Turistika a sporty v přírodě
doc. PaedDr. Jan Ondráček, Ph.D.
Orientační běh

Orientační běh (OB) je vytrvalostní sport, fyzický běžecký výkon je kombinován s mentálními dovednostmi a schopnostmi. V této disciplíně se sportovec pohybuje v přírodním neznámém a neupraveném terénu lesního, lučního, parkového nebo městského charakteru. Kromě přímého postupu v mapě neexistuje žádná značená trasa - orientační běžec si ji volí sám pomocí mapy a buzoly. Tajemství úspěchu orientačního běžce je v kombinaci fyzické připravenosti a předpokladů mentálního charakteru, sportovec potřebuje výbornou dovednost čtení mapy, absolutní koncentraci a schopnost činit rychlá rozhodnutí volby optimální trasy.

Orientační běh charakterizuje definice podle Českého svazu orientačních sportů: 

„Orientační běh je sport, jehož podstatou je spojení vlastního pohybu s orientací v neznámém terénu. Závodníci při něm za pomoci mapy a buzoly absolvují závodní trať určenou startem, kontrolami a cílem. Závodník se během svého výkonu pohybuje vlastními silami libovolně terénem, omezen může být přikázanými povinnými úseky a zakázanými prostory. Cílem sportovního výkonu závodníka je absolvovat určenou závodní trať v co nejkratším čase.“
pramen: Pravidla ČSOS, XY

Závodníci jsou rozděleni do několika kategorií (viz tab. 3). Při orientačním běhu pořadatelé určují časový limit klasifikaci úspěšných závodníků. Ten je obvykle stanoven na 200 % času vítěze závodu.

Tab. 3 – Rozdělení kategorií závodníků v orientačním běhu

ženy

D10

D12

D14

D16

D18

D20

D21

D35

D40

D45

D50

D55

D60

D65

D70

D75

D80

D85

muži

M10

M12

M14

M16

M18

M20

M21

M35

M40

M45

M50

M55

M60

M65

M70

M75

M80

M85

 

Orientační běh pokrývá širokou škálu závodů. Jedná se o individuální soutěže s intervalovým startem i štafety, od ultra krátkých parkurových soutěží po horské maratony. Existuje také varianta nočního orientačního běhu s čelovkami.

 

Český svaz orientačních sportů rozlišuje následující typy závodů:

podle časového pořadu

 

podle denní doby konání závodu

 

podle soutěžícího subjektu

 

podle délky tratí na jednotlivé disciplíny

 

podle pořadí, ve kterém se procházejí kontroly