4. Scénická bojová umění

4.1 Choreografie

Choreografie bojových scén ve filmu je stěžejní pro vytvoření uměleckého dojmu z díla. Choreografie musí být v souladu s charakterem scénáře a musí vhodně dokreslovat děj i postavy díla. Je to promyšlený sled akcí, který je v mnoha případech stěžejní pro celkový výsledek filmu. Filmová choreografie pracuje s několika aspekty, které pomáhají spoluvytvářet celkový dojem, například:

  • Délka boje
  • Střih
  • Úhly kamery
  • Kaskadéři
  • Choreograf
  • Zvuk
  • Speciální efekty
  • Žánr filmu
  • Příběh
  • Očekávání a stereotypy postav

Délka boje. Z kulturního hlediska mohou být bojové scény z asijských filmů pro západního diváka nudné, protože v tradičních filmech byla délka i několik desítek minut. A to zejména u finálního boje. Samotný finální boj je nezřídka zkrácenou metaforou celého příběhu filmu i s jeho dějovými zvraty. Západní filmy upřednostňují kratší souboje, s výjimkou hromadných bitev, případně různých druhů šermu, jako například ve filmech Tři mušketýři, Zorro, nebo v Hvězdných válkách.

Střih. Střih umožňuje vtáhnutí diváka do bojové scény globálně. To, že není přímým svědkem události je vyváženo možností vidět boj jakoby současně z různých stran, umožňuje vidět boj z pohledu jednotlivých bojovníků i z pohledu nezúčastněné osoby. Některé filmy, typicky asijské ve střihu sledují logiku a rytmus boje, jsou tak plynulé, jako je plynulý samotný boj. Americký a evropský střih je víc abstraktní. Využívá se množství střihových technik a často se ztrácí sportovní a bojová stránka souboje. Na jedné straně je tak umožněno hercům zakrýt jejich nedostatky v technice a na druhé straně to divákovi nedovoluje plně ocenit píli herců a úsilí choreografů u sehrané scény.

Úhly kamery. V zásadě rozeznáváme dva způsoby záběrů bojových scén. Na jedné straně záběry detailů, které vedou diváka blízko k akci, na druhé straně záběry z větší dálky, které zobrazují také způsoby přemístění, vzájemnou polohu jednotlivých segmentů těl účastníků boje. U celkových záběrů může víc vyniknout estetika pohybu bojovníků, které se neukrývá za technické detailní záběry. Zvláštním typem použití kamery je vytvoření dojmu dokumentárního stylu. Nedokonalosti v pohybu kamery vnášejí do záběrů více emocionality.

Kaskadéři. Ve filmu si můžeme povšimnout různou míru rizika, které podstupují jednotliví herci a které podstupují kaskadéři. Některé významné osobnosti asijské kinematografie jsou současně i kaskadéry a nechávají se dublovat pouze ve výjimečných případech. Opačná situace je obvykle u západních herců, u kterých je míra rizika ošetřena ve smlouvách k natáčení i v pojistných smlouvách. Je prokázané, že kariéra hollywoodského kaskadéra je delší, než kariéra hongkongského kaskadéra.

Choreograf. Režisér filmu může choreografovi určit různě velkou váhu vlivu na konečný výsledek bojové scény v kontextu filmu. Choreografie musí být vytvořena v souladu se všemi ostatními podmínkami filmu. V západní kultuře nemá choreograf tak velkou autoritu, jako je to u asijských filmů. Někdy se různé profese potkávají v jedné osobě a režisér filmu je současně i choreografem bojových scén, anebo i hercem (například Sammo Hung).

Zvuk. Možná si vzpomenete na ostré a nepřirozené zvuky hongkongských kung-fu filmů sedmdesátých let. Bojové scény jsou obvykle snímány beze zvuku, který je vyráběn až později u střihu. Se zdokonalováním zvukařského řemesla se i zvuk stal realističtějším. Prvním takovým filmem byl The Octagon (1980) s Chuckem Norrisem.

Speciální efekty. Současně se zdokonalováním technologií a práce s digitálními médiemi se zdokonalují speciální efekty používané v bojových scénách filmů. Speciální efekty umožňují zejména ve fantasy filmech boj člověka v mimofyzikálních podmínkách, nebo boj člověka s mytologickými tvory.

Žánr filmu. Pochopitelně, bojové scény se vyskytují zejména v západních akčních filmech. Dalšími žánry jsou historické filmy, či historické fikce, thrillery, kriminálky, fantasy a science-fiction. Zvláštní kapitolou, které paradoxně těží z bojových scén jsou komedie. Bojové scény se v menší míře mohou vyskytovat i v jiných filmových žánrech. Asijské žánry doplňují japonské samurajské filmy, anebo čínské kung-fu filmy a také žánr wuxia, tedy filmy popisující stereotyp hrdiny. Hrdina v žánru wuxia je z fiktivní čínské historie, žije samotářsky a kromě bojových umění je také expertem v čchikungu a tradiční čínské medicíně.

Příběh. V akčních filmech se často setkáváme se stereotypními příběhy, kdy hlavní hrdina po zvládnuté krizi odchází za mistrem, který jej vycvičí tak, že ve finálním boji hlavní postava porazí nepřítele. Zejména závěrečná bojová scéna obsahuje prvky celého příběhu. Divákovi se připomínají jednotlivá úskalí a úspěchy výcviku.

Očekávání a stereotypy postav. Podle charakteru a žánru filmu, divák očekává jistý předvídatelný charakter osobnosti jednotlivých postav. Zejména u komedií je jejich charakter satirizován a veden do extrémů. U historických filmů jsou postavy sice složitější, ale vzhledem k bojovým dovednostem je možné sledovat přímou úměru ke společenskému postavení hrdiny. Až ve třetím tisíciletí se tvůrci filmů postupně vzdávají rasových stereotypů jednotlivých postav.

Fyzické aspekty choreografie boje

Fyzické aspekty choreografie boje jsou základními stavebními kameny choreografie. Jsou definované:

  • Výběr technik
  • Načasování hudby
  • Rytmus
  • Timing
  • Specifické odpovědi
  • Délka
  • Prostředí
  • Stylizace pohybů
  • Řeč těla
  • Osa těla
  • Postoje
  • Umístění kamery

Výběr technik. Z příběhu filmu plyne charakter technik, které bojovník používá. Pokud je bojovník deklarován, jako představitel konkrétního bojového umění, či stylu, musí používat techniky výhradně tohoto stylu. Důležitý je výběr technik u historických filmů, kde je nutné zachovat předpokládanou realitu boje bez kontaminace současnými technikami.

Načasování hudby. Načasování hudby a výběr hudby v souladem boje je důležité, pokud chtějí tvůrci filmu vtáhnout diváka nejenom vizuálně. Výběr hudebních nástrojů podkresluje charakter postav. Současně, skladba a tedy i boj, může být sólo (trénink bojovníka), duet (boj tváří v tvář), nebo skladba hudební skupiny (skupinový boj), či orchestrální skladba (válečný boj).

Rytmus. Každé bojové umění a každý boj je veden v jistém rytmu. Také osobnost bojovníka hraje roli v určení rytmu boje. Z dnešního hlediska vidíme monotónní rytmus bojových scén hongkongských filmů sedmdesátých let dvacátého století jako chybu. V dobré choreografii se některé sekvence pohybů opakují, ale nepůsobí rušivě.

Timing. Správné časování je nevyhnutelné pro každého bojovníka. Úder, kryt, úhyb hod a podobně musejí přijít ve správné chvíli. Nesmí být poznat, že herci mají pohyby sehrané, nesmí docházet k opoždění, ale ani k anticipaci pohybů.

Specifické odpovědi. Každý pohyb protivníka vyžaduje specifickou odpověď. Typicky se využívají specifické odpovědi: reakce na úder, reakce na pohyb protivníka, změna stylu boje. Různé specifické odpovědi se spojují v jeden celek choreografie a vytvářejí dynamický a ucelený umělecký útvar.

Délka. Obecná poučka o tom, že boj by neměl být dlouhý, neznamená, že dlouhé boje jsou vždy špatné. Jedná se spíš o to, aby i u dlouhého boje byla zachována dynamika, zvraty děje a nebyly pro diváka nudné. U dlouhých bojů jsou proto zařazovány přestávky, u kterých dojde k dialogu mezi postavami, anebo změně podmínek, nebo dějovému zvratu. Dlouhý inscenovaný boj se tak odehrává v několika „kolech“, podobně, jako u některých úpolových sportů.

Prostředí. Prostředí nejenom vytváří celkovou náladu, ale také umožňuje využívat tvar, povrch prostředí pro cílenou improvizaci boje.

Stylizace pohybů. Zejména ve sci-fi, nebo fantazy filmů má choreograf a režisér otevřené možnosti stylizace pohybů. Například v úspěšné sérii Pána prstenů. Charakter jednotlivých ras a bytostí používal typické zbraně a způsob pohybu. Silové a trochu neohrabané pohyby trpaslíků, kultivované, plynulé a přesné pohyby elfů, agresivní, naturální a brutální pohyby skřetů a uruk-hai.

Řeč těla. Nonverbální komunikace je klíčovým prvkem hraní rolí bojovníků, protože u samotného boje není místo pro mnoho dialogů a mnohdy ani není reálné, aby postavy u boje mluvily. Podle filmového žánru jsou výrazy někdy až parodizované, a to zejména u komedií. Řeč těla je také závislá od kulturního prostředí filmu. Řeč těla japonského bojovníka je zcela odlišná od řeči těla středověkého evropského rytíře.

Osa těla. Znalosti principu centralizace v bojových uměních umožňuje tvůrcům bojových scén pracovat s protiklady centralizovaného bojovníka, tj. bojovníka, který má pod kontrolou své tělo a tedy i svého protivníka. Na druhé straně je zde práce s bojovníkem, kterého centralizace je narušená. Tento bojovník nekontroluje své tělo a neumí si poradit se svým soupeřem.

4.2 Typy a styly bojovníků

V scénických bojových uměních dochází ke stereotypizaci bojovníků a jejich taktiky. V první řadě je choreografie postavena před otázku vzdálenosti, která se řídí použitím zbraní anebo výškou bojovníků (extrémně například v souboji Bruce Leeho a Kareema Abdul-Jabbara ve filmu Hra se smrtí, anebo stejný boj Jackieho Chana ve filmu Soukromé očko). Rozeznáváme tři vzdálenosti:

Dlouhá vzdálenost. Používá se u prezentací kopů anebo použití dlouhých zbraní. Pro její znázornění je vhodné používat celkové záběry ze vzdálenosti, aby vnikly přemístění a práce se vzdáleností bojovníků.

Střední vzdálenost. Typická pro boj údery a krátkými kopy. Ze zbraní se používají krátké zbraně, jako boxer, nůž, nunčaku a podobně.

Krátká vzdálenost. Z úderů umožňuje používání loktů a hlavy. Boj na krátkou vzdálenost často přechází od úderů k zápasnickému způsobu v postoji i na zemi.

V souladu se scénářem a charakterem postav jsou ve scénických bojových uměních vytvořeny tři základní typy bojovníků pro záporné i kladné role:

Ofenzivní – pasivně se brání, kontrolují vzdálenost od útočníka, preferují neagresivní způsob boje.

Defenzivní – jsou iniciativní, aktivní, často agresivní. Vytvářejí situaci, diktují protivníkovi svůj styl boje.

Protiútočný – nikdy boj nezačíná a zpočátku se spíš pasivně brání, až po jistou mez. Po překročení této meze přebírá iniciativu, jakoby nastal obrat v jeho osobnosti.

Kromě typu biojovníků se ve filmové branži rozlišují také styly bojovníků:

Technik – záleží zde na perfektním provedení techniky, kterou je možno přiradit ke konkrétnímu reálnému bojovému umění. Tento styl prezentují především protagonisté bojových umění, kteří se stali herci, například: Chuck Norris, Bill „Superfoot“ Wallace, Bruce Lee, Jackie Chan, Tony Jaa a další.

Bitkař – nemá čistou techniku, je brutální a agresivní, využívá svou dílu a tělesné proporce. Často je představitelem záporných rolí. Jeho styl je těžké definovat, protože je živočišní a rád improvizuje.

Showman – pracuje s diváky (ve filmu i s diváky filmu). Staví na své dominanci nad soupeřem a využívá je k ovlivňování lidí.

Emoční – boj bere vážně, je pro něj víc než fyzickým střetem. Je obvykle spojen s dramatickým příběhem. Často je pouze donucen bojovat okolnostmi.

Intelektuální – má odborný, vědecký vhled do boje. Analyzuje situaci, přizpůsobuje se aktuálním podmínkám. Nudí diváka přemýšlet a ukazuje logiku boje.

4.3 Osobnosti scénických bojových umění

V této kapitole přinášíme krátké představení některých osobností scénických bojových umění. Ve filmovém průmyslu můžeme v bojových scénách a tedy v scénických bojových uměních vidět dva typy představitelů podle jejich primárního zaměření, vzdělání a zkušeností:

  • Herci
  • Bojovníci

Na jedné straně jsou představiteli bojujících postav herci, kteří hrají role bojovníků, anebo v některých scénách bojují stejně, jako v jiných filmech hrají postavy komické, romantické, či dramatické. Jejich trénink pro konkrétní film a konkrétní scény zahrnuje nácvik specifických technik. Někteří herci se stali typickými představiteli akčních filmů zahrnujících bojové scény, například Silvester Stallone, Arnold Schwarzeneger, Mel Gibson a podobně. Někteří herci jsou obsazování do širšího spektra rolí, ale také do rolí bojovníků, jako například Russel Crow, Clint Eastwood, Scot Glenn, nebo Jean-Paul Belmondo.

Z hlediska bojových umění je zajímavé zabývat se také osobnostmi, které hrají (téměř) výhradně role bojovníků, protože dosáhli vysokou úroveň v bojových uměních, či úpolových sportech. Jejich sportovní dovednosti jim pomohly získat role ve filmu a v některých případech jim také umožnily filmy s bojovou tematikou psát, produkovat, nebo režírovat. Filmový průmysl, který produkuje filmy s bojovou tematikou je především americký hollywoodsky a hongkongský, který dosáhl globálního charakteru. Lokální výrobci filmů s bojovou tematikou jsou také v Japonsku a Indii (Bolywood). Ojedinělé komerčně úspěšné projekty jsou také z produkce thajské, korejské anebo francouzské.

Jackie Chan

obrázek

Obrázek 26 Jackie Chan

Jackie se narodil v Hongkongu. Jeho otec byl kuchař a matka služebná francouzského konzula. Jako dítě byl zapsán do Čínské dramatické akademie, internátní školy pekingské opery. Po dokončení školy se začal živit jako kaskadér a získával drobné role ve filmu. Později vsadil na svůj komediální potenciál (film Opité pěsti) a natočil několik desítek kung-fu filmů v Hong-Kongu. Další změnu v kariéře zaznamenal v Hollywoodu, kde byl ve vrcholu kariéry obsazen do rolí filmů Rachot v Bronxu, Křižovatka smrti, Tenkrát na východě, Tuxedo a podobně. Významnou sérií filmůje několik pokračování Police story. Filmy Jackieho Chana se vyznačují extrémními bojovými a kaskadérskými scénami, které dělá bez dublérů. Také jeho herecký komediální výkon, který čerpá z tradičních výrazových prostředků, je jedinečný.

Biao Yuen

obrázek

Obrázek 27 Biao Yuen, zdroj: www.laast.fm

Yuen Biao je hong kongský herec, kaskadér a producent. Narodilse v Hongkongu jako Ha Ling Tsan. Jméno Yuen Biao dostal až po svém příchodu do skupiny tzv „Seven Little Fortunes“, tedy mezi kultovní představitele hongkongských filmu 80.-90. let, jejímiž hlavními představiteli byli „Three Brothers“ Sammo Hung a Jackie Chan a Yuen Biao. Učitelem této skupiny herců byl mistr Yu Jim Yuen, který formoval celou jednu slavnou generaci.

Yuen, tak jako většina herců stejné skupiny začínal v souboru pekingské opery. Díky spolupráci s Jackiem Chanem a Sammo Hungem se Yuen Biao vypracoval, i když je globálně nejméně známým z této trojice.

Sammo Hung Kam-Bo

obrázek

Obrázek 28 Sammo Hung Kam-Bo, zdroj: kootation.com

Narodil se jako Hong Jin Bao 7 v Hongkongu, později používal také jméno Yuen Chu. Herec, režisér a producent, jehož můžeme po boku s Jaciem Chanom a Yuen Biaom zařadit k průkopníkům a legendám asijských akčních filmů.

Tak jako většina jeho kolegů i Sammo Hung získal vzdělání v Akademii pekingské opery. Po dokončení školy začal s prací u filmu jako kaskadér. Se skupinou Three Brothers byli své době jedným z nejlepších kaskadérských týmů a jako vůbec první vnesli do asijských kung-fu filmů výrazné komediální prvky. Sammo Hung několik filmů režíroval a produkoval. Od ostatních obdobných herců se Sammo Hung odlišuje výrazně pyknickou postavou, takže u kaskadérských akcí působí překvapivě.

Jean-Claude Van Damme

obrázek

Obrázek 29 Jean-Claude Van Damme, zdroj: www.funpop.com

Hollywoodsky herec, původem z Belgie (vlastním jménem Jean-Claude van Varenberg) se prosadil jako představitel hlavní role ve filmu Krvavý sport. Tato role mu přinesla rychlou popularitu a následné obsazování do rolí kladných hrdinů filmu. Po prvotním úspěchu byl obsazován do několika propadáků.

I když v současnosti nemůžeme mluvit o pokračujícím úspěchu, Jean-Claude van Damme se stal ikonickým díky kultivovanému pohybu, především u kopů, a také muskulaturní postavě.

Bolo Yeung

obrázek

Obrázek 30 Bolo Yeung, zdroj: www.karatedojo.hu

Čínsky herec, který v mladosti přeplaval z pevniny do Honkongu. Typický kulturistickou postavou hrál především role záporných postav. Prosadil se vedle dalších známých herců, jako je Bruce Lee, Chuk Norries, Jean-Claude van Damme, Jet Lee a podobě.

Chuck Norris

obrázek

Obrázek 31 Chuck Norris, zdroj: www.biography.com

Tento americký herec, vlastním jménem Carlos Ray, je průkopníkem akčních hrdinů scénických bojových umění na západě. Jako voják amerického letectva sloužil v Korey, kde studoval bojové umění tangsudo. Po návratu do USA se věnoval bojovým uměním profesionálně. K filmu jej dovedl jeho žák, herec Steve McQueen. Objevil se již ve snímku s Bruce Leem a je hlavním představitelem mnoha dalších filmů (např. Delta force) a zejména seriálu Walker: The Texas ranger.

Kromě herectví se věnuje výchovným a charitativním projektům (například „Kick drugs out of America“).

Jet Li

obrázek

Obrázek 32 Jet- Li, zdroj : tvtropes.org

Mimořádně talentovaný šampión sportovního wušu se proslavil filmem Šaolinský chrám. Pod režii Tsui Harka natočil dvě pokračování filmu Once upon a time in China. Jet Li je typickým představitelem hrdinů v žánru wuxia, ve kterých hrál postavy Wong Fei-Hunga a Fong Sai-Yuka.

V poslední době filmuje také v Hollywoodu, například Smrtonosná zbraň 4, Romeo musí zemřít a ve Francii (například Polibek draka).

Cynthia Rothrock

obrázek

Obrázek 33 Cynthia Rothrock, zdroj: www.worldwidedojo.com

Tato americká herečka zahájila svoji hereckou kariéru v hongkongských akčních filmech. K jejim pravidelným hereckým partnerům patřil Richard Norton, Jeff Wincott nebo Loren Avedon. Cynthia Rothrock je jednou z mála neasijských žen, která se proslavila v scénických bojových umění.

Mezi její úspěšné filmy patří Martial Law, Hněv a čest, Dračí lady a Tygří spáry. V poledních letech se tato herečka nevěnuje herectví a rozvíjí vlastní studio bojových umění.

Toširó Mifune

obrázek

Obrázek 34 Toširó Mifune, zdroj: http://pvtdncr.tumblr.com/post/33827152640/toshiro-mifune

Toshiro Mifune je typickým a na západě nejznámějším představitelem samurajských filmů. Po druhé světové válce pracoval jako pomocný kameraman pro společnost Toho Production. Absolvoval několik lekcí herectví a natočil první filmy, které nebyly zvlášť úspěšné. Velký zlom v jeho životě nastal po seznámení se s filmovým tvůrcem A. Kurosawou. Pod režisérem Kurosawou natočil několik významných (především samurajských) filmů, například Rašomon, Sedm samurajů, Krvavý trůn, Rudovous, Sandžuro. Z dalších filmů je významná trilogie Miyamo Musaši. Prosadil se také v západních filmech, například Peklo v pacifiku a Krvavé slunce (v hlavní roli společně s Charlesem Bronsem).

Dolph Lundgren

obrázek

Obrázek 35 Dolph Lundgren, zdroj: www.poptower.com

Karatista a herec narozený ve Švédsku se prosadil v hollywoodskych akčních filmech. První velkou, i když zápornou roli nabídl Dolphovi Sylvester Stallone ve filmu Rocky 4. Zahrál si zde ruského borce Ivana Draga. Další známé filmy jsou Red scorpion, Punisher, Těmný anděl, či Univerzální voják.

Steven Seagal

obrázek

Obrázek 36 Steven Segal, zdroj: http://www.maxisciences.com/militaire/wallpaper

Americký charizmatický herec se proslavil filmy propagujícími aikidó, což je výjimečným zjevem v scénických bojových uměních, pro které jsou vděčnější úderové systémy. Jeho první film Nico se stal trhákem stejně, jako několik dalších filmů: Těžko ho zabít, Muž s cejchem smrti. U dalších filmů Nemilosrdná spravedlivost, Přepadení v Pacifiku a dalších Seagalova sláva postupně upadala. Jeho poslední filmy byly propadáky a v současnosti se Seagal marně snaží zaujmout v různých reality show.

Bruce Lee

obrázek

Obrázek 37 Bruce Lee, zdroj: www.runningheavy.wordpress.com

Američan čínského původu (vlastním jménem Lee Jun Fan) se stal nejenom stěžejním propagátorem kung-fu filmů, ale také propagátorem bojových umění. Tomuto herci vděčíme za popularizaci bojového umění jung čchun. Od dětství hrával různé drobné role. V Hollywoodu vyučoval bojovým uměním také několik mediálních hvězd, které mu otevřeli cestu k větším rolím. První známou byla role Kata v seriálu Zelený sršeň. Prvním kung-fu filmem byl Velký šéf, dalšími Pěst plná hněvu a Cesta draka. Největší popularitu získal Bruce Lee filmem Návrat draka, ale až posmrtně, protože náhle umřel před premiérou filmu. Stihl však natočit několik scén pro film Hra smrti, který byl dokončen jinými herci (Tong Lung.a Yuen Biao). Jeho syn Brandon Lee se stal také hercem a protagonistou scénických bojových umění (tragicky zahynul u natáčení filmu Vrána).

Bruce Lee je zakladatelem bojového umění Jeet Kune Do, které je globálně rozšířeno po celém světě.

 
© 2011 Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity | poslední změna: 2013-09-08 22:47:06