Mají energy drinky místo ve sportu?

Úvodem pár informací z historie energy drinků:

Energetické drinky nemají přesně stanovenou definici, jedná se však o nápoje, které mohou obsahovat cukr/nebo umělá sladila, kofein, taurin, guaranu a vitamíny či minerální látky. Na datu a místě výroby prvního energy drinku se zdroje neshodují. Někteří autoři uvádí první výskyt energy drinku v USA (rok 1949), další zdroje první místo výskytu v Japonsku (1962), případně Rakousko v roce 1987 (Ali et al., 2015; Alsunni, 2015; Chatterjee & Abraham, 2019). Zřejmě nejznámější značka energy drinků – Red Bull – vstoupila na trh v roce 1997, od té doby zažil trh s energy drinky rozmach.

Charakteristika energy drinků:

Primární účinnou látkou obsaženou v energetických drincích je kofein. Více o kofeinu a jeho účincích se dočtete např. zde. Příliš vysoká spotřeba energetických nápojů může vést k nadměrnému příjmu kofeinu – EFSA určuje jako horní hranici příjmu kofeinu bez výskytu nežádoucích efektu 400 mg/den, u těhotných žen pak 200 mg/den (EFSA, 2015). Vyšší dávky kofeinu mohou vést k roztěkanosti, zvýšené nervozitě, úzkosti nebo bolesti hlavy (Tahmassebi & BaniHani, 2020).

Na pováženou je v případě „prolévání se“ energy drinky i případný vyšší příjem cukrů, ten může vést např. k navýšení energetického příjmu a z dlouhodobého hlediska (pokud se nepřizpůsobí výdej energie) k zvýšení hmotnosti. Obsah cukrů je spojen i s vyšší glykemickou náloží a negativním vlivem na hladinu krevního cukru a inzulínu (Campbell et al., 2013). Negativní může být i vliv na zdraví chrupu, na který negativně působí jak cukr, tak i některé použité kyseliny (např. uhličitá, fosforečná, jablečná…), které se v těchto typech nápojů používají (Tahmassebi & BaniHani, 2020). Evidence spojuje spotřebu energy drinků u mládeže s negativními důsledky, kterými jsou: rizikové chování, špatné duševní zdraví, nepříznivé kardiovaskulární a metabolické účinky, ledvinové a zubní problémy (Al-Shaar et al., 2017). Problematický je i příjem energy drinků společně s alkoholem. Jedná se o často používanou kombinaci a jedinci, kteří tuto kombinaci používají, často vypijí více alkoholu než jedinci konzumující alkohol samotný.

Energy drinky a sportovní výkon:

Energy drinky jsou velmi populární i mezi sportovci, vzhledem k obsahu cukru a kofeinu (případně i dalších látek) se nejedná o nic překapivého. Mohou energy drinky ovlivnit sportovní výkon?

Ze stanoviska odborníků z mezinárodní společnosti pro sportovní výživu vyplývá, že energy drinky konzumované 10-60 minut před výkonem mohou zlepšit soustředění, ostražitost, anaerobní i vytrvalostní výkon. Primární látky, díky kterým energy drinky zlepšují výkon jsou zřejmě kofein a sacharidy (Campbell et al., 2013). Autoři však dodávají, že případný aditivní efekt dalších obsažených látek není dostatečně prozkoumán, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak účinnosti. Přehledová studie spojená s meta-analýzou potvrzuje předchozí zjištění a udává pozitivní vliv energy drinků na vytrvalostní, silový výkon a na výkon ve výskokových testech (Souza et al., 2017). Autoři rovněž poukazují na zajímavé zjištění, a to, že zvýšení množství taurinu v nápoji, bylo spojeno s nárůstem výkonu. Taurin společně s kofeinem mohou působit synergicky a zlepšit výkon i při podání nižší dávky kofeinu, nežli je běžné udávané ergogenní rozmezí, které činí 3-6 mg/kg. Synergický efekt prezentuje i studie z podzimu roku 2022, kdy kombinace taurinu a kofeinu podpořila maximální i průměrný výkon ve Wingate testu (30 vteřin šlapání maximálním úsilím na cyklistickém ergometru) více, než tyto látky podány samostatně (Ozan et al., 2022). Taurin tedy má určitý potenciál, co se týče podpory sportovního výkonu, ačkoliv skromné množství studií prozatím nedovoluje vyvodit silné závěry (Kurtz et al., 2021).

Taurin, (zázračná?) molekula obsažena v energy drincích:

Taurin obsažený v energy drincích může mít i další velmi zajímavou vlastnost, pokud odhlédneme od podpory sportovního výkonu, taurin je zkoumán z mnoha dalších důvodů a to především spojených se zdravím, kde v rámci různých klinických studií poukázal na možné benefity: protekce kůže proti UV záření, proti- zánětlivý efekt, glukózový a lipidový metabolismus, osteoartróza a další (Srivastava et al., 2022). A v červnu tohoto roku (2023) vyšla v prestižním časopise Science studie, která vzbudila rozruch a velký ohlas, výsledky byly komentovány i v několika článcích časopisu Nature.

Studie se týkala interakce mezi hladinou taurinu a stárnutím u experimentálních organismů (myši, červi, opice). Bylo zjištěno, že hladina taurinu v organismu v průběhu stárnutí klesá a pokud se tato ztráta kompenzuje podáváním taurinu, lze oddálit rozvoj zdravotních problémů souvisejících s věkem (Singh et al., 2023). Autoři těmto organismům podávali vyšší množství taurinu (relativní množství na kg tělesné hmotnosti, které při extrapolaci na lidský subjekt překračuje „bezpečnou dávku“) a zjistili, že oproti kontrolním skupinám, skupiny experimentální žily déle (u myší byl život prodloužen o 10 % u samců a 12 % u samic, oproti kontrolní skupině), rovněž u myší v experimentální skupině došlo ke zvýšení síly a vytrvalosti. U opic pak v rámci experimentální skupiny (konzumující taurin) došlo ke snížení hmotnosti, zvýšení kostní denzity a snížení markerů spojených s poškozením jater (Singh et al., 2023; Vidal Valero, 2023).

Všechna tato zjištění zní velmi slibně, ovšem je nutné vzít v potaz to, že se jednalo o experimentální zvířata, a tudíž nelze s jistotou výsledky extrapolovat na lidský subjekt. Bude potřeba mnoho dalších, dobře kontrolovaných studií, provedených na lidech, abychom mohli s jistotou říct, zda taurin (ne)zpomalí stárnutí a (ne)ovlivní výskyt chorob s tímto procesem spojených.

Zdroje:

Ali, F., Rehman, H., Babayan, Z., Stapleton, D., & Joshi, D.-D. (2015). Energy drinks and their adverse health effects: A systematic review of the current evidence. Postgraduate Medicine, 127(3), 308–322. https://doi.org/10.1080/00325481.2015.1001712

Al-Shaar, L., Vercammen, K., Lu, C., Richardson, S., Tamez, M., & Mattei, J. (2017). Health Effects and Public Health Concerns of Energy Drink Consumption in the United States: A Mini-Review. Frontiers in Public Health, 5. https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpubh.2017.00225

Alsunni, A. A. (2015). Energy Drink Consumption: Beneficial and Adverse Health Effects. International Journal of Health Sciences, 9(4), 468. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4682602/

Campbell, B., Wilborn, C., La Bounty, P., Taylor, L., Nelson, M. T., Greenwood, M., Ziegenfuss, T. N., Lopez, H. L., Hoffman, J. R., Stout, J. R., Schmitz, S., Collins, R., Kalman, D. S., Antonio, J., & Kreider, R. B. (2013). International Society of Sports Nutrition position stand: Energy drinks. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 10(1), 1. https://doi.org/10.1186/1550-2783-10-1

Chatterjee, A., & Abraham, J. (2019). 15—A Comprehensive Study on Sports and Energy Drinks. In A. M. Grumezescu & A. M. Holban (Eds.), Sports and Energy Drinks (pp. 515–537). Woodhead Publishing. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-815851-7.00015-2

EFSA. (2015, May 27). Safety of caffeine | EFSA. https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4102

Kurtz, J. A., VanDusseldorp, T. A., Doyle, J. A., & Otis, J. S. (2021). Taurine in sports and exercise. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 18(1), 39. https://doi.org/10.1186/s12970-021-00438-0

Ozan, M., Buzdagli, Y., Eyipinar, C. D., Baygutalp, N. K., Yüce, N., Oget, F., Kan, E., & Baygutalp, F. (2022). Does Single or Combined Caffeine and Taurine Supplementation Improve Athletic and Cognitive Performance without Affecting Fatigue Level in Elite Boxers? A Double-Blind, Placebo-Controlled Study. Nutrients, 14(20), Article 20. https://doi.org/10.3390/nu14204399

Singh, P., Gollapalli, K., Mangiola, S., Schranner, D., Yusuf, M. A., Chamoli, M., Shi, S. L., Lopes Bastos, B., Nair, T., Riermeier, A., Vayndorf, E. M., Wu, J. Z., Nilakhe, A., Nguyen, C. Q., Muir, M., Kiflezghi, M. G., Foulger, A., Junker, A., Devine, J., … Yadav, V. K. (2023). Taurine deficiency as a driver of aging. Science, 380(6649), eabn9257. https://doi.org/10.1126/science.abn9257

Souza, D. B., Del Coso, J., Casonatto, J., & Polito, M. D. (2017). Acute effects of caffeine-containing energy drinks on physical performance: A systematic review and meta-analysis. European Journal of Nutrition, 56(1), 13–27. https://doi.org/10.1007/s00394-016-1331-9

Srivastava, R. N., Ara, Z., Waliullah, S., Singh, A., Raj, S., Mahdi, A. A., Garg, R. K., & Roy, R. (2022). Taurine is a future biomolecule for potential health benefits: A review. Journal of Metabolomics and Systems Biology, 5(1), 1–13. https://doi.org/10.5897/JMSBS2021.0026

Tahmassebi, J. F., & BaniHani, A. (2020). Impact of soft drinks to health and economy: A critical review. European Archives of Paediatric Dentistry, 21(1), 109–117. https://doi.org/10.1007/s40368-019-00458-0

Vidal Valero, M. (2023). Taurine supplement makes animals live longer—What it means for people is unclear. Nature. https://doi.org/10.1038/d41586-023-01910-4