3. Boxerské školy
Každá škola boxu má svůj vlastní osobitý styl. Vychází však vždy z trendů a tradic určovaných dominantními školami, které bychom v současné době mohli rozdělit na evropskou, postsovětskou, asijskou, kubánskou a americkou školu boxu. Každá z nich vychází ze svých územních tradic a geneticky daných předpokladů, což po dlouhá léta určovalo jejich charakterové odlišnosti. Díky tomu, že moderní box je silový a vyvíjí se vysokým tempem, se tyto odlišností stále viditelněji vytrácejí. Jednotlivá specifika nejsou již tolik patrná, i když stále rozeznatelná.
3.1.Anglická škola boxu (Anglie, Wales a Irsko)
Boxeři drží při utkání narovnaný, vysoký postoj, většinou boxují na dlouhou vzdálenost, dobře se přemisťují. Pracují velmi dobře přední rukou. Používají často povolení a kontr útoky. Nedělá jim problém boxovat dopředu i z ústupu. Udržují rychlé tempo zápasu. Mají vysokou úroveň fyzické připravenosti a dobré technické základy. Jsou to „gentlemani“ v ringu. Dodržují pravidla, mají statečnou povahu a prokazují bojovnost.
3.2.Německá a italská škola boxu
Tyto dvě školy jsou si velmi podobné. Boxeři udržují vysoké tempo zápasu. Všechna tři kola se snaží být dominantními, pracují v sériích kombinací úderů a všechny úder se snaží vést razantně a silově. Vynikají dobrou technickou a fyzickou připraveností (jsou fyzicky velmi silní), ale jejich taktika je jednodušší. Taktika se zakládá především na neustálém tlaku a snaze zničit soupeře nepřetržitými údery.
3.3.Americká škola boxu
Odlišuje se od evropské školy především tím, že většina boxerů má váhu na přední noze a umí výborně dělat obrany pohybem těla, přenášením váhy. Mají dobré kontr útoky a protiúdery. Dovedou chytře blokovat a srážet. Nejpatrnější odlišnost však spočívá v jejich naprosté nečitelnosti, která je způsobena tím, že každý americký boxer si drží svůj vlastní, zcela specifický styl a techniku.
3.4.Asijská škola boxu (Čína, Korea, Filipíny, Thajsko)
Boxeři se velmi rychle pohybují a oproti ostatním boxerům mají viditelně rychlejší údery. Využívají svého výborného umění pracovat tělem a citu pro distanc. Jejich obrana vychází z pohybu těla, jsou obratní a mrštní. V ringu prokazují tolik charakteristickou pracovitost a trpělivost. Na rozdíl od evropské či postsovětské školy mají sice rychlé, ale „rozevláté“ a nepřesné údery. Jejich technika je nečistá, často tzv. „fackují“.
3.5.Kubánská škola boxu
Vykazuje šest základních znaků, díky kterým byla dříve kubánská boxerská reprezentace velmi úspěšná:
- Box je na Kubě sportem číslo jedna. Má silnou podporu státu, je zařazen již na základních školách do hodin tělesné výchovy. Z takového základu mohly zcela logicky vzejít velmi dobré boxerské školy.
- Kubánci mají perfektní, pro tento sport výhodné, genetické předpoklady karibských černochů (svalnatí, šlachovití).
- Kubánská federace má vysokou autoritu u mezinárodní boxerské asociace AIBA. Ta je dána tím, že mnoho rozhodčích v AIBA pochází ze zemí třetího světa. Tito rozhodčí pak zcela přirozeně „fandí“ výhradně Kubáncům.
- Neméně podstatnou roli hraje také psychologický aspekt dominance a věhlasu kubánské školy. Je to právě a jedině kubánský boxer, který si toho je vědom, a k zápasu nastupuje bez pochyb ve vlastní úspěch. Ostatní boxeři mohou být tímto věhlasem předem „zastrašeni“.
- Poslední, neméně důležitá skutečnost je to, že na Kubě neexistoval profesionální box a boxeři neodcházeli do profiringu. Tato kubánská výhoda pro amatérský box se ovšem v posledních přibližně deseti letech vytratila. Mnoho olympijských vítězů odešlo do profiringu (např. Guillermo Rigondeaux, Yan Barthelemy, Odlanier Solis, Yuriorkis Gamboa apod.). Tento fakt zapříčinil ztrátu kubánské nadvlády nad ostatními.
Umění kubánských boxerů v ringu
Vést zápas ve vysokém tempu, rychle a adekvátně reagovat na soupeřův útok, bleskové rozhodování při volbě vhodné techniky, která má být použita v té dané konkrétní situace. Mají absolutně přirozené reflexy a fyzickou zdatnost, a proto umí měnit rytmus během zápasu. Dovedou jak zrychlovat a zpomalovat, tak měnit dynamiku úderů. Vynikají svojí absolutní přesností úderů na bodovaná místa.
3.6.Postsovětská škola (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Litva, Kazachstán aj.)
Nejtypičtějším a nejvýraznějším rysem těchto boxerů je, že dovedu boxovat na všech třech vzdálenostech. Ovládají výborně a všestranně techniku a jsou fyzicky nadstandardně připravení, což jim dovoluje měnit taktiku podle soupeřů. Využívají slabé stránky soupeře ve svůj prospěch. Boj v ringu vedou velmi takticky. Přizpůsobují se technice soupeře a vynikají v umění diktovat styl zápasu. I v těchto postsovětských státech, stejně jako na Kubě, existují dětské sportovní školy, kde začínají trénovat děti již od osmi, devíti let. Tzn., že ve dvaceti letech jsou z nich zkušení boxeři. V těchto školách probíhá výběr talentovaných boxerů, kteří jsou podporovaní a financovaní státem. V posledních letech jde ve světovém měřítku stoupá Ukrajina, Rusko, Kazachstán.
