Turnhalle
Neogotická budova z neomítaných cihel je v brněnském centru unikátem. Jedná se nejen o výjimečný příklad inspirace severoněmeckou hanzovní architekturou, ale také zřejmě o první novostavbu tělocvičny na Moravě.
Tělocvičné spolky patřily v 19. století k důležitým společenským fenoménům. Německé gymnastické hnutí „turnerů“ (turnen je německy cvičit) vzniklo již v roce 1811 a bylo populární také mezi německojazyčnými Moravany.
Brněnský tělocvičný spolek si v roce 1866 objednal plány svého sídla u mladého architekta Augusta Prokopa (1838–1915). Ten vystudoval architekturu ve Vídni a v roce 1865 byl na praxi v severoněmeckém Kielu. Tam si osvojil formy tradiční místní architektury z režného zdiva, které pak přinesl jako novinku i do Vídně a do Brna. V době poměrně vypjatého nacionalismu se navíc hodilo použít pro budovu německé tělocvičny tradiční německý styl, ačkoliv byl na Moravě cizí.
Impozantní vnitřní prostor s odhalenou konstrukcí krovu a původně i s působivou výmalbou však nesloužil jen k utužování tělesné zdatnosti. Tělocvična plnila také roli společenského prostoru pro plesy, přednášky i politická shromáždění. Jednalo se tehdy o jeden z nejlepších sálů ve městě! Když v roce 1877 vyhořela, Prokop navrhl její obnovu (1878), při které ji vylepšil právě pro tyto účely. Přidal nejen horkovzdušné vytápění a větrání, ale především zasedací sál v patře a kuchyni v suterénu. Do opraveného sálu se prý vešlo až 2 300 stojících osob.
Od 50. let slouží objekt jako sportovní centrum Masarykovy univerzity.
ZAJÍMAVOSTI
— Na fasádě jsou nad okny kruhová pole s tzv. turnerskými kříži složenými ze čtyř F ze slov Frisch, Fromm, Fröhlich, Frei (čilý, zbožný, veselý, svobodný). Takový měl totiž každý turner být.
— August Prokop plány provedl bez nároku na honorář, sám byl totiž turner.
Odborný text: Mgr. Jan Galeta, Ph.D. | Seminář dějin umění FF MU
