Technické prostředky

Cvičení aikidó je založeno na vzájemném vztahu lidí, kteří jej cvičí. Techniky umožňují cvičit i samostatně, ale těžiště spočívá právě v společném cvičení s jinými lidmi. V aikidó jsou důležité pojmy tori a uke. Technická příprava je založena na sebeobranných prvcích, vyžadujících útok a obranu. Proto partneři hrají roli toriho a roli ukeho, jsou střídavě obránci a útočníci. Při nácviku technik se úlohy mění, aby si oba mohli vyzkoušet roli toho druhého, aby se ji oba mohli učit. Tori (obránce) přijímá útok a odevzdává techniku obrany. Využívá energii, kterou mu uke poskytl ve formě útoku a transformuje ji ve prospěch obou. Uke plní aktivní roli útočníka, odevzdává útok a přijímá obrannou techniku. Pro svého partnera je uke ztělesněním principu útoku, který torimu dává společně se svým tělem jako kapitál pro společný růst. Ukeru v Japonštině znamená přijímat. Uke vlastním tělem přijímá toriho techniku.

Úkoly obou partnerů jsou nenahraditelné. Zdokonalování partnerů po všech stránkách je podmíněno zvládnutím obou rolí. Tori se zdokonaluje, když cvičí v roli ukeho, ukeho dovednosti rostou prostřednictvím technik toriho.

Vlastní cvičení se nazývají technické prostředky. Protože je zde tori a uke, jsou i technické prostředky toriho a technické prostředky ukeho. Mezi nimi stojí společné technické prostředky, které jsou základními dovednostmi.

Následující tabulka přináší přehled technických prostředků v aikidó a obsah jednotlivých skupin.

Tab. 2: Technické prostředky v aikidó

tabulka

Společné technické prostředky

Postoj se v aikidó nazývá hanmi. Vychází se z normální chůze vpřed, postoj vzniká zastavením se ve fázi, kdy jsou obě nohy na podložce. Při nácviku základních technik je však tento postoj delší a hlubší.

Jednotlivé techniky jsou složeny z elementárních pohybů horních a dolních končetin, ve spojení s obraty těla. Tělesné pohyby jsou v souladu s rytmem dýchání.

Základní cvičení pro rozvoj te sabaki, hanmi, aši sabaki, tai sabaki jsou popsány v učebnici Základy úpolových sportů pro tělesnou výchovu a sport. Tato cvičení je nutné procvičit předtím, než přistoupíte k nácviku dalších pohybů, popsaných v této učebnici.

U pohybů nohou a obratů je nejdůležitější znalost technik:

  • Tenkan (obrat kolem přední nohy se zakročením vzad)
  • Irimi tenkan (krok vpřed a obrat kolem přední nohy)
  • Kaiten (obrat bez přemístění nohou)

Technické prostředky ukeho (útočníka)

Rozdělují se do dvou hlavních skupin. Každá z nich se uplatňuje v jiné fázi cvičení. Na začátku uke zahajuje pohyb s útokem (kógeki waza). V aikidó se při nácviku používají útoky konvenční, s dopředu domluvenou technikou. Vychází se z tradice a z podmínek boje ve středověkém Japonsku. Uplatňují se zejména útoky úchopem za zápěstí a za různé části oděvu, dále útoky obloukovými a přímými údery. Kopů se užívá málo, ale je zde velká skupina útoků se zbraněmi – mečem, tyčí, nebo nožem. Jako odpověď na techniku obránce útočník uplatňuje ukemi waza, které se provádějí jako pády. Protože je technický registr hodů a znehybnění v aikidó velmi široký, uplatňuje se zde i velké množství rozličných pádových technik.

Útoky úchopy

Útoky úchopy jsou základními útoky, ze kterých se aikidó učíme další dovednosti. Umožňují obránci u nácviku zahájit akci až poté, co je útok dokonán – útočník již pevně drží obráncovo zápěstí, rukáv a podobně. Obrany proti úchopům nás také učí pracovat s partnerovým kontaktem, a obranám v krátké vzdálenosti.

Správný úchop:

  • Umožňuje dobrou kontrolu drženého
  • Umožňuje dobrý kontakt se soupeřem (držíme vždy tak, aby byla v kontaktu celá dlaň, nedržíme pouze prsty)
  • Vytváří podmínky pro následný útok (úder, povalení soupeře apod.)

Útoky údery

Útoky údery učí aplikovat obrany ve větší vzdálenosti a také správnému časování. V aikidó není obvyklé procvičovat údery na úderových aparátech. O to víc je potřeba dbát na dodržování správné vzdálenosti u útoků, a také na to, aby útočník neanticipoval obranu.

I když současní učitelé někdy aplikují techniky aikidó i na útoky jako například hák, zvedák a podobně, nepatří tyto techniky mezi základní. Aikidó se jako japonské bojové umění zabývá obranami proti tradičním konvenčním útokům, zejména:

  • Šómen ate (přímý úder dlaní)
  • Šómen uči(přímý obloukový úder seshora)
  • Jokomen uči (šikmý obloukový úder seshora)
  • Cuki (přímý úder pěstí na obličej (džódan cuki), nebo břicho (čúdan cuki)

Pádová technika

Pro bezpečné cvičení aikidó je nevyhnutelné dobře zvládnout pádovou techniku. Různé hody vyžadují odpovědět různými pády. V aikidó tedy procvičujeme pády do různých směrů a z různých poloh. Metodika nácviku pádových technik není součástí této učebnice, vyžaduje samostatný materiál. Pro cvičení technických prostředků v aikidó je potřeba bezpečně zvládnout zejména:

  • pád vzad s převratem i bez převratu bez zaražení (uširo ukemi)
  • pád vpřed bez převratu (zempo ukemi)
  • pád vpřed s převratem bez zaražení i se zaražením (mae ukemi)

Technické prostředky toriho (obránce)

V tai džucu, cvičení beze zbraní, se techniky dělí podle způsobu působení na ukeho. Základní dělení je na techniky hodů, znehybnění a úderů. Propojením mezi hody a znehybněními jsou hody s následním znehybněním (nage katame waza).

Techniky hodů (nage waza)

  • Přímé techniky hodů (kihon nage waza): uke je hozen přímo, bez použití pomocných prvků.
  • Techniky hodů s využitím páčení kloubů (kansecu nage waza): uke padá následkem nasazené páky na klouby. Páčení není cílem, je jenom prostředkem k hození partnera.
  • Techniky hodů s využitím úderů (atemi nage waza): úder, nebo tlak na citlivá místa (kjúšo), je použit jako pomocný prvek k hození partnera. Tori by měl při aplikaci úderů umožnit partnerovi provést ukemi. Tyto techniky nepatří v aikidó mezi základní a často procvičované.
  • Techniky znehybnění (katame waza)

    • Techniky držení (osae waza): uke je jednoduše přidržen na zemi tak, aby se nemohl pohnout a ohrozit toriho.
    • Techniky páčení (kansecu waza): využívá zejména páčení malých kloubů. Páka je použita jenom k dočasnému znehybnění ukeho, nesmí mu být ublíženo.
    • Techniky škrcení (šime waza): dle některých učitelů nejsou čistými technikami aikidó, protože se nedají aplikovat postupně, s plnou kontrolou, bez ublížení ukemu.
    • Odváděcí techniky (renkó hó): jsou také okrajovou částí technik aikidó. Ve skutečnosti se používají variace základních technik způsobem umožňujícím znehybněného partnera libovolně přemístit.

    Techniky úderů (atemi waza)

    • Údery horními končetinami (te ate waza): ukazují nejpevnější spojení mezi technikami beze zbraní a použitím zbraní, zvláště meče.
    • Údery dolními končetinami, kopy (aši ate waza): nejsou příliš používány. Nohy se používají hlavně na přemísťování.
    • Údery trupem a hlavou (dó ate waza): jsou podobně jako kopy jenom podpůrný prostředek.

    Techniky hodů s následním znehybněním (nage katame waza)

    Tato skupina není úplně samostatnou. Obsahuje všechny techniky hodů, které se končí znehybněním ukeho.

    Zbraně v aikidó

    V části o vývoji aikidó stojí, že se aikidó vyvinulo z různých válečných umění. Mnohé z nich byly buď systémy zbraňové, nebo obsahovaly i techniky se zbraněmi. Zpravidla se v aikidó cvičí se třemi zbraněmi. Meč (jeho dřevěná maketa, bokken), dlouhý přibližně 1 metr, 2,5 cm tlustá dřevěná tyč (džó), dlouhá 128 cm a přibližně 30 cm dlouhý nůž (tantó).

    V aikidó vyučujeme šerm těmito zbraněmi a to i jejich kombinací, nejčastěji džó proti meči. Důležitou součástí cvičení aikidó je obrana proti útoku těmito zbraněmi.

    Cvičení se zbraněmi je důležité i z didaktického hlediska: demonstruje a procvičuje se vztah pohybů beze zbraní s pohyby se zbraněmi. Protože se aikidó vyvinulo z válečných umění samurajů, mnohé techniky beze zbraní využívají stejný pohybový základ jako techniky se zbraněmi.

     
    © 2011 Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity | poslední změna: 2012-06-15 07:56:52