Cvičení s vibračními kruhy zlepšuje pohybové schopnosti pacientů s Parkinsonovou nemocí
Čtyřletý výzkum na fakultě přinesl nové závěry.
Automatizované učení po fyzické zátěži
Pohybové učení je podstatou lidské existence. Díky němu byli naši předci schopni adaptovat se na nové podmínky a vytvořit základ pro přežití dalších generací. Co si však představit pod tak širokým pojmem učení? A jak souvisí učení s pohybem?
Teorií a definic je velké množství, vesměs se ale shodují v tom, že lze učení definovat jako schopnost zapamatovat si nově získané dovednosti a využít je v jiných situacích, kterým jsme v budoucnu vystaveni. Díky tomu jsme schopni existence v moderním světě.
Pohybové učení je spojeno zejména s učením neuvědomovaným, tzv. implicitním. Příkladem tohoto typu učení je adaptace na specifika jiného sportu nebo schopnost prvních krůčků v batolecím období. Implicitní učení je charakteristické zejména svou vysokou mírou odolnosti vůči zátěžovým situacím, ať už v podobě psychického stresu nebo fyzické únavy. To prakticky znamená, že nikdy nemůžeme zapomenout chodit nebo jezdit na kole.
Důležitým aspektem implicitního učení je automatizace pohybových návyků, pod čímž si lze představit schopnost bezděčně bez přemýšlení provést požadovaný pohyb, aniž by došlo k většímu zapojení pozornosti a pracovní paměti. Příkladem z běžného života může být řazení a sledování provozu při řízení vozidla, kdy jiná část pozornosti může být věnována konverzaci se spolujezdcem. Právě automatizace pohybu je hlavním cílem jakékoliv činnosti spojené s pohybem.
Jak lze však nejlépe dosáhnout implicitního učení a s ním spojené automatizace? Jednou z možností je přidání jiné činnosti k té, kterou se chceme naučit. Tím se pozornost ve větší míře přesune k druhé činnosti a dochází tak k neuvědomovanému implicitnímu učení u činnosti první. Tento postup je standardně používán, ať už v praxi či ve výzkumu. Existují ale i jiné možnosti, jak dosáhnout kýženého efektu?
Z pozorování situací v běžné praxi se ukazuje, že k potřebné automatizaci naučeného také dochází bezprostředně po pohybové zátěži. Vysvětlením mohou být neurofyziologické pochody na úrovni centrální nervové soustavy, díky kterým se při fyzické námaze uvolňují tzv. neurotropní faktory, spojené s implicitním učením. Důkazů pro potvrzení efektu pohybové zátěže před učením je však zatím málo. Je pohybová aktivita před učením srovnatelná s efektem přidání druhé činnosti? Nebo se dokonce učíme lépe po fyzické zátěži? Pojďte nám pomoci to zjistit.
Koho hledáme?
- Studenty FSpS – rekreačně sportující i nesportující
- Muže nekuřáky ve věku 18-30 let bez zdravotního omezení (onemocnění pohybového aparátu, srdečně‑cévní onemocnění, neurologické onemocnění)
Co Vás bude čekat?
- Zátěžový test na běžeckém trenažéru
- Dotazníkové šetření
- Test rychlosti reakce a snadný aritmetický test
- Pravidelné domácí ranní měření variability srdeční frekvence
- Někteří podstoupí fyzickou zátěž s následným učením
- Celkem absolvujete 4 návštěvy laboratoře (2. až 4. v rozmezí jednoho týdne)
Jaké jsou výhody účasti?
- Dostanete hrudní pás Polar H10 v hodnotě 1700,-Kč, který Vám už zůstane
- 2-měsíční přístup do aplikace HRV Elite pro hodnocení variability srdeční frekvence
- Dostanete výsledky jednotlivých testů s interpretací
- Drobné občerstvení po fyzické zátěži
Kde a kdy bude probíhat měření?
Měření bude probíhat na FSpS v prostorách laboratoře zátěžové diagnostiky (během ledna až června 2022.
Pokud Vás nabídka zaujala nebo máte jakékoliv doplňující dotazy ohledně výzkumu, tak pište na e‑mail solarska.petra@mail.muni.cz nebo se přihlaste skrze link níže.
Mgr. Petra Solarská – hlavní řešitel projektu
