KidMove – příklady dobré trenérské praxe
„Mezi nejčastější důvody odklonu dětí od sportu patří ztráta zájmu, nedostatek zábavy při sportování, nedostatečné kompetence trenéra, velký tlak a přílišný důraz kladený na výhru či sportovní zranění,“ píše v článku pro Českou trenérskou akademii ČOV Dagmar Heiland Trávníková z Fakulty sportovních studií MU.
V prosinci 2020 byl dokončen dvouletý mezinárodní projekt v rámci programu Erasmus+ s názvem KidMove – Athlete-centered coaching practices. Jak již název samotný napovídá, cílem projektu bylo sesbírat ověřené trenérské metody, které se zaměřují na potřeby sportujících dětí a mládeže, a které by tak mohly působit jako prevence odchodu dětí ze sportovních klubů. Výstupy projektu byly založeny na sdílení zkušeností a praktických dovedností trenérů, mladých sportovců, jejich rodin a sportovních klubů. Praktická zjištění byla porovnána s nejnovějšími výzkumy a odbornými články z oblasti pohybových aktivit a sportu dětí.
Do projektu KidMove se zapojilo celkem 9 vzdělávacích institucí a sportovních klubů z Finska (hlavní koordinátor projektu), Rakouska, Nizozemí, Polska a ČR. Každý z partnerů projektu měl za úkol představit takové trenérské metody, které se v jeho klubu či organizaci úspěšně využívají, a mohou tak posloužit jako návod a inspirace pro všechny trenéry. Českou republiku v projektu zastoupili učitelé/výzkumní pracovníci z Fakulty sportovních studií MU a trenéři z florbalového klubu Bulldogs Brno.
Nízká míra pohybové aktivity u dětí a mládeže ve většině evropských států je již tradičně diskutovaným problémem. Vzrůstá ale také procento dětí v „krizovém“ věku 11–15 let, které sportovní kluby či sport jako takový opouští. Mezi nejčastější důvody odklonu dětí od sportu patří ztráta zájmu, nedostatek zábavy při sportování, nedostatečné kompetence trenéra, velký tlak a přílišný důraz kladený na výhru či sportovní zranění. Zranění je mimochodem jednou z pěti nejčastěji jmenovaných příčin odchodu dětí ze sportu. Trenéři často zapomínají, že děti sportují pro zábavu a do sportovního klubu přicházejí nejen za sportovním výkonem, ale zejména kvůli atmosféře, setkání s přáteli, učení se novým dovednostem, posilování zdraví, pocitu začlenění se do skupiny vrstevníků či podpoře od ostatních. Nejnovější studie prokázaly, že trenérské metody zaměřené především na samotného mladého sportovce a jeho potřeby, usilující o komplexní přístup, rozmanitý tréninkový obsah (který optimalizuje fyzické i psychické zatížení dítěte) či pozdější sportovní specializaci jsou efektivními způsoby, díky kterým lze předcházet zraněním a motivovat děti k vytrvání u sportovní aktivity.
