Rozvoj civilizace, především v průběhu dvacátého století, znamenal velký pokrok ve vědních a technických oborech a tím přinesl lepší životní podmínky lidstvu. Zároveň je však příčinou mnoha chorob, dříve neznámých. Tyto choroby jsou obecně označovány jako civilizační choroby. V populaci mají vysoký výskyt a jsou vázány na životní styl. Civilizační choroby se vyskytují převážně v průmyslově vyspělých zemích a jejich výskyt stoupá po 50. roce života.
Naši civilizaci charakterizuje stoupající výskyt kardiovaskulárních nemocí. Jedná se o jedno z nejčastějších onemocnění druhé poloviny 20. století. Jedna z nejzávažnějších a nejčastějších chorob kardiovaskulárního systému je hypertenze neboli vysoký krevní tlak (Fejfar et Přerovský, 2002). K jejímu vzniku vede mimo jiné i nesprávný životní styl, především vysoká konzumace kuchyňské soli, nadbytečný příjem potravy, zvláště vysoký příjem živočišných tuků a ostatních živočišných produktů, nízká konzumace zeleniny a ovoce, nedostatek pohybu a psychický stres. Zároveň s ostatními rizikovými faktory jako je kouření, diabetes mellitus, obezita, dyslipidémie, představuje závažný rizikový faktor vzniku ischemické choroby srdeční, urychleného rozvoje aterosklerózy, cévních mozkových příhod a komplikací u onemocnění ledvin.
V počátečních stádiích probíhá hypertenze plíživě, většinou bez varovných příznaků, dlouho zůstává nepoznaná, nenutí klienta k vyhledání lékaře. Její komplikace však snižují očekávanou délku života, jsou významnou příčinou invalidity a úmrtí. Komplikacím hypertenze lze mnohdy předcházet pečlivým a důsledným dodržováním farmakologické i nefarmakologické léčby.
Základem léčby je léčba nefarmakologická – úprava životních návyků. Sem patří zanechání kouření u kuřáků, snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou, snížení případné nadměrné konzumace alkoholu a živočišných tuků, omezení příjmu soli, zvýšení konzumace zeleniny a ovoce, vyvarování se stresu a dostatečná fyzická aktivita.
Současný stav
Krevní tlak je síla, která působí na stěnu cév. Je výsledkem součinnosti srdeční aktivity a periferního odporu. Ve velkých tepnách je tlak přibližně stejný jako v aortě, v perifernějších cévách se snižuje a podstatně klesá v arteriolách a vlásečnicích. Směrem k periferii klesá amplituda arteriálního pulzu, což je rozdíl systolického a diastolického tlaku, a ve vlásečnicích již krevní tlak pulsaci nevykazuje.
U zdravého dospělého člověka činí normální hodnota systolického tlaku 120 mm Hg a diastolického tlaku 80 mm Hg (Rokyta, 2000). Normální a zvýšené až vysoké hodnoty krevního tlaku jsou uvedeny v tabulce 4.
Tabulka 4 Klasifikace krevního tlaku
|
Kategorie |
Systolický TK (mm Hg) |
Diastolický TK (mm Hg) |
|
Optimální tlak |
< 120 |
< 80 |
|
Normální |
120 – 129 |
80 – 84 |
|
Vysoký normální tlak |
130 – 139 |
85 – 89 |
|
Mírná hypertenze - hypertenze 1. stupně |
140 – 159 |
90 – 99 |
|
Středně závažná hypertenze - hypertenze 2. stupně |
160 – 179 |
100 – 109 |
|
Těžká hypertenze - hypertenze 3. stupně |
≥ 180 |
≥110 |
|
Izolovaná systolická hypertenze |
≥ 140 a více |
< 90 |
Zdroj: Widimský, 2004
Přehled nefarmakologických opatření v léčbě hypertenze
- omezit příjem soli
- snížit tělesnou hmotnost (redukce případné nadváhy)
- zdravá strava
- redukce spotřeby alkoholu
- zákaz kouření u kuřáků
- omezení farmakologické terapie zvyšující krevní tlak
- zvýšení fyzické aktivity
- relaxační terapie
V následující části textu budou z nefarmakologických opatření dále rozebrány v otázkách pro respondenty zmíněny pouze body týkající se omezení příjmu soli a zdravé stravy.
Omezení solení je zásadním obecným preventivním mechanismem a není nutno používat více než 5–6 g soli denně. Omezení přísunu soli může být dosaženo jednak vyloučením vysoce solených potravin (např. nakládaná zelenina, zpracované masné výrobky, konzervy atd.) a dále zamezením dalšího přidávání soli do jídla ať již při vaření či následně při konzumaci.
Dietní návyky patří k nejdůležitějším faktorům, které mohou být s ohledem na výši krevního tlaku měnitelné. Při všech snahách o změnu stravovacích zvyklostí je třeba pochopit, že se nejedná o žádnou „dietu“, ale o celkový životní styl (Tomečková, 1996). Základem je správné složení stravy – redukce množství konzumovaného červeného masa, omezení používání nasycených tuků při přípravě pokrmů, konzumace až 600g zeleniny a ovoce denně, preference celozrnného pečiva.
Materiál a metodika
Na katedře kineziologie Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity byl vytvořen dotazník týkající se informovanosti o závažnosti a možnostech nefarmakologické léčby hypertenze, stravovacích zvyklostí a pohybové aktivity u osob trpících vysokým krevním tlakem (Novotná, 2011). Tento dotazník byl rozdán sledovanému souboru pacientů. Dotazník byl anonymní. Dotazník obsahoval celkem 27 otázek, z nichž v této práci jsou uvedeny výsledky získané rozborem odpovědí pouze na některé z nich.
Šetření probíhalo u hypertoniků hospitalizovaných na interním oddělení Nemocnice Vyškov, u ambulantních pacientů na interní ambulanci Nemocnice Vyškov a u obvodních lékařů ve Vyškově. O umožnění distribuce dotazníků byla požádána vrchní sestra interního oddělení, praktičtí lékaři a sestry v jejich ordinacích.
Kritériem pro výběr respondentů byla arteriální hypertenze již diagnostikovaná v minulosti. Do šetření nebyli zařazeni nově zjištění hypertonici.
Výzkumný soubor tvořilo 90 pacientů s arteriální hypertenzí. Každý respondent byl před vyplněním dotazníku seznámen s důvodem a cílem výzkumné strategie a byl upozorněn na anonymitu šetření. Dále byl poučen, jak pracovat s dotazníkem, a poté seznámen s tím, že po vyplnění má dotazník vložit do přiložené obálky, aby byla zabezpečena anonymita.
Výsledky a diskuse
Výsledky byly zpracovány z úplných odevzdaných dotazníků, kterých bylo 85 z původně rozdaných 90. Tři dotazníky byly vyplněny pouze z části a dva nebyly vráceny. Návratnost vyplněných dotazníků byla 94 %.
1. Pohlaví respondentů
V první otázce byl zjišťován podíl žen a mužů zúčastněných ve výzkumu. Z tabulky 5 vyplývá, že se průzkumu zúčastnilo 54 % mužů a 46 % žen.
Tabulka 5 Pohlaví respondentů
|
Možnosti |
Absolutní četnost |
Relativní četnost |
|
Muž |
46 |
54 % |
|
Žena |
39 |
46 % |
|
Celkem |
85 |
100 % |
2. Věk respondentů
V druhé otázce byl zjišťován věk dotazovaných. Z grafu 1 je zřejmé, že nejvíce respondentů bylo starších než 50 let.
Graf 1 Věk respondentů
3. Vzdělání respondentů
Z tabulky 6 vyplývá, že nejvíce dotázaných mělo středoškolské vzdělání.
Tabulka 6 Vzdělání respondentů
|
Možnosti |
Absolutní četnost |
Relativní četnost |
|
Základní |
12 |
14 % |
|
Vyučen |
30 |
35 % |
|
Středoškolské |
32 |
38 % |
|
Vysokoškolské |
11 |
13 % |
|
Celkem |
85 |
100 % |
4. Konzumace soli u respondentů
Respondenti měli uvést, kolik soli konzumují denně. Na výběr měli možnosti: 6 g a méně, 7–10 g, 11–13 g, nebo mohli napsat, že nevědí. Odpovědi na otázku týkající se konzumace soli jsou zpracovány v tabulce 7.
Tabulka 7 Konzumace soli u respondentů
|
Možnosti |
Absolutní četnost |
Relativní četnost |
|
6 g a méně |
5 |
6 % |
|
7 – 10 g |
6 |
7 % |
|
11 – 13 g |
2 |
2 % |
|
nevím |
72 |
85 % |
|
Celkem |
85 |
100 % |
Z tabulky vyplývá, že většina respondentů nesleduje svůj denní příjem kuchyňské soli.
5. Preference tuků ve stravě
Respondenti byli dotázáni, jaké tuky používají nejčastěji. Jejich odpovědi jsou zaznamenány v tabulce 8.
Tabulka 8 Preference tuků ve stravě
|
Možnosti |
Absolutní četnost |
Relativní četnost |
|
sádlo |
10 |
12 % |
|
máslo |
29 |
34 % |
|
rostlinný olej |
45 |
53 % |
|
jiné druhy tuků |
1 |
1 % |
|
Celkem |
85 |
100 % |
Z tabulky vyplynulo, že co se týče konzumace tuků, dbají respondenti na výživová doporučení a upřednostňují rostlinné tuky.
6. Význam pravidelné fyzické aktivity při hypertenzi
V následující otázce byl zjišťován význam fyzické aktivity při hypertenzi, a zda dotazovaní vědí, jak nutná je pravidelná fyzická aktivita při hypertenzi. Odpovědi na tuto otázku jsou zpracovány v grafu 2.
Graf 2 Význam pravidelné fyzické aktivity při hypertenzi
Graf 2 ilustruje, že potřebu udržovat pravidelnou fyzickou aktivitu při hypertenzi má 43 (51 %) dotázaných, 30 (35 %) uvedlo spíše ano, 6 (7 %) uvedlo, že neví, 4 (5 %) uvedli spíše ne a 2 (2 %) uvedli, že udržovat pravidelnou fyzickou aktivitu není důležité.
Shrnutí
Z výsledků vyplývá, že většina dotázaných v souboru respondentů si je vědoma platných dietních zásad a doporučené pohybové aktivity. Doporučením o snížení solení se řídí pouze 6 % dotázaných, doporučením týkajícím se konzumace tuků se řídí 53 % dotázaných a o významu pravidelné fyzické aktivity je přesvědčeno 51 % dotázaných.