Etiopatogeneze zátěžového astmatu, nefarmakologická prevence

Jan Novotný, 2011

 

ETIOPATOGENEZE je multifaktoriální. Uplatňují se tyto příčiny a mechanismy:

-          Hyperventilace a celková dehydratace vede k dehydrataci sliznice, zvýšení osmolarity perciliární tekutiny, pak k uvolnění bronchokonstrikčních a zánětlivých mediátorů. Následuje bronchokonstrikce, vasodilatace, zvýšení průtoku krve v bronchiální stěně, edém a zvýšená sekrece hlenu bronchiální sliznicí (Sue-Chu, Bjermer 2003; MacAuley et al. 2007).

-          Hyperventilace znečištěného vzduchu (sloučeniny Cl a N) a vzduchu s alergeny umocní vliv dráždivých látek a alergenů (Rhoades 2002).

-          Nejdráždivější intenzita zátěže je na úrovni 70-85% maximálního příjmu kyslíku a minutové srdeční frekvence 160-180. Při ventilaci nad 30-40 l/min začíná člověk dýchat ústy. (Máček 2011).

-          Po ochlazení sliznice hyperventilací (zvl. studeného vzduchu) dochází k reaktivnímu zahřátí, k hyperemii a edému sliznice.

-          Neurovegetativní přeladění - snížení vlivu sympatiku a zvýšení vlivu parasympatiku.

Další stimulanty (Sue-Chu, Bjermer 2003; MacAuley et al. 2007; Máček 2011)

-          studený (< -15°C?), horký a suchý vzduch, infekce dýchacích cest, únava, emoční stres, imunosuprese při přetížení a přetrénování, znečištění vzduchu, alergeny, zvýšené množství soli v dietě.

 

NEFARMAKOLOGICKÁ PREVENCE spočívá v eliminaci příčin a dalších stimulantů (Bar-Or 1998; Thomas 1999; Gotshall 2000; Sue-Chu, Bjermer 2003; Carlin, Seigneur 2003; McAuley et al. 2007):

-          Volba vhodného druhu pohybové aktivity – na vhodném místě s příznivějšími vlastnostmi vzduchu (méně alergenů a dráždivých látek, vhodná teplota a vlhkost), s intermitentním/intervalovým průběhem, podle zkušenosti – dobře tolerované.

-          Volba vhodného prostředí – v místě kde není extrémně studený nebo horký vzduch, alergeny, znečištění atd.; vhodnější je vlhčí vzduch.

-          Volba vhodného času - necvičit brzy ráno a pozdě večer, kdy je vzduch velmi chladný nebo přes den, kdy je vzduch velmi suchý a teplý; necvičit v době infekce dýchacích cest a týden po ní.

-          Správné provádění pohybové aktivity  - pozvolnější zahřátí 10-15 minut, využití refrakterní periody asi v 50% do 3 h (2-4 h) po EIB, pozvolnější „zchlazení“ 8-10 min (vyklusání apod.), omezení intenzity zátěže

-          Další bezprostřední opatření – vlhčení, ohřívání a čištění vzduchu obličejovou maskou a dýcháním nosem; teplá sprcha bezprostředně po cvičení.

-          Soustavné pravidelné vhodné cvičení / trénink vede ke snížení frekvence EIA, ke zlepšení tolerance k zátěži, zlepšení dýchacích funkcí a aerobní kapacity, zlepšení sebevědomí a ke snížení duševního stresu (Clark 2003 doporučuje: 1-2 lehká až poněkud namáhavá aerobní cvičení 30 minut 3-7x týdně a odporové cvičení 2-3 dny v týdnu).

-          Restrikce soli v dietě, antioxidancia a kofein zlepšují dechové funkce (VanHaitsma et al. 2010, President´s Council on Fitness, Sports & Nutrition 2010).

-          Nejúčinnější prevencí je plavání (Máček 2011) - výhodou je i výdech proti vodě.

 

Literatura

1.        Bar-Or O. The young athelete with chronic disease. In: Sports and Children. Chan KM, Micheli LJ (eds.). Champaign, Human Kinetics, 1998: 219-228.

2.        Carlin BW, Seigneur D. Asthma. In: Clinical Exercise Physiology. Ehrman JK et al. (eds.). Champaign, Human KInetics, 2003: 367-380.

3.        Clark ChJ. Asthma. In: Exercise Management for Persons with Chronic Diseases and Disabilities. Durstine JL, Moore GE (eds.). Cahmpaign, Human KineticsAmerican College of Sports Medicine, 2003: 105-110.

4.        Gotshall RW, Mickleborough TD, Cordain L. Dietary salt restriction improves pulmonary function in exercise-induced asthma. Medicine Science in Sport and Exercise 32, 2000: 1815-1819.

5.        Lacroix VJ. Exercise induced asthma. The Physician and Sportsmedicine, 27, 12, 1999. http://www.physsportmed.com/issues/1999/11_99/lacroix.htm; 13.6.2001

6.        Máček M. Pohybová aktivita a sport u nemocných s bronchiálním astmatem. In: Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Máček M, Radvanský J (eds.). Praha, Galén, 2011: 209-215.

7.        McAuley D. Oxford Handbook of  Sport and Exercise Medicine. Oxford, Oxford University Press 2007, 831 pp.

8.        President´s Council on Fitness, Sports & Nutrition. Physical activity, asthma, and exercise-induced bronchoconstriction. Research Digest 11, 4, 2010: 1-10.

9.        Rhoades JN. Asthma and Diving.  <http://asthma.about.com/library/weekly/aa031300a.htm; 16.1.2002>

10.     Sue-Chu M, Bjermer L. Asthma and chronic airway disease. In: Texbook of Sports Medicine. Kjaer M et al. (eds.). Malden, Blackwelll Publishing, 2003: 451-461.

11.     Thomas PL. Asthma. Basic management in sport. Sport and Medicine Today 2, 1, 1999: 68-69.

12.     VanHaitsma TA et al. Comparatiove effects of coffeine and Albuterol on the bronchoconstrictor response to exercise in asthmatic athletes. International Journal of Sports Medicine 31, 4, 2010: 231-237.