Výsledky měření

Výzkum v oblasti zdraví a fyzické aktivnosti člověka zpřesňuje poznání o vlivu pohybových aktivit člověka na kvalitu jeho života. V současnosti trpí pohybovou nedostatečností až 70% obyvatel vyspělých zemí v důsledku sedavého způsobu života. (Blair, 1989, 2001, Pangrazi, 1996, Blahutková, 2005, Dobrý, 2007 aj.). Níže jsou uvedeny dílčí výsledky výzkumu jednotlivých sekcí projektu.

 

VÝZKUM POHYBOVÉ AKTIVITY OBYVATEL ČR - SEKCE POHYBOVÁ AKTIVITA

Sekce pohybová aktivita se zaměřuje ve svém výzkumu na pohybovou složku každodenního života obyvatel ČR. Jejich pohybový režim a kondiční programy, které umožňují zvýšení kvality života. Mezi sledované parametry patří nejen údaje o celkové tělesné konstituci, ale především poměr tělesné hmotnosti a jejích složek a kondiční faktory v testové baterii, kterou zkoumané osoby v rámci šetření absolvují. Níže jsou uvedeny průběžné výsledky  výzkumu. 

 

PRŮŘEZOVÁ STUDIE SEKCE PLANTOGRAFIE VYBRANÝCH CHARAKTERISTIK CHŮZE

 

Níže uvedené výsledky představují dílčí výstup z výzkumu skupiny Plantografie. Cílem této dílčí studie bylo definování rozdílů u vybraných silových a časových ukazatelů chůze dospělé ženské populace v ČR rozdělené podle věku.

 

VÝZKUM KINEMATICKÉ ANALÝZY

Výzkum sekce kinematická analýza je zaměřen na screeningové posouzení kinematických a dynamických parametrů chůze a statické rovnováhy v různých věkových skupinách české populace.

 

 

 

 

 

VÝZKUM POHYBOVÉ AKTIVITY OBYVATEL ČR - SEKCE POHYBOVÁ AKTIVITA

 

Sekce pohybová aktivita se zaměřuje ve svém výzkumu na pohybovou složku každodenního života obyvatel ČR. Jejich pohybový režim a kondiční programy, které umožňují zvýšení kvality života. Mezi sledované parametry patří nejen údaje o celkové tělesné konstituci, ale především poměr tělesné hmotnosti a jejích složek a kondiční faktory v testové baterii, kterou zkoumané osoby v rámci šetření absolvují. Níže jsou uvedeny průběžné výsledky  výzkumu. 

TĚLESNÁ VÝŠKA

Tělesná výška u mužů klesá s věkem, mezi kategoriemi 1 – 2 a 4 – 5 je pokles minimální, největší úbytek byl zaznamenán mezi kategoriemi 5 – 6. U žen vidíme mírný nárůst tělesné výšky mezi kategoriemi 2 – 3, od kategorie 3 (40 – 49 let) registrujeme téměř plynulý pokles. 

tab. 1- Tělesná výška - muži a ženy

muži			ženy
věk. kat.	cm	n	věk. kat.	cm	n
18 - 29	180,8	143	18 - 29	168,8	131
30 - 39	180,3	103	30 - 39	167,4	136
40 - 49	179,5	71	40 - 49	167,5	92
50 - 59	177,1	38	50 - 59	164,1	61
60 - 69	176,5	39	60 - 69	161,8	61
70 a více	170,2	13	70 a více	159,5	16

 

obr. 1-  Graf tělesné výšky

 

 

 

 

SKÓRE TĚLESNÉ ZDATNOSTI

Skóre tělesné zdatnosti u mužů klesá s přibývajícím věkem. U žen jsou hodnoty shodné mezi kategoriemi 2 – 3 a 5 – 6. V kategoriích 1 – 5 vidíme vyšší hodnoty u mužů, v kategorii 6 je vyšší hodnota skóre tělesné zdatnosti u žen.

tab. 2 - Skóre tělesné zdatnosti

věk. kat.	hodnota	n	věk. kat.	hodnota	n
18 - 29	84	143	18 - 29	76	131
30 - 39	82	103	30 - 39	75	136
40 - 49	81	71	40 - 49	75	92
50 - 59	79	38	50 - 59	73	61
60 - 69	75	39	60 - 69	71	61
70 a více	69	13	70 a více	71	16

 

 

obr. 2 - Graf skóre tělesné zdatnosti

 

 

 

 

TĚLESNÝ TUK

Normální rozsah tělesného tuku je u mužů 10 – 20 %, u žen 18 – 28 %. U obou pohlaví vidíme zvyšování hodnot s přibývajícím věkem. Velké rozdíly spatřujeme u mužů a žen. Standardní rozsah tělesného tuku byl zjištěn u mužů i žen ve věku 18 – 39 let. Nejvýraznější překročení hodnot tělesného tuku spatřujeme u mužů v kategorii 6 (70 let a více).

tab. 3: Tělesný tuk (% tělesné hmotnosti)

muži			ženy
věk. kat.	%	n	věk. kat.	%	n
18 - 29	13,9	143	18 - 29	25,0	131
30 - 39	18,7	103	30 - 39	27,0	136
40 - 49	21,2	71	40 - 49	28,4	92
50 - 59	22,3	38	50 - 59	32,4	61
60 - 69	25,6	39	60 - 69	33,6	61
70 a více	30,1	13	70 a více	34,3	16

 

 

obr. 3 - Graf množství tělesného tuku (%)

 

 

 

 

SVALSTVO

Hodnoty procentuálního množství svalstva k tělesné hmotnosti vykazují pokles s přibývajícím věkem u mužů i žen. Výjimku vidíme u žen mezi kategoriemi 5 – 6.

tab. 4 - Svalstvo (% tělesné hmotnosti)

muži			ženy
věk. kat.	%	n	věk. kat.	%	n
18 - 29	49,0	143	18 - 29	41,2	131
30 - 39	46, 2	103	30 - 39	40,0	136
40 - 49	44,4	71	40 - 49	39,4	92
50 - 59	43,9	38	50 - 59	36,8	61
60 - 69	41,5	39	60 - 69	33,0	61
70 a více	38,4	13	70 a více	35,2	16

 

 

obr. 4 - Graf množství svalstva (% tělesné hmotnosti)

PŘEDKLON V SEDU

Hodnoty předklonu v sedu klesají s přibývajícím věkem. Podle předpokladů vykazují ženy v tomto testu lepší výsledky než muži. Nejmenší rozdíl mezi muži a ženami vidíme v kategorii 1 (18 – 29 let) – 3 cm, největší v kategorii 9 (70 let a více) – 14 cm.

tab. 5 - Předklon v sedu

muži			ženy
věk. kat.	cm	n	věk. kat.	cm	n
18 - 29	25	143	18 - 29	28	131
30 - 39	22	103	30 - 39	28	136
40 - 49	21	71	40 - 49	27	92
50 - 59	20	38	50 - 59	25	61
60 - 69	16	39	60 - 69	25	61
70 a více	7	13	70 a více	21	16

 

 

obr. 5 - Graf předklonu v sedu (cm)

 

 

 

TĚLESNÁ HMOTNOST

Tělesná hmotnost u mužů roste mezi kategoriemi 1 – 3 (18 – 49 let), v kategorii 4 vidíme mírný pokles. V kategorii 5 dochází k nárůstu hmotnosti (v této kategorii byla naměřena největší hmotnost), kategorie 6 vykazuje opět pokles hodnot. Nejnižší hodnoty byly naměřeny u kategorie 1 (18 – 29 let).

Tělesná hmotnost u žen roste mezi kategoriemi 1 – 5 (18 – 69 let), v kategorii 6 nastává mírný pokles. Nejnižší hodnoty byly zjištěny stejně jako u mužů v kategorii 1 (18 – 29 let).

tab. 6 - Tělesná hmotnost

muži			ženy
věk. kat.	kg	n	věk. kat.	kg	n
18 - 29	79,3	143	18 - 29	63,2	131
30 - 39	83,3	103	30 - 39	65,6	136
40 - 49	87,4	71	40 - 49	68,0	92
50 - 59	85,8	38	50 - 59	68,9	61
60 - 69	89,1	39	60 - 69	69,5	61
70 a více	85,2	13	70 a více	66,6	16

 

 

obr. 6 - Graf tělesné hmotnosti

 

 

 

INDEX TĚLESNÉ HMOTNOSTI – BMI

Normální rozsah hodnot indexu tělesné hmotnosti se pohybuje v rozmezí 18,5 – 25,0. U obou pohlaví dochází k nárůstu hodnot BMI s přibývajícím věkem. Výjimkou je kategorie 6 (70 let a více) u žen, kde nastává mírný pokles. BMI v normálním rozsahu u mužů bylo zjištěno pouze v kategorii 1 (18 – 29 let). U žen je situace lepší. BMI v normálním rozsahu bylo naměřeno v kategorii 1 – 4 (18 – 59 let).

 

 

tab. 7 -  Index tělesné hmotnosti (BMI)

 

muži			ženy
věk. kat.	hodnota	n	věk. kat.	hodnota	n
18 - 29	24,2	143	18 - 29	22,2	143
30 - 39	25,6	103	30 - 39	23,4	103
40 - 49	27,1	71	40 - 49	24,2	71
50 - 59	27,3	38	50 - 59	25,5	38
60 - 69	28,6	39	60 - 69	26,5	39
70 a více	29,2	13	70 a více	26,2	13

 

obr. 7 - Graf indexu tělesné hmotnosti (BMI)

 

 

 

POMĚR PASU K BOKŮM – WHR

Normální rozsah hodnot poměru pasu k bokům je u mužů 0,80 – 0,90, u žen 0,75 – 0,85. Hodnoty v normálním rozsahu u mužů i žen byly zjištěny v kategorii 1 a 2 (18 – 39 let), v ostatních kategoriích byly hodnoty WHR překročeny. Hodnoty WHR v normálním rozsahu u žen byly naměřeny ve všech kategoriích.

 

tab. 8 - Poměr pasu k bokům (WHR) – muži

muži			ženy
věk. kat.	hodnota	n	věk. kat.	hodnota	n
18 - 29	0,87	143	18 - 29	0,84	143
30 - 39	0,89	103	30 - 39	0,85	103
40 - 49	0,91	71	40 - 49	0,87	71
50 - 59	0,92	38	50 - 59	0,89	38
60 - 69	0,92	39	60 - 69	0,90	39
70 a více	0,93	13	70 a více	0,89	13

 

 

obr. 8 - Graf poměru pasu k bokům (WHR)

 

 

 

 

TALÍŘOVÝ TAPPING

Hodnoty talířového tappingu se podle předpokladů zvyšují s přibývajícím věkem. Platí to pro obě ruce obou pohlaví. Výjimku tvoří kategorie 3 – 4 u mužů, kde nastává mírný pokles naměřených hodnot.

tab. 9 - Talířový tapping

věk. kat. (let)	pravá ruka				levá ruka
	muži		ženy		muži		ženy
	s	n	s	n	s	n	s	n
18 - 29	11,48	143	12,82	143	12,51	143	13,64	143
30 - 39	11,84	103	13,48	103	12,56	103	14,05	103
40 - 49	12,46	71	13,68	71	13,05	71	14,35	71
50 - 59	12,25	38	14,92	38	12,81	38	15,46	38
60 - 69	14,39	39	16,72	39	14,84	39	17,32	39
70 a více	17,06	13	17,88	13	17,64	13	17,78	13

 

 

obr. 9 - Graf  talířového tappingu.  Legenda (věkové kategorie):1 – 18 – 29 let,2 – 30 – 39 let,3 – 40 – 49 let,4 – 50 – 59 let,5 – 60 – 69 let,6 – 70 a více let.

 

 

 

 

RUČNÍ DYNAMOMETRIE

Hodnoty izometrické síly horních končetin rostou u mužů mezi kategoriemi 1 – 2 (18 – 39 let), následuje pokles. U žen hodnoty narůstají mezi kategoriemi 1 – 3 (18 – 49 let). Zjištěná skutečnost platí pro dominantní i nedominantní ruku.

 

DOMINANTNÍ RUKA

 

tab. 10: Ruční dynamometrie

věk. kat. (let)	dominantní ruka					nedominantní ruka
	muži			ženy		muži		ženy
	kg	n	kg		n	kg	n	kg	n
18 - 29	53,3	143	31,7		143	50,2	143	29,0	143
30 - 39	55,6	103	32,8		103	25,7	103	29,9	103
40 - 49	52,6	71	33,8		71	48,9	71	31,4	71
50 - 59	50,6	38	28,6		38	46,8	38	26,6	38
60 - 69	44,7	39	27,18		39	41,4	39	24,6	39
70 a více	35,0	13	23,3		13	32,1	13	21,4	13

 

 

 

obr. 10 - Graf ruční dynamometrie, dominantní ruka Legenda (věkové kategorie):1 – 18 – 29 let,2 – 30 – 39 let,3 – 40 – 49 let,4 – 50 – 59 let,5 – 60 – 69 let,6 – 70 a více let.

 

 

 

 

PRŮŘEZOVÁ STUDIE SEKCE PLANTOGRAFIE VYBRANÝCH CHARAKTERISTIK CHŮZE

 

Mezi  nejdůležitější pohybové činnosti člověka patřila a stále patří chůze , která je pro dnešní populaci nejčastěji využívanou pohybovou aktivitou a pomáhá udržet dostatečný objem fyzického zatížení moderního člověka ve vyspělých zemích. V průběhu týdne ji využívá více než 75% obyvatelstva ČR.

 

Frömel  (2005, 2006) udává průměrnou dobu denní chůze u adolescentů 50 - 80 min. Neuls (2007) zjistil, že průměrná doba chůze se denně pohybuje u dospělé populace v ČR okolo 60-80 min., přičemž na toto množství mají dodatečný vliv i enviromentální faktory. Technika a kvalita chůze obecně se u zdravého jednotlivce mění v průběhu života velmi pozvolna a největší změny nastávají obvykle po 60. roce života (Gabell 1986, Hagmann 1986, Branch 2008, Perry 2010) Byla prokázána velká individuální variabilita chůze, která je založena na kvalitě pohybového a opěrného aparátu, kvalitě řídících a regulačních mechanismů a také nepochybně na pohybové aktivnosti v dětství a mládí. Byly provedeny studie, které popisují některé proměnné, jež přispívají k variabilitě chůze především z hlediska věku nebo nemoci (Brach, 2008). Podle Gabell, Nayak (1984) jsou charakteristiky chůze jako je délka, doba kroku reprezentanty automatického krokového mechanismu. Šířka chůze a doba dvouoporového postavení jsou reprezentanty kontroly rovnováhy. Proto zhoršení činnosti těchto řídících mechanizmů zvyšuje variabilitu chůze. Vědci studující rozdíly chůze u věkových kategorií dospělých prokázaly řadu změn u starší populace, jako jsou snížení její rychlosti, menší extenze v kyčelním a kolenním kloubu, menší rozsah při dorzální flexi nohy, snížení délky kroku, změny v šířce kroku nebo redukce výkonu v odrazové fázi kroku (Waters, 1988, Blake, 1989, Winter, 1990, Ostrosky, 1994, McGibbon, 2003, Brach 2008, Perry, 2010). Techniku chůze a její kvalitu ovlivňuje řada faktorů, mezi které řadíme stavbu (architecture) nohy, antropometrické a biomechanické parametry jedince (properties), tělesnou hmotnost, svalovou únavu, umístění těžiště těla a další. Individuální technika chůze ovlivňuje ekonomiku pohybu nebo zapříčiňuje problémy s opěrnou nebo pohybovou soustavou. V současné době je možné využívat řadu moderních technologií a metodik, které pomáhají přesněji analyzovat kinetické a kinematické charakteristiky pohybu a zejména vytvářet spolehlivější a objektivnější závěry pro praxi (např. Ayyappa, 1997a, 1997b, Kirtley, 2006, Zvonař, 2009, Perry, 2010 aj.).

 

Pro uvedený výstup jsme využili výsledky výzkumu souboru dospělé populace 60 žen ČR běžné pohybové aktivnosti.  Ženy byly rozděleny podle věku do tří skupin A (30 – 39 let), B (40 – 49 let), C  50 – 60 let). Každá skupina obsahovala 20 žen. Základní chrakteristiky jsou uvedeny v tabulce 1.

 

tab. 1 - Charakteristika zkoumaných skupin

věk. kat.	věk (roky)	výška (cm)	hmotnost (kg)	BMI	objem denní chůze  (min)
30-39 let	33,9	166,0	63,4	23,0	75,9
40 - 49 let	42,6	171,2	71,0	24,0	70,6
50 - 60 let	57,0	166,3	71,4	25,9	81,2

 

 

Bylo provedeno laboratorní šetření  při kterém byla zjišťována vertikální síla působící na chodidle v průběhu stance. Reakce podložky byla zaznamenána pomocí mobilního systému PedarX (fy.Novel, Mnichov, GER) prostřednictvím dvou tlakových stélek (formou vložek do bot), které obsahují 99 tlakových senzorů rovnoměrně rozložených na celou jejich plochu. Záznam byl proveden na frekvenci 100 Hz. 

 

 

obr. 1 - Systém PedarX při vlastní výzkumné činnosti

 

Pro vyhodnocení zatížení byla použita maska pro celou plochu tlakové stély. Sledované proměnné vytvářené při chůzi byly zaznamenány u 12 – 15 kroků, šest bylo použito pro vyhodnocení (tři pravou a tři levou nohou). Sledované osoby provedli úvodních 5-6 kroků, kterými dosáhli přirozené stabilní individuální techniky chůze. Následující kroky byly měřeny. Všechny sledované osoby měly stejný typ obuvi s plochou podešví. 

 

obr. 2 - Stély pro měření vertikální reakce podložky na plantě

 

 

Pro hodnocení bylo vybráno 6 reprezentativních silových a časových ukazatelů:

F₁- maximální vertikální reakce podložky v průběhu absorpční fáze kroku (Loading responce - LR, MidStance – MSt)

F₂ – nejmenší hodnota vertikální reakce podložky v průběhu kroku, mezi oběma vrcholy (přechod mezi MSt a TSt)

F₃ - maximální vertikální reakce podložky v průběhu propulsivní fáze kroku (terminal stance - TSt, preswing – PSw)

t -  čas kontaktní fáze kroku s podložkou

t_pr -  čas propulzivní fáze kroku (TSt, PSw)

t_ab -  čas absorpční fáze kroku (LR, MSt)

 

obr. 3 - Grafické znázornění vertikální reakce podložky při chůzi

 

Velikost silové vertikální reakce podložky

Výsledky síly vertikální reakce podložky jednotlivých skupin jsou uvedeny v tabulkách 2 – 4.

 

tab. 2 - Velikost síly vertikální reakce podložky u skupiny A

	F1 (N)			F2 (N)			F3 (N)
	L	R	m	L	R	m	L	R	m
mean	687	705	696	440	461	451	761	740	750
SD	136	142	139	135	105	120	142	147	144
%TH	111	113	112	71	73	72	122	119	121

Legenda: L – levá noha, R – pravá noha)

 

Skupina nejmladších žen ve věku 20 – 29 let dosahovala nejvyšších relativních hodnot v procentech TH pro oba vrcholy zatížení planty v průběhu kroku. Toto zatížení dosahovalo při prvním vrcholu (absorpční fáze) 112 % TH a při druhém vrcholu v propulzní fázi 121 % TH. Při snížení mezi vrcholy naopak bylo dosaženo nejnižších hodnot ze všech skupin na úrovni 72% BW. Reakce podložky při snížení dosáhla 64 % z F1 a 60 % z F3. Významné rozdíly byly zjištěny mezi hodnotami všech vrcholů  F1,F2,F3.

 

 

 

 

obr. 4 - Typické rozložení tlaků a průběh zatížení na plantě v grafickém provedení

 

tab. 3 - Velikost síly vertikální reakce podložky u skupiny B

	F1(N)			F2 (N)			F3(N)
	L	R	m	L	R	m	L	R	m
Mean	740	748	744	524	523	524	796	774	785
SD	136	140	138	91	68	80	143	138	141
%BW	108	108	108	75	75	75	115	112	114

 

Druhá skupina prokázala nižší relativní hodnoty reakce podložky v obou vrcholech kroku ve srovnání s první skupinou v absorpční fázi (LR) na úrovni 108 % z TH, v propulzivní fázi (TSt) 114% z BW. Hodnoty při snížení v MidStance se naopak zvýšily na 75 % TH. Rozdíl mezi hodnotami obou vrcholů nebyl významný, ale byl významný při srovnání obou vrcholů se snížením mezi nimi.  Snížení bylo na úrovni 70 % z F1 a 67 % z F3.

                         

 

obr. 5 - Charakteristický průběh reakce podložky při stance vyšetřovaných žen

tab. 4 -  Velikost síly vertikální reakce podložky u skupiny C

	F1 (N)			F2 (N)			F3(N)
	L	R	m	L	R	m	L	R	m
mean	694	691	693	533	529	531	730	772	751
SD	187	182	185	135	149	142	216	187	202
%BW	99	99	99	76	76	76	104	110	107

 

Třetí nejstarší skupina prokázala nejnižší relativní hodnoty síly reakce podložky v obou vrcholech kroku. Ty dosáhly při prvním vrcholu jen úrovně 99 % TH a při druhém vrcholu 107 % TH.  Snížení dosáhlo úrovně 76 % z LR a 71 % z TSt. Rozdíly mezi všemi vrcholy byly opět významné (p≤0,05).

 

U všech skupin byla tedy zjištěna nejvyšší průměrná hodnota reakce podložky v průběhu druhé části kroku (v průběhu TSt, propulzivní fáze), které byly v absolutních hodnotách vyšší než u prvního vrcholu skupin A, B, C o 7,8 %, 5,5 % a 8,4 % (resp.).

 

Z výsledků je zřejmý snižující se trend velikosti reakce podložky v prvním i druhém vrcholu se zvyšujícím se věkem. Při srovnání skupin byly zjištěny významné rozdíly reakce podložky u F₁ mezi nejmladší (A) a nejstarší (C) skupinou o 11,6 % (p=0,008) a také mezi druhou (B) a nejstarší skupinou (C) o 8,3 % (p=0,01).  Pro F₂ nebyly zjištěny významné rozdíly mezi sledovanými skupinami, hodnoty se lišily v rozsahu 1 – 5 %.  Další významné rozdíly byly nalezeny pro F₃ mezi nejmladší a oběma staršími skupinami. Skupina B dosáhla nižšího relativního zatížení planty o 11,4 % (p=0,05) a skupina C by 11,8 % (p = 0,028) ve srovnání s nejmladšími ženami (A). Nebyly zjištěny významné rozdíly reakce podložky mezi levou a pravou nohou u všech skupin.

 

 

 

Časové charakteristiky

Při srovnání časových proměnných všech skupin můžeme konstatovat, že průměrná doba kroku se zvyšuje s rostoucím věkem. Významný rozdíl byl zjištěn pro obě mladší věkové skupiny A a B vzhledem k nejstarším ženám. Statisticky významný rozdíl mezi skupinami A a C dosáhl 9,4 % (p=0,006) a mezi B a C 7,8 % (p=0,02).

Toto zvýšení je především důsledkem prodloužení doby propulzivní části kroku (TSt, PSw) u nejstarší věkové skupiny. U skupiny C se ve srovnání se skupinou A prodloužila doba propulzivní fáze kroku o 18,2 % a se skupinou B o 14,7 %.  Tato zvýšená hodnota propulzivní fáze ovlivňuje i zvyšující se poměr mezi absorpční a propulzivní fází u starších skupin. Významný rozdíl poměru mezi fázemi o 17,3 % byl zjištěn jen mezi skupinami A a C (p=0,037). Rozdíly v časových charakteristikách mezi pravou a levou nohou nebyly zjištěny pro žádnou skupinu.

 

tab. 5  - Časová charakteristika kontaktní fáze kroku s podložkou u všech sledovaných skupin

	t  (s)	tab  (s)	tpr  (s)	tpr  / tab	% of  tpr
30-39 let	0,63	0,30	0,33	1,1	54,4
40 - 49 let	0,65	0,31	0,34	1,17	52,3
50 - 60 let	0,70	0,31	0,39	1,29	55,7

 

U všech skupin byl zjištěn obvyklý průběh reakce podložky v průběhu kroku se dvěma vrcholy a jedním snížením mezi těmito vrcholy. Žádná z měřených žen neprokázala silové plató bez poklesu velikosti síly mezi Loading Responce and Terminal Stance, které je typické pro pomalou chůzi (Ayyappa 1996). Byl zjištěn trend postupného snížení relativní hodnoty vertikální síly působící na plantu s rostoucím věkem sledovaných žen pro parametry F₁ i  F₃. Rozdíly byly významné právě mezi nejmladší (A) a nejstarší (B) skupinou pro F₁ (p=0,008) a pro  F₃ v %TH (p=0,039). To může dokumentovat přirozený vývoj postupného snižování kvality silových schopností člověka s rostoucím věkem. Podobné tendence popisují i jiné studie (Hagmann, 1986, Kirtley, 2006, Branch, 2008, Perry, 2010). Zjistili jsme významně delší dobu realizace propulzní fáze (TSt, PSw) než absorpční fáze. Absorpční fáze trvala u všech skupin déle než 50 % z celkového času kroku, zatímco z popisu kroku u Perry (2010) vyplývá vyrovnaný časový interval pro obě části kroku (50 : 50). U nejstarší skupiny žen jsme zjistili významně delší dobu propulzivní fáze, což současně ovlivnilo i změnu celkové doby kroku ve srovnání s oběma mladšími skupinami a můžeme uvažovat o změnách u tohoto časového ukazatele se zvyšujícím se věkem.

 

Závěry

U sledovaných skupin žen jsme zjistili tendenci snížení relativní velikosti vertikální síly působící na plantu v průběhu kroku se zvyšujícím se věkem jak u prvního vrcholu kroku, tak i ve druhém. Rozdíly ve snížení nebyly významné. U starších skupin dochází k delšímu provádění oporné fáze kroku zejména prodloužením času druhé, propulzivní fáze při  terminal stance a preswing.

 

Skupina v současné době zpracovává data dalších sledovaných skupin žen a mužů. Bude provedeno opět vyhodnocení vybraných silových a časových ukazatelů a srovnání mezi věkovými kategoriemi a pohlavími.

 

 

 

VÝZKUM KINEMATICKÉ ANALÝZY

Výzkum sekce kinematická analýza je zaměřen na screeningové posouzení kinematických a dynamických parametrů chůze a statické rovnováhy v různých věkových skupinách české populace. Cílem výzkumu je získání nových poznatků v oblasti kinematické analýzy a diagnostiky rovnovážných schopností různých věkových skupin české populace. Výzkum je postaven na ověření dvou hypotéz.

 

Hypotéza 1:  Existují signifikantní rozdíly ve vybraných parametrech chůze u různých věkových skupin české populace.

Hypotéza 2: Existují signifikantní rozdíly ve vybraných parametrech statické rovnováhy u různých věkových skupin české populace.

Hypotéza 3: Existuje signifikantní závislost mezi vybranými parametry chůze a statické rovnováhy u různých věkových skupin české populace.

 

Výzkumný soubor je tvořen probandy věkových kategorií 18- 30let, 40 - 50 let a 60-80 let. Cílový počet probandů je 300, v každé kategorii je 100 probandů. Homogenita zkoumané skupiny je zabezpečena definicí vyřazovacích kritérií, jejichž úkolem je vyřazení probandů s diagnózami, které by ovlivňovaly průběh chůze a regulaci vzpřímeného postoje. Pro výzkum byly zvoleny následující kritéria výběru:  

 

-         náhrady kolenního, resp. bederního kloubu nebo dlouhotrvající předcházející imobilita

-         BMI 40+

-         trombóza cév dolních končetin ne starší 3 týdny

-         výrazný bolestivý otok kloubů

-         diagnostikovaná myopatie - dystrofie

-         neurologické onemocnění, které negativně ovlivňuje průběh chůze (PNP, Mb, Parkinson)

-         demence, snížení kognitivní schopnosti

-         onemocnění vestibulárního aparátu, které způsobuje závratě a poruchy rovnováhy

-         revmatické onemocnění v akutní fázi

-         další relevantní onemocnění, operace, zranění s negativním dopadem na úroveň motorických schopností

-         klinicky relevantní omezení rozsahu pohybu dolních končetin

-         bolesti dolních končetin (na stupnici VAS - škály 5 a víc = silná bolest)

 

Vzhledem na zaměření výzkumu byli pro posuzování rozdílů mezi věkovými skupinami zvoleny parametry chůze a statické rovnováhy, které podle dostupné odborné literatury signifikantně diferencují vybrané věkové skupiny.

 

Parametry chůze se signifikantními rozdíly mezi různými věkovými skupinami (Benedetti et al., 1998):

časově - prostorové charakteristiky

-         délka kroku (cm)

-         délka kroku (% tělesné výšky)

-         rychlost chůze (m/s)

Síla reakce opory (% tělesné hmotnosti)

-         vertikální Fmin. v průběhu středního postoje (mid stance)

-         předozadní Fmax. v průběhu vzdáleného postoje (terminal stance)

 

Úhlové charakteristiky - bedra [°]

-         flexe v momentě odlepení palce (toe off)

-         celkové vychýlení v sagitální rovině

-         maximální addukce v průběuh fáze postoje

 

Úhlové charakteristiky - koleno [°]

-         flexe v momentě kontaktu (heel/foot strike)

-         celkové vychýlení v sagitální rovině

 

Uhlové charakteristiky - kotník [°]

-         flexe v momentě kontaktu (heel/foot strike)

-         celkové vychýlení v sagitální rovině

-         max. everzie (vytočení) paty v průběhu fáze postoje

 

Moment síly - kotník [% telesnej hmotnosti x telesnej výšky]

-         max. moment inverze

Úhlové charakteristiky - pánev [°]

-         maximální rotace ve frontální rovině

 

Kromě uvedených parametrů jsou zaznamenávány a analyzovány i standardní parametry chůze:

-         rychlost chůze [% telesnej výšky]

-         tempo chůze [kroky/min.]

-         trvání oporové fáze (stance) [ms]

-         trvání švihové fáze (swing) [ms]

-         trvání dvojkroku (cycle) [ms]

-         amplituda těžiště ve vertikálním směru [mm]

-         amplituda těžiště v medio - laterárním směru [mm]

-         amplituda těžiště v anterio - posteriálním směru[ mm]

-         průměrná rychlost těžiště ve vertikálním směru [m/s]

-         průměrná rychlost těžiště v medio - laterárním směru [m/s]

-         průměrná rychlost těžiště v anterio - posteriálním směru [m/s]

 

Parametry statické rovnováhy

-         průměrná rychlost pohybu těžiště

-         průměrná amplituda pohybu těžiště

 

                                        

Ukázka z měření a vyhodnocení výsledků

 

 obr. 1 – Proband s anatomickými markry při testu chůze preferovanou rychlostí

 

obr. 2 – Digitální zobrazení probanda

obr. 3 - Graf  znázornění polohy těžiště při chůzi

 

 

obr. 4 - Graf  grafické znázornění korelace mezi výškou a délkou kroku

 

 

 

 

obr. 5 - Graf korelace mezi úhlem levého lokte a pravého kolena ve fázi dokroku chodidla

 

obr. 6 - Graf korelace mezi úhlem pravého lokte a levého kolena ve fázi dokroku chodidla

 

 

 

obr. 7,8 - Měření probandů v laboratoři FSpS