Při nedostatečné reakci (hypofunkci) imunitního systému mluvíme klinicky o imunodeficitních chorobách.
Imunodeficientní stavy mohou být primární, způsobené nedostatečnou tvorbou protilátek, defekty a poklesem zúčastněných buněk, defekty komplementu nebo smíšené. Projevují se již od kojeneckého věku častými infekcemi horních cest dýchacích ( HCD), gastrointestinálního (GIT) a urotraktu.
Sekundární (získané) imunodeficientní stavy jsou častější a vznikají na podkladě poruch výživy (avitaminózy, malnutrice), ztrátou imunoglobulinů (popáleniny, nefrotický syndrom), provázejí některá nádorová onemocnění (myelom, Hodgkinův lymfom), některé infekce (HIV, chřipka, spalničky, TBC) a v neposlední řadě jsou důsledkem vlastní léčby (kortikoidy, cytostatiky, ozářením nebo imunosupresí před transplantacemi).
Příkladem získaného imunodeficitu je infekce HIV virem při onemocnění AIDS.
