Etiopatogeneze
zátěžového astmatu, nefarmakologická prevence
Jan Novotný, 2011
ETIOPATOGENEZE
je multifaktoriální. Uplatňují se tyto příčiny a mechanismy:
-
Hyperventilace a celková dehydratace vede k dehydrataci
sliznice, zvýšení osmolarity perciliární
tekutiny, pak k uvolnění bronchokonstrikčních
a zánětlivých mediátorů. Následuje bronchokonstrikce,
vasodilatace, zvýšení průtoku krve
v bronchiální stěně, edém a zvýšená sekrece hlenu bronchiální
sliznicí (Sue-Chu, Bjermer 2003; MacAuley et al. 2007).
-
Hyperventilace znečištěného vzduchu (sloučeniny Cl a N) a vzduchu
s alergeny umocní vliv dráždivých látek a alergenů (Rhoades 2002).
-
Nejdráždivější intenzita zátěže je
na úrovni 70-85% maximálního příjmu kyslíku a minutové srdeční frekvence
160-180. Při ventilaci nad 30-40 l/min začíná člověk dýchat ústy. (Máček 2011).
-
Po ochlazení sliznice hyperventilací
(zvl. studeného vzduchu) dochází k reaktivnímu zahřátí, k hyperemii a edému
sliznice.
-
Neurovegetativní přeladění - snížení vlivu sympatiku a
zvýšení vlivu parasympatiku.
Další
stimulanty (Sue-Chu,
Bjermer 2003; MacAuley et al. 2007; Máček 2011)
-
studený (<
NEFARMAKOLOGICKÁ
PREVENCE spočívá v eliminaci příčin a dalších stimulantů
(Bar-Or 1998; Thomas 1999; Gotshall
2000; Sue-Chu, Bjermer 2003; Carlin, Seigneur 2003; McAuley et al. 2007):
-
Volba vhodného druhu pohybové
aktivity – na
vhodném místě s příznivějšími vlastnostmi vzduchu (méně alergenů a
dráždivých látek, vhodná teplota a vlhkost), s intermitentním/intervalovým
průběhem, podle zkušenosti – dobře tolerované.
-
Volba vhodného prostředí – v místě kde není extrémně
studený nebo horký vzduch, alergeny, znečištění atd.; vhodnější je vlhčí
vzduch.
-
Volba vhodného času - necvičit brzy ráno a pozdě
večer, kdy je vzduch velmi chladný nebo přes den, kdy je vzduch velmi suchý a
teplý; necvičit v době infekce dýchacích cest a týden po ní.
-
Správné provádění pohybové
aktivity - pozvolnější zahřátí 10-15 minut, využití refrakterní
periody asi v 50% do 3 h (2-4 h) po EIB, pozvolnější „zchlazení“ 8-10 min (vyklusání
apod.), omezení intenzity zátěže
-
Další bezprostřední opatření – vlhčení, ohřívání a čištění vzduchu
obličejovou maskou a dýcháním nosem; teplá sprcha bezprostředně po cvičení.
-
Soustavné pravidelné vhodné
cvičení / trénink vede ke snížení frekvence EIA, ke zlepšení tolerance k zátěži,
zlepšení dýchacích funkcí a aerobní kapacity, zlepšení sebevědomí a ke snížení duševního
stresu (Clark 2003 doporučuje: 1-2 lehká až poněkud
namáhavá aerobní cvičení 30 minut 3-7x týdně a odporové cvičení 2-3 dny
v týdnu).
-
Restrikce soli v dietě, antioxidancia a kofein zlepšují dechové
funkce (VanHaitsma et al.
2010, President´s Council on Fitness,
Sports & Nutrition 2010).
-
Nejúčinnější prevencí je plavání (Máček 2011) - výhodou je i výdech proti
vodě.
Literatura
1.
Bar-Or O. The young athelete with chronic disease.
In: Sports and Children. Chan KM, Micheli LJ (eds.). Champaign, Human Kinetics, 1998: 219-228.
2.
Carlin BW, Seigneur D. Asthma. In: Clinical Exercise Physiology. Ehrman JK et al. (eds.). Champaign, Human KInetics, 2003: 367-380.
3.
Clark ChJ. Asthma.
In: Exercise Management for Persons
with Chronic Diseases and Disabilities.
Durstine JL, Moore GE (eds.). Cahmpaign, Human Kinetics – American College of Sports Medicine,
2003: 105-110.
4.
Gotshall RW, Mickleborough TD, Cordain L. Dietary salt restriction improves pulmonary function in exercise-induced asthma. Medicine Science in Sport
and Exercise 32, 2000:
1815-1819.
5.
Lacroix VJ. Exercise induced asthma. The Physician and
Sportsmedicine, 27, 12, 1999. http://www.physsportmed.com/issues/1999/11_99/lacroix.htm;
13.6.2001
6.
Máček M. Pohybová aktivita a sport u nemocných s bronchiálním
astmatem. In: Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Máček M, Radvanský
J (eds.). Praha, Galén, 2011:
209-215.
7.
McAuley D. Oxford Handbook of Sport and Exercise Medicine. Oxford, Oxford
University Press 2007, 831 pp.
8.
President´s Council on Fitness,
Sports & Nutrition. Physical activity, asthma, and exercise-induced bronchoconstriction. Research Digest 11, 4, 2010:
1-10.
9.
Rhoades JN. Asthma and
Diving. <http://asthma.about.com/library/weekly/aa031300a.htm;
16.1.2002>
10.
Sue-Chu M, Bjermer
L. Asthma and chronic airway disease. In: Texbook of Sports Medicine.
Kjaer M et al. (eds.). Malden, Blackwelll Publishing, 2003:
451-461.
11.
Thomas PL. Asthma. Basic management in sport.
Sport and Medicine Today 2, 1, 1999: 68-69.
12.
VanHaitsma TA et al. Comparatiove
effects of coffeine and Albuterol
on the bronchoconstrictor
response to exercise in asthmatic
athletes. International Journal of Sports
Medicine 31, 4, 2010: 231-237.