ZDRAVOTNÍ ASPEKT PLAVÁNÍ, BEZPEČNOST, ZÁCHRANA TONOUCÍHO

Hledisko strukturální

Plavání můžeme charakterizovat jako SPORT CYKLICKÝ, ve kterém odlišujeme fázi PRACOVNÍ a fázi ODPOČINKOVOU.

Pokud však mluvíme o plavání jako o sportu cyklickém, musíme myslet na to, že fázi odpočinkovou jsme schopni realizovat až po určitém zvládnutí plavecké techniky. Začátečníci, kteří se plavání teprve učí, zapojují svaly nejen v nesprávnou dobu, málo nebo příliš velkou intenzitou, ale někdy i ty svaly, které dobrý plavec vůbec nezapojuje. Často jsou potom svaly v neustálé tenzi, což vede k brzké únavě a nutnosti ukončit tuto činnost. Proto je třeba se naučit takovou techniku, která nám umožní po fázi pracovní využít fázi odpočinkovou k uvolnění a regeneraci svalu. To potom vede k ekonomické a opravdu cyklické činnosti.

Hledisko fyziologické

Plavání můžeme charakterizovat jako sport RYCHLOSTNĚ VYTRVALOSTNÍ, kde tyto obě složky krytí energie mají velký význam.

Tato charakteristika platí především pro bazénové plavání. Zhruba 80% výkonů trvá do 2 minut. To znamená, že plavci musí mít vysokou kapacitu jak aerobní, tak anaerobní. Pro plavecké trenéry to znamená trénovat obě složky dle specializace plavců. Pokud se plavec specializuje na 100- a 200metrové tratě (to je nejběžnější kombinace), podíl aerobního a anaerobního krytí spotřeby energie je téměř shodný, ale obrácený. U 100metrové tratě se využívá 37% aerobní práce a 63% anaerobní. U 200metrové tratě je krytí spotřeby energie cca 65% aerobně a 35% anaerobně. Z výše uvedeného vidíme, že v plavání se velice těžko uplatní ryze sprinterský typ. Sprinter, který plave 100metrovou trať (cca 50 vteřin ) je srovnatelný s atletem, který běhá 400 metrů. Na obrázku 1 vidíme různé mechanismy krytí energie při různé délce výkonu. Z uvedeného vyplývá nesnadný úkol pro trenéry při plánování skladby tréninků, neboť doba trvání plaveckého výkonu zasahuje do více mechanismů krytí energie.

Obr. 1: Mechanismy krytí spotřeby energie v závislosti na době trvání výkonu

Naším cílem však není sportovní plavání, ale plavání rekreační. Pokud mluvíme o zdravotním významu pohybu, myslíme tím činnost vytrvalostní.