ZDRAVOTNÍ ASPEKT PLAVÁNÍ, BEZPEČNOST, ZÁCHRANA TONOUCÍHO

Plavecké pohyby paží

Je třeba vědět, že při plavání nepůsobí jen odpor vody (akce – reakce – kolesový parník), ale i vztlaková síla, která vzniká na dlani při pohybu kolmém (prsa), většinou však šikmém na směr plavání. Možno zjednodušeně říci, že čím lepší plavec, tím více využívá vztlakových sil (lodní šroub, vrtule helikoptéry, křídlo letadla).

Pro nás platí, že všechny plavecké pohyby paží probíhají po křivce, přímka je neefektivní. A také to, že jsou relativně pomalé.

Toto využívání vztlakových sil je spojeno s pojmem „cit pro vodu, pocit vody“.

Tento pocit vody se dá vytvořit díky mnoha a mnoha hodinám ve vodě a uplavaným stovkám kilometrů.

Běh je cca 5x rychlejší než plavání. Běžná denní dávka pro plavce - sprintera je 10 km. Naběhá atlet – sprinter v tréninku denně 50 km?

POHLED Z BOKU ZHORA ZEPŘEDU (KRAUL, MOTÝLEK, ZNAK, PRSA)

 

KRAUL

Také bývá spojován s termínem volný způsob, neboť je nejméně omezen pravidly.

Podíl práce paží je u plaveckého způsobu kraul zhruba 85 % celkových hnacích sil. Jak již bylo řečeno, krauler využívá při záběru jak odporových, tak vztlakových sil. Lze říci, že při vytrvalostním (v našem případě pomalém) plavání je záběr veden více do strany a plavec opisuje dlaní křivku „širší“ než sprinter. Záběr začíná z natažené paže, když je paže kolmo k tělu, v lokti je úhel cca 90 o. Paže se takzvaně dobíhají, neboť paže „čeká“ ve vzpažení, než se plavec nadechne. Není v naprosté nečinnosti, ale pohybuje se na stranu malíčku, čímž vytváří vztlakovou sílu, ale zároveň neblokuje uvolněný nádech, neboť v tenzi nejsou svaly, které by fixovaly hrudník. Jakmile nádechová paže vstupuje do vody, je druhá paže cca 90 o k trupu. Video7 J

Celý záběr můžeme rozdělit do dvou základních fází – přitahování a odtlačování. Předělem je fáze, kdy je paže kolmo k trupu. Na jeden cyklus paží připadá nejčastěji 6 kopů nohama, někteří vytrvalci plavou čtyřúderový, někdy i dvouúderový kraul.

 

PRSA

Tento plavecký způsob se rozvíjel už v samurajských školách v Japonsku, jeho rozvoj pokračoval v Německu. V současné době se plave technika tzv. vlnivá a timing jednotlivých fází je značně odlišný od rekreačního provedení.

Podíl práce paží je u plaveckého způsobu prsa zhruba 55 % celkových hnacích sil. I když je záběr pažemi co se týká délky dráhy dlaně nejkratší, podíl hnacích sil paží je nejvyšší. Prsař využívá téměř výhradně sil vztlakových, neboť záběr je veden do strany a potom zpět pod trup. Dlaně by se neměly dostat dále než do úrovně prsou. Špatní plavci zabírají tak, že vedou záběr směrem vzad, potom se jim dostanou dlaně až např. k pasu, což vede k velké a dlouhé ztrátě rychlosti při přenosu paží do vzpažení.

Začátek záběru je relativně pomalý, druhá fáze je rychlejší a na konci záběru vynořuje plavec hlavu z vody a nadechuje se.

Plavecký způsob prsa je nejrozšířenější plavecký způsob. Je tak frekventovaný, protože jako jediný se dá plavat s hlavou nad vodou, to znamená, že nemusí být zvládnuto správně dýchání.

Prsa je plavecký způsob, kde nejvíce kolísá rychlost plavce v jednom plaveckém cyklu, to znamená, že je nejméně ekonomický. Plavec se brzdí přípravnými fázemi paží a nohou a polohou těla při nádechu.

Kolísání rychlosti je v rozmezí nula m/s až po cca 3 m/s, a to i nejlepších plavců.

Plavání s hlavou nad vodou není také ze zdravotního hlediska ideální, zvětšuje bederní lordózu.

Plavecká cvičení ( pdf)

 

ZNAK

Znak, původně odpočinkový plavecký způsob, se rozvíjel nejvíce ve 20. letech minulého století současně s kraulem, se kterým má mnoho společných atributů.

Podíl práce paží je u plaveckého způsobu znak zhruba 80 % celkových hnacích sil. Také znakař využívá při záběru jak odporových, tak vztlakových sil. Jeho záběr pažemi je omezen stavbou ramenního kloubu, proto se vždy musí vytočit na stranu zabírající paže. Na rozdíl od kraulu jsou však paže vždy v úhlu cca 180 o a paže se během plavání nezastavují.

Plynulost záběru a záběry nataženou paží jsou velice častými chybami a výrazně snižují efektivitu plavání.

Na rozdíl od prsou u znaku nejméně kolísá rychlost plavání. Je ještě efektivnější než kraul, i když mají velice podobné křivky dopředné rychlosti. Krauler však vyvine při záběru větší sílu, čímž rychlost oproti znaku zvýší (možnost lepšího zapojení prsních svalů). Naopak mírně rychlost ztratí při nádechu, neboť je nucen na okamžik nádechu přerušit intenzivní práci paží.

Znak se plave standardně jako šestiúderový, zřejmě také proto, že se nevyužívá na dlouhé tratě jako vytrvalostní, ekonomický, ale rychlý způsob kraul (kanál La Manche apod.).

Plavecká cvičení ( pdf)

nahoru
Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě |
Fakulta sportovních studií |
Masarykova univerzita |
Logo Fakulty sportovních studií
| Copyright © 2011, Fakulta sportovních studií
| Počítadlo návštěv: 89344 návštěvníků od 27. 11. 2011 (z toho 1728 z FSpS).
| © Code: Jiří Krejčí, Petr Zaoral; Design: V.Kotarová, M.Blažová
Creative Commons License ZDRAVOTNÍ ASPEKT PLAVÁNÍ, BEZPEČNOST, ZÁCHRANA TONOUCÍHO by PaedDr. Miloš Lukášek, Ph.D., Mgr. Alžběta Tobiášová, Mgr. Marcela Keberlová, Daniel Bartošek, Pavel Tobiáš, DiS., Mgr. Zdeňka Kubíková, Ph.D. is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Based on a work at http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/kurzy/bazen/.
Investice do vzdělávání