INOVACE ZIMNÍCH VÝCVIKOVÝCH KURZŮ

Vybraná poranění při lyžování

Kapitoly:

Poranění hlavy

Poranění hlavy mohou mít ty nejtragičtější následky. Je nutné si uvědomit, že v některých případech závažným poraněním nezabrání ani přilba, která by při sjezdovém lyžování měla být základním ochranným prostředkem!

Sejmutí přilby

V případě úrazu hlavy je přilbu nutné sejmout pouze tehdy, je–li zraněný v bezvědomí a není možné uvolnit dýchací cesty a zjistit stav dýchání.

Uvolnění dýchacích cest se provádí záklonem hlavy, technikou „zakloň hlavu, zvedni bradu“. Řada přileb, které jsou používány při některých sportech, nedovoluje šetrný a dostatečný záklon hlavy. Přilbu je proto nutné co nejdříve sejmout.

Sejmutí přilby by mělo být provedeno ve dvou zachráncích – první drží hlavu ve středním postavení, druhý rozepíná řemínky pod bradou, postupně přebírá držení hlavy oběma rukama od spodu přes čelist a uši, první zachránce pak opatrně snímá přilbu. Při poranění hlavy totiž hrozí riziko poranění páteře, a proto při snímání přilby musíme být vždy maximálně obezřetní.

Snímání přilby, stejně jako ostatní úkony záchrany života, je vždy nejlepší nacvičit v kurzech první pomoci.

POZOR:

Zraněnému, který je při vědomí, přilbu do příjezdu odborné pomoci nesundáváme!

Obr.73: Šetrné sejmutí helmy s fixací krční páteře a hlavy

nahoru

Příčiny úrazu:

pády na hlavu
údery do hlavy
srážky lyžařů

První pomoc:

zajistit bezpečnost na místě nehody
vyloučit masivní krvácení

Zraněný při vědomí

Příznaky:

krátká ztráta vědomí bezprostředně po úrazu
zvracení
nevolnost (nauzea)
zmatenost (ztráta krátkodobé paměti – postižený si nepamatuje, jak k úrazu došlo; opakování stále stejných otázek, opakování stejných vět apod.).

POZOR:

Vyskytne–li se byť jeden z těchto příznaků, je nutné zavolat zdravotnickou záchrannou službu a do jejího příjezdu kontrolovat u zraněného základní životní funkce!

Poznámka:

I když se například zraněný rychle z bezvědomí probere, měl by být vždy transportován záchrannou službou k vyšetření do zdravotnického zařízení. S odstupem minut až hodin po úrazu může dojít k dalšímu zhoršení stavu vědomí, jehož příčinou může být krvácení do mozku nebo rozvoj mozkového otoku. Z tohoto důvodu je nutné úrazům hlavy, jejichž průvodním jevem je i jen krátkodobé bezvědomí, přistupovat maximálně obezřetně a nepodcenit je.

První pomoc:

neustále kontrolujeme základní životní funkce,
zajistíme tepelný komfort,
nepodáváme tekutiny,
postiženého uklidňujeme (nepodáváme léky proti bolesti),
snažíme se zajistit ticho (komunikace se zraněným a uklidnění).

Obr.74: Volání ZZS

nahoru

Zraněný v bezvědomí:

Je–li zraněný v bezvědomí, je nutné jej šetrně (nejlépe ve více zachráncích) otočit na záda, uvolnit dýchací cesty tahem za bradu a za čelo a kontrolovat, zda dostatečně dýchá!

Poznámka:

Zjištění stavu vědomí a dýchání by mělo být provedeno do 10 s od prvního kontaktu se zraněným. Při bezvědomí totiž dochází k vyhasínání ochranných reflexů dýchacích cest a může dojít k jejich neprůchodnosti, tzv. zapadnutí jazyka, nedostatečnému dýchání a dušení.

Obr.75

Obr.76

Obr.77

Obr.78

Přetočení lyžaře na záda. Sejmutí přilby.

Obr.79: Uvolnění dýchacích cesta a kontrola kvality dechu.

1. varianta

Pokud je zraněný v bezvědomí, dostatečně dýchá a nezvrací, do příjezdu odborné pomoci jej necháme v poloze na zádech a neustále kontrolujeme kvalitu dýchání. Je nutné neustále udržovat uvolněné dýchací cesty!

V případě, že musíme zraněného opustit, nebo v případě zvracení či krvácení z úst, nosu a uší je nutné jej uložit do Rautekovy zotavovací polohy. Mohlo být dojít k zatečení sekretů do dýchacích cest a dušení. Je nutné však mít na paměti možné poranění krční páteře a se zraněným manipulovat extrémně šetrně!

2. varianta

Pokud zraněný nedýchá nebo má lapavé dýchání, zahajujeme kardiopulmonální resuscitaci (viz Kardiopulmonální resuscitace - stránky projektu S dětmi v pohodě - odkaz).

nahoru

Zranění dolních končetin

Při pádu či střetu s jiným lyžařem může dojít k poranění pohybového aparátu. Častá jsou poranění vazivového aparátu kolene, ale také zlomeniny v oblasti horních i dolních končetin.