketbal zařazen na Olympijské hry v Berlíně a Dr. Naismith mohl jako první vhazovat úvodní rozskok. Díky tomu mu bylo uděleno čestné místo v basketbalové síni slávy. James Naismith zemřel 28. 11. 1939 v Lorenci v Kansasu (Vasilko, 2004). Učitel Naismith vymyslel tuto hru, aby mohli studenti v zimě hrát nějaký sport v hale a v létě venku. Obrovským problémem se stala rozloha tělocvičny. Naštěstí dostal pan Naismith nápad, že by mohl přibít dva koše ve výšce deseti stop na opačné strany tělocvičny. Určil podavače, kteří stáli na žebřících u košů, a rozdělil své studenty na dvě devítičlenná družstva. Hra se studentům obrovsky zalíbila a stala se na škole velice populární (Vasilko, 2004).
Naismith poté vymyslel pět základních zásad, které sepsal mezi 13 základních pravidel:
• Hra je hrána s kulatým míčem a hraje se rukama.
• Hráč nesmí běhat s míčem.
• Jakýkoliv hráč může zaujmout jakoukoliv pozici na hřišti v jakýkoliv
čas.
• Mezi hráči nesmí být žádný fyzický kontakt.
• Koš musí být umístěn vodorovně nad zemí hřiště (Smith, 1998).
Obr. 4 Dr. James Naismith, zakladatel basketbalu (http://www.kansasheritage.org/people/naismith.html)
Na samém počátku se jednalo o pomalou, těžkopádnou a dalo by se říct až statickou hru. V průběhu let se společnost začala vyvíjet a zároveň s ní se rozvíjela i pravidla, která změnila tuto hru na rychlý, dynamický a technický sport. Tato hra později dobyla celý svět. Současná pravidla hry pak dělají basketbal velmi rychlým, útočným sportem a zároveň také disciplínou, která je ze všech míčových sportů nejnáročnější na dovednost (Smith, 1998). Basketbal se za tu dobu stal celosvětově populárním sportem a hraje ho více než 300 milionů lidí (Vasilko, 2004).
Obr. 5 Basketbalové mužstvo http://www.hexilou.com/basketball-history-articles/
Pravidla basketbalu a jejich změny od roku 2010
V této podkapitole nastíníme pouze několik hlavních pravidel, protože se hlavně budeme zabývat jejich změnou od roku 2010. Basketbal hrají 2 družstva o 5 hráčích na každé straně. Tito hráči mohou při přerušení hry libovolně střídat. Cílem je hodit míč do soupeřova koše a zabránit soupeři, aby získal míč pod kontrolu nebo dosáhl koše. Během hry se míčem hraje pouze rukou (rukama) a může být přihrán, hozen, tečován, kutálen nebo driblován s omezeními, uvedenými v pravidlech. Hráč se smí s míčem pohybovat pouze za stálého driblování. Po jeho přerušení chycením oběma rukama nesmí znovu začít driblovat ani se dále pohybovat s míčem, musí tedy přihrát či vystřelit. Čas utkání se skládá ze 4 období po 10 minutách čistého času. Přestávky mezi jednotlivými obdobími trvají 2 minuty, poločasová přestávka je 15 minut (mezi druhým a třetím obdobím). V případě nerozhodného stavu se nastavuje 5 minut. Vítězí mužstvo, které nastřílí soupeři více bodů v daném časovém limitu (FIBA, 2004).
Hrací plocha
Oficiální rozměry basketbalového hřiště jsou 28 m na délku a 15 m na šířku. Minimální povolené rozměry hřiště jsou 26 m na délku a 14 m na šířku. Deska koše je zhotovena z průhledného materiálu, pokud je ze dřeva, musí být bíle natřena. Rozměry desek jsou 1,80 m horizontálně a 1,05 m vertikálně. Míč musí být nahuštěn vzduchem tak, aby při spuštění na hrací plochu z výšky 1,80 m, vyskočil do výšky 1,20 m až 1,40 m (FIBA, 2004).
Hra
Hráč nesmí soupeře blokovat, strkat, držet, prorážet, nastavit mu nohu, jakýmkoliv způsobem druhému hráči bránit v pohybu, ani užívat hrubé nebo násilné hry. Pokud se hráč dopustí jedné z těchto chyb, a je-li odpískána, říká se tomu osobní chyba.
Technická chyba je chyba, která není způsobena dotykem soupeře. Hráč, který dosáhne své páté osobní chyby v utkání, při které se proviní faulem nebo se proviní nesportovním chováním, je vyloučen z utkání (FIBA, 2004).
Body a jejich hodnota
Koše je dosaženo tak, když míč propadne košem, či dokonce nejmenší část jeho objemu je uvnitř obroučky.
Koš se počítá několika způsoby:
• Koš z trestného hodu se počítá za jeden bod.
• Koš z dvoubodového území se počítá za dva body.
• Koš z tříbodového území se počítá za tři body (cabr.cbf.cz).
Změny pravidel od roku 2010
Kvůli sjednocení nebo přiblížení se pravidlům Národní Basketbalové Asociace (NBA), se změnily rozměry hřiště.
Původní vzhled je na obrázku č. 6 a nový vzhled je na obrázku č. 7.
Obr. 6 Rozměry hřiště před změnou http://www.sportovkatyn.ic.cz/pravidla.html
Obr. 7 Rozměry hřiště po změně pravidel (http://www.fanklub-kondori.frantiskovo.cz/pravidla.php)
Dle Vyklického (2010) se pravidla změnila následovným způsobem.
Tříbodové území
Vzdálenost tříbodové čáry je 6,75 m (dříve 6,25 m).
Vhazování v posledních dvou minutách utkání
Dvě malé čáry jsou vyznačeny v zázemí hřiště naproti stolku zapisovatele a lavičkám družstev, s vnějším okrajem ve vzdálenosti 8,325 m od vnitřního okraje koncových čar, jinými slovy, na úrovni vrcholu tříbodové čáry.
V posledních dvou minutách utkání a v posledních dvou minutách každého prodloužení, následující po povoleném oddechovém čase družstva, které bylo oprávněno k držení míče ve své zadní části hřiště, bude vhazování provedeno na čáře ke vhazování (na úrovni vrcholu tříbodové čáry), proti stolku zapisovatele (Vyklický, 2010).
Půlkruh ve vymezeném území
Půlkruhy proti prorážení budou vyznačeny pod oběma koši na hrací ploše. Vzdálenost od vnitřního okraje půlkruhu do prostředku obroučky (na zemi) bude 1,25 metru. Prorážení (útočná chyba) nebude nikdy zapískáno, jestliže dojde ke kontaktu útočícího hráče s obráncem, který stojí uvnitř půlkruhu proti prorážení (Vyklický, 2010).
Celkový souhrn změn hřiště
U všech hřišť s rozměrem menším jak 28 x 15 musí být zachována vzdálenost trojkové čáry 0,6 m od postranní čáry až do bodu spojení s kruhovou výsečí trojkového hodu 6,75 m (tzn. bude dodržena vzdálenost 60 cm od postranní čáry). Dvě 15 cm čáry na postranní čáře ve směru z hřiště proti stolku rozhodčích a střídačkám bude vyznačena ve všech halách ve vzdálenosti 8,325 m od vnitřní koncové čáry. Půlkruh ve vymezeném území musí být ve vzdálenosti 1,25 m ze středu koše ve všech halách bez ohledu na jejich rozměry. Časomíry se musí upravit tak, aby bylo možno nastavit od stolku zapisovatele i 14 vteřin. Toto opatření musí platit rovněž ve všech halách, ve kterých se hrají mistrovské soutěže. Veškeré čáry musí být dle současných pravidel Mezinárodní basketbalové federace (FIBA) pouze bílé barvy. U soutěží Národní basketbalové ligy (NBL) a Ženské basketbalové ligy (ŽBL) toto pravidlo povinně platí od 1. 10. 2010. Pro další soutěže platí, že všechny čáry musí být nakresleny stejnou barvou, přednostně bílou (Vyklický, 2010).
24 vteřin
Jestliže vhazování ze zázemí má dojít na zadní polovině a je to vyžadováno příslušným článkem pravidel, na zařízení 24 vteřin bude nastaveno nových 24 vteřin. Jestliže se má vhazovat v přední polovině hřiště a je to vyžadováno příslušným článkem pravidel, zařízení 24 vteřin bude nastaveno následovně:
1. Jestliže zařízení 24 vteřin ukazuje v době zastavení hodin hry 14
nebo více vteřin, nebude zařízení vteřin vynulováno a zůstane
nezměněno.
2. Jestliže zařízení 24 vteřin ukazuje v době zastavení hodin hry 13
nebo méně vteřin, zařízení 24 vteřin bude vynulováno a nastaveno
na 14 vteřin (Vyklický, 2010).
Herní činnosti jednotlivce v basketbale
Herní činnosti jednotlivce lze představit jako konkrétně zaměřené pohyby či pohybové celky, kterými hráč plní svoje herní úkoly v utkání. Herní činnosti jednotlivce tvoří nosný pilíř, pro skupinové činnosti (pro herní kombinace) i pro činnosti plně týmového charakteru (pro herní systémy). Jak kombinace, tak systémy se ničím jiným nahradit nedají a efektivita jejich provedení závisí na kvalitách a úrovni zvládnutí herních činností jednotlivce (Velenský, 1999).
Útočné herní činnosti jednotlivce
Herní činnosti dělíme na útočné a obrané. Toto dělení vyplývá ze základního popisu jednotlivých činností a z jejich určení při plnění herních úkolů, které jsou hlavní podstatou basketbalu (útok – obrana). K útočným činnostem patří: uvolňování hráče s míčem, uvolňování hráče bez míče, přihrávání, střelba, doskakování a clonění (Janík a kol., 2005).
Uvolňování hráče s míčem
Jedná se o herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je získat výhodné postavení pro další činnost s míčem (přihrávku střelbu).
Uvolňování hráče bez míče
Jedná se o herní činnost jednotlivce s cílem získat postavení výhodné pro chycení míče přihraného spoluhráčem. Součástí uvolnění je i cíl poutat soupeřovu pozornost a uvolňovat prostor pro činnost spoluhráčů.
Přihrávání
Jedná se o herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je hodit, podat, kutálet nebo odbít míč tak, aby jej mohl spoluhráč chytit. K základům techniky patří držení míče, polohy a pohyby paží spojené s držením míče a s vlastní přihrávkou (Janík a kol., 2005).
Střelba
Jedná se o herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je dosáhnout koše. Střelba patří v pohybových strukturách herních činností hráče k nejobtížnějším. Z hlediska koordinace jde o poměrně obtížný pohyb, vyžadující velmi přesné provedení. Menší nedostatky v technice se okamžitě projeví v úspěšnosti. Bezpodmínečnou povinností každého trenéra je dbát do důsledků na precizní dodržování všech zásad. Pokud se při základním nácviku střelby přejde jakýkoli nedostatek, je velmi obtížné jej v budoucnosti odstraňovat (Pětivlas a kol., 2008).
Doskakování
Jedná se o herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je dopíchnutí míče do koše, uchopení jej do obou rukou nebo odpinknutím přihrát spoluhráči. Úspěšným útočným doskokem získává družstvo při hře novou možnost střeleckého pokusu. Předpoklady pro úspěšný doskok jsou, schopnost vybojovat si pozici pro doskok a načasování výskoku (Pětivlas a kol., 2008).
Clonění
Jedná se o herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je pravidly povolené zastavení pohybu nebo předpokládaného pohybu obránce. V pravidlech basketbalu je tato činnost velmi přesně vymezena (Velenský, 1999).
Obranné herní činnosti jednotlivce
Jedná se o nácvik činností, kdy není zapotřebí umět ovládat míč a s tím spojené útočné herní činnosti, základním prvkem je udržení správného postavení, rozvoj pohybových schopností, volní úsilí a motivace hráčů při obranné činnosti. K obranným herním činnostem jednotlivce patří: krytí hráče bez míče, s míčem, krytí hráče po střelbě a stahování míčů (Janík a kol., 2005).
Krytí hráče bez míče
Jedná se o obrannou herní činnost s cílem zabránit soupeři uvolnit se pro míč. Hlavní úlohu hraje vzdálenost od útočníka, postavení nohou, ramen a paží obránce, periferní vidění hráče a míče.
Krytí hráče s míčem
Jedná se o obrannou činnost s cílem zabránit soupeři vystřelit na koš nebo zabránit přihrávce směrem ke koši. Snahou obránce je vést míč pro obranu výhodným směrem. Hlavní úlohu hraje snížený postoj, udržení správného postavení vůči útočícímu hráči i míči, práce paží.
Krytí hráče po střelbě a stahování míčů
Jedná se o obrannou činnost s cílem zabránit soupeři v doskočení míče spolu se získáním odraženého míče tak, aby byl bezpečně v rukou obránce. Hlavní úlohu hraje práce tělem při kontaktu s útočícím hráčem, vizuální kontakt s míčem, práce paží a načasování výskoku.
Klíčová slova:
Basketbal, Jamesem Naismithem, Springfield, 13 základních pravidel, body a jejich hodnota, hra, hrací plocha, herní činnosti, jednotlivce, uvolňování hráče s/bez míčem, střelba, přihrávání, doskakování, clonění, obranné herní činnosti jednotlivce, krytí hráče bez/s míče, krytí hráče po střelbě a stahování míčů
Literatura:
GIACINTOVA, Gabriela. Úspěšnost tříbodových pokusů po změně pravidel ve slovenské basketbalové lize. MU Brno, 2012. Bakalářská práce. FSpS. Vedoucí práce Zdeněk Janík.
WIEDNER, Jan. Hra jako prostředek pro zdokonalení nácviku herních činností v basketbalu. MU Brno, 2009. Diplomová práce. FSpS. Vedoucí práce Tomáš Pětivlas.