V současné době se mnohem častěji setkáváme s názorem, že lidská populace je díky sedavému životnímu stylu vystavena daleko větším zdravotním rizikům než v předchozích letech. Nejedná se však přitom jen o hrozbu kardiovaskulárních onemocnění nebo nebezpečí obezity.
Jako prostředek prevence se objevují různé způsoby zdravotních vyšetření, které tyto hrozby mohou odhalit. Jedním z aparátů, který se na obezitologickou diagnostiku specializuje, je zařízení InBody. Tento přístroj dovede během velmi krátké doby určit složení těla. Mimo jiné dokáže stanovit distribuci podkožního tuku a aktivní tělesné hmoty v jednotlivých segmentech těla.
Díky segmentové analýze na přístroji InBody můžeme porovnat končetiny mezi sebou, pravou a levou stranu, a srovnat horní a dolní polovinu těla. Vyvážení tělesných komponent je důležitý ukazatel nejen pro celkové složení těla, popřípadě rozložení svalů a tuků v těle, ale je zajímavé i po stránce sportovní.
Cíl
Naším cílem bylo podívat se blíže právě na problematiku tělesné kompozice. Zaměřili jsme se na rovnováhu vybraných komponent tělesného složení, konkrétně distribuci tělesného tuku a aktivní tělesné hmoty v pěti segmentech lidského těla (paže, trup, dolní končetiny) u dvou odlišných věkových skupin populace žen České republiky.
Metodika výzkumu
Naměřená data využitá v této práci jsme získali z projektu OP vzdělání pro konkurenceschopnost, CZ.1.07/2.3.00/20.0044, jehož koordinátorem je Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Projekt se zaměřuje na zjišťování úrovně pohybové aktivity u vybraných věkových skupin mužů a žen v České republice. K tomuto účelu byl vytvořen výzkumný tým vedený reintegrovaným vědcem. Projekt je rozdělený do tří oddělených sekcí, podle obsahu zkoumání vybraných kvalitativních a kvantitativních stránek pohybové aktivity obyvatel ČR. Pro nás je nejdůležitější první skupina, která studuje pohybovou aktivitu a zdatnost populace.
Tato sekce provádí měření pomocí baterie testů, která obsahuje následující položky: analýzu složení těla na přístroji Inbody 720, stanovení antropometrických charakteristik pro daného jedince, chodecký test, měření flexibility, tappingový test a vyplnění dotazníku.
Pro práci nám byly poskytnuty dosavadní výsledky analýzy složení těla 120 žen z České republiky. Ty se dobrovolně zúčastnily analýzy složení těla na již zmíněném přístroji InBody 720 v druhé polovině roku 2011 a v prvních dvou měsících roku 2012. Vybrané ženy spadají do dvou odlišných věkových skupin (obr. 37). První testovanou skupinu tvoří 63 žen ve věku 29-38 let, druhou skupinu představuje 55 žen ve věkovém rozmezí 59-68 let.
U dvou žen z mladší věkové kategorie byly při rozboru složení těla naměřeny abnormální hodnoty. Takové údaje by významně ovlivnily výsledky našeho šetření, proto jsme tyto osoby do zpracování statistické analýzy nezahrnuli (přílohy 1, 2).
Obr. 37 Měření na přístroji InBody 720 v rámci projektu v Prostějově
Z výsledkových archů jednotlivých osob jsme vybrali data, která byla potřebná pro náš výzkum (tělesný tuk a beztuková hmota na jednotlivých segmentech těla), a ty jsme přenesli do programu Microsoft Excel. Tam jsme vytvořili pro každou skupinu přehledné tabulky se sledovanými informacemi.
Jejich analýzu a následné vyhodnocení jsme provedli prostřednictvím statistického programu Statistica 10 CZ. Zde jsme nejprve udělali statistickou analýzu sledovaných složek u každé skupiny zvlášť. Z důvodu lepšího znázornění jsme vytvořili (opět v Excelu) přehledné tabulky s těmito hodnotami pro každou skupinu zvlášť.
Poté jsme oba soubory porovnali pomocí parametrického T-testu pro nezávislé vzorky dle proměnných. V tomto testu jsme srovnali každou hodnotu mezi oběma skupinami a zjišťovali jsme, zda jsou výsledky statisticky významné či nikoli.
Výsledky
Aktivní tělesná hmota
Ve vyhodnocování aktivní tělesní hmoty jsme se zaměřili na její obsah v jednotlivých segmentech těla. Pro lepší možnost porovnání jsme absolutní hodnoty převedli na procenta, která odvozujeme z celkové tělesné hmotnosti.
Rozložení aktivní hmoty na jednotlivých segmentech těla (tab. 35) nám ukazuje, že v průměrných hodnotách se končetiny liší jen minimálně. Rozdíl v průměru mezi levou a pravou horní končetinou je v setinách procent, mezi dolními končetinami rovněž v setinách. V minimálních hodnotách se výsledky mezi stejnými končetinami také výrazně neliší.
Nepatrný rozdíl je vidět v maximálních měřených údajích aktivní hmoty u dolních končetin. Zatímco nejvyšší hodnota u pravé nohy tvořila 14,01 % z celkové hmotnosti testované osoby, u levé nohy byla nejvyšší naměřená hmotnost aktivní složky pouze 13,8 %. Změřené údaje v oblasti trupu se pohybují mezi 26,56 do 37,32 % z celkové hmotnosti.
Tab. 35 Podíl aktivní tělesné hmoty na hmotnosti, skupina I.
|
Hmotnost aktivní t. hmoty PHK (%) |
Hmotnost aktivní t. hmoty LHK (%) |
Hmotnost aktivní t. hmoty T (%) |
Hmotnost aktivní t. hmoty PDK (%) |
Hmotnost aktivní t. hmoty LDK (%) |
|
|
Průměr |
3,67 |
3,62 |
31,78 |
11,47 |
11,47 |
|
Minimum |
3 |
3,05 |
26,56 |
8,5 |
8,47 |
|
Maximum |
4,46 |
4,43 |
37,32 |
14,01 |
13,8 |
|
Medián |
3,68 |
3,61 |
31,47 |
11,34 |
11,48 |
|
Rozptyl |
0,11 |
0,11 |
7,5 |
1,95 |
1,93 |
|
Směr. odchylka |
0,34 |
0,33 |
2,73 |
1,4 |
1,39 |
Ve skupině žen mezi 59-68 lety bylo rozložení aktivní hmoty na jednotlivých segmentech těla téměř stejně vyrovnané jako u předcházející skupiny.
Mezi pravou a levou horní končetinou jsou patrné rozdíly pouze v desetinách procent v průměru, nejnižších i nejvyšších naměřených hodnotách. Obdobné výsledky se nám ukazují i při srovnání pravé a levé nohy (tab. 36).
Minimální a maximální změřená hmotnost aktivní složky na trupu také nenabývá výraznějších hodnot.
Tab. 36 Podíl aktivní tělesné hmoty na hmotnosti, skupina II.
|
Hmotnost aktivní t. hmoty PHK (%) |
Hmotnost aktivní t. hmoty LHK (%) |
Hmotnost aktivní t. hmoty T (%) |
Hmotnost aktivní t. hmoty PDK (%) |
Hmotnost aktivní t. hmoty LDK (%) |
|
|
Průměr |
3,44 |
3,36 |
29,28 |
9,85 |
9,84 |
|
Minimum |
2,62 |
2,57 |
21,82 |
7,68 |
7,47 |
|
Maximum |
4,15 |
4,19 |
35,25 |
12,37 |
12,17 |
|
Medián |
3,45 |
3,38 |
29,27 |
9,84 |
9,98 |
|
Rozptyl |
0,11 |
0,1 |
7,12 |
1,44 |
1,48 |
|
Směr. odchylka |
0,33 |
0,31 |
2,67 |
1,2 |
1,22 |
Statistická významnost pro aktivní tělesnou hmotu
Pravá ruka
T-test (tab. 37), dle nezávislých proměnných pro aktivní tělesnou hmotu na pravé ruce, naznačuje, že rozdíl mezi hodnotami u obou skupin je při srovnání na hladině 5% statistické významnosti podstatný (p = 0,000304), to je patrné i z krabicového grafu pro tento statistický test (obr. 38).
Tab. 37 Výsledky T-testu pro naměřené hodnoty aktivní hmoty na pravé ruce (t=hodnota test. kritéria, sv=stupeň volnosti, p=min. hladina významnosti)
|
|
Průměr skup. 1 |
Průměr. skup. 2 |
Hodnota t |
sv |
P |
F- poměr rozptyly |
p- rozptyly |
|
PR % aktivní hmota vs
|
3,670252 |
3,440542 |
3,723871 |
116 |
0,000304 |
1,043013 |
0,878286 |
Obr. 38 Krabicový graf T-testu pro aktivní hmotu na pravé ruce
Levá ruka
Statisticky významný rozdíl, který vidíme v krabicovém grafu (obr. 39), mezi hmotností aktivní složky jsme naměřili také na levé horní končetině (p = 0,000045) (tab. 38).
Tab. 38 Výsledky T-testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na levé horní končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p=minimální hladina významnosti)
|
Průměr skup. 1 |
Průměr. skup. 2 |
Hodnota t |
sv |
p |
F- poměr rozptyly |
p- rozptyly |
|
|
LR % aktivní hmota vs % aktivní hmota |
3,626992 |
3,375402 |
4,240704 |
116 |
0,000045 |
1,114018 |
0,687881 |
Obr. 39 Krabicový graf T-testu pro aktivní hmotu na levé ruce
Trup
Tab. 39 Výsledky T-testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na trupu (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p= minimální hladina významnosti)
|
Průměr skup. 1 |
Průměr. skup. 2 |
Hodnota t |
sv |
p |
F- poměr rozptyly |
p- rozptyly |
|
|
T % aktivní hmota vs % aktivní hmota |
31,77936 |
29,28328 |
5,000202 |
116 |
0,000002 |
1,052626 |
0,851032 |
Obdobné výsledky jsme naměřili i u aktivní tělesné hmoty na trupu (obr. 40). Hodnoty obou skupin jsme porovnávali na 5% hladině statistické významnosti, přičemž p = 0,000002. Rozdíl mezi podílem aktivní hmoty na trupu je tedy statisticky významný (tab. 39).
Obr. 40 Krabicový graf T-testu pro aktivní hmotu na trupu
Pravá noha
Tab. 40 Výsledky T-testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na pravé dolní končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p=minimální hladina významnosti)
|
|
Průměr skup. 1 |
Průměr. skup. 2 |
Hodnota t |
sv |
p |
F- poměr rozptyly |
p- rozptyly |
|
PN % aktivní hmota vs % aktivní hmota |
11,47383 |
9,845039 |
6,744057 |
116 |
0 |
1,358765 |
0,251271 |
Levá noha
Tab. 41 Výsledky T-testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na levé dolní končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p=minimální hladina významnosti)
|
|
Průměr skup. 1 |
Průměr. skup. 2 |
Hodnota t |
sv |
p |
F- poměr rozptyly |
p- rozptyly |
|
LN % aktivní hmota vs % aktivní hmota |
11,47009 |
9,836264 |
6,746722 |
116 |
0 |
1,307364 |
0,315817 |
Rozdíly statistického srovnání podílu aktivní hmoty na dolních končetinách mezi skupinami, jsme pomocí T-testu, dle nezávislých proměnných, na 5% hladině statistické významnosti vyhodnotili jako významné.
Výsledky T-testu pro pravou dolní končetinu můžeme sledovat v tabulce (tab. 40) a krabicovém grafu (obr. 41). Pro levou nohu v tabulce (tab. 41) a krabicovém grafu (obr. 42).
Obr. 41 Krabicový graf T-testu pro aktivní hmotu na pravé noze
Obr. 42 Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na levé noze
Diskuse: Aktivní tělesná hmota
Při rozboru distribuce aktivní hmoty na jednotlivých segmentech těla docházíme k závěrům, že rozložení aktivní hmoty je podobné u obou testovaných skupin.
Naměřené hodnoty v mladší kategorii jsou vyšší než u starší kategorie, především v oblasti dolní poloviny těla. Na dolních končetinách je rozdíl v průměrných naměřených údajích přibližně 2 % mezi testovanými skupinami.
Větší podíl aktivní tělesné hmoty u mladších žen připisujeme aktivnějšímu způsobu života a vyšší míře pohybové činnosti, která s přibývajícím věkem klesá.
Tělesný tuk
Podíl tukové složky v jednotlivých částech těla jsme nejprve sledovali ve vztahu k celkové tělesné hmotnosti.
Ve věkové kategorii 29-38 let není v rozložení tuku mezi pravou a levou paží téměř žádný rozdíl. Minimální, maximální i průměrné hodnoty se mezi končetinami odlišují v setinách. Nejnižší a nejvyšší změřený údaj se liší přibližně dvěma procenty z celkové hmotnosti (tab. 42).
U podílu tukové hmoty na trupu můžeme sledovat větší diference. Minimální tuková hmotnost, kterou jsme naměřili, je 5,7 %, naopak maximální 21,55 %.
Rozložení tuku na dolních končetinách je obdobné jako u distribuce tukové složky u téže skupiny na horních končetinách. Téměř totožné jsou naměřené hodnoty pro levou i pravou nohu. Největší rozdíl mezi podílem tuku na pravé a levé noze není víc jak 0,3 %.
Pro druhou skupinu je distribuce tuku na pravé a levé horní končetině téměř totožná, rozdíly jsou opět jen v desetinách procent. U žádné z žen nebyl naměřen markantnější rozdíl než 1-2 % na pravé nebo na levé paži.
Podstatnější je diference zjištěná na trupu mezi nejnižším a nejvyšším naměřeným údajem. V této skupině se hodnoty pohybují mezi 12-24,92 %. Pouze jediná, zároveň minimální naměřená hmotnost tukové složky na trupu je pod hranicí 10 %. Výrazně proto klesá pod ostatní naměřené výsledky v oblasti trupu (tab. 43).
V pravém a levém segmentu dolní poloviny těla se zjištěné množství tuku neliší v průměrných, minimálních ani maximálních hodnotách. Ani u žádné z žen nebyl vidět větší rozdíl mezi tukem na pravé a levé noze.
Tab. 42 Podíl tukové hmoty na celkové hmotnosti, skupina I.
|
Hmotnost tukové hmoty PHK (%) |
Hmotnost tukové hmoty LHK (%) |
Hmotnost tukové hmoty T (%) |
Hmotnost tukové hmoty PDK (%) |
Hmotnost tukové hmoty LDK (%) |
|
|
Průměr |
1,85 |
1,87 |
13,47 |
4,22 |
4,2 |
|
Minimum |
0,71 |
0,71 |
5,7 |
2,39 |
2,4 |
|
Maximum |
4,06 |
4,06 |
21,55 |
6,02 |
5,9 |
|
Medián |
1,82 |
1,82 |
13,64 |
4,27 |
4,26 |
|
Rozptyl |
0,53 |
0,55 |
16,53 |
0,88 |
0,87 |
|
Směr. odchylka |
0,73 |
0,74 |
4,07 |
0,94 |
0,93 |
Tab. 43 Podíl tukové hmoty na celkové hmotnosti, skupina II.
|
|
Hmotnost tukové hmoty PHK (%) |
Hmotnost tukové hmoty LHK (%) |
Hmotnost tukové hmoty T (%) |
Hmotnost tukové hmoty PDK (%) |
Hmotnost tukové hmoty LDK (%) |
|
Průměr |
2,61 |
2,66 |
17,6 |
5,14 |
5,11 |
|
Minimum |
0,72 |
0,96 |
4,82 |
2,65 |
2,65 |
|
Maximum |
5,2 |
5,32 |
24,92 |
8,53 |
8,42 |
|
Medián |
2,38 |
2,51 |
17,8 |
5,08 |
5,02 |
|
Rozptyl |
0,91 |
0,89 |
16,34 |
1,11 |
1,06 |
|
Směr. odchylka |
0,95 |
0,94 |
4,04 |
1,05 |
1,03 |
Rozložení tuku v jednotlivých částech těla jsme srovnali také ve vztahu k hmotnosti tukové složky. U mladší věkové kategorie se hodnoty tuku na pravé a levé horní končetině liší v desetinách, minimální a maximální hodnoty jsou totožné, navíc oba nejnižší i oba nejvyšší údaje byly naměřeny u stejných testovaných osob. Výsledky z oblasti trupu se pohybují mezi 41,33 a 53,3 %. Nejvíce se data vyskytují mezi 50-52 %.
Minimální, maximální a průměrné hodnoty pro pravou a levou dolní končetinu se liší nejvýše v desetinách. Rozmezí mezi nejnižším a nejvyšším údajem je necelých 5 %. Hodnoty tuku na nohou nejsou rozdílné. Největší zastoupení je mezi 15 a 16 %, výrazněji na pravé noze.
Ve starší věkové skupině jsou průměrné hodnoty na pravé i levé horní končetině podobné. Obdobné výsledky byly pozorovány i při porovnání minimálních a maximálních naměřených hodnot.
V oblasti trupu se minimální naměřená hodnota výrazně liší od ostatních změřených výsledků. Průměr se blíží maximální naměřené hodnotě. Rozložení tukové hmoty v oblasti trupu pro tuto skupinu ukazuje, že většina ze zkoumaného vzorku se pohybuje mezi 45-54 % z hmotnosti tukové složky.
Situace u dolních končetin je téměř totožná jako u horní poloviny těla. V průměrných, minimálních a maximálních hodnotách byly zjištěny výsledky lišící se v nejvíce v setinách procent.
Statistická významnost pro tukovou složku
Pravá ruka
Výsledky T-testu, dle nezávislých proměnných pro hodnoty tukové složky na pravé horní končetině, nám ukazují významný rozdíl v distribuci tuku v tomto segmentu (obr. 43).
Statistický T-test jsme opět provedli na hladině 5% významnosti, kdy výsledné
p = 0,000003 (tab. 44).
Tab. 44 Výsledky T-testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na pravé horní končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p=minimální hladina významnosti)
|
Průměr skup. 1 |
Průměr. skup. 2 |
Hodnota t |
sv |
p |
F- poměr rozptyly |
p- rozptyly |
|
|
PR % tuky vs % tuky |
1,84673 |
2,611117 |
-4,92095 |
116 |
0,000003 |
1,699823 |
0,044084 |
Obr. 43 Krabicový graf T-testu pro aktivní hmotu na pravé ruce
Levá ruka
Obdobný, statisticky významný rozdíl vidíme i na výsledcích podílu tuku z celkové hmotnosti na levé horní končetině (obr. 44).
Hladina statistické významnosti rozložení tukové hmoty mezi oběma skupinami je
p = 0,000001 (tab. 45).
Tab. 45 Výsledky T-testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na levé horní končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p=minimální hladina významnosti)
|
Průměr skup. 1 |
Průměr. skup. 2 |
Hodnota t |
sv |
p |
F- poměr rozptyly |
p- rozptyly |
|
|
LR % tuky vs % tuky |
1,86763 |
2,661413 |
-5,11433 |
116 |
0,000001 |
1,609601 |
0,070629 |
Obr. 44 Krabicový graf T-testu pro aktivní hmotu na levé ruce
Trup
Diference v naměřených hodnotách tuku pro oblast trupu mezi testovanými věkovými skupinami jsme porovnali také pomocí párového T-testu, dle nezávislých proměnných (tab. 46). P = 0, proto můžeme tvrdit, že rozdíly mezi výsledky jednotlivých skupin jsou statisticky významné na hladině významnosti 5% (obr. 45).
Tab. 46 Výsledky T-testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na trupu (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p=minimální hladina významnosti)
|
Průměr skup. 1 |
Průměr. skup. 2 |
Hodnota t |
sv |
p |
F- poměr rozptyly |
p- rozptyly |
|
|
T % tuky vs % tuky |
13,47143 |
17,62652 |
-5,55226 |
116 |
0 |
1,011592 |
0,97007 |
Obr. 45 Krabicový graf T-testu pro aktivní hmotu na trupu
Pravá noha
Tab. 47 Výsledky T-testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na dolní pravé končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p=minimální hladina významnosti)
|
|
Průměr skup. 1 |
Průměr. Skup. 2 |
Hodnota t |
sv |
p |
F- poměr rozptyly |
p- rozptyly |
|
PN % tuky vs % tuky |
4,2226 |
5,143971 |
-5,01942 |
116 |
0,000002 |
1,257158 |
0,382647 |
Výsledky T-testu (tab. 47) nám ukázaly, že i podíly tuku na pravé dolní končetině mezi skupinami jsou na hladině významnosti 5 % statisticky podstatné.
Rozdíly, které jsou patrné z tabulky, můžeme vidět i v krabicovém grafu pro tento test
(obr. 46).
Obr. 46 Krabicový graf T-testu pro aktivní hmotu na pravé noze
Levá noha
I v této situaci nám statistický T- test (obr. 47) ukázal výrazný rozdíl mezi hodnotami naměřenými v první a v druhé věkové skupině. Při 5% hladině statistické významnosti byla dosažená hladina p = 0,000002 (tab. 44).
Tab. 48 Výsledky T-testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na dolní levé končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p=minimální hladina významnosti)
|
|
Průměr skup. 1 |
Průměr. Skup. 2 |
Hodnota t |
sv |
p |
F- poměr rozptyly |
p- rozptyly |
|
LN % tuky vs % tuky |
4,203133 |
5,113593 |
-5,02989 |
116 |
0,000002 |
1,216113 |
0,454934 |
Obr. 47 Krabicový graf T-testu pro aktivní hmotu na levé noze
Diskuse: Tělesný tuk
Distribuce tuku na horních končetinách se u skupin liší přibližně o 0,7 % z celkové hmotnosti, na dolních končetinách je tento rozdíl téměř 1 %. V oblasti trupu je podíl tuku dokonce více jak 4 % z celkové hmotnosti.
Můžeme tedy potvrdit, že starší věková skupina má podíl tukové složky znatelně větší, než mají ženy v mladší věkové kategorii.
Protože vidíme, že největší rozdíl v distribuci tuků je mezi skupinami v oblasti trupu, domníváme se, že kromě snížení pohybové aktivity je vyšší podíl tělesného tuku způsobený i procesem menopauzy.
Při tomto ději začíná docházet k hromadění tukové tkáně a její redistribuci do rizikových míst. Především do oblasti břicha, dále na boky a stehna.
Shrnutí
Po porovnání výsledků jsme zjistili, že u žen mladší věkové kategorie se hodnoty aktivní tělesné hmoty mezi pravou a levou horní končetinou ani mezi dolními končetinami výrazně neliší. Můžeme tedy říci, že při pohledu na celou testovanou skupinu je aktivní hmota mezi segmenty v rovnováze.
U starších žen je situace v oblasti aktivní svalové hmoty podobná. Rozdíly v aktivní hmotě na horních i dolních končetinách jsou minimální. Proto vyvozujeme závěr, že aktivní hmota je u celé skupiny také v rovnováze a nevidíme výraznější výkyvy.
U distribuce tukové složky je situace obdobná. Ani u jedné z věkových skupin se naměřené hodnoty na končetinách mezi sebou výrazně neliší. I zde tedy můžeme říci, že rozložení tukové složky je rovnovážné.
Můžeme tedy vyvodit závěr, že obě skupiny mají převážně naměřené hodnoty aktivní hmoty a tuku na jednotlivých segmentech v rovnováze.
Příloha 1: Výsledková listina testované osoby A0037
Příloha 2: Výsledková listina testované osoby A0570
