Jak alkohol ovlivňuje pohyb člověka?

Alkohol nepůsobí stejně na ženy a muže. Ženy se liší od mužů nižší aktivitou enzymu alkohol dehydrogenázy v žaludku, což zvyšuje bio-dostupnost etanolu v těle. Ženy také mají přibližně o 7.3 % menší distribuční prostor etanolu. Distribuční prostor etanolu závisí na množství vody v tkáních, které je odlišné např. mezi svalovou a tukovou tkání, což přispívá k vyšší hladině alkoholu v krvi u žen. Tyto rozdíly jsou při konzumaci stejného množství alkoholu příčinou vyšší hladiny alkoholu v krvi u žen oproti mužům (Baraona et al., 2001; Thomasson et al., 1995; Wilsnack et al., 2000).

V loňském roce proběhl na fakultě sportovních studí výzkum vlivu alkoholu na rovnováhu, chůzi a sebeobranné reakce. Do výzkumu se zapojilo sto dobrovolníků, padesát žen a padesát mužů ve věku od 18 do 35 let. Všichni podstoupili měření rovnováhy a chůze ve střízlivém stavu a pak při 1.1 promile alkoholu v dechu. Cílem výzkumu bylo zjistit vliv alkoholu na pohyb člověka a zda ovlivňuje rozdílně ženy a muže.

V rámci výzkumu účastníci vyplňovali screeningový dotazník AUDIT (The Alcohol Disorders Identification Test) zaměřený na detekci osob s rizikovou konzumací alkoholu. Průměrná hodnota AUDIT skóre v našem výzkumu byla u žen 8.12±3.51 a u mužů 10.46±5.48. Celkové skóre nižší než 8 není indikátorem škodlivého pití alkoholu, celkové skóre 8 až 15 představuje zvyšující se riziko škodlivého pití, skóre 16-19 představuje vysokou úroveň rizika a celkové skóre nad 20 indikuje možnou závislost na alkoholu. Dotazník obsahuje deset otázek a pokud máte zájem se otestovat, jestli u vás existuje riziko škodlivého pití, můžete si jej vyzkoušet zde.

V rámci výzkumu účastníci dostali množství alkoholu určené na základě hmotnosti a pohlaví tak, aby všichni dosáhli hladiny 1.1 promile alkoholu v dechu. Pro ženu o hmotnosti 60 kg tomuto množství alkoholu v dechu odpovídá konzumace 187.5 ml 40 % lihoviny, pro muže o hmotnosti 75 kg to je 257.7 ml. Měření probíhala v sestupné („střízlivějící“) fázi opilosti. Účastníci výzkumu po dosažení 1.1 promile alkoholu v dechu na škále od 0 (cítím se střízlivá/ý) do 100 (cítím se extrémně opilá/ý) zaznamenávali svůj subjektivní pocit opilosti. Průměrná hodnota subjektivní opilosti byla statisticky významně vyšší u žen (54.20±18.91) oproti mužům (46.52±15.97).

Rovnováha byla měřená skrze rychlost výchylek dráhy centra tlaku (COP average velocity, mm/s) během klidného stoje na přístroji Zebris (GmbH, Munich, Germany). V opilosti se tento parametr rovnováhy statisticky významně zhoršil, a to průměrně o 78.49 % u žen (9.11±2.55 za střízliva, 16.26±6.02 za opila) a o 44.79 % u mužů (10.74±2.83 za střízliva, 15.55±4.44 za opila).

U chůze v opilosti došlo u žen ke statisticky významnému zvětšení šířky kroku o 3 % (cm; 9.26±2.16 za střízliva, 9.54±2.47 za opila), které zajišťuje lepší stabilitu při pohybu. U mužů bylo v opilosti pozorováno statisticky významné prodloužení předšvihové fáze kroku, kdy se připravujeme k odrazu do dalšího kroku, a to o 9 % (pre-swing phase, % celého kroku; 12.24±1.88 za střízliva, 12.35±2.27 za opila). Při této fázi kroku dochází k největším výkyvům těžiště a prodloužení této fáze je pomáhá vyrovnávat a může sloužit jako prevence pádu. I přes tyto kompenzační mechanismy k zajištění lepší stability, tedy zvýšení šířky kroku u žen a prodloužení přešvihové fáze kroku u mužů, u řady účastníků výzkumu jejich přirozená rychlost chůze v opilosti klesla pod 3.60 km/h. Tato rychlost chůze je široce používanou hraniční hodnotou při identifikaci osob se zvýšeným rizikem pádů (Fritz et al., 2013). Při případné konzumaci alkoholu je tedy vhodné zvážit i svoji bezpečnost z pohledu zvýšeného rizika pádu a zranění při pohybu.

Poděkování

Všem účastníků děkujeme, že věnovali svůj čas a byli ochotní se výzkumu i přes nutnost intoxikace alkoholem zúčastnit.

Výzkumný tým:

Akademičtí pracovníci: Marta Gimunová (hlavní řešitelka), Jan Novák, Tomáš Vojtíšek, Zdenko Reguli, Michal Vít

Studenti doktorského programu: Vojtěch Grün, Kateřina Jenčíková, Nikola Stračárová

Studenti magisterského programu: Tereza Čadilová, Lubomír Fanta, Martin Hlavinka, Robin Richter

Studenti bakalářského programu: Dalibor Hanák, Karolína Oháňková, Michal Ryšavý, Adam Slatinský

Reference:

Baraona, E.; Abittan, C.S.; Dohmen, K.; Moretti, M.; Pozzato, G.; Chayes, Z.W.; Schaefer, C.; Lieber, C.S. Gender Differences in Pharmacokinetics of Alcohol. Clinical and Experimental Research 2001, 25, 502–507, doi:0145-6008/01/2504-0502$03.00/0.

Thomasson, H.S. Gender Differences in Alcohol Metabolism: Physiological Responses to Ethanol. In Recent Developments in Alcoholism Volume 12 Alcoholism and Women; Galanzer, M., Ed.; New York University School of Medicine: New York, 1995 ISBN 0-306-47138-8.

Wilsnack, R.W.; Vogeltanz, N.D.; Wilsnack, S.C.; Robert Harris, T. Gender Differences in Alcohol Consumption and Adverse Drinking Consequences: Cross-Cultural Patterns. Addiction 2000, 95.

Fritz, N.E.; Worstell, A.M.; Kloos, A.D.; Siles, A.B.; White, S.E.; Kegelmeyer, D.A. Backward walking measures are sensitive to age-related changes in mobility and balance, Gait and Posture, 37 (2013) 593-597.