Specifika kardiovaskulární rehabilitace u pacientů s poruchami srdečního rytmu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Mnoho pacientů, kteří podstupují rehabilitaci v našich ordinacích, má v anamnéze arytmie. U některých se mohou manifestovat až v rámci supervizovaného tréninku programů kardiovaskulární rehabilitace či při určitém stupni fyzického zatížení (nejen u volnočasových tréninkových aktivit). Symptomy jsou velice různorodé a pro fyzioterapeuty je důležité, aby měli základní přehled v této problematice. Můžeme je dělit dle rychlosti na bradykardie (pod 50/min) a tachykardie (nad 100/min). Podle mechanismu vzniku na poruchy tvorby či vedení vzruchu. Dle místa vzniku na supraventrikulární (vznik na i nad úrovní Hisova svazku) a komorové. Často také dochází k jejich vzájemné kombinaci. V případě jejich primomanifestace při rehabilitaci či tréninku je nutné v základní rovině odlišit typ arytmie, které potenciálně mohou ohrozit nemocného na životě od těch, při kterých můžeme bez obav rehabilitovat či trénovat. Pacienta odesíláme lékaři-internistovi, který přesně diagnostikuje nově vzniklou arytmii a nastaví optimální léčbu a dále sledujeme vývoj arytmií ve vztahu k zátěži během rehabilitace. Cíle preskripce pohybové aktivity u nemocných s arytmiemi a implantovanými zařízeními se značně liší. U pacientů s nižším rizikem (tj. bez anamnézy komorových arytmií) není kontinuální monitorování EKG nezbytně nutné. U pacientů s přetrvávajícími komorovými arytmiemi je vyžadováno monitorování EKG v prvních tréninkových jednotkách a následné vyhodnocení lékařem. Poté mohou případně trénovat v programech kardiovaskulární rehabilitace bez monitorování EKG při každé tréninkové jednotce, popřípadě v domácím prostředí. Vysoce rizikoví jedinci s těžkou dysfunkcí levé komory srdeční a současně se vyskytujícími komorovými arytmiemi jsou často v dekondici a mívají zhoršený psychický stav, především ti, kteří jsou po fibrilaci komor s úspěšnou resuscitací. Právě pro ně jsou určeny supervizované programy kardiovaskulární rehabilitace s monitorováním EKG. Základní zhodnocení lékařem a zátěžové vyšetření před zahájením kardiovaskulární rehabilitace by mělo zahrnovat jasný popis arytmie, hemodynamické důsledky arytmie a možné vyvolávající faktory v souvislostí se zátěží či ischemií myokardu. Na základě toho jsou dále upraveny limitace v preskripci pohybové aktivity a nastavena léčba arytmií. Supervizované rehabilitační programy mají zásadní význam u těchto nemocných také z pohledu monitorování při zátěži. Získáme tím cenné informace, jak se budou arytmie manifestovat při zátěži a tréninkové aktivitě. Na rozdíl od kardiologů mají fyzioterapeuti možnost sledovat arytmogenní pohotovost při tréninku, protože během kardiovaskulární rehabilitace pacientům monitorují jejich EKG a hemodynamické ukazatele v rámci dlouhodobé supervize při preskripci pohybové aktivity. Proto je zcela zásadní, aby mezi kardiologem a fyzioterapeutem fungovala velice úzká spolupráce a probíhaly pravidelné reference hemodynamických ukazatelů, uložených záznamů EKG a případné symptomatologie během tréninkových jednotek. Tyto cenné informace pomohou nejen v úpravě léčby arytmií, ale také v případném přeprogramování implantovaného přístroje. |