Dnes je mezinárodní den piva. Jaký vztah má pivo a sport?

4. 8. 2023 Dominik Puda

Úvodem v krátkosti o tomto dni a několik statistik ohledně konzumace piva…

Ačkoliv jste možná o tomto dni prozatím neslyšeli, dnes slavíme mezinárodní den piva, který připadá vždy na první pátek v srpnu. Tato tradice započala zřejmě v roce 2007 v Kalifornii v USA a následně se rozšířila do více než 80 států na 6 kontinentech (Independent, 2011). Účelem tohoto dne by mělo být:

Sejít se s přáteli a užít si pivo
Oslava mužů a žen vařících a čepujících pivo
Sjednotit svět oslavou piv všech národů a kultur

Česká republika je ve světovém měřítku konzumace piva na pomyslném nejvyšším stupínku. Data (zdrojem je WHO) z roku 2019 hovoří, že průměrná spotřeba piva na hlavu u osob starších 15 let (měřena v litrech čistého alkoholu – pivo obsahuje nejčastěji okolo 5 % objemu čistého alkoholu – 1 litr piva tedy obsahuje 0,05 litru čistého alkoholu a 5 litrů alkoholu se rovná 100 litrům piva) je v České republice 6,77 l což je dle zmíněného propočtu ~135 litrů(!) piva za rok (Our World in Data, 2022). Oproti datům z roku 1961 je to nárůst o 1,12 l či 20 %. V těsném závěsu jsou naši sousedé z Rakouska (6,3 l na osobu) a Polska (5,72 l na osobu), v rámci dat z Polska je zajímavý i procentuální nárůst mezi lety 1961 a 2019, který činil 225 %.

Co je to vlastně pivo?

Pivo je kvašený alkoholický nápoj, pro jehož výrobu jsou hlavní suroviny voda, slad a chmel. Existuje mnoho typů piva, rozdělení sjednoceno není a liší se podle jednotlivých zemí. Jako dva hlavní zástupce lze vyjmenovat ale neboli „ejl“ (svrchní kvašení – většinou za vyšší teploty, po kratší dobu) a ležák (spodní kvašení – většinou za nižší teploty, po delší dobu). Tyto dva hlavní typy se pak dle použitých surovin a technologických postupů při vaření/kvašení dělí na jednotlivé podtypy (např. porter, stout, sour – kyselé pivo, tmavý ležák, pšeničné, pale ale). Pokud by někoho taxonomie a specifikace jednotlivých typů zajímala více, hezky je vyobrazena zde.

Pivo a zdravotní aspekt

Alkohol a potažmo pivo je často spojováno se zdravotní stránkou. Dle WHO je škodlivé užívání alkoholu kauzální faktor pro více než 200 onemocnění. Asi nejčastěji je příjem alkoholu diskutován v kontextu kardiovaskulárního zdraví. Co se týče dostupné evidence, máme k dispozici nemalé množství souhrnných přehledových studií a meta-analýz (např. Bendsen et al., 2013; de Gaetano et al., 2016; Marcos et al., 2021; Spaggiari et al., 2020). Ačkoliv negativní vliv excesivního příjmu alkoholu je dobře znám, v rámci nízkého či umírněného příjmu alkoholu stále panuje určitá kontroverze. Epidemiologické studie poukazují na to, že konzumace nízké až střední dávky může u zdravých dospělých osob poskytovat určitý pozitivní efekt pro kardiovaskulární systém, u mužů by se jednalo o zhruba 20-24g ethanolu v dávce, u žen o množství poloviční – 12g (Spaggiari et al., 2020), další přehledová studie toto množství uvádí jako ≤28 g u mužů a ≤16g u žen (Marcos et al., 2021). Co je zajímavé, tak pivo může poskytovat stejný protektivní efekt pro kardiovaskulární systém jako víno, ovšem v rámci lihovin je tento účinek nižší (možná kvůli nižšímu zastoupení fenolů), na druhou stranu zvýšení rizika výskytu rakoviny je u konzumace všech typů alkoholu (víno, pivo, lihoviny) stejné (de Gaetano et al., 2016).

Pivo a sport

Systematická přehledová studie z roku 2021 staví do hlavní role pivo a zkoumá jeho vliv různé aspekty sportu – výkon, adaptace, regenerace (Wynne & Wilson, 2021). Konzumace piva je velmi častá například v rámci kolektivní sportů při tzv. „teambuildingu“ (hráči jednoho týmu se po tréninku/zápase setkají v hospodě či restauraci a „utužují“ kolektiv). Elitní sportovci (často vysokoškolští studenti) v některých případech vykazují větší konzumaci alkoholu nežli kontrolní skupiny nesportovců.

Autoři zkoumali, jak ovlivní sledované výstupy akutní i chronická konzumace alkoholu.

V rámci akutního příjmu piva se zkoumal nejčastěji vliv na rehydrataci po výkonu, vypadá to, že nízko-alkoholové pivo nebo pivo s přídavkem sodíku nemusí být úplně špatná volba, alespoň v případě, kdy je příjem tekutin přepočten na tělesnou hmotnost (přidání sodíku do piva ovšem může negativně ovlivnit výslednou chuť). Problematické by bylo, pokud by se (alkoholické) pivo stalo jediným nápojem, který by byl v rámci procesu rehydratace použit, pokud by například 75kg osoba dosáhla 1,5 % dehydratace, musela by požít 1,13 l piva, a čím vyšší příjem alkoholu, tím vyšší diuretický efekt, tedy rehydratace by nebyla příliš efektivní. Kombinace omezeného (do ~700 ml) množství piva s čistou vodou či sportovním nápojem by byla vhodnější.

Z dlouhodobého hlediska to vypadá, že by umírněná konzumace piva (660 ml piva) neměla mít znatelný dopad na tréninkovou adaptaci (svalová síla, VO2max), není však jisté, jaký by byl dlouhodobý dopad u elitních sportovců (Molina-Hidalgo et al., 2020; Wynne & Wilson, 2021). Něco jiného je to pak s vyšší přijatou dávkou alkoholu (tzv. binge drinking – excesivní příjem alkoholu v krátkém čase, typicky během večera stráveného v baru či hospodě). V rámci studie z roku 2014 byla 8 mužům po silovém tréninku podána dávka alkoholu 1,5 g/kg tělesné hmotnosti (u 80 kg jedince by se jednalo o 120 g ethanolu, tedy množství alkoholu obsažené v šesti 10° pivech). Autory zajímalo, jakým způsobem tato dávka alkoholu ovlivní svalovou proteosyntézu (proces budování svalové hmoty). Bylo zjištěno, že při podání alkoholu po tréninku byla míra stimulace svalové proteosyntézy o 37 % nižší nežli při podání proteinu. Pokud byl alkohol přijat společně s proteinem, byla míra stimulace o 24 % nižší, nežli při podání samotného proteinu, to znamená, že ani příjem bílkovin společně s podáním vysokého množství alkoholu nedokáže zvrátit negativní efekt alkoholu na stimulaci růstu/regenerace svalové hmoty (Parr et al., 2014). Pravidelný příjem vyšších dávek alkoholu po tréninku by pak z dlouhodobého hlediska negativně ovlivnil adaptaci na zatížení.

Pokud máte v plánu si dnes na oslavu Mezinárodního dne piva chmeleným mokem připít, pamatujte na to, že vyšší množství alkoholu může negativně ovlivnit jak Vaše zdraví, tak případně i výsledky tréninkového snažení. Na závěr si ještě dovolím přidat rčení, jež zřejmě v 16. století jako první pronesl Paracelsus:

„What is there that is not poison? All things are poison and nothing is without poison. Solely the dose determines that a thing is not a poison“

Reference:

Bendsen, N. T., Christensen, R., Bartels, E. M., Kok, F. J., Sierksma, A., Raben, A., & Astrup, A. (2013). Is beer consumption related to measures of abdominal and general obesity? A systematic review and meta-analysis. Nutrition Reviews, 71(2), 67–87. https://doi.org/10.1111/j.1753-4887.2012.00548.x

de Gaetano, G., Costanzo, S., Di Castelnuovo, A., Badimon, L., Bejko, D., Alkerwi, A., Chiva-Blanch, G., Estruch, R., La Vecchia, C., Panico, S., Pounis, G., Sofi, F., Stranges, S., Trevisan, M., Ursini, F., Cerletti, C., Donati, M. B., & Iacoviello, L. (2016). Effects of moderate beer consumption on health and disease: A consensus document. Nutrition, Metabolism and Cardiovascular Diseases, 26(6), 443–467. https://doi.org/10.1016/j.numecd.2016.03.007

Independent. (2011, August 3). Celebrate the golden suds on International Beer Day Friday. The Independent. https://www.independent.co.uk/life-style/food-and-drink/celebrate-the-golden-suds-on-international-beer-day-friday-2331905.html

Marcos, A., Serra-Majem, L., Pérez-Jiménez, F., Pascual, V., Tinahones, F. J., & Estruch, R. (2021). Moderate Consumption of Beer and Its Effects on Cardiovascular and Metabolic Health: An Updated Review of Recent Scientific Evidence. Nutrients, 13(3), 879. https://doi.org/10.3390/nu13030879

Molina-Hidalgo, C., De-la-O, A., Dote-Montero, M., Amaro-Gahete, F. J., & Castillo, M. J. (2020). Influence of daily beer or ethanol consumption on physical fitness in response to a high-intensity interval training program. The BEER-HIIT study. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 17(1), 29. https://doi.org/10.1186/s12970-020-00356-7

Our World in Data. (n.d.). Beer consumption per person. Our World in Data. Retrieved 19 July 2023, from https://ourworldindata.org/grapher/beer-consumption-per-person

Parr, E. B., Camera, D. M., Areta, J. L., Burke, L. M., Phillips, S. M., Hawley, J. A., & Coffey, V. G. (2014). Alcohol Ingestion Impairs Maximal Post-Exercise Rates of Myofibrillar Protein Synthesis following a Single Bout of Concurrent Training. PLoS ONE, 9(2), e88384. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0088384

Spaggiari, G., Cignarelli, A., Sansone, A., Baldi, M., & Santi, D. (2020). To beer or not to beer: A meta-analysis of the effects of beer consumption on cardiovascular health. PLOS ONE, 15(6), e0233619. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0233619

Wynne, J. L., & Wilson, P. B. (2021). Got Beer? A Systematic Review of Beer and Exercise. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism, 31(5), 438–450. https://doi.org/10.1123/ijsnem.2021-0064