6. Zátěžové testy

Zátěžové testy jsou určeny ke zjištění funkčního stavu testovaného jedince. Ke zjištění jeho způsobilosti k pohybové aktivitě a ke sledování odezvy organismu na různé typy zatížení.

Zátěžové testy jsou prováděny především v laboratoři za standardních podmínek, aby se daly kdykoliv opakovat a porovnat. Nemalý význam mají ale i vyšetření, které se provádí přímo v prostředí, kde se pohybová aktivita odehrává.

Nejčastěji je organismus při zátěžových testech zatížen pohybem: dynamickým a nebo statickým. Chladové testy a hypoxické testy se provádějí při testování k vybraným aktivitám (potápění, letectví), psychickým testům jsou pak především podrobeni pracovníci náročných profesí.

Při testování sportovců sledujeme dle Cinglové (2002) dva cíle:

1. Zjistit zdravotní způsobilost k prováděnému sportu.
2. Posoudit úroveň trénovanosti, podle které se má ověřit kvalita tréninkového procesu a předpovědět úspěšnost v závodu.

Dynamické zátěžové testy se taktéž zařadily k vyšetřovacím metodám především v interním lékařství, kde slouží zejména k diagnostice ischemické choroby srdeční.

Konkrétnějším cílem testování může být (Bartůňková, 1999):

1. Stanovení energetické náročnosti jednotlivého pohybového výkonu, sportovního tréninku či běžné denní aktivity pomocí různých dotazníkových metod.
2. Stanovení funkční (energetické) náročnosti daného pohybového výkonu některými dobře měřitelnými funkčními nebo biochemickými ukazateli. Nejčastěji používané jsou některé kardiorespirační parametry (např. SF, VO₂ apod.) či koncentrace některých látek v krvi nebo v moči (laktát, urea, ionty, hormony ad.).
3. Sledování různých reaktivních a adaptačních fyziologických změn v organismu v závislosti na čase (před, při nebo po výkonu), na charakteru zatížení (cyklická a acyklická činnost, dynamická a statická práce, různá intenzita zatížení atd.).
4. Testování jedince, tj. posouzení funkčních a biochemických změn, které doprovázejí určitý standardní pohybový výkon, doplněný srovnáním se známými populačními normami (netrénovaných osob) či s výsledky jedinců trénovaných.

Výsledek testů závisí jednak na osobě vyšetřovaného (pohlaví, věk, somatické předpoklady, zdravotní stav, psychické faktory) a dále testy také ovlivňuje prostředí laboratoře (teplota, tlak, vlhkost vzduchu, prodění vzduchu), denní doba i metodika prováděného testu.

Vybavení laboratoře:

• ergometr (bicyklový, běžecký, klikový, veslařský, plavecký apod.)
• analyzátor dýchacích plynů – pro měření respiračních funkcí či metabolických pochodů
• přístroje pro měření a grafické znázornění oběhových funkcí (sport-testry, EKG, tonometry)
• spirometry (na měření ventilačních funkcí)
• dynamometry (izometrické, izokinetické) – pro měření svalové síly
• váha, výškoměr, antropometry (torakometr, pelvimetr, krejčovský metr apod.), kaliper
• kalibrační plyny

V laboratoři se mohou nacházet i další přístroje, které zde nebyly jmenované. Záleží především na finančních možnostech dané laboratoře.

Zátěžová laboratoř by měla být napojena na laboratoř biochemickou, sloužící ke stanovení některých krevních či močových parametrů – laktát, glukóza, urea apod.

Charakter zatížení

Pohybová zátěž může být:

• cyklická
• acyklická

Z hlediska trvání může být zátěž:

• krátkodobá (od několika s po 2min)
• dlouhodobá (minuty až hodiny)
• nepřerušovaná, kontinuální setrvalý stav
• přerušovaná, s pauzami (např. na měření různých parametrů či krevních vzorků) nebo na odpočinek

Pohybová činnost z hlediska svého průběhu může mít:

• konstantní intenzitu zatížení
• stupňovanou intenzitu zatížení

Z hlediska intenzity zatížení rozlišujeme:

• submaximální zatížení (nedosahuje max. hodnot funkčních ukazatelů, je méně rizikové, vhodné pro průměrnou populaci)

• maximální zatížení (do vita maxima, tj. do stavu subjektivního vyčerpání – vhodné jen pro zdravé jedince)
• supramaximální zatížení (tj. zatížení, které převyšuje intenzitu odpovídající „vita maxima“, resp. VO2max – je pouze krátkodobé s velmi vysokou intenzitou, vhodné jen pro zdravé a zdatné jedince

6.1. Indikace a kontraindikace zátěžových testů

Indikace zátěžových testů

Indikace diagnostické:

• posouzení funkčního stavu a funkčních rezerv jednotlivých orgánových systémů i organismu jako celku (zdatnost, výkonnost)
• doplňkové vyšetření zjevných symptomů a nemocí

Indikace kontrolní:

• hodnocení vlivu pohybové aktivity a ověření správnosti její ordinace
• posouzení výsledků účinnosti režimové, dietní, medikamentózní nebo invazivní (operační) terapie
• kontrola výsledků rehabilitace

Indikace prognostické:

• předpověď fyzické zdatnosti a výkonnosti s posouzením budoucí schopnosti k výkonu povolání, absolvování rehabilitačního programu

Ve sportovní fyziologii a tělovýchovném lékařství je zátěž vyšetření indikováno zejména:

jako součást preventivních prohlídek sportovců (periodické prohlídky, výběrová řízení, kontrola účinnosti přípravy v jednotlivých etapách tréninkového cyklu)

• v rámci preventivních prohlídek osob s potenciálním kardiovaskulárním a metabolickým rizikem
• pro posudkové účely (stanovení bezpečné tolerance zátěže rekondičního tréninku, stanovení schopnosti výkonu povolání)
• pro diferenciálně funkčně diagnostické indikace (podezření na ischemickou chorobu srdeční, různé typy arytmií apod.)

Kontraindikace zátěžových testů

Kontraindikace absolutní:

• akutní onemocnění, zejména horečnatá
• závažné poruchy srdečního rytmu
• klinické příznaky nedostatečnosti oběhové, dechové a metabolické
• akutní plicní embolizace, cevní příhody
• pokročilá aortální stenóza, srdeční a cévní výdutě
• maligní hypertenze (sTK více jak 240 mmHg, dTK více jak 120 mmHg)
• těžká plicní hypertenze
• aktivní chronická onemocnění jater, ledvin, štítné žlázy apod.
• těžká ortopedická, neurologická a jiná poškození

Kontraindikace relativní:

• nestabilní angina pectoris
• méně závažné poruchy srdečního rytmu a vedení
• některé stavy po infarktu myokardu
• některé nezvládnutelné metabolické poruchy (např. závažný diabetes mellitus)
• neochota pacienta ke spolupráci

6.2. Terénní zátěžové testy

Základní motorické testy rozdělujeme podle toho, jakou pohybovou schopnost chceme testovat. Nyní uvedeme základní testy motorických schopností, s kterými se běžně v praxi setkáváme.

Testy rychlostních schopností:

• testy reakční rychlosti (podněty akustické, vizuální, taktilní)
• testy akční rychlosti:
• tapping rukou, nohou
• běh na 50m, 60m s pevným starte (maximální rychlost)
• běh na 20m, 30m s letmým startem (maximální rychlost)
• člunkový běh

Testy silových schopností:

• testy statické síly (výdrž ve shybu)
• testy výbušné síly:
• skok daleký z místa
• vertikální výskok
• testy vytrvalostní síly (po dobu 30s, 1min):
• leh-sed
• kliky
• shyby

Testy vytrvalostních schopností:

• testy obecné vytrvalosti:
• Cooperův test (12min běh)
• distanční běh (800m, 1000m, 1500m, 2000m apod.)
• 2km chůze

Testy koordinačních schopností:

• testy obratnosti:
• přeskoky přes tyč
• testy rovnováhy:
• výdrž ve stoji jednonož, oči zavřené
• testy pohyblivosti:
• dotyk prstů za zády
• hluboký předklon na zvýšené ploše
• hluboký předklon v sedu

V kapitole 6.5 uvádíme motorické testy, které jsou součástí testových baterií.

Kromě základních motorických testů i v terénu lze využít přístroje k měření a následné analýze základních fyziologických parametrů. Využití těchto přístrojů v terénu nám pomůže vyhodnotit fyzický stav organismu ve specifických pracovních podmínkách či při sportovních dovednostech.

Mezi základní patří záznam SF pomocí sporttestrů, případně určení „cirkulačního prahu“ (viz. dále) pro hodnocení fyzické zdatnosti. Běžně se také v praxi využívá přenosných laktátoměru pro zjišťování koncentrace hladiny La v krvi. Nejmodernější telemetrické analyzátory vzduchu nám dokonce umožňují hodnotit reakci organismu při zátěži co se týče ventilačních parametrů (příjem kyslíku - VO₂, dechová frekvence - DF, minutová ventilace - V_E, poměr respirační výměny - R apod.).

Na obr. č. 50 je vidět využití telemetrického analyzátoru vzduchu (Oxycon, Viasys) při hodnocení funkčních parametrů při vykonávání hasičského povolání. Podobně lze přístroj využívat i při práci policie a dalších fyzicky náročných zaměstnání.

1.3. Laboratorní zátěžové testy

Laboratorní testy rozdělujeme podle diagnostiky pohybových schopností na aerobní a anaerobní. Zatímco aerobní testování má dlouholetou tradici, provádění anaerobních testů není tak rutinní. Přesné stanovení schopnosti neoxidativního uvolňování energie pro svalovou práci není možné, neboť oba způsoby resyntézy ATP (aerobní i anaerobní) probíhají ihned od začátku pohybové aktivity a není možné je od sebe oddělit.

Anaerobní testy jsou zaměřené na hodnocení schopnosti využít neoxidativních (anaerobních) metabolických cest pro syntézu ATP v pracujících svalech. Určité funkční předpoklady ke krátkodobým výkonům můžeme odhadnout pomocí anaerobních testů, které jsou založeny na rozličných ukazatelích, např. metabolických, biochemických anebo histochemických. Některé vyžadují analýzu vydechovaných plynů, odběr vzorku krve na stanovení koncentrace laktátu v krvi, pH v krvi apod. Další metody testují mechanický výkon, přičemž se využívá různých ergometrů (běhátko, kolo, schody atd.).

Nejvíce používané anaerobní testy:

• Wingate test – anaerobní test s maximálním úsilím na izokinetickém bicyklovém ergometru s délkou trvání 30s, hodnotí se vykonaná práce, maximální výkon a index únavy
• výskoková ergometrie (Boscuv test)
• Force-Velocity test – anaerobní test, stávající se z několika 7mi sekundových sprintů na bicyklovém ergometru
• Testy anaerobní kapacity – sprint na běhátku (Kindermannův test, Cunninghamův test, Faulknerův test), během těchto testů se měří čas, po dobu kterou testovaný vydrží udržovat určitou rychlost
• Agility test
• Izokinetický test – tento test nám umožňuje testovat základní svalové charakteristiky (sílu, rychlost) a vztah mezi výkonem rychlostí
• Měření kyslíkového deficitu a kyslíkového dluhu při spiroergometrii (EPOC = post exercise conspution) – analýza vydechovaného a vdechovaného vzduchu – měření koncentrace kyslíku

Wingate test

• provádí se na izokinetickém bicyklovém ergometru
• během 30s testu se sportovec snaží překonávat odpor (7,5 N/kg) maximálním úsilím
• v průběhu testu se zpravidla výkon postupně snižuje
• hlavními ukazateli funkční („anaerobní“) zdatnosti jsou:
  • práce vykonaná za 30 s
  • nejvyšší dosažený výkon
  • průměrný výkon

  index únavy (poměr nejnižšího výkonu na konci testu proti nejvyššímu výkonu)

• protože jde o test na bicyklovém ergometru, zátěž se méně podobá běžeckému výkonu a výsledky neposkytují nejlepší obraz „anaerobních“ běžeckých schopností

Výskoková ergometrie (Boscův test)

• skáče se na výskokovém ergometru (1, 2, 3 skoky, 10s, 30s, 60s), ruce v bok
• delší test již přesahuje do testování anaerobního glykolitického systému
• při měření je potřeba uvést hmotnost, výšku sportovce; z primárních dat se výpočte výška výskoku, výkon, zrychlení. Jejichž velikost koreluje s kapacitou anaerobního systému

Stanovení maximální koncentrace laktátu

• hodnotí se po 30s vyčerpávající zátěži, kterou sportovec absolvoval s co největším úsilím
• větší kapacita anaerobního glykolitického systému vyprodukuje více laktátu
• okamžik odběru krve na stanovení max. koncentrace laktátu musí respektovat dobu, po kterou se laktát dostává z jeho místa produkce (svalu) do místa odběru (ušní lalůček, prsty ruky); tato doba může být kolem 2-3 min.
• hodnoty max. koncentrace laktátu mohou být kolem 12-18 mmol/l a jsou značně individuální
• správnější je zjistit rozdíl mezi max. koncentrací laktátu a její hodnotou v klidu před zátěží

Agility test

• test reakčně-rychlostních schopností
• měření a hodnocení senzomotorické reakce (agility)
• vhodné pro sporty a výkony, kde je třeba reagovat na vizuální podněty a provést rychlý pohyb

Dynamometrie

• testy silových schopností
• testování se provádí na izometrických či izokinetických dynamometrech

Aerobní testy jsou zaměřené na hodnocení schopnosti využít oxidativních (aerobních) metabolických cest pro syntézu ATP v pracujících svalech. Tyto aerobní metabolické funkce mají zvláštní postavení, protože slouží také k restituci anaerobních schopností. Limitujícími faktory vytrvalostního výkonu jsou vysoké VO₂max, vysoko postavený ANP, ekonomika pohybu (běhu) a vyšší procento pomalých vláken.

Jedním z hlavních ukazatelů aerobní kapacity je tedy maximální příjem kyslíku (VO₂max). Představuje maximální množství kyslíku, které je organismus schopný přijmout a využít za minutu pro pracující svaly.

Maximální příjem kyslíku (VO₂max) závisí na těchto faktorech:

• ventilace
• alveolo-kapilární difuse kyslíku
• minutový objem srdce (Q)
• množství erytrocytů a hemoglobinu
• arterio-venózní diference kyslíku – rozdíl mezi množstvím kyslíku a v arteriální a venózní krvi. Vyjadřuje vlastně extrakci kyslíku tkáněmi.
• množství mitochondrií ve svalových buňkách, kde probíhají oxidační procesy a množství a aktivita oxidačních enzymů

„Anaerobní práh“ (ANP) je kvantitativním vyjádřením schopnosti využívat co nejvyšší podíl kyslíku při déle trvajícím zatížení. Většina autorů jako i Wilmore, Costill (2004) ANP definují jako bod zlomu, kdy při stupňovaném zatížení začína organismus zvyšovat metabolismus více anaerobní cestou. ANP se nejčastěji stanovuje z ventilačních parametrů (VE, VE/VO₂ bez současného vzestupu VE/VCO₂, RER apod.).

Nejvíce využívané aerobní testy:

• spiroergometrie se stanovením VO₂max a určení úrovně ANP (ventilační práh) – viz. výše
• test W170 – jedná se o test, při kterém se stanovuje výkon ve watech, který je testovaná osoba schopna provádět při SF 170 tepů/min. Test je prováděn na bicyklovém ergometru. Pro interindividuální hodnocení je vhodné výkon přepočíst na kg hmotnosti (w/kg). tyto hodnoty nepřímo ukazují na míru adaptace především kardiovaskulárního sysému na vytrvalostní výkon. tab.

Tab. č. 34. Průměrné hodnoty Wmax a W170 zjištěné u zdravé čs. populace při výzkumu IBP (upraveno dle Seliger V. et al., 1977 – zkráceno – in: Placheta a kol, 1999).

Tab. č. 35. Hodnoty W170 u různých sportovních disciplín – muži (upraveno dle Lipková, 2006).

Tab. č. 36. Hodnoty W170 u různých sportovních disciplín – ženy (upraveno dle Lipková, 2006).

- Conconiho test – stanovení cirkulačního prahu, jedná se o poměrně jednoduchou metodu zjištění prahu určenou jak pro laboratorní tak především pro terénní podmínky. Testovaný absolvuje několik dvěstěmetrových úseků na běžícím pásu a nebo na dráze. Při testu se každých 200m zvýší rychlost běhu, nejčastěji o 1 km/hod. princip tohoto testu je založený na určité zákonitosti závislosti srdeční frekvence od intenzity zatížení. Při postupném zvyšování rychlosti (intenzity zatížení) je přibližně od 120 tepů/min tato závislost lineární. Na úrovní prahu dochází k narušení této lineární závislosti. Srdeční frekvence se dále zvyšuje ale nestoupá již lineárně. Cílem testu je tedy zjistit intenzitu zatížení (rychlost běhu), při které dojde k deflexi křivky SF.

Tab. č. 37. Hodnocení běžecké vytrvalosti (Lipková, 2006).

- stanovení laktátového prahu – hladina laktátu na ANP se individuálně může pohybovat v rozmezí 2-8 mmol/l. Hodnoty laktátového prahu zjišťované na cyklistickém či veslařském ergometru se mohou výrazně lišit od hodnot zjištěných např. při terénním běžeckém vyšetření. Proto se doporučuje toto vyšetření vykonávat ve specifickém prostředí daného sportu. Podle Willmore, Costill (2004) podobně jako u Powers, Howley (2007) je laktátový práh bodem zlomu při stupňovaném zatížení, kdy se prudce zvyšuje koncentrace laktátu v krvi.

6.4. Testová baterie pro bezpečnostní složky

Testovou baterii definuje Kasa (2001) následovně: „Testovou baterii tvoří seskupení více testů, které jsou společně standardizované. Jednotlivé testy do baterie částečně ztrácejí svoji samostatnost (nazývají se subtesty), jejich výsledky se vzájemně kombinují a v souhrnu vytváří skóre baterie.

Nejvýznamnější testovou baterií jsou Eurofit a Unifit test.

Eurofit se používá na diagnostiku zdatnosti a výkonnosti dětí a mládeže. Jedná se o porovnání somatických a motorických znaků. Eurofit je test pro školní populaci ve věku 7-18 roků a obsahuje:

Somatometrii:

• tělesná hmotnost *
• tělesná výška *
• kožní řasy (triceps, biceps, subcapularní, supraspinalní, lýtko)

Testy pohybové výkonnosti:

• test rovnováhy (plameňák)
• tapping na podložce
• předklon s dosažením v sedě
• skok do dálky z místa *
• ruční dynamometrie
• leh-sed (30s) *
• výdrž ve shybu *
• člunkový běh 10x5m *
• vytrvalostní člunkový běh na 20m *

Pozn: Testy označené * tvoří redukovanou sestavu testů Eurofitu.

Unifit test je testová baterie určená pro populaci od 6-60roků a obsahuje:

Motorické testy:

• skok do dálky z místa *
• leh-sed *
• 12 min. běh a nebo vytrvalostní člunkový běh *
• chůze na 2 km
• člunkový běh 4x10m do 14 roků
• shyby – chlapci
• výdrž ve shybu – děvčata 15-30 roků
• hluboký předklon v sedě 30 roků a víc

Pozn: Testy označené * jsou povinné, další jsou volitelné.

Somatické znaky:

• tělesná výška
• tělesná hmotnost
• kožní řasy (triceps, pod lopatkou, na boku)

Uchazeči k polici ČR musí vykonat testy fyzické zdatnosti. Cílem prověřování fyzické způsobilosti je posoudit úroveň rozvoje pohybových schopností a dovedností uchazeče, která je nezbytná pro výkon služby.

Testová baterie (policie.cz):

1. Člunkový běh, 4x10 m

Běh se provádí mezi dvěma metami vzdálenými 10m. Startuje se vedle mety č. 1 a běží se šikmo mezi metami k metě č.2, která se obíhá. Stejným způsobem se vrací zpět a obíhá se meta č. 1. Třetí úsek se běží přímo, následuje dotek mety č.2, rychlý obrat a při doteku mety č. 1 se zastavuje čas.

2. Klik vzpor ležmo (opakovaně)

Správně vykonaný cvik vypadá následovně. Leh na břiše, skrčené paže opřít dlaněmi o zem, Špičky prstů v úrovni ramen směřují vpřed. Dopnutí paží v loktech vzpor ležmo. Pokrčením paží v loktech lehkým dotykem hrudníku o podložku a zpět do kliku. Trup je zpříma, pánev nevysazuje ani neprohýbá.

3. Celomotorický test, CMT test (opakovaně), 2min.

Při tomto testu jde o co největší počet provedených cviků v době 2 minut. Popis cviku je následující: cvičící ze stoje spatného přechází přes dřep do lehu na břiše a zvedne ruce z podložky, přechází zpět opět přes dřep do stoje spatného, dále pokračuje přes dřep do lehu na napřímená záda, ruce se dotknou podložky podél těla zpět přechází přes sed a dřep do stoje spatného. Za každý přechod do stoje spatného je počítáno jedno provedení cviku.

4. Běh na 1km

Úkolem je uběhnout uvedenou vzdálenost v co nejkratším čase. Ověřuje se střednědobá vytrvalost.

Tab. č. 38. Hodnocení testů fyzické zdatnosti.

Uchazeči pro přijetí musí ve čtyřech povinných disciplínách dosáhnout celkového součtu minimálně 32 bodů, z toho minimální výkon pro uznání disciplíny je u člunkového běhu a v celomotorickém testu (CMT) 4 body a u kliku a běhu na 1km 2 body.

Nejpozději do ukončení základní odborné přípravy musí nově přijatí policisté splnit požadavky fyzické způsobilosti pro příslušnou skupinu podle místa služebního zařazení. Zpravidla se jedná o 2. skupinu fyzické způsobilosti, kde pro splnění kriterií je nutné v každém testu získat minimálně 4 body a v celkovém součtu minimálně 36 bodů.

(policie.cz)

Náročnější jsou potom testy pro výběr uchazečů o službu v Útvaru rychlého nasazení. Kromě lékařského vyšetření, psychotického vyšetření, uchazeči provádějí testy tělesné zdatnosti. V druhé fázi přijímacího řízení pak ještě šestidenní test odolnosti. V třetí fázi čeká uchazeče ještě pohovor.

Testy tělesné zdatnosti obsahují (policie.cz):

• běh 60m
• běh 5km
• kliky – max.počet za 1 min.
• shyby na hrazdě – max. počet
• sedy-lehy – max. počet za 2 min.
• plavání 400m
• šplh na laně 4,5 m
• překážková dráha – 2 kola/4 min.

Hodnocené disciplíny a testované schopnosti (Doležal, 2010):

• sed-leh opakovaně v čase 2 minuty (s-l) – dynamická síla a lokální vytrvalost břišních svalů

· šplh 5 metrů na volném laně v co nejkratším čase – výbušná silová schopnost horních končetin a zádových svalů

• překážková dráha na dvě kola (př. dr.) – krátkodobá až střednědobá celková vytrvalost
• rychlostní běh 60 m – rychlostní schopnosti
• vytrvalostní běh 5000 m – obecná dlouhodobá vytrvalost
• plavání volným způsobem 400 m (400 pl.) – střednědobá vytrvalost

Popis jednotlivých disciplín a jejich hodnocení (Česko, 2009 In Doležal):

• sed-leh v čase 2 min - základní poloha je leh na zádech. Nohy jsou mírně pokrčeny a mírně roztaženy. Kolena jsou asi 30 cm nad zemí, ruce se dotýkají hlavy. Z této základní polohy se provádí sed tak, aby se lokty dotkly kolen. Následně se zaujímá původní pozice leh. Při tomto testu je zapotřebí, aby testovanému někdo přidržoval nohy za kotníky u země, nebo měl nohy fixovány pod překážkou. Tempo cvičení volí každý individuálně. Cvičení je možné pro únavu přerušit a v lehu odpočívat. Úkolem je opakovat popsaný cvičební cyklus po dobu 2 minut. Hodnotí se počet ukončených celých cvičebních celků.
• šplh s přírazem se provádí na volném laně. Úkolem je vyšplhat v co nejkratším čase do výšky 5 m.
• rychlostní běh se provádí na běžecké dráze. Cílem je v co nejkratším čase překonat vzdálenost 60 m.
• vytrvalostní běh se provádí na běžecké dráze nebo na rovném a pevném terénu, bez výškových rozdílů. Cílem je v co nejkratším čase překonat vzdálenost 5000/3000 m.
• plavání se provádí v bazénu zpravidla ve vytýčených dráhách. Cílem je v co nejkratším čase uplavat volným způsobem vzdálenost 400 m.
• překážková dráha obsahuje 9 stanovišť, na kterých se provádí jako celek dvakrát:

1) člunkový běh (stanoviště č. 1), trať je vyznačena metami (2 asi 20 cm vysoké), které jsou od sebe vzdálené 9 m (vzdálenost vnějších okrajů met). Úkolem je 4x přeběhnout předepsaným způsobem vymezenou vzdálenost (celkem 36 m). Cvik se provádí celkem 3krát.

2) lezení na ribstol (stanoviště č. 2), úkolem lezení na ribstol je vystoupat oběma nohama na horní příčku ribstolu a sestoupit dolů. Cvik se provádí celkem 3krát.

3) překonání čtyř ribstolů (stanoviště č. 3), úkolem překonání ribstolu je vystoupat na nejvyšší příčku prvního ribstolu, následně přejít po nejvyšší příčce určený počet ribstolů (zpravidla 4) a sestoupit po posledním ribstolu na zem.

4) cvik na kruzích (stanoviště č. 4), úkolem cvičení na kruzích je provést výskok do vzporu na kruzích s propnutými pažemi a seskok na zem.

5) šplh (stanoviště č. 5), úkolem šplhu je vystoupat po pevné tyči do výše 4,5 m, následně v uvedené výšce překonat přehmatáváním sousední pevné tyče až na poslední (čtvrtou) pevnou tyč, po které se spustit na zem.

6) kotoul vpřed a kotoul vzad (stanoviště č. 6), přeběhnout vzdálenost (5 m) k žíněnkám, na kterých se provede jeden kotoul vpřed a jeden kotoul vzad.

7) přeskok dvou překážek (stanoviště č. 7), během překonat vzdálenost ke stěně. Dotykem o stěnu zahájit přeskok přes dvě 50 cm vysoké a 9 m od sebe vzdálené překážky. Dotykem o protější stranu se přeskok překážek opakuje. Překonávání překážek se provádí celkem 8x.

8) kotoul ze židle na žíněnku (stanoviště č. 8), následuje stanoviště, na kterém se provádí kotoul ze židle na žíněnku.

9) Výmyk na hrazdě (stanoviště č. 9), následuje běh k hrazdě (výška 170 cm), kde se provede výmyk.

Tab. č. 39. Tabulka hodnocení prověrek z tělesné přípravy příslušníků ÚRN (Doležal, 2010).

Městská policie hlavního města Prahy má také soubor testů fyzické způsobilosti a výcvik strážníků:

• člunkový běh 4x 10m
• cvičební sestava s tyčí (5x za sebou)
• klik-vzpor ležmo opakovaně
• leh-sed po dobu 2min.
• běh na 12 min.

Tab. č. 40. Hodnocení testů městské policie hlavního města Prahy.

Pro porovnání uvádíme příklady testů zdatnosti u americké policie:

Policie New York:

• sedy-lehy po dobu 1min.
• kliky – max. počet
• běh na 1,5 míle (2,4 km)

Policie státu Ilinois:

• sedy-lehy po dobu 1 min.
• hluboký předklon v sedě
• 1 RM (repetition maximum=opakovatelné maximu) benčpres
• běh na 1,5 míle (2,4 km)

Policie Bethlehem a Bremerton:

• sedy-lehy po dobu 1 min.
• kliky – max. počet
• běh na 1,5 míle (2,4km)
• běh 300m
• (bethleme-pa.gov, ci.bremerton.wa.us)

Policie San Diego:

• běh 500 yardů (457,2 m) s překážkami s výškou 3f (91cm), 4f (121cm), 6f (183cm)

Policie Porto San Diego:

specifický test v terénu:

• vyběhnout a seběhnout 68 schodů
• běh 10y (9,1m) překážky 3f (91cm)
• běh 10y (9,1m) překážky 4f (121cm)
• běh 10y (9,1m) překážky 6f (183cm)

MED-TOX (med-tox.cz):

Silové testy:

• ruční dynamometrie
• 1RM benčpres
• další dynamometrické test

Anaerobní testy:

• vertikální výskok
• skok do dálky z místa
• běh na 50y (45,7m)
• Wingate test

Testy silové vytrvalosti:

• kliky po dobu 1min.
• shyby – max. počet
• klikový ergometr
• sedy-lehy po dobu 1 min.
• sklapovačky

Testy flexibility:

• hluboký předklon v sedě
• twist and touch

Aerobní testy:

• bicyklová ergometrie
• step test
• chůze na 1 míly (1,6km)
• běh na 1,5 míle (2,4km)

Kromě motorický testů lze využít pro testovaní zdatnosti laboratorních testů:

Aerobní testy (hodnocení vytrvalostních schopností):

• stanovení VO₂max na běhátku nebo bicyklové ergometrii
• stanovení ANP a jeho úrovně na běhátku nebo bicyklové ergometrii
• test W170

Anaerobní testy (hodnocení rychlostně-silových schopností):

• Wingate test
• výskoková ergometrie (Boscův test)
• Agility test
• Dynamometrie

Pro hodnocení pohybových schopností existují sobory testů i pro sportovce úpolových disciplín. V následující části přinášíme příklad vybraných motorických i zátěžových testů pro boxery a judisty. Některé testy lze využít i pro další úpolové disciplíny, případně vytvořit modifikaci pro specifické podmínky v dané sportovní disciplíně. Primárně se také hodnotí somatická charakteristika vybraných sportovců.

Testování boxerů

V následujících řádcích uvádíme vybrané testy, kterými lze testovat boxery.

Silové testy:

• maximální síla úderu
• dynamometrie

Testy reakční rychlosti:

• časová bilance úderu
• specifický test pro hodnocení rychlosti úderu v boxu
• reakčně-rychlostní test pomocí PC
• agility test pro boxery

Vytrvalostní testy:

• skákání přes švihadlo po dobu 2 min
• Cooprův test (běh po dobu 12min)
• stanovení VO₂max
• Quergovův test (30 dřepů během 30s, běh na místě max. rychlostí po dobu 30s, běh na místě s frekvencí 150 kroků/min po dobu 2min, skákání přes švihadlo po dobu 1min) – sleduje se průběh SF
• Steptest – Ruffierova zkouška

Testování judistů

V následujících řádcích uvádíme vybrané test, kterými lze testovat judisty.

Silové testy:

• ruční dynamometrie
• benčpres 1RM (one maximum repetition = jedno opakovatelné maximum)
• shyby (výdrž ve shybu)
• šplh
• vertikální výskok – testování dynamické síly

Testy rychlosti:

• 30m sprint
• Wingate test
• opakovaný sprintérský test 8x 40m (10:20:10) s 30s pauzou

Vytrvalostní testy:

• - Cooprův test (běh po dobu 12 min)
• - Stanovení VO₂max

Literatura:

BARTŮŇKOVÁ, Staša a kol. Praktická cvičení z fyziologie pohybové zátěže. Praha: Karolinum, 1999. 83 s. ISBN: 80-7184-274-5.

CINGLOVÁ, Lenka: Vybrané Kapitoly z tělovýchovného lékařství pro studenty FTVS. Praha: Karolinum, 2002. 199 s. ISBN: 80-246-0492-2.

Česko. K organizaci služební přípravy příslušníků Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky. In Pokyn ředitele Útvaru rychlého nasazení. 2009, 24, s. 7.

DOLEŽAL, Pavel. Diplomová práce. Analýza tréninkových aktivit Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky. Brno: FSpS, 2010.

HELLER, Jan. Laboratory Manual for Human and Exercise Physiology. Praha: Karolinum, 2005. 186 s. ISBN: 80-246-0926-6.

LIPKOVÁ, Jana. Fyziológia telesných cvičení. Praktické cvičenia. Bratislava: Univerzita Komenského Bratislava, 2006. 40 s. ISBN: 80-223-2167-2.

KASA, Julius. Športová kinantropologia (Terminologický a výkladový slovník). Bratislava: FTVŠ UK, 2001. 112 s. ISBN: 80-968252-8-3.

NOVOTNÝ, Jan; SEBERA, Martin; NOVOTNÁ, Martina; HRAZDIRA, Luboš; CHALOUPECKÁ, Alena. Kapitoly sportovní medicíny [online]. Brno : Masarykova Univerzita, 2006 [cit. 2011-11-18]. Dostupné z WWW: <https://is.muni.cz/auth/do/rect/el/estud/fsps/ps06/sportmed/web/index.html>.

PLACHETA, 1999

policie.cz. Posouzení fyzické způsobilosti uchazeče. [online] Kariéra v policii [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: <http://www.policie.cz/clanek/posouzeni-fyzicke-zpusobilosti-uchazece.aspx >.

policie.cz. Výběr uchazečů o službu v Útvaru rychlého nasazení. [online] Útvar rychlého nasazení [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: < http://www.policie.cz/clanek/vyber-uchazecu-o-sluzbu-v-utvaru-rychleho-nasazeni.aspx >.

med-tox.com. Trstiny Police Officers. [online] Med-Tox. Health Services. [cit.2011-12-12]. Dostupné na WWW: < http://www.med-tox.com/policetest.html>.

WILMORE, Jack H.; COSTILL, David L.; KENNEY, W. Larry. Physiology of Sport and Exercise. Champaign (USA) : Human Kinetics, 2008, 574 s. ISBN-13 978-0-7360-5583-3.

www.bethleme-pa.go

vwww.ci.bremerton.wa.us