Cvičení s vibračními kruhy zlepšuje pohybové schopnosti pacientů s Parkinsonovou nemocí
Čtyřletý výzkum na fakultě přinesl nové závěry.
Může být vědomá modifikace dechové frekvence „game changer“ ve světě vytrvalostního běhu?
Toto je otázka, na kterou se snaží přijít ve svém výzkumu Bc. Dávid Žigo ve spolupráci se spoluřešitelem Bc. Rastislavem Frassem. V rámci výzkumu pod vedením Mgr. Ivana Struhára Ph.D. a s technickou podporou Mgr. Vojtěcha Grüna podrobili třináct výkonnostních běžců dohromady třem testům běžecké ekonomiky na rychlostech 14km/h, 16km/h a 18km/h, přičemž nejvyšší rychlost byla zároveň i průměrná závodní rychlost probandů na vzdálenost deseti kilometrů.
Při druhém a třetím měření byli atleti intruováni, aby vědomě zvýšili, respektive snížili, svou dechovou frekvenci na každé z testovaných rychlostí o deset dechů za minutu. To umožnilo získat data vypovídající, zda jsou běžci při vědomém ovlivnění dechu schopni běžet více ekonomicky nebo je jejich podvědomá dechová frekvence ta nejvíce optimální.
I přes to, že probandy čeká ještě jedna série měření, výsledky jsou již nyní více než zajímavé. Vědomé navýšení dechové frekvence výrazně zlepšilo běžeckou ekonomiku běžců při nižších rychlostech než je jejich závodní rychlost na deset kilometrů. Naopak na závodní rychlosti se žádná z modifikací nejevila jako statisticky významná, rovněž ani vědomé snížení dechové frekvence nepřineslo zlepšení běžecké ekonomiky při nižších rychlostech.
Tyto výsledky byly řešiteli projektu prezentovány na mezinárodní vědecko-popularizační konferenci SCIENTIA MOVENS, která se uskutečnila v Praze 16. a 17. května 2023.
Tento projekt vzniká s podporou grantu MU na podporu vynikajících diplomových prací MUNI/C/1709/2022.
