Cvičení s vibračními kruhy zlepšuje pohybové schopnosti pacientů s Parkinsonovou nemocí
Čtyřletý výzkum na fakultě přinesl nové závěry.
Biatlon pod lupou vědy na FSpS
Naši fakultu úspěšně vystudovalo či studuje řada reprezentantů ČR v biatlonu. Cílem studia je vychovávat kvalifikované trenéry a další odborníky v oblasti sportu. Mnozí se po absolvování specializace biatlon pod vedením docenta Jana Ondráčka stávají trenéry a předávají své zkušenosti a vědomosti biatlonové mládeži. Jedním z nich je také doktorand Michal Žák, který aplikuje vědecké poznatky metodiky střelby do tréninku mladých biatlonistů pomocí moderní přístrojové techniky, dosavadní publikované vědění verifikuje a v mnohých oblastech teorii metodiky posouvá vpřed.
Naše výzkumy se zaměřují již několik let zejména na střeleckou část biatlonu. U televize může střelba vypadat poměrně jednoduše, ale ve skutečnosti tomu tak není. Je mnoho faktorů, které zasahují do výsledné střelecké úspěšnosti. Pomineme-li faktory jako jsou vliv prostředí (počasí, diváci apod.), psychika sportovce, technické podmínky a další, zbyde řada faktorů techniky střelby a fyzické připravenosti sportovce. Hovoříme zejména o stabilitě polohy, stabilitě zbraně, míření, dýchání, spouštění, a to vše v kombinaci s vysokou fyzickou zátěží.
Na základě výsledků jednotlivých výzkumů nemůžeme říci, že by jeden konkrétní faktor měl zásadní vliv na nezasažení terče. Střeleckou úspěšnost i neúspěšnost tvoří většinou souhra více faktorů. Naším cílem je rozklíčovat jednotlivé faktory a skrze to najít cestu k rychlému a efektivnímu osvojení střeleckých dovedností v mládežnických kategoriích. Získané poznatky a doporučení prezentujeme v odborných časopisech, na konferencích a trenérských seminářích.
V posledním výzkumu jsme se zaměřili na délku zadržení dechu před výstřelem. To koreluje s délkou míření a zastavením pohybu zbraně na terči před výstřelem. Porovnávali jsme jednak délku zatajení dechu u mládeže a elitních dospělých biatlonistů, a také vliv délky zadržení dechu na střeleckou úspěšnost. Z výsledků vyplynulo, že mladí biatlonisté zadržují dech u úspěšně zasažených terčů v průměru na 0,6 s vleže i vstoje, u elity je to v průměru 1 s vleže a 0,9 s vstoje. V případě nezasažených terčů se většinou jednalo o podobné hodnoty, avšak s mnohem větší odchylkou – u několika ran byla naměřena délka zatajení dechu více než 3 s, respektive k zatajení vůbec nedošlo. Mezi kategorií mužů a žen jsme neshledali významný rozdíl v žádném ze sledovaných parametrů, a to jak u mládeže, tak u elity. Výsledkem je doporučení trenérům a sportovcům. Konkrétně by se měli vyvarovat jak krátkým (tzv. nedomířeným výstřelům či výstřelům do jízdy), tak dlouhým (tzv. předrženým) výstřelům. Dále by se měli zaměřit na dechová cvičení a celkovou rytmizaci střelby. Ideální cestou je přiblížit délku zadržení dechu výše uvedeným hodnotám u elitních biatlonistů. Jedná se však o velmi individuální záležitost, ale pro zasažení terče a kontrolu nad zbraní v době výstřelu i po něm je nezbytným prvkem.
