Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Bolesti krční páteře a jejich kompenzace


Algické poruchy krční páteře

Krční páteř je nejpohyblivější část celé páteře. Pohyb je možný ve všech směrech. Velká část se odehrává již v horní krční páteři v oblasti bezdiskového spojení okciput-atlas-axis-C2 (kraniocervikální oblast). Kraniocervikální oblast je z mechanického hlediska značně namáhána a stává se místem snížené odolnosti proti přetížení. Dále představuje klíčové místo v regulaci pohybů celého osového orgánu, který se orientuje podle polohy hlavy. V oblasti dolní krční páteře (C4-C7) představuje klíčovou zónu úsek C6-C7. Oblast dolní krční páteře má vztah k horním končetinám, který se projevuje především bolestmi různého druhu v této oblasti. Kromě sedmi páteřních obratlů zahrnuje krční páteř měkké struktury (kloubní pouzdra, meziobratlové disky, vazy, fascie a svaly). Všechny tyto struktury se mohou stát přecitlivělými a bolestivými při zátěži. Bolest může vycházet přímo z bolestivého svalu během kontrakce nebo mocná svalová kontrakce může vyvolat bolest z hlubokých kloubních struktur vlivem zvýšeného mechanického tlaku.

Princip této patologie vysvětlujeme ve spojení se zvýšenou cervikální lordózou. Za těchto podmínek se tlak koncentruje na zadní části těl obratlů, meziobratlových disků a obratlových skloubení. Tím se též může snížit velikost meziobratlového otvoru, následkem čehož dochází ke kompresi a větší náchylnosti nervových vláken k poškození způsobující bolest v oblasti krční páteře. Na druhé straně se však uvádí, že kyfotická a přímá cervikální křivka je považována za výrazný rizikový faktor ovlivňující rozvoj bolestí krční páteře. Kyfotické postavení páteře je osmnáctkrát častější u osob udávajících bolest krční páteře, než u osob bez obtíží.

Navíc též přetížený jak pravý tak levý trapézový sval (jeho horní vlákna) a zdvihač lopatky zvláště na straně dominantní ruky spolu s vzpřimovači krční páteře může způsobovat bolestivé stavy v oblasti krční páteře a ramen.

Podle mnoha studií nacházíme velmi těsný vztah mezi bolestí krční páteře a ramen, rovněž tak asociaci mezi bolestí hlavy, ztuhlým krkem a bolestí krční páteře. Tyto bolestivé stavy jsou odborně označovány jako cervikobrachiální a cervikokraniální syndrom.

Tento stav může způsobovat např.dlouhodobé sezení s předsunutím hlavy a zvýšenou hrudní kyfózou, jenž vede ke zvýšené ztuhlosti v oblasti střední části hrudní páteře včetně zvýšené citlivosti hrudní kosti a mezižeberních svalů v této oblasti. Negativním důsledkem je pak dále omezené dýchání, resp. jeho nesprávný stereotyp.

U bolestí krční páteře bývá častějším a přetrvávajícím symptomem vyzařující než lokální bolest.

Bolest krční páteře bývá nejčastěji udávané onemocnění pohybové soustavy mezi pracovníky v kanceláři, speciálně mezi těmi, kteří často používají osobní počítač (PC). Užívání osobních počítačů je aktivita, při které je zapojována převážně horní poloviny těla a proto je hlavním přispěvatelem k rozvoji bolestí v oblasti krční páteře a ramen.

Rizikové faktory

Mezi nejdůležitější rizikové faktory spojené s diskomfortem v oblasti krční páteře a zaměstnáním můžeme zařadit: Individuální faktory, časové, úroveň expozice, opakování a psychosociální pracovní prostředí. Navíc je délka práce s PC za den a pracovní posturální stereotyp označován za tzv. faktory přispívající.

Individuální faktory

Věk a pohlaví bylo shledáno jako důležitý faktor rozvoje onemocnění krční páteře.

Působení věku vysvětlujeme tímto způsobem:

  1. Jedná se o biologické změny spojené se stárnutím, například degenerativní změny svalů, šlach, vazů a kloubů přispívají k patogenezi onemocnění.
  2. Zvyšující se počet roků v zaměstnání, během kterých je stárnoucí pracovník vystaven škodlivým účinkům pracovních úkolů, může být spojováno se zvyšujícím se rizikem vzniku onemocnění, které může být následkem dlouholetého kumulujícího se přepracování.
  3. Chronické přepracování zaměstnance vyššího věku zapříčiněné narušením rovnováhy mezi pracovní náplní a tělesnou pracovní kapacitou je též považováno za potencionální příčinu vzniku onemocnění pohybové soustavy.

Závislost mezi onemocněním páteře a věkem není lineární. Riziko vyzařujících bolestí krční páteře se zvyšuje přibližně do 55 let, po dovršení tohoto roku se mírně snižuje. Jedno z možných vysvětlení je, že s pokročilejšími degenerativními změnami na páteři se snižuje její bolestivost, což je zapříčiněno přestavbovými změnami na páteři. Nalézáme též rozdíly mezi věkem a pohlavím. Vliv věku na pohlaví je vyšší mezi ženami, než mezi muži. U žen se bolestivost krční páteře zvyšuje po 35 roce života, zatím co u mužů je to přibližně o deset let později. Vyšší riziko vzniku bolestivých stavů krční páteře je vysvětlováno anatomickými odlišnostmi. Například velikost a síla svalů v oblasti krku a ramen je u žen pouze poloviční oproti mužům navzdory srovnatelné hmotnosti hlavy.

Faktory času a opakování

Zahrnují délku zaměstnání, počet pracovních hodin za den, strukturu pauz a změny v držení těla.

Není možné určit přesně, kolik roků či hodin za den musí člověk strávit užíváním PC, aby se u něj rozvinula bolest krční páteře, avšak jsou zde důkazy, že zvyšující se hodiny strávené prací s počítačem a nedostatečná kontrola cyklu odpočinek – práce jsou spojeny s bolestmi v oblasti krku, ramen a horních končetin. Užívání telefonu více než 4-6 hodin za den je považováno za rizikový faktor přispívající k bolestem krční páteře. Pro zaměstnance v kanceláři užívající počítače je též rozhodující statický stereotyp sezení a práce s počítačem více než tři čtvrtiny pracovní doby. Též nalézáme zvyšující se riziko bolestivých stavů krku či ramen vlivem limitovaných příležitostí k odpočinku během pracovního procesu.

Pracovní postoj zahrnuje dvě důležité problematiky: předsunutou hlavu a stereotyp sezení. Předsunutá hlava je zpravidla spojena s bolestí krční páteře a spazmem horních vláken trapézového svalu, což je zapříčiněno změnou biomechanických poměrů v dané oblasti. Pracovníci s předsunutou hlavou vykazují častější a vážnější problémy s krční páteří, než ti se správným držením hlavy. Navíc flexe celé páteře při nesprávném sedu zvyšuje EMG aktivitu v krční části vzpřimovačů páteře. Proto je doporučeno osvojení tzv. aktivního sedu.

Úroveň expozice

Zahrnuje povahu práce a pracovního prostředí.

Nacházíme vztah mezi rozličnými oslabeními krční páteře a neměnným držením těla v oblasti hlavy a ramen stejně jako pracovním prostředím, zejména pokud je používáno myši či jiného vstupního zařízení. Chybné posturální stereotypy zapříčiněné ergonomicky nevyhovujícím pracovním prostředím, jako například nevhodným umístěním obrazovky, klávesnice či myši, rotace krku či abdukce ramen jsou taktéž identifikovány jako rizikové faktory pro rozvoj bolestivých stavů v oblasti krku a ramen, zejména v kombinaci s dopřednou flexí krční páteře a opakovanými pohyby ruky a prstů a zvýšenou flexí v loketním kloubu.

Též vysoké pracovní nároky, opakované neměnné pracovní úkony, biomechanické faktory a vibrace ovlivňují lidské zdraví. Limitované možnosti odpočinku jsou shledány jako prediktory bolesti krční páteře skrze jejich možné přispívání k fyzikálnímu a psychosociálnímu přetížení člověka.

Psychosociální pracovní prostředí

K výše uvedeným faktorům je třeba přiřadit též psychosociální, sociální, organizační (kontrola práce a psychologické pracovní nároky) a behaviorální faktory, které přispívají též výraznou měrou k riziku vzniku povoláním ovlivněných bolestí krční páteře.

Mentální stres, deprese, úzkost jsou též spojeny s bolestí krční páteře. Uvádí se, že mezi muži je bolest krční páteře spojena s podnikáním a existenčními obavami, zatímco u žen tyto symptomy způsobuje monotónní práce a vysoká šíře rozhodovacích kompetencí. Některé behaviorální faktory projevující se například vysokým BMI a kouřením jsou silnými prediktory vzniku nespecifických bolestí krční páteře. Mezi pracovníky se sedavým zaměstnáním byla nízká úroveň pohybové aktivity shledána jako rizikový faktor jen v některých studiích.

Taktéž ostatní onemocnění pohybové soustavy zvyšují riziko vzniku bolestí krční páteře. Takové spojitosti lépe porozumíme skrze obecné rizikové faktory onemocnění nebo skrze jejich obecný patomechanizmus.

Cvičení při bolestech krční páteře I

Krční páteř je nejpohyblivější část celé páteře. Pohyb je možný ve všech směrech. Velká část se odehrává již v horní krční páteři v oblasti bezdiskového spojení okciput-atlas-axis-C2 (kraniocervikální oblast) (Trnavský & Kolařík, 1997). Kraniocervikální oblast je z mechanického hlediska značně namáhána a stává se místem snížené odolnosti proti přetížení. Dále představuje klíčové místo v regulaci pohybů celého osového orgánu, který se orientuje podle polohy hlavy. V oblasti dolní krční páteře (C4-C7) představuje klíčovou zónu úsek C6-C7. Oblast dolní krční páteře má vztah k horním končetinám a klinicky se alterace projevuje cervikobrachiální symptomatologií, která se vyskytuje rovněž velmi často (Véle, 1997). Schématicky popisuje krční páteř z boku obrázek 7.

Schéma bočního snímku krční páteře
Schéma bočního snímku krční páteře

Kromě sedmi páteřních obratlů zahrnuje krční páteř měkké struktury (kloubní pouzdra, meziobratlové disky, vazy, fascie a svaly). Všechny tyto struktury se mohou stát přecitlivělými a bolestivými při zátěži. Bolest může vycházet přímo z bolestivého svalu během kontrakce nebo mocná svalová kontrakce může vyvolat bolest z hlubokých kloubních struktur vlivem zvýšeného mechanického tlaku (Ylinen et al., 2004).

Pro hlubší porozumění Chiu et al. (2002) vysvětluje princip této patologie ve spojení se zvýšenou cervikální lordózou. Za těchto podmínek se tlak koncentruje na zadní části těl obratlů, meziobratlových disků a obratlových skloubení. Tím se též může snížit velikost meziobratlového otvoru, následkem čehož dochází ke kompresi a větší náchylnosti nervových vláken k poškození způsobující bolest v oblasti krční páteře. Na druhé straně Mc Aviney et al. (2005) ve svém výzkumu uvádí, že kyfotická a přímá cervikální křivka je považována za výrazný rizikový faktor ovlivňující prevalenci bolestí krční páteře. Kyfotické postavení páteře je dle těchto autorů osmnáctkrát častější u osob udávajících bolest krční páteře, než u osob asymptomatických.

Navíc je zde důkaz podpořený Korhonenem et al. (2003), že přetížený jak pravý tak levý m. trapezius – pars descendens a levator scapulae zvláště na straně dominantní ruky spolu s vzpřimovači krční páteře může způsobovat bolestivé stavy v oblasti krční páteře a ramen.

Podle mnoha studií nacházíme velmi těsný vztah mezi bolestí krční páteře a ramen, rovněž tak asociaci mezi bolestí hlavy, ztuhlým krkem a bolestí krční páteře (Blizzard et al., 2000). Tyto bolestivé stavy jsou označovány jako cervikobrachiální a cervikokraniální syndrom. Dlouhodobé sezení s předklonem hlavy a zvýšenou hrudní kyfózou vede ke zvýšené ztuhlosti v oblasti střední části hrudní páteře včetně zvýšené citlivosti hrudní kosti a mezižeberních svalů v této oblasti. Negativním důsledkem je pak dále omezené dýchání, resp. jeho nesprávný stereotyp (Rychlíková, 1997).

Vikarii-Juntra et al.(2001) konstatují, že vyzařující bolest krční páteře bývá častěji přetrvávajícím symptomem než lokální bolest.

Bolest krční páteře bývá nejčastěji udávané muskuloskeletální onemocnění mezi pracovníky v kanceláři, speciálně mezi těmi, kteří často používají VDU. Užívání osobních počítačů je aktivita, při které je zapojována převážně horní poloviny těla a proto je hlavním přispěvatelem k rozvoji algických obtíží v oblasti krční páteře a ramen (Bohr, 2000). Chiu et al. (2002) dále shledal, že akademičtí pracovníci, učitelé, specialisté a ostatní pedagogičtí a sociální pracovníci spadají do skupiny kde je rozšíření bolesti krční páteře velmi vysoké. Obecně se s touto problematikou setkáváme v jakémkoli zaměstnání, kde je sezení a užívání osobních počítačů převládající aktivitou.

Cvičení při bolestech krční páteře

Rizikové faktory

Nejdůležitější rizikové faktory spojené s bolestmi v oblasti krční páteře nastínil Vinkel & Westgaard (1992). Jedná se o pět možných rizikových faktorů zapříčiňujících bolest v oblasti krční páteře spojenou se zaměstnáním: Individuální faktory, časové, úroveň expozice, opakování a psychosociální pracovní prostředí. Navíc Chiu et al.(2002) zahrnul délku práce s VDU za den a pracovní posturální stereotyp jako přispívající faktory.

Individuální faktory

Věk a pohlaví bylo shledáno jako signifikantní proměnná při onemocnění krční páteře (Cassou et al., 2002; Viikari-Juntra et al. 2001; Korhonen et al., 2003).

Cassou et al. (2002) vysvětluje působení věku tímto způsobem:

  1. Jsou to biologické změny spojené se stárnutím, například degenerativní změny svalů, šlach, vazů a kloubů přispívají k patogenezi onemocnění.
  2. Zvyšující se počet roků v zaměstnání, během kterých je stárnoucí pracovník vystaven škodlivým účinkům pracovních úkolů, může být spojováno se zvyšujícím se rizikem vzniku onemocnění, které může být následkem dlouholetého kumulujícího se přepracování.
  3. Chronické přepracování zaměstnance vyššího věku zapříčiněné narušením rovnováhy mezi pracovní náplní a tělesnou pracovní kapacitou je též považováno za potencionální příčinu vzniku muskuloskeletálních onemocnění.

Závislost mezi onemocněním páteře a věkem není lineární. Riziko vyzařujících bolestí krční páteře se zvyšuje přibližně do 55 let, po dovršení tohoto roku se mírně snižuje. Jedno z možných vysvětlení je, že s pokročilejšími degenerativními změnami na páteři se snižuje její bolestivost, což je zapříčiněno přestavbovými změnami na páteři. Nalézáme též rozdíly mezi věkem a pohlavím. Vliv věku na pohlaví je vyšší mezi ženami, než mezi muži. U žen se bolestivost krční páteře zvyšuje po 35 roce života, zatím co u mužů je to přibližně o deset let později (Viikari-Juntra et al.,2001). Též podle Korhonena et al. (2003) je ženské pohlaví a vyšší věk spojen s častějším vykazováním bolestí krční páteře. Vyšší riziko vzniku bolestivých stavů krční páteře je vysvětlováno anatomickými odlišnostmi. Například velikost a síla svalů v oblasti krku a ramen je u žen pouze poloviční oproti mužům navzdory srovnatelné hmotnosti hlavy (Ylinen et al., 2004).

Faktory času a opakování

Zahrnují délku zaměstnání, počet pracovních hodin za den, strukturu pauz a změny v držení těla.

Není možné určit přesně, kolik roků či hodin za den musí pracovník strávit užíváním VDU, aby se u něj rozvinula bolest krční páteře, avšak jsou zde důkazy, že zvyšující se hodiny strávené prací s počítačem a nedostatečná kontrola cyklu odpočinek – práce jsou spojeny s muskuloskeletálními onemocněními a diskomfortem v oblasti krku, ramen a horních končetin (Korhonen et al., 2003). Devereux et al. (2002) považuje užívání telefonu více než 4-6 hodin za den za rizikový faktor přispívající k bolestem krční páteře. Pro zaměstnance v kanceláři užívající počítače je dle něj rozhodující statický stereotyp sezení a práce s počítačem více než tři čtvrtiny pracovní doby. Též nalézá zvyšující se riziko algických stavů krku či ramen vlivem limitovaných příležitostí k odpočinku během pracovního procesu.

Pracovní postoj podle Chiu et al. (2002) zahrnuje dvě důležité problematiky: předsunutou hlavu a stereotyp sezení. Předsunutá hlava je zpravidla spojena s bolestí krční páteře a spazmem horních vláken m. trapezius což je zapříčiněno změnou biomechanických poměrů v dané oblasti. Pracovníci s předsunutou hlavou vykazují častější a vážnější problémy s krční páteří, než ti se správným držením hlavy. Stereotyp sezení nastínili Vinkel & Westgaard (1992) charakterizujíce vztah mezi zatížením oblasti krku a trupu a předsunutím hlavy. Navíc flexe celé páteře při nesprávném sedu zvyšuje EMG aktivitu v krční části vzpřimovačů páteře. Proto je doporučeno osvojení tzv. aktivního sedu. Tato problematika byla již probrána v lekci: Úprava kancelářského místa-aktivní sed 1.4.3

Úroveň expozice

Zahrnuje povahu práce a pracovního prostředí.

Podle Viikari-Juntry et al.(2001) a Korhonena et al.(2003) nacházíme vztah mezi rozličnými oslabeními krční páteře a neměnným držením těla v oblasti hlavy a ramen stejně jako pracovním prostředím, zejména pokud je používáno myši či jiného vstupního zařízení. Chybné posturální stereotypy zapříčiněné ergonomicky nevyhovujícím pracovním prostředím, jako například nevhodným umístěním obrazovky, klávesnice či myši. Rotace krku či abdukce ramen jsou taktéž identifikovány jako rizikové faktory pro rozvoj bolestivých stavů v oblasti krku a ramen, zejména v kombinaci s dopřednou flexí krční páteře a opakovanými pohyby ruky a prstů a zvýšenou flexí v loketním kloubu.

Též vysoké pracovní nároky, opakované neměnné pracovní úkony, biomechanické faktory a vibrace ovlivňují pracovníkovo zdraví. Limitované možnosti odpočinku jsou shledány jako prediktory bolesti krční páteře skrze jejich možné přispívání k fyzikálnímu a psychosociálnímu přetížení pracovníka.

Psychosociální pracovní prostředí

K výše uvedeným faktorům je třeba přiřadit též psychosociální, sociální, organizační (kontrola práce a psychologické pracovní nároky) a behaviorální faktory, které přispívají též výraznou měrou k riziku vzniku povoláním ovlivněných bolestí krční páteře (Cassou et al., 2002).

Mentální stres, deprese, úzkost jsou spojeny s bolestí krční páteře. Chiu et al. (2002) uvádí, že mezi muži je bolest krční páteře spojena s podnikáním a existenčními obavami, zatímco u žen tyto symptomy způsobuje monotónní práce a vysoká šíře rozhodovacích kompetencí. Podle studií Korhonena et al. (2003) a Viikari-Juntry et al. (2001) některé behaviorální faktory projevující se například vysokým BMI a kouřením jsou silnými prediktory vzniku nespecifických bolestí krční páteře. Mezi pracovníky se sedavým zaměstnáním byla nízká úroveň pohybové aktivity shledána jako rizikový faktor jen v některých studiích.

Ostatní onemocnění pohybové soustavy zvyšují riziko vzniku bolestí krční páteře. Takové spojitosti je lépe porozumět skrze obecné rizikové faktory onemocnění nebo skrze jejich obecný patomechanizmus – jako například degenerativní změny, avšak i další faktory zde mohou hrát svoji roli.

Použitá litratura

  • Blizzard, L., Grimmer, K.A., Dwyer, T. Validity of a measure of the frequency of headaches with overt neck involvement, and reliability of measurement of cervical spine anthropometric and muscle performance factors. Archives of physical medicine and rehabilitation, 2000, vol. 81, no. 9, s.1204-10.
  • Bohr, P.C. Efficacy of Office Ergonomics Education. Journal of Occupational Rehabilitation, 2000, vol. 10, no. 4, s. 243-55.
  • Cassou, B., Derriennic, F., Monfort, C., Norton, J., Touranchet, A. Chronic neck and shoulder pain, age, and working conditions: longitudinal results from a large random sample in France. Occupational and Environmental Medicine, 2002, vol. 59, no. 8, s.537-44.
  • Devereux, J.J., Vlachonikolis, I.G., Buckle, P.W. Epidemiological study to investigate potential interaction between physical and psychosocial factors at work that may increase the risk of symptoms of musculoskeletal disorder of the neck and upper limb. Occupational and Environmental Medicine, 2002, vol. 59, no. 4, s.269-77.
  • Chiu, T.T.W., Ku, W.Y., Lee, M.H., Sum, W.K., Wan, M.P., Wong, C.Y., Yuen, C.K. A Study on the Prevalence of and Risk Factors for Neck Pain Among University Academic Staff in Hong Kong. Journal of Occupational Rehabilitation, 2002, vol.12, no. 2, s. 77-91.
  • Korhonen, T., Ketola, R., Toivonen, R., Luukkonen, R., Häkkänen, M., Viikari-Juntura, E. Work related and individual predictors for incident neck pain among office employees working with video display units. Occupational and Environmental Medicine, 2003, vol. 60, no. 7, s. 475-82.
  • Mc Aviney, J., Schulz, D., Bock, R., Harrison, D.E., Holland, B. Determining the relationship between cervical lordosis and neck complaints. Journal of manipulative and physiological therapy, 2005, vol. 28, no.3, s. 187-93.
  • Rychlíková, E. Manuální medicína. 2 vyd. Praha: Maxdorf, 1997. 426 s.
  • Trnavský, K., Kolařík, J. Onemocnění kloubů a páteře v praxi. 1 vyd. Praha: Galén, 1997. 417 s.
  • Véle, F. Kineziologie pro klinickou praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1997. 271 s.
  • Viikari-Juntura, E., Martikainen, R., Luukkonen, R., Mutanen, P., Takala, E.P., Riihimaki, H. Longitudinal study on work related and individual risk factors affecting radiating neck pain. Occupational and Environmental Medicine, 2001, vol.58, no.5, s.345-52.
  • Vinkel, J., Westgaard, R. Occupational and individual risk factors for shoulder-neck complaints: Part II — The scientific basis (literature review) for the guide. International Journal of Industrial Ergonomics, 1992, vol.10, no.1-2, s. 85-104.
  • Ylinen, J., Takala, E.P., Kautiainen, H., Nykänen, M., Häkkinen, A., Pohjolainen, T., Karpi, S.L., Airaksinen, O. Association of neck pain, disability and neck pain during maximal effort with neck muscles strength and range of movement in women with chronic non-specific neck pain. European Journal of Pain, 2004, vol.8, no.5, s. 473-8.
Mgr. Martin Sebera; Mgr. Lenka Beránková, Ph.D.; Bc. Petr Zaoral |
doc. PaedDr. Jitka Kopřivová, CSc.; Mgr. Petr Ježek; Luboš Hrazdira |
Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita |
Logo Fakulty sportovních studií
| Technická spolupráce:
| Servistní středisko pro e-learning MU na Elportále, 2007
| Nahoru, vstoupit na úvodní stránku webu, přístupnost