Inovace SEBS a ASEBS

Zápas

Zápas je individuální sport, v němž se zápasníci překonávají navzájem svalovou silou za aktivního využití technických a taktických činností a podle určitých pravidel. Zápasníci při boji používají velké množství jednoduchých i složitých činností – chvatů útočných, obranných a protichvatů. Zápas je rozvinut na celém světě a jeho mezinárodní organizace FILA (Fédération Internationale des Luttes Amateurs) sdružuje přes 100 států z pěti kontinentů. Nejvíce populární je zápas na asijském kontinentě, kde se pěstuje, mimo známého řecko-římského a volného stylu, i mnoho jiných druhů zápasu.

V České republice se provozují dvě odvětví zápasu, které podléhají mezinárodní organizaci FILA.

1. Zápas v klasickém stylu (ř. ř. zápas), při němž je dovoleno vést útok na soupeřovu horní část těla pažemi, hlavou nebo trupem. Dolní končetiny nesmějí při záběrech na chvaty aktivně napomáhat. Zápas v klasickém stylu
2. Zápas ve volném stylu (volný styl), při němž je dovoleno provádět chvaty na celé tělo, a to jak pažemi, tak i dolními končetinami. Zápas ve volném stylu

Zápasníci jsou rozděleni podle pohlaví, hmotnosti a věku. Ženy zápasí pouze ve volném stylu. Ženský zápas ve volném stylu

Z fyziologického hlediska rozvíjíme zápasnickým tréninkem téměř rovnoměrně všechny základní pohybové schopnosti, tj. rychlost, sílu, obratnost a vytrvalost, přičemž důležitost jednotlivých oblastí se pravděpodobně mění v závislosti na pohlaví, hmotnostní kategorii a věku. Při utkání je rovněž velice důležitá reakční rychlost v pohybové odpovědi na činnost soupeře, a proto u zápasníků zjišťujeme poměrně dobrou úroveň reakční rychlosti.

Zápas je acyklickým sportem, kde se nepravidelně střídá svalové napětí a uvolnění, což nerovnoměrně zatěžuje dýchání i krevní oběh. Zápas klade velké nároky na nervosvalovou koordinaci a kinestetickou citlivost, která je u zápasníků důležitá při rychle se měnících podmínkách utkání. Mezi zápasníky a běžnou populací byly nalezeny rozdíly v udržování rovnováhy, a to ve prospěch zápasníků. Z pohledu biomechaniky je zápas ovlivňován zákonitostmi udržování stability, zejména se to týká otázek vychylování těžiště soupeře mimo plochu opory a udržení těžiště vlastního těla nad plochou opory. S tímto souvisí i zachování optimálního úhlu stability ve správném směru a zmenšení úhlu stability soupeře až na nulovou hodnotu.

Pěstování zápasu všestranně rozvíjí osobnost sportovce, harmonicky rozvíjí svalstvo celého těla a současně rozvíjí některé charakterové vlastnosti jako je cílevědomost, houževnatost, zdravá soutěživost. Zápas rozvíjí také rozhodnost, odvahu a schopnost překonávat všechny nepříjemné pocity, které zápas jako sport s sebou přináší.