3. Psychologická příprava

Charakteristika osobnosti sportovce se obvykle koncentruje do výčtu základních, obecných a trvalých vlastností, které jsou pro něj i jeho chování typické. Vlastnosti osobnosti sportovce jsou vnitřními a všeobecnými podmínkami jeho duševní činnosti a chování. Ukazují, jaký sportovec je a jak se pravděpodobně bude chovat v různých situacích sportovních činností (v tréninku, při mimořádné zátěži, v soutěži aj.).

Podstatné vlastnosti sportovce jsou relativně stálé a v čase málo proměnlivé. Nevylučuje se však jejich proměnlivost vlivem biologického zrání a výchovy. Velká dynamika změn osobnosti je typická v dětství. Dospělý člověk se mění pomalu, a to nejen z vnitřních příčin, ale i proto, že žije v poměrně ustálených podmínkách. Vlastnosti osobnosti sportovce jsou podmíněny biologicky i sociálně.

Strukturu osobnosti dále charakterizují:

  • vlohy – vrozené dispozice, obecné, přesně nevymezené předpoklady pozdějšího vývoje schopností
  • schopnosti – základní, obecné a trvalé vlastnosti osobnosti podmiňující výkon v nějaké činnosti
  • nadání – mimořádně příznivé vlohy k jistému druhu činnosti, projevuje se ve schopnostech i dobrými výkony
  • talent – vysoký stupeň rozvoje schopností, podporuje vysokou úroveň rozvoje schopností
  • temperament – má vztah k dynamice duševních procesů a k vnějším projevům psychických zážitků, zahrnuje citovou vzrušivost, intenzitu probíhajících psychických procesů, jejich trvalost a proměnlivost
  • charakter – označení nejpodstatnějších vlastností osobnosti sportovce, které se projevují v jeho vztahu k okolí, společnosti i sobě samému

Úkolem tělesné přípravy je zajistit rozvoj základních a speciálních schopností, např. síly, rychlosti, obratnosti nebo vytrvalosti. Na základě těchto vlastností pak lze budovat a rozvíjet speciální technické dovednosti i taktické varianty. Z nich pozvolna vyrůstá opodstatněné sebevědomí a v nich tkví i jádro psychické stability, protože funkční a morfologické změny vznikající při tréninku se neomezují pouze na pohybový aparát, ale projevují se ve všech tělesných orgánech, tedy i v mozku a následně i ve sféře psychické. Mění se koordinační a integrační mechanismy, které upravují souhrn činností pohybového aparátu i vnitřních orgánů, a tím se rozšiřuje rozsah funkční kapacity. Důležité je při sportovním tréninku dodržovat zásadu přiměřenosti a všestrannosti, zvláště u mládeže.

Obsahem psychologické přípravy je upevňování a prohlubování všech kladných morálních a volních vlastností spolu s rozvojem rozumových schopností závodníka. Tato příprava se neobejde bez systematické výchovné práce a příkladu nejen trenéra a kolektivu, ve kterém závodních trénuje, ale musí také vyrůstat z celého rodinného a společenského zázemí.

Každá z morálních i volních vlastností je spojena s aktivní činností. Proto psychologickou přípravu musíme chápat jako nedílnou složku tréninkového procesu. Je v podstatě adaptačním procesem, protože sportovní soutěž je zátěží, při níž jde nejen o adaptaci fyziologickou, ale i psychickou. V této přípravě má velice důležitou úlohu trenér-pedagog, který pomáhá utvářet názory, vede svými radami, příkladem i tím, jak překonává překážky. Mladí sportovci velmi často napodobují právě jeho vlastnosti.

V zápase se získávají a rozvíjejí mnohé psychické vlastnosti, které dobře působí na formování osobnosti. V rámci tréninkového procesu se zápasníci připravují na překonávání těžkostí, které mohou nastat v soutěžním střetnutí.

Toto všechno rozvíjí způsobilost zápasníka k cílevědomému sportovnímu zaměření, k realizaci vytyčeného plánu přípravy, úspěšné účasti v soutěžích a jednotlivých utkáních a v případě potřeby i ke změně plánu činností a dosažení úspěchu v soutěžních podmínkách. Dá se říci, že psychická příprava je morálně volní příprava zápasníka, která ho vede k vysoké organizovanosti a disciplinovanosti. Zápasník zvítězí jen tehdy, když umí překonat negativní emoce, když odolá pokušení neangažovat se, když se umí postavit na odpor proti mnohým nežádoucím faktorům.

Morálně volní příprava zápasníka se formuje jednak v procesu přípravy, jednak na soutěžích. Spolu s ostatními složkami přípravy a mistrovstvím zápasníka podléhá zvláštnostem jeho psychiky, projevuje se jako vztah ke kolektivu, přirozená touha dosáhnout co nejlepší výsledky jako společenský projev kolektivu, dobrosrdečnost, skromnost apod. Nemělo by se zapomínat, že může mít i záporné vlivy a ze zápasníka se stane např. samolibý egoista, což je špatným výsledkem celé práce už v přípravě. Proto je v ní třeba využívat především kladný vliv kolektivu a dobrých tradic. V takovýchto podmínkách může trenér zodpovědněji i snadněji rozvíjet a upevňovat schopnosti a vlastnosti každého zápasníka.

Všechny volní vlastnosti spolu souvisejí a odráží se na jednání dobře připraveného zápasníka. Jenže samotná příprava v tréninkovém procesu nebo zápasnickém oddílu na tento společný cíl nestačí. Musí bezprostředně souviset s přípravou a výchovou na pracovišti, škole a přirozeně i v rodině.

Pod pojmem psychická příprava rovněž rozumíme používání různým psychologických metod a technik sloužících k optimálnímu ovlivňování psychiky sportovce v podmínkách sportovní činnosti směřující ke zvyšování výkonnosti daného sportu.

V procesu psychické přípravy se působí zároveň na celkovou osobnost sportovce ovlivňováním jeho psychických vlastností, jako je vůle, pozornost, soustředění aj. Většina technik psychické přípravy sportovců směřuje k tréninku relaxace a koncentrace a k ovlivňování předstartovních stavů pomocí těchto vlastností.

Z různých forem a prostředků psychické přípravy stručně představíme následující:

  • modelový trénink – nejužívanější metoda v psychické přípravě sportovců, jejímž principem je modelování tréninkových zatížení podle požadavků blížící se soutěže; je založena na zákonitostech procesu adaptace organismu na očekávané situace
  • mentální trénink – je v podstatě vybavování sportovního pohybu v představách; nejdříve je použito slovního vyjádření pohybu, následuje utvoření představy vzorového pohybu, následně provádí sportovec pohyb sám v mysli podle vzorových představ; vzhledem k velkým nárokům na koncentraci zařazujeme mentální trénink maximálně na 10 minut denně, nezařazuje se těsně před závody
  • autogenní trénink – zabývá se ovlivňováním předstartovních stavů a celkové psychiky sportovce ve sportovní přípravě; je postaven na principu střídání napětí a uvolnění; učí sportovce lépe relaxovat a vytvářet podmínky k regeneračním pochodům v organismu, nezbytným pro další tréninkové zatížení.
 
© 2011 Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity | poslední změna: 2012-07-17 22:13:45