PREVENCE ZRANĚNÍ V MÍČOVÝCH HRÁCH

Koordinační schopnosti a balanční cvičení

Kapitoly:


Moderní vědecké teorie ukazují na nezastupitelnou roli rozvoje koordinačních schopností dětí a mládeže pro plnohodnotný pohybový rozvoj.

 

Definice pojmu koordinace

Definovat pojem koordinace se zdá jako těžko řešitelný problém. V zásadě se jedná o:

  • schopnost člověka provést pohybový úkol tak, aby se přiblížil co nejvíce situaci modelové, tzn. nějakému optimu z hlediska
    • časového,
    • prostorového,
    • dynamické struktury.

 

Úroveň koordinačních schopností určují dle Kasy následující individuální vlastnosti:

  • schopnost rychle reagovat na různé signály,
  • přesně a rychle uskutečňovat pohybové činnosti v časovém limitu,
  • rozlišovat prostorové, časové a silové parametry pohybu,
  • přizpůsobovat se novým pohybovým úkolům a měnící se situaci,
  • orientovat se v prostoru a čase.

 

Autoři odborných statí se nemohou shodnout, kam koordinační schopnosti zařadit (v rámci dělení pohybových schopností) z hlediska kondičního a z hlediska řízení pohybu, tedy koordinačního.

Hirtz (1985) uvádí dvě formy koordinačních schopností.

Jedná se o formu:

  • všeobecnou, která je vlastní prakticky všem lidem,
  • specifickou, kterou potřebují pro svůj výkon sportovci v určitém typu sportu či disciplíně.

 

V současné době můžeme koordinační schopnosti rozdělit na:

  • Prostorově orientační schopnost – představuje takovou koordinační schopnost, která cvičenci umožní co nejpřesněji zhodnotit prostorové vztahy, tedy směry, vzdálenosti (i ve vztahu k času). Důležitým zdrojem informací, který prostorové orientace upřesňuje, je periferní vidění.

Každá sportovní hra má své specifické požadavky na orientační schopnost. Při cvičení na balančních pomůckách musí mladý sportovec správně a rychle určit svoji polohu ve vztahu k vnějšímu prostředí, jež je tvořeno např. velikostí a tvarem balanční pomůcky nebo volným prostorem v blízkosti pomůcky.

 

Průpravné cvičení pro prostorovou orientaci ve volejbale

 

  • Rovnováhové schopnosti - dané schopnostiumožňují udržet tělo nebo jeho části v relativně stabilní poloze. Pokud dojde k narušení rovnovážné polohy vnějšími silami, je úkolem rovnovážných schopností tuto polohu obnovit.

 

Průpravné cvičení ve florbalu

 

Odborné poznatky o rovnováze

Rovnováha má svoji anatomickou a sensorickou komponentu, které umožňují zpevnit tělo ve specifické pozici. (Ruiz, 2005)

 

Faktory ovlivňující rovnováhou schopnosti jsou:

  • úroveň smyslové informace získané ze somatosenzorů,
  • funkčnost vizuálního a vestibulárního systému,
  • adekvátnost motorické odpovědi na daný podnět z hlediska produkce síly,
  • vnější a vnitřní faktory, např. vítr, chlad, únava, stres, tréma, alkohol ... ( Klárová, 1993)

 

Odborné prameny se nemohou plně shodnout, zda úroveň rovnovážné schopnosti vyplývá primárně z opakování určitého cvičení, jež ovlivňuje rovnovážné adaptace skrze zvýšení citlivosti vestibulárního systému (motorické odpovědi), nebo ze schopnosti selekce významných proprioceptivních a vizuálních podnětů – je dána opět opakováním konkrétních cvičení.

Většina odborníků zastává názor, že úroveň rovnovážné schopnosti je vrozená, přesto je však možné ji pravidelným cvičením ovlivnit. Jako výhodné se z tohoto pohledu jeví zařazovat balanční cvičení na nestabilních plošinách.

 

Dělení rovnovážných schopností

  • Statická rovnováha - j e nazývána jako posturální kontrola a lze ji definovat jako schopnost udržet polohu těla či jeho segmentů v předem dané pozici (Bressel, et al., 2007).

 

Klek na velkém míči

 

Stoj na obráceném BOSU ®

 

  • Dynamická rovnováha - představuje schopnost vykonávat pohybový úkol při udržení stabilní pozice.

 

Přeběh několika BOSU ® a dvoučoček

 

  • Balancování – jedná se o udržení určitého předmětu v rovnováze (daným typem rovnováhových schopností se dále nebudeme zabývat).

 

Sportovní hry a rovnováha

Ve sportovních hrách uplatníme jak statickou, tak i dynamickou rovnováhu. Důležitost dobrých rovnovážných schopností je nezpochybnitelná u všech v našem školním systému vyučovaných her (fotbal, florbal, basketbal, volejbal…). Zvládnutím rovnováhou složitějších cvičení můžeme dosáhnout větší stability v případě kontaktu s protihráčem, čímž předcházíme rizikům traumatických stavů.

  1. Rytmická schopnost - rytmus představuje dynamicko – časové členění pohybu.

 

Jedná se o schopnost přizpůsobit pohyby danému či optimálnímu rytmu nebo realizovat v pohybu vlastní účelný rytmus (Nykodým, 2000). Pro některé sporty je v určitých fázích činnosti důležitá i schopnost přizpůsobit se rytmu soupeře, což vyžaduje kromě vysoké úrovně schopnosti rytmické i určitou úroveň schopností kondičních (síla, vytrvalost, rychlost).

Většině učitelů, cvičitelů i trenérů se při vyslovení pojmu rytmus asociuje rytmus hudební, překážkový, některým potom rytmus hry aj. Rytmizováním cyklické pohybové činnosti i stanovením optimálního tempa (frekvence) dochází k automatizaci pohybů, a tím k zdokonalování techniky .

 

Průpravné cvičení v basketbale

 

  • Reakční schopnost - reakční schopnost je schopnost těla či jeho částí reagovat pohybem co možná nejrychleji na určitý podnět či soubor podnětů. Doba mezi podnětem a pohybovou reakcí se nazývá reakční čas (čas odpovědi).

Na balančních pomůckách můžeme efektivně rozvíjet rychlost reakce na různé podněty (jednoduché, složité, hmatové, sluchové, zrakové). Výhodou oproti reakcím ve stabilních podmínkách je kontrahování velkého množství svalů v čase, které umožní procvičit komplexně řadu svalových skupin.

 

Průpravné cvičení v basketbale

 

  • Kinesteticko-diferenciační schopnost

Touto schopností je významným způsobem determinována ekonomičnost pohybu. Ideální pohyb je z hlediska kinesteticko-diferenciační schopnosti proveden přesně, v souladu s kritérii optimální techniky. Jako synonymum kinesteticko-diferenciační schopnosti je často vnímána prostorově-orientační schopnost. Jedná se o schopnost určit a adekvátně změnit postavení a pohyb těla v prostoru.

 

Senzitivní období pro rozvoj koordinačních schopností

Jako u všech ostatních pohybových schopností, i u koordinace se setkáme s různými názory na optimální věk pro rozvoj té které koordinační schopnosti. Pokud pomineme biologicky akcelerované nebo naopak retardované cvičence, můžeme pro konkrétní schopnosti kalkulovat s následujícími senzitivními obdobími:

 

  • Reakční schopnost
    • Největší rozvoj mezi 7. – 11. rokem života
    • přetrvává do 13 – 15 let,
    • od 15 let věku je již obtížné sledovat významnější progres v úrovni dané schopnosti.

 

  • Rytmická schopnost
    • Senzitivní období této schopnosti spadá do období mezi 8. a 13. rokem života.
  • Rovnováhová schopnost
    • Senzitivní období rozvoje statické rovnováhy je ukončen okolo 11. – 12. roku života,
    • dynamickou rovnováhu je reálné progresivně rozvíjet až do 13 let věku.

 

  • Prostorová orientace
    • Je výrazně ovlivnitelná ještě v relativně pozdních 14 – 15 letech.

 

Balanční cvičení, koordinace a hry

Pozitivní efekt balančních cvičení může směřovat do roviny rozvoje statické i dynamické, rovnováhy, orientace v prostoru, kinesteticko-diferenciační schopnosti i reakční rychlosti

Zvýšená úroveň balanční schopnosti se pozitivně promítá také do řešení herních situací, při nichž hrozí zvýšené riziko zranění hráče. Mezi nejčastější poranění při hrách patří poranění kloubů, především potom kotníků a kolen. Poměrně časté jsou též bolesti v oblasti páteře, jež primárně pramení z nedostatečné připravenosti hlubokých stabilizátorů páteře a pánve u mladých hráčů.

 

Důležité termíny

  • Koordinační schopnosti
  • Rovnováhové schopnosti

 

Odpovězte si na otázky

  • Jaké rozlišujeme koordinační schopnosti?
  • Jak budete rozvíjet jednotlivé koordinační schopnosti prostřednictvím balančních pomůcek?

 

Odpovědi naleznete v:

  • HIRTZ, P. et al. Koordinative Fahigkeiten im Schulsport. Berlin: Wolk und Wissen, 1985. s. 152.
  • CACEK, J.; Nykodým, J.; MICHÁLEK, J. end_of_the_skype_highlightingTrénink koordinace (Obratnosti) - Úvod do problematiky. In: Atletika, Praha 4 : Česká atletika s.r.o., 60, 10. 2008. s. 23-25.. ISSN 0323-1364.
Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě |
Fakulta sportovních studií |
Masarykova univerzita |
Logo Fakulty sportovních studií
| Copyright © 2011, Fakulta sportovních studií
| Počítadlo návštěv: 64195 návštěvníků od 27. 11. 2011 (z toho 484 z FSpS).
| © Code: Jiří Krejčí, Petr Zaoral; Design: V.Kotarová, M.Blažová
Creative Commons License PREVENCE ZRANĚNÍ V MÍČOVÝCH HRÁCH by PaedDr. Věra Večeřová, Mgr. Hana Bubníková, PhDr. Jan Cacek, Ph.D., Mgr. Zora Svobodová, Ph.D., PaedDr. Věra Večeřová, Mgr. Zdeňka Kubíková, Ph.D., Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D., Mgr. Alžběta Tobiášová, MUDr. Roman Malý, MUDr. Barbora Zuchová is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Based on a work at http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/micovesporty/.
Investice do vzdělávání