© 2012 Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity Brno v rámci projektu Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu pod kódem CZ.1.07/2.2.00/15.0209. Více informací o projektu: http://www.fsps.muni.cz/inovace-RVS/index.html.

Fyziologie pro RVS
Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D.


Antropometrie
Cílem videa je seznámit studenty se základním antropometrickým vyšetřením, které slouží ke stanovení a hodnocení složení těla.
Složení těla


  • Antropometrie je součástí funkční antropologie, která je zaměřena na studium vztahů mezi morfologickou a funkční variabilitou člověka. Zjišťované parametry jsou důležité nejen pro hodnocení vyvíjejícího se či stárnoucího organizmu, ale také i při výběru dětí jako talentů pro určitý sport.

  • Antropometrické měření se provádí v nejnutnějším oblečení.
  • Pro zjištění tělesné výšky využíváme výškoměru. Měřený stojí u stěny, které se dotýká patami, hýžděmi a lopatkami. Špičky nohou jsou u sebe. Měřená osoba se dívá před sebe a nesmí se naklánět. Při měření musí být výškoměr vždy držen kolmo k zemi.

  • Pro zjištění tělesné hmotnosti se používá váha. Vyšetřovaná osoba stojí uprostřed nosné plochy.
  • Šířkové rozměry měříme pomocí torakometru. K základním parametrům řadíme šířku epikondylu humeru, šířku zápěstí, šířku dolní epifýzy femuru a šířku kotníků.

  • Obvodové míry měříme krejčovským metrem. Obvod paže měříme v poloviční vzdálenosti mezi bodem akromiale a hrotem loktu na paži volně visící podél těla. Obvod paže s kontrakcí měříme při maximální kontrakci flexorů paže. Obvod předloktí měříme na volně visící horní končetině v nejsilnějším místě předloktí. Obvod stehna měříme ve stoji, vyšetřovaná osoba stojí uvolněně v mírném rozkročení s napjatými koleny. Obvod stehna měříme v poloviční vzdálenosti mezi trochanterem a laterálním epikondylem femuru. Obvod lýtka měříme opět ve stoji v mírném rozkročení v místě největšího vytvoření lýtkového svalu.

  • Součástí antropometrie je i stanovení relativní hmotnosti depotní tukové tkáně, která tvoří v organizmu veškerý mobilizovatelný tuk.  Tloušťku kožních řas měříme pomocí kaliperu. Kožní řasu zvedneme špičkami prstů palce a ukazováčku nedominantní ruky proti sobě. Prohmátnutím a promnutím vytvoříme duplikaturu kůže spolu s podkožním vazivem a tukovou vrstvou. Kontaktní plochy kaliperu přikládáme asi 1 cm od prstů ve stejné výši s nimi. Osa probíhající kontaktními ploškami je kolmá na osu zvednuté kožní řasy. Tloušťku kožní řasy odečteme na měřítku kaliperu. Měříme 9 kožních řas na dominantní straně těla v tomto pořadí: kožní řasa nad tricepsem, kožní řasa pod lopatkou, kožní řasa na hrudníku, kožní řasa na břiše, kožní řasa na boku, kožní řasa nad bicepsem, kožní řasa na předloktí, kožní řasa na stehně, kožní řasa na lýtku.

  • Následně vyhodnotíme složení těla dle Matiegkovi metody.