Vývoj zápasu v České republice

Nejstarší písemné zprávy o zápase v českých zemích jsou z roku 1465 v zápiscích V. Šaška z Bířkova a Gabriela Tetzela z Norimberku o zápasnických utkáních pana Lva z Rožmitálu, kterého doprovázeli na cestě po západní Evropě. Kolínský notář Adolf Hájek ve svém deníku v roce 1847 popisuje zápasy průkopníků českého zápasu bratrů Březinových a Jiřího Holíka. Dr. Miroslav Tyrš pojal zápas do své tělocvičné soustavy. Organizovaný zápas byl jako prostředek tělesné výchovy zařazen do programu veřejného vystoupení na oslavu 1. výročí založení Sokola v roce 1863.

Za zrod organizovaného zápasu v Čechách považujeme rok 1895. V tomto roce členové žižkovského Sokola Josef Balej, Fridolín Hojer a Antonín Bína založili „Klub atletů Žižka 1895“. Na Moravě vznikl první zápasnický klub v roce 1897 v Hellasu Brno; v něm vyrůstal Gustav Frištěnský. Také naši nejlepší amatéři přecházejí do řad profesionálů, např. náš první mistr Evropy G. Frištenský. Mezi profesionály vynikli také Josef Šmejkal a Vojtěch Šuhajda. Před vznikem mezinárodní zápasnické federace byly soutěže o tituly mistra světa profesionálů neoficiální. Z našich amatérských zápasníků získali tehdy medaile na mistrovství Evropy i světa Josef Bechyně, František Kopřiva, Josef Dostál a Karel Halík.

obrázek

Obr. 11 Gustav Frištenský

Po první světové válce se v tehdejší samostatné Československé republice začínají vytvářet nové kluby, na předměstích větších měst nebo při některých továrnách; tyto kluby mívaly mecenáše, který klub finančně dotoval. V roce 1921 se vytvořil Československý těžkoatletický svaz, v němž bylo kromě zápasu organizováno vzpírání a přetah lanem. Centrem zápasnického sportu byla v té době Praha a její okolí; v tehdejší Pražské župě bylo registrováno 36 oddílů, jejichž členové nás reprezentovali na mistrovství Evropy i na olympijských hrách. V letech 1928–1936 dosáhli úspěchu na olympijských hrách naši zápasníci J. Maudr, Josef Urban, Josef Herda, Klapuch aj..

V době druhé světové války byl náš zápasnický sport řízen samostatnou organizací, Českým svazem těžké atletiky. Po ukončení války začalo zápasnické hnutí pracovat hned po osvobození a ještě v roce 1945 bylo uspořádáno sedm zápasnických turnajů, jichž se zúčastnilo 510 závodníků.

Velký význam pro masový rozvoj zápasu měly sportovní hry mládeže. Velmi úspěšnými byla sedmdesátá léta 20. století, kdy Vítězslav Mácha získal v roce 1972 v zápase v klasickém stylu zlatou olympijskou medaili a v letech 1974 a 1977 titul mistra světa. Dan Karabin vybojoval v roce 1976 v zápase ve volném stylu titul mistra Evropy.

obrázek

Obr. 12 Vítězslav Mácha

První zaznamenaný zápas žen proběhl v roce 1921 v pražské Lucerně. Pravidelně organizované turnaje a tréninky žen se však objevují až v 90. letech 20. století. V roce 1991 se v Brně konalo neoficiální mistrovství ČSFR žen a o rok později již regulérní.

Vývoj zápasu v České republice je ohraničen dvěma jmény: Gustav Frištenský a Vítězslav Mácha.

Tab. 1 Nejúspěšnější zápasníci

Rok pořadatel styl kg jméno příjmení umístění

1903

ME

Rotterdam

ř.ř.

Gustav

Frištenský

I.

1927

ME

Budapešť

ř.ř.

87kg

Szandor

Szabo

I.

1929

ME

Praha

ř.ř.

Gustav

Frištenský

I.

1968

ME

Vastares

ř.ř.

87+

Petr

Kment

I.

1972

OH

Mnichov

ř.ř.

74kg

Vítězslav

Mácha

I.

1974

MS

Katovice

ř.ř.

74kg

Vítězslav

Mácha

I.

1976

ME

Leningrad

v.s.

74kg

Dan

Karabin

I.

1977

ME

Burza

ř.ř.

74kg

Vítězslav

Mácha

I.

1977

MS

Goteborg

ř.ř.

74kg

Vítězslav

Mácha

I.

1990

MS

Tokio

v.s.

82kg

Josef

Lohyňa

I.

2001

ME

Istanbul

ř.ř.

58kg

Petr

Švehla

I.

 
© 2011 Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity | poslední změna: 2012-01-18 23:26:46