Fyziologie pro RVS

Srdeční frekvence

Sledování a záznam srdeční frekvence poskytuje údaje pro posouzení intenzity zatížení srdce a oběhu při zatížení v laboratoři nebo pohybové aktivitě v terénu.

Přestože je tep hmatný na řadě větších tepen, v praxi se ustálilo vyšetřování tepu palpační metodou na radiální tepně na zápěstí pravé ruky. Pulz hmatáme bříšky alespoň tří prstů současně, za mírného tlaku na tepnu. Tímto způsobem měříme tep 10 nebo 20 sec., po vynásobení zjistíme jaká je tepová frekvence za minutu.

Pro přesnější monitorování a záznam srdeční frekvence slouží měřiče tepu nebo-li tzv. sporttestry. Sporttestr se skládá z kódového vysílače se dvěmi integrovanými elektrodami, které se připevňují na hrudník pomocí elastického popruhu. Zaznamenaná srdeční frekvence se vysílá do hodinek na zápěstí, ty fungují jako přijímačka. Při využití více sporttestrů najednou můžeme srdeční frekvenci zaznamenávat společnou přijímačkou napojenou na notebook. V dnešní době je na trhu řada značek a typů sporttestrů. Obvykle dražší sporttestry lze propojit s počítačem a po výkonu lze hodnotit SF pomocí softwaru.

Průběh srdeční frekvence během zatížení závisí na typu, intenzitě a délce zatížení. Průběh srdeční frekvence můžeme rozdělit do 3 fází. Před samotným výkonem dochází ke zvýšení srdeční frekvence vlivem předstartovních stavů. Nárůst srdeční frekvence je dán především psychickým stresem. Během samotného výkonu dochází ke zvýšení srdeční frekvence. Při kontinuální zátěži s neměnnou intenzitou zatížení v počáteční fázi stoupá srdeční frekvence velmi rychle, poté se ustálí a obvykle už nedochází k výrazným změnám. Třetí fází je pokles srdeční frekvence po samotném výkonu na výchozí hodnoty.