Kardiovaskulární rehabilitace u pacientů po akutní koronární příhodě

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sportovních studií, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Autoři	VYSOKÝ Robert LUDKA Ondřej DOSBABA Filip BAŤALÍK Ladislav NEHYBA S. ŠPINAR Jindřich
Rok publikování	2014
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Kardiologická revue - Interní medicína
Fakulta / Pracoviště MU	Lékařská fakulta
Citace
Obor	Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie
Klíčová slova	cardiac rehabilitation; secondary prevention; aerobic training; resistance training; aerobic capacity; coronary artery disease; acute coronary syndrome
Popis	Úvod: Kardiovaskulární rehabilitace je v současné době standardní součástí léčby nemocných po akutní koronární příhodě. Intervenční tréninkový kardiovaskulární rehabilitační program je součástí II. fáze kardiovaskulární rehabilitace, která je klíčovým bodem v celém sekundárně-preventivním procesu u nemocných s ischemickou chorobou srdeční. Dochází zde k hemodynamické adaptaci pacienta na běžnou fyzickou zátěž, k postupnému zvyšování aerobní kapacity a k osvojování si principů pravidelného aerobně-odporového tréninku. Cíl: Předložená práce se zaměřuje na posouzení vlivu modifikovaného aerobně-odporového tréninku na kardiorespirační ukazatele u nemocných po akutní koronární příhodě. Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno 106 pacientů (85 % mužů) průměrného věku 60,4 +/- 10,9 let s ejekční frakcí levé komory 57,4 +/- 7,2 %. Jednalo se o pacienty po akutním koronárním syndromu. Doba od vzniku akutní koronární příhody do za¬hájení tréninkového programu byla 35 +/- 8 dnů, u nemocných po aortokoronárním bypassu 50 +/- 16 dnů. Všichni pacienti podstoupili dvouměsíční aerobně-od-porový trénink s frekvencí 3x týdně.Tréninková jednotka trvala 100 min (z toho 60 min vlastní aerobní trénink). Výsledky: Absolvování intervenčního tréninkového programu vedlo k signifikantnímu nárůstu pracovní tolerance (1,8 +/- 0,3 vs 2,0 +/- 0,4 W/kg; p < 0,001) a vrcholové spotřeby kyslíku (22,8 +/- 4,5 vs 25,9 +/- 5,5 pVO;; p < 0,001), taktéž byl zaznamenán nesignifikantní pokles klidových hodnot tepové frekvence a systolického a diastolického krevního tlaku. Závěr: Modifikovaný intervenční tréninkový program vede ke zlepšení aerobní kapacity, která je jedním z významných prognostických ukazatelů u nemocných po akutní koronární příhodě.