Inovace SEBS a ASEBS

2.4.Psychologická příprava

Další velmi důležitá složka sportovní přípravy boxera, která hraje v tomto úpolovém sportu významnou roli je psychologická příprava. Praxe v oblasti boxerské přípravy ukazuje na to, že náhlé změny při stejném zabezpečení boxera ve všech složkách (kondiční, technická, taktická, psychologická) jsou vysvětlitelné pouze v psychické připravenosti boxera.

Podle Dovalila, psychologická příprava znamená cílevědomé využití psychologických poznatků k prohloubení efektivity tréninkového procesu .

V praxi v oblasti sportovního tréninku se nám ukazuje, že náhlé změny ve sportovní výkonnosti při relativně stálých ukazatelích tělesné, technické a taktické připravenosti jsou vysvětlitelné pouze změnami v psychické připravenosti sportovce.

Box zajisté patří rovněž do kategorie psychicky náročných sportů, a proto je při tréninku s touto skutečností nutno počítat. Ne každý boxer je psychicky silný jedinec. Při boxu působí na borce mnoho faktorů, může to být např.: strach ze soupeře, strach z tvrdých a bolestivých úderů, ze zranění, z prohry, ze zklamání o nenaplnění stanoveného cíle atd. Proto je nutno v průběhu přípravy působit a regulovat i tuto složku. Nejčastěji se tak provádí modelováním různých situací, které mohou nastat při samotném zápasu, což se provádí v práci ve dvojicích, kde se nacvičují v domluveném boji, sparingu či přímo cvičném zapase.

V tělesné přípravě můžeme zařadit cvičení na posílení odolnosti např. při strachu z inkasovaných úderů. Boxeři si tak zvyšují vlastní sebevědomí a houževnatost, odvykají strachu z bolesti.

V důsledku současné vyrovnanosti výkonů v uvedených složkách se potvrzuje, že nejblíže k požadované výkonnosti mají ti boxeři, kteří jsou po psychické stránce vyrovnaní, odolní a v boji neselhávají a proto se psychická složka stává neoddělitelnou částí přípravy boxera. Tato příprava v sobě nezahrnuje jen spolupráci psychologa se sportovcem, ale zahrnuje množství působení na sportovce, včetně koučování, které výkonnost boxera ovlivňuje.

Box i v současných podmínkách je poměrně vzdálen ve spolupráci s psychologem a úlohu psychologa většinou přejímá trenér nebo sekundant utkání. V lepším případě členové realizačního týmu. Jsou známy i situace, kdy do této sféry zasahují i starší zkušení boxeři nejenom v pozitivní stránce, ale i negativní. Tím, že trenér boxu tráví nejvíce času se svým svěřencem, přebírá dobrovolně na sebe úděl psychologa a značnou měrou ovlivňuje psychickou pohodu borce. Už z tohoto důvodů by měl mít trenér nebo sekundant poměrně hluboké vědomosti z oblasti psychologie a práce psychologa.

Praxe nám ukazuje, že psychologickou přípravu můžeme rozdělit na přímou a nepřímou. Samotný název už předurčuje, o jaké způsoby práce jde.

2.5.Přímá příprava

Působí přímo na sportovce a její metody se uplatňují v průběhu přípravy, před anebo po samotném utkání. Trenér psycholog může na boxera působit směrem tak, že mu pomáhá řešit osobní problémy, což je sice důležité, ale také namáhavé i v současných podmínkách boxu. V rámci přímé přípravy boxera hovoříme a máme na mysli přípravu na tréninkovou jednotku, utkání apod. V obou případech nám jde o navození odpovídající atmosféry a duševní pohody boxera.

Do této přípravy také můžeme zahrnout:

• motivaci,
• modelový trénink,
• ideomotorickou přípravu
• speciální psychologické metody na zvládnutí předstartovních stavů

Psychologická podpora tréninku (to jde spolu v ruku v ruce s únavou, vyčerpáním, zraněním, stereotypu, v psychice, monotónnosti, ale i deprivaci. Tyto uvedené psychologické problémy vznikají jako důsledek pocitů a mohou nepříjemně ovlivnit průběh samotné přípravy. Polevení v tréninku má často více psychologických příčin, které doprovázejí zpravidla i příčiny fyzické. Touha odpočinout si, uvolnit se, je často silnější než požadovaný motiv předpokládaného vzdáleného úspěchu.

Zde musí nastoupit morálně volní vlastnosti a také pedagogicko-psychologické schopnosti trenéra, jakož i speciální psychologická příprava v konkrétní formě:

a) přesvědčování (pohovorem a vysvětlováním)

b) sebepřesvědčováním

c) sociálními tlaky

d) sugescí a autosugescí

Psychologická příprava před zápasem patří do regulace aktuálně psychických stavů (APS) a jejich znalost a patřičné uplatnění ovlivňují výkon v zápase. Tzn., že trenér musí vhodným způsobem dát najevo boxerovi jeho připravenost, kvalitu přípravy vše, co proto udělal. Musí umět rozebrat nedostatky případného soupeře a vhodným způsobem posílit boxerovo sebevědomí a důvěru ve vlastní síly, ale také ho umět vhodným způsobem motivovat. V psychologické přípravě významnou úlohu představuje modelový a ideomotorický trénink, kde východiskem je pro tento způsob adaptace na stávající podmínky, jakož i postupném přiblížení se stresujícím podmínkám. Pokud budeme do tréninku zařazovat tyto záležitost zvyšujeme tím automaticky odolnost boxera na tuto situaci. Uvádí se někdy, že je chybou, když trenéři připravují své borce v příliš komfortních podmínkách bez stresových situací a zatížení. Dokládá se, že potom boxer není schopný vyrovnat se s případnou psychickou zátěží. Typem modelových tréninků je též trénink do maxima, kde se boxer v tréninku učí překonávat v přípravě svoji hranici možností a musí v přípravě bojovat sám se sebou. Tvrdí se, že pokud boxer nevydá na tréninku 100% svého úsilí, nepodaří se mu to realizovat ani v zápase. Boxer se musí umět přesvědčit (sám sebe), že v zápase nebude dělat nic jiného a že nenastane situace, kterou by nezvládl a kterou předtím v tréninku neudělal.

Ideomotorický trénink nebo příprava znamená, že boxer v přípravě na utkání si v duchu musí promítat soupeře a připravovat se na vše. Ve své představě si musí navodit příjemné, ale i nepříjemné situace a takový trénink musí probíhat bez venkovních podnětů, aby se boxer na něj mohl koncentrovat! V boxu je samozřejmě úsilí ovlivňováno chováním soupeře. Proto je důležité představovat si údery, kombinace, obrany v nastávající situaci.

2.6.Nepřímá psychologická příprava

Hlavní úkoly psychologické přípravy spočívají při odstraňováni případných selhání a jsou tyto:

1. Modelování tréninku a jeho příprava
2. Regulace APS
3. Regulace motivační struktury
4. Regulace interpersonálních vztahů
5. Princip individuálních vztahů

Ad 1) V rámci boxu je modelování přípravy téměř jako na zápas

Ad 2) regulace představují předstartovní, startovní a po startovní vztahy a situace.

Aktivace vysoká, nízká ale nejlepší je připravenost optimální. Nepřítelem uvedené situace je nechuť k boxování snaha vyhnout se souboji apod. K odstranění takových příčin je KT, kdy boxer je nucen vydat ze sebe vše.

Ad 3) regulace motivační struktury představuje celý komplex sport. Motivací a taková regulace je možná buď:

a) přímo přes rodinu, práci případně partu

b) nepřímo za využití morálně volních vlastností

Hovoříme-li také o ideové přípravě. Nemáme přitom na mysli politické zaměření, ale o boxerově životní filozofii, jeho názoru a postoji k celému žití. V tomto lze přisoudit hlavní úděl trenérovi a jeho osobnímu příkladu.

b) morálně volní vlastnosti spočívají v harmonickém skloubení vlastní iniciativy a sebeovládání svých vlastností. Vůbec největším činitele v této oblasti je výchova a osobní příklad trenéra (učitele).

Ad 4) Vždycky po určité době působení v oddíle se vytvářejí meziosobní vztahy jak mezi sportovci, ale i směrem k trenérovi. Jde zpravidla o zvládnutí spolupráce, konkurence, která někdy až hraničí s rivalitou, může docházet ke konfliktům anebo při vysoké spolupráci zase tato motivace chybí a pro dosažení výkonu se tento stav musí udržet na odpovídající úrovni.

Ad 5) S růstem výkonnosti v dlouhodobé přípravě se trénink postupně rozšiřuje o individuelní přístup jak v tréninku tak i po jeho skončení, k tomu je zapotřebí určitá dávka znalosti osobnosti a také vyhnutí se nevhodné manipulace se sportovcem (pasivita, spoléhání je na přístup trenéra apod.) Je výhodnější uplatňovat tzv. psychologickou samostatnost boxera, s cílem dosáhnout stavu, že vše nebude záležitostí trenéra, ale bude se na tom podílet i sebepříprava sportovce, která zahrnuje:

1. sebepoznání
2. koncentrativní regulaci
3. psychické přeladění

V prvém případě poznání sebe samého je lepší východisko na adaptace na lepší podmínky. Předpokladem pro druhou kategorii je motivace a to zahrnuje: koncentraci a případnou meditaci a kompletaci. Při koncentraci jde o odstranění překážek, únavy, křečovitosti.

Při meditaci jde o stálou duševní snahu ve vztahu ke zvolenému předmětu, v praxi se jedná o podobu ideomotorických představ. Kontemplace (stav hlubokého přemýšlení, rozjímání) je stav vnitřního zaujetí a vytržení z rušivých momentů. Jde o nejvyšší stupeň koncerntrativních technik.

V psychickém přeladění jde o následující čtyři hlavní prostředky uváděné v psychologii:

1. mentální průpravu
2. racionalizaci
3. interferenci
4. autosugesci

Mentální průprava je klíč k získání duševní rovnováhy, realismus myšlení znamená stanovení největší hodnoty v životě. Racionalizace je jedna z forem psychického přeladění, důležitá při likvidaci starostí. Interference zase vychází z faktu, že ve vědomí jedince nemohou být současně dva myšlenkové obsahy a kdy je možné a žádoucí vytěsnit jednu představu druhou. Autosugesce je stav, při kterém si jedinec vyvolá velmi silnou představu, která může být silnější než obrazy navozené objektivní podnětovou situací.

Výkon, který demonstruje boxer, a to buď v přímém střetnutí, anebo na tréninku je ovlivňován větším či menším počtem psychologických faktorů. Tzn., že výkon boxera je podmíněn celou řadou speciálních psychických předpokladů! Tyto psychologické předpoklady jsou podstatnou součástí a podmínkou úrovně výkonu. Mimo to je známé, že psychologické stavy a procesy mohou významně ovlivňovat průběh výkonu boxera. Jsou to vlivy emocí, které mohou v plusu i mínusy ovlivnit průběh osvojených dovednost a technik. Emoce jsou vyvolané nejrůznějšími vlivy z venkovního prostředí.

Zkušenosti dokazují, že silné a vyrovnané boxerské osobnosti se v přímých střetnutích prosazují lépe a snadněji než boxeři, kteří jsou nevýrazní a labilní. Již jsme uvedli, že psychologická příprava je významnou složkou tréninkového procesu a má celou řadu zvláštností. Nejvýznamnější z nich je skutečnost, že převážná část psychologické přípravy je obsažena v ostatních složkách tréninkové přípravy ať už kondiční, taktické, technické, ale menší část tvoří samostatnou oblast, která je potom doménou pro psychologa specialistu.

Je známo, že v podmínkách českého boxu psychologů specialistů mnoho nepracuje a celou psychologickou oblast v podstatě na sebe přebírá sám trenér! Ten si to musí náležitě uvědomovat a respektovat tuto složku v psychologické přípravě boxera. Ta se týká všech oblastí života boxera a jeho stavů. Psychologická příprava je ovlivňována venkovními činiteli, jejichž osou má být trenér ve spolupráci s boxerem, jenž by na sobě měl cílevědomě pracovat a sebezdokonalovat se.

Psychologická příprava boxera je tedy proces cílevědomého ovlivňování a sebevýchovy boxera (nebo také celého družstva). Tím rozvíjíme celý komplex vlastností osobnosti, psychických stavů a zejména morálních vlastností, které vytváří optimální stav psychické připravenosti a z toho pohledu musíme chápat sportovní výkon. Ten je charakterizován účelným způsobem jednáním boxera, který chce dosáhnout určitý cíl.

Jestliže vyjdeme z tohoto pohledu je možné obsah sportovního výkonu charakterizovat těmito psychologickými fázemi:

1. cílovou orientací – předpokládaný cíl, v podstatě umístnění
2. aktuální motivací – hodnota, která pro boxera představuje předpokládaný výkon na turnajích apod.
3. mobilizací úsilí – stupněm aktivizace a koncentrace psychických sil nutných pro dosažení výkonnostního cíle.
4. schopností realizovat výkon i ve složitých podmínkách boje, tzn. správnou volbou taktiky důvěrou v rady kouče a trenéra.

Všechny výše uvedené fáze na vzájemně navazují a představují sled psychologických procesů poznávacích, emocionálních, morálně-volních, které se souhrnně označují jako stav psychologické připravenosti.

Stav této připravenosti se vlastně vztahuje na všechny stránky připravenosti boxera postupným upevňováním psychologické připravenosti a jejím prohlubováním dosáhneme u boxera psychické stability, která se potom projevuje celkovou odolností boxera vůči bezprostředním venkovním vlivům jako jsou:

• síla soupeře
• vztahy v družstvu
• v důležitosti a významu střetnutí
• vlivu obecenstva apod.
• vzdáleným vlivům (např. osobní problémy, škola, rodina, zaměstnání aj.).

K potlačení psychické stability dochází i u silných boxerů, zejména při nezodpovědném tréninku, při porušování životosprávy apod.

Okruh analýzy a poznání všech vlivů působící na psychiku boxera v tréninku a střetnutí nám umožňuje formulovat a také řešit hlavní úkoly psychologické přípravy. Jednotlivé okruhy psychologické přípravy jsou:

1) Rozvoj morálně volních vlastností

2) Regulace emočních vztahů

3) Rozvoj základů psychologie boxera.

Regulací aktuálních psychických stavů boxera je možné dosáhnout příznivé úrovně psychiky a odstranit nežádoucí projevy psychické lability. K dosáhnutí optimální úrovně psychické adaptability respektive stability je veden proces, a to:

1. dlouhodobou psychologickou přípravu

2. krátkodobou psychologickou přípravu

Ad 1) K tomu musíme znát její základní zaměření, kdy na její přípravě se podílejí ve vzájemném působení tyto činitele:

• Speciální požadavky boxu
• Věkové zákonitosti
• Individuální zvláštnosti

Dlouhodobá individuální psychická příprava probíhá od začátku rané specializace až do úrovně dosáhnutí úrovně psychické stability. Společně s výchovou působí na rozvoj základních rysů osobnosti ve smyslu jejich celkového zaměření (zájem, ideály, úroveň). V užším použití jsou zaměření na rozvoj rysů, které podmiňují účinný růst sportovní výkonnosti. Psychický rozvoj boxera se buduje z vrozených dispozicí zejména temperamentu, schopností, talentu, které předznamenávají dlouhodobý vývoj stránek celé osobnosti. Praxe ukázala, že pohybově nadaný a talentovaný melancholik nikdy nemůže dosáhnout vynikajících výkonů a naopak méně talentovaný sangvinik svoji vůlí, snahou a úsilím posouvá svoji aspirační úroveň směrem nahoru a může dosáhnout nečekaně dobrých výkonů.

Krátkodobá psychologická příprava:

Zahrnuje v sobě období, kdy se regulují aktuální psychické stavy boxera, připravující se na motivovanou soutěž. Z tohoto důvodu ji můžeme dělit na :

1. speciální předsoutěžní přípravu (1 – 4 mikrocykly tj. v době 7 až 30 denní)
2. bezprostřední předsoutěžní přípravu v rozsahu jednoho mikrocyklu, sedmidenního.

Speciální předsoutěžní příprava by se měla objevit v ročním plánu přípravy a je orientovaná před výkonnostními vrcholy. Rozsah této přípravy je daný psychickým stavem boxera a zabírá v objemu přípravy zhruba 4 cykly. Ve speciální předsoutěžní přípravě je základní metodou práce v modelování treninků. Úkoly modelování jsou odvozené z představy a v ideové připravenosti boxera. V TTP musí být limitované a představované podmínky, které budou očekávat boxera v požadované nastavující soutěži. Výsledkem psychické přípravy v modelovanbém tréninku je očekávaný růst stabilizace speciální formy boxera, jeho projevy sebedůvěry, jistoty rozhodnosti, aktivity aj. příznaky v chování boxera, které signalizují pozitivní vývoj a účel psychologické přípravy.

Bezprostřední psychologická příprava:

Je vymezena jevem do několika dní před konáním předpokládaného střetnutí a jejím cílem musí být optimalizace psychické přípravy boxerů tak, aby byli schopni podat ve střetnutí svůj současný možný maximální výkon, pokud to situace vyžaduje. Prvním krokem této psychické přípravy je aktualizace a motivace boxerů (týmu) tak, že jim ozřejmíme význam dosaženého výsledku z hlediska osobního nebo společenského. Motivace boxera je velmi důležitá a potřebná. Tím, že se boxer ztotožní se stanoveným cílem, mobilizuje svoje síly pro dosáhnutí úspěchu.

Rozhodující podmínkou podání max. výkonu na momentální trénovanosti boxera je zvládnutí aktuálně psychických stavů. Ty patří k zákonitým projevům a reakcím organismu před střetnutím.

Je to projev emočního očekávání, jehož vliv může výkonnost boxera zlepšit, anebo zhoršit a proto je nutné tuto situaci regulovat tak, aby bylo dosaženo optimální úrovně.

Předstartovní stavy

Odrážejí různou úroveň aktivace boxera. Z praxe rozeznáváme a klasifikujeme tyto stavy:

1. Stav nadměrné aktivace (startovní horečka).

Tento stav způsobuje nadměrnou dráždivost a projevuje se nejrůznějšími projevy v oblasti motoriky, vegetativních funkcí a psychiky. Tato nadměrná aktivace přináší a způsobuje zhoršenou koordinaci pohybů, zažívacích potíží, bolení hlavy a ztráty sebedůvěry. Důsledkem toho může být snížení očekávaného sportovního výkonu a případně i úplného selhání.

2. Stav nepřiměřeně nízké aktivity až apatie je zase příznakem nízké úrovně mobilizace sil boxera. Projevuje se celkovou ochablostí, odevzdaností, ospalostí, podrážděností a pasivitou. A v tomto případě je výsledkem nízká úroveň výkonu.

3. Stav optimálně zvýšené aktivizace znamená bojovou pohotovost. Je charakteristický dobře emociálně laděnou formou a projevuje se vnitřním napětím vysoké pohybové reakce a přiměřenou agresivitou a vysokou aktivitou boxera. Tyto stavy se u boxera mohou rychle střídat a jejich správná regulace je daná odbornými schopnosti trenéra a jeho zkušeností.

Podle předstartovního stavu musí trenér volit správnou cestu a formu regenerace. Musí vždy vycházet z poznání typologie svého svěřence. Aktuální psychické stavy boxera se rozlišují a také projevují jako předstartovní a postartovní a oba jsou v práci trenéra důležité.

Startovní vztahy (soutěžní) jsou v podstatě pokračováním stavu předstartovního a ovlivňují výkonnost zvláště v soutěži jednotlivců, kde jde o sérii opakovaní takových předsoutěžních stavů, kde od úvodního závisí postup a výkon i v další časti soutěže.

Posoutěžní vztahy jsou ve většině případů odvislé od dosáhnutého výkonu. Výsledkem může být stav nadměrného opojení. Až po přecenění výkonu, anebo naopak frustrace a deprese z obrovského zklamání a to zejména tehdy, když se nedostaví očekávaný výsledek. Tento stav může boxera ovlivnit i v jeho dalším vývoji. Regulováním a úpravou těchto stavů je ale možné připravit boxera k další cílevědomé činnosti. Samozřejmě musíme přitom znát povahu boxera. Tato regulace spočívá hlavně v důkladném a objektivním zhodnocení dosáhnutých výsledků a trenér musí citlivě individuálně zhodnotit dosažený výkon tak, aby poruchy psychických stavů neprohloubil! Prostředky a metody regulace aktuálních psychických stavů sledují cestu záměrného ovlivňování psychického stavu boxera, uvolňují vnitřního napětí a vyrovnávají extrémní emoční vlivy, tím se vytvářejí podmínky pro normální fungování psychiky. Prostředky, které regulují psychické stavy, můžeme dělit na biologické a psychologické. K biologickým patří racionální režim, životospráva, výživa, spánek, odpočinek, relaxace, sexuálně vyrovnaný život aj.

K psychologickým zařazujeme tyto prostředky:

1. slovní působení a oboustranná komunikace (její význam tkví v tom, že dochází k odpoutaní a utlumení od následujících střetnutí)
2. autoregulační trénink a metody (boxer si je sám dovede upravit)
3. farmakologické prostředky, jejichž užívání patří výlučně do rukou lékaře.

Regulováním a úpravou výše uvedených stavů se boxer připravuje nejen za účasti přímé přípravy, ale i nepřímé psychologické přípravy. Podmínkou je, že trenér zná dokonale stav svého svěřence. V prvním případě a ve druhém případě používá speciálních psychologických prostředků. Do druhé skupiny nepřímých prostředků se řadí prostředky biologické, ke kterým se řadí racionální denní režim sportovce: spánek, správná výživa, odpočinek, relaxace, ale i sexuálně správní život. To všechno lze ovlivňovat prací zodpovědného trenéra, ale i zodpovědným přístupem boxera, neboť oba sledují společně výkonnostní cíl. Samozřejmě tato situace vyžaduje více než individuální přístup a záleží na erudici trenér, ale i na samostatné inteligenci boxera.

Stejně jako sportovci potřebují být zdatní, tak je i důležité, aby byli na cestě za sportovním

výkonem psychicky silní, což je ideální stav sportovce a je cílem psychologické přípravy.

Rozsah tohoto textu představuje jen základní část psychické přípravy boxera a naznačuje nezastupitelnost psychické složky v přípravě boxera. Poznatky zde uvedené lze s úspěchem použít při koučování svěřence v soutěži, na jehož význam a důležitost se názory postupně mění.

Koučování

V tomto úpolovém sportu je možné ovlivňovat boxera v přestávce mezi jednotlivými koly, a tak i přímo ovlivňovat výsledek střetnutí. Z tohoto důvodu je zřejmé, že tato složka hraje v přípravě boxera velmi důležitou roli a potvrzuje nám už známou skutečnost, že psychologická složka přípravy boxera je nezastupitelná.

V podstatě jde při koučování o komunikaci se sportovcem a to je spojeno s regenerací těla a udělením taktických záměrů jak před utkáním, tak v samotném boji.

Správný kouč musí v přestávce mezi koly stihnout částečnou regeneraci sil, mini ošetření, regulaci anebo oprávněnost taktického vedení boje a psychologické povzbuzení. To se neobejde bez správné komunikace. Z tohoto důvodu je rozdíl mezi koučem zkušeným a nezkušeným. Zkušený kouč a praktik má správnou koncepci a záměr pramenící z jeho zkušeností a znalostí, má erudici, potřebné znalosti soutěžního řádu, je stručný a nepřednáší. Výhodou pro něho je znalost boxera z přípravy a tělocvičny.

Nezkušený kouč, ve vedení zmatkuje, boxerovi ukazuje, co má dělat, neovládá patřičně pravidla, gestikuluje, křičí a svoji nervozitu předává boxerovi. Ještě v průběhu boje ho kritizuje.

V podstatě za správné považujeme činnost sekundanta spočívající:

1) V uvolnění chrániče a výstroje

2) Uklidnění spočívající ve správném a hlubokém vydýchání

3) Osvěžení studenou vodou nebo dostupnou ventilaci ručníkem

4) Ne nadáváním, ale udělením správných technických a taktických rad

5) V ošetření mimo dosah úředního lékaře

6) Psychologické povzbuzení formou slovní anebo dotykové

Ve své činnosti kouč nemá čas na rozebírání situace, musí být stručný a věcný, nekritizuje, ale přechází postupně k požadované taktice, podporuje svěřencovu sebedůvěru a motivuje jej vhodně ke zvýšení požadovanému úsilí.

To všechno doprovází řada komunikačních projevů:

• Hlasitost řeči a její rychlost
• Gestikulace
• Způsob klidný a „vzteklý“ projev
• Sebeovládání, což je těžké pro emotivní kouče, ale je nutné, aby kouč tuto přestávku v boji správně a účelně využil.

Klid působí pozitivně na boxera spočívá ve vizuální koncentraci (z očí do očí) a v doteku pokud je na, to boxer zvyklý (poplácání, stisk, poklep, třes apod.). To všechno stupňuje pozitivní účinek komunikace (koučing) a snižuje patřičně psychickou tenzi. Protože je hodně sportovců a všichni chtějí vyhrát. Tato podmínka stěžuje obtížnost cesty za vítězstvím v tomto sportu. V něm se uplatní ze zkušeností boxeři s nejlepším vyladěným psychickým stavem a dobrou mobilizací k vítězství a patřičnou motivací. K tomu všemu mu může dopomoct trenér.Tato pomoc už má, ale počátky a začátek v předchozí přípravě doma v tzv. a výše uvedených aktuálních psychických stavech a to před utkáním, v utkání, ale i po utkání.

Před utkáním je nejlepší kvalitní tréninková příprava a modelová příprava. V tom musíme hledat těžiště přípravy před startem, ale to již není koučování, ale vedení sportovce. Koučování je vedení sportovce v utkání. V naší úpolové skupině může trenér (kouč) ovlivňovat všechny uvedené aktuální psychické stavy. Musí mít svoji činnost dobře organizovanou a nesmí se nechat vyvést z míry v podstatě v ničem. Musí si najít čas pohovořit se svěřenci v klidu a při rozcvičení protože i to je součástí regulace předstartovních stavů a nesmí být na něm vidět, že je třeba nervózní. Znalost boxera potom ovlivňuje tento pohovor, který obsahuje znalosti psychické stability svěřence, jeho neurotičnost a odolnost, prostě je nutné vyjít ze zkušeností a znalostí z předcházející činnosti se svým svěřencem a z toho je nutné vycházet (vždy má sekundant usnadněnou práci v koučování, pokud svého boxera zná).

Boxer může být nadměrně aktivován, nebo naopak. Pro trenéry je požadována a vhodná optimální pozitivní bojová pohotovost, ale ze zkušeností a praxe je známo, že je to u každého jinak. Každý má totiž jinou aspirační úroveň a ta je proměnlivá vychází ze zkušeností, do kterých se promítají všechna předchozí ringová vystoupení. Toto všechno by mělo být v souladu mezi výsledkem a aspirační úrovní. Pokud dojde k nesouladu, dochází k napětí mezi těmito dvěma ukazateli. Ve většině sportu lze výsledek přesně změřit a klasifikovat, tak i v boxu má povahu porážky či vítězství. Rozdíl mezi těmito ukazateli je potom nutné řešit komunikací. Tzn. pohovorem případně se změnou taktického plánu, který musí být adekvátní a sdělen včas.

Nedílnou součástí správného koučování při boxu je způsob a funkce rozcvičení, které zpravidla má tři úrovně a patří k regulaci předstartovních stavů:

1. Zahřátí organismu (svalstva)
2. Zopakování pohybových dovedností a koordinace
3. Psychologické povzbuzení

Toto vše má za následek oddalování potíží, zkrácení časového prostoje a nutí závodníka (boxera) k účelné koncentraci na nadcházející střetnutí a tím odvádí pozornost od vnějšího dění a z tohoto důvodů je nutné mít na paměti, že profesionál nechá v této době boxera samotného. To platí pro zkušené a začátečníky nevyjímaje.

Protože málo boxerů ovládá tzv. samoregulaci je nutné předcházející řádky respektovat. Správné psychologické vedení rozcvičení má zvýšit sebedůvěru sportovce a vzbudit u protivníka obavy o výsledek.

Nedílnou součástí předstartovní přípravy je vhodná a cíleně zaměřená komunikace, která musí být racionální a věcná a může být účinnější než přítomnost oblíbených fetišů (což se v boxu vyskytuje v menší míře) v tomto případě je vhodnější dát přednost seberegulaci, která je v tomto sportu používána minimálně zrovna tak jako ideomotorický trénink či rozcvičení. Co je u koučování, ale důležité je postoj kouče, který nesmí dát svému svěřenci najevo svoje zklamání, vztek a svoje mínusové emoce. Jedním slovem správný kouč se musí umět dobře ovládat. Základy tohoto, ale spadají již do předchozí přípravy způsobu předstartovní přípravy (před a samozřejmě po utkáních bez rozdílu věku svěřence). To je stav, který by měl sekundant v našem případě kouč správně respektovat.

Každý kouč by toto měl zařadit do svého sebevzdělávání a své psychologie a nespoléhat se jen na svoje předcházející závodní zkušenosti apod. Protože to jsou psychologické problémy koučování, které souvisejí bezprostředně s vedením sportovce v soutěži a jsou překážkou v cestě za dosažení předpokládaného cíle, kterým je zvýšení účinnosti koučování v tomto úpolovém sportu.