Aikidó je nesoutěžní, komplexně rozvíjející úpolový sport a bojové umění, pocházející z Japonska. Společně s dalšími bojovými uměními, například džúdó, kendó, karate, se zařazuje mezi tzv. nová bojová umění (šin budó). Volně přeloženo, aikidó je cestou harmonie ducha a těla. Od poloviny 20. století, kdy bylo vytvořeno M. Uešibou (1883 – 1969), se rozšířilo po celém světě. Svým sebeobranným a neútočným charakterem získalo velkou popularitu. Má celoživotní (biodromální) charakter, považuje se za životní filozofii a cestu. Aikidó, jako bojové umění s sebou nese nádech mystiky a bojové romantiky. Je proto důležité, abychom se dokázali podívat na cvičení aikidó racionálně a pohledem nejnovějších poznatků z teorie sportu, fyziologie, didaktiky a podobně.
Aikidó je charakterizováno velkým množstvím různých technik, zahrnujících zejména hody a znehybnění. Údery jsou v aikidó integrální součástí technik hodů a znehybnění. Kopy se v aikidó téměř vůbec nepoužívají. Nácvik technik se tradičně provádí prostřednictvím tzv. kata, predefinovaných pohybů obránce i útočníka.
Tato učebnice je vytvořena podle obsahu předmětu Aikidó, povinném pro obor Speciální edukace bezpečnostních složek na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Učivo této učebnice navazuje na znalosti pádové techniky. Bez znalosti pádové techniky není možné studovat tuto učebnici. Doporučujeme také Prostudovat základy aikidó a zejména průpravná cvičení znázorněna a popsaná v učebnici Základy úpolových sportů pro tělesnou výchovu a sport.
