RIZIKA POHYBU V HORSKÉM PROSTŘEDÍ

Funkční oblečení

Turistika a pohyb v horách je charakterizován kolísavou fyzickou zátěží a vystavení různým vlivům vnějšího prostředí. Tepelný komfort znamená, že v zimě a větru neprochládáme a při velké fyzické námaze nebo v horkém počasí se v oblečení nepřehříváme. Pro bezpečný pohyb na horách v létě i zimě je udržení tepelného komfortu velice důležité. Moderní funkční materiály mají také za cíl umožnit volnost pohybu při plánovaných aktivitách. Na trhu je dnes obrovské množství výrobků různých značek a firem, z různých materiálů, v různé cenové hladině. Díky rostoucí poptávce funkčního oblečení pro outdoorové sporty mezi dívkami a ženami, firmy přizpůsobily oblečení tvaru a fyziologii nejen mužského, ale i ženského těla.

Základní podmínkou pro zachování tepelného komfortu je vrstvení správného oblečení.

Rozlišujeme 3 základní vrstvy oblečení:

1. Spodní nebo základní

které je v horkém počasí často jediné. Jeho hlavním cílem je odvádět vlhkost od pokožky, která tak zůstává stále suchá. Na tuto vrstvu je kladen nárok i na komfort, neboť zde dochází k přímému styku s pokožkou. Důležitý je tedy nejen pocit „příjemnosti“ materiálu, ze kterého je např. triko vyrobené, ale i konstrukce – ploché švy, elasticita – schopnost přizpůsobit se pohybu atd. Některé firmy používají tzv. zónování – kdy oblečení je ušito z několika druhů materiálů s různou propustností pro molekuly páry, aby na místech, kde se více potíme, nedocházelo ke smáčení prádla potem a tím nežádoucímu pocitu „přilepeného mokrého trička“. Spodní vrstva by měla přesně padnout na tělo a nikde neškrtit. Do spodní vrstvy řadíme spodní prádlo, tričko, podvlíkačky a ponožky. Na trhu je dnes obrovské množství materiálů od umělých z polyamidu, polyesteru a elastanu (Cool ®, Moira ®, Micra, atd.) po přírodní (Merino), také jejich kombinace. Přírodní vlákna jako merino má ještě vlastnost odvádění pachů.

Obr.2

Obr.3

Obr.4

2. Střední nebo tepelně izolační

se přidává v chladnějším počasí. Je důležité, aby i tato vrstva měla schopnost odvádět vlhkost ven od těla a odpařená tekutina se tak nehromadila na spodní vrstvě. Do této vrstvy řadíme kalhoty, mikiny a bundy z přírodních materiálů jako např. Merino, které se vyrábí v různých gramážích nebo umělých jako různé kombinace polyesteru, polyamidu, elastanu, polyfluoroetylenu, s názvy např. Polartec fleece, Windstoper ®, Softshell ®, Softech i kombinace Windstoper Sofshell, a mnoho dalších. Více namáhané části oblečení bývají často vyztuženy. Hlavními požadavky na tuto vrstvu jsou minimální hmotnost, rychlé schnutí, tepelná izolace a v neposlední řadě i estetika.

Obr.5

Obr.6

Obr.7

3. Ochrana proti vnějším vlivům

tuto vrstvu nelze opomenout při jakékoliv túře v horách. Počasí v horách je charakterizováno náhlými zvraty. Není výjimkou, že i v létě začne sněžit. Kvalitní třetí vrstva je klíčová k zajištění tepelného komfortu. Jejím cílem je ochrana proti větru a vlhku. Většina kvalitních oděvů v této vrstvě obsahuje membrány, např. Gore-Tex, Hyvent, Dry tech a další. Vlastností membrány je zjednodušeně řečeno zabránit průniku kapek vody dovnitř, ale umožnit odpařování potu ven. Dnes se dá zakoupit i kombinace různých materiálů, které kombinují druhou a třetí vrstvu např. GTX Pro shell. Dvě bundy tak mohou být nahrazeny jednou. S vyšším vodním sloupcem a lepší prodyšností membrány je však třeba počítat i s vyšší cenou za oblečení. Namáhané části oblečení jako kolena, lokty a ramena bývají často vyztuženy oděruodolným materiálem, např. Cordurou. Zimní bundy bývají plněné umělými vlákny – polyster, nylon, polyamid nebo přírodními – husím peřím.

Obr.8

Obr.9

Obr.10

Oděvy do specifických podmínek – při velkém a vytrvalém lijáku se neobejdete bez pláštěnky, v oblastech s velkými mrazy zase bez péřových bund, kalhot a speciálních bot.

Také obuv a ponožky je třeba vybírat kvalitní, s ohledem na plánovanou aktivitu – zda se jedná o pohyb v nezpevněném terénu, mezi kameny (vhodná kotníčková obuv), zda turisté ponesou těžší batoh nebo zda je aktivita plánována v zimě. I v obuvi se používají různé typy membrán s cílem odvádět pot ven a nepropouštět vlhkost dovnitř, např. Gore-tex a další. Ponožky by měli dobře držet na noze, nežádoucí posouvání může způsobit otlaky a puchýře. Lem ponožek musí být dostatečně elastický a nesmí škrtit. Výška ponožek by měla být nad lem boty, minimálně však nad kotníky. I u ponožek se využívá funkce zónování – na prstech a patách je obvykle ponožka zesílena, ale zároveň musí být měkká a pevná, na nártu elastická, okolo nártu a kotníku jsou sportovní ponožky žebrované, což má za cíl odvádět vlhkost. Opět doporučujeme poradit se vyškolenými prodejci. Na následujících obrázcích je trekingová obuv, na druhém pak obuv pro skialpinismus.

Obr.11

Obr.12