Nastavení pružnosti gymnastické hrazdy jakožto faktoru ovlivňujícího výkon

Vysoká obtížnost sestav sportovní gymnastiky klade značné nároky na dokonale osvojené cvičební tvary a schopnost jejich provádění s vysokou stabilitou. Bez vysokého tréninkového objemu, který je cca 25–30 h týdně, nejsou gymnasté schopni osvojit si obtížné prvky tak, aby mohli konkurovat závodníkům na mezinárodní úrovni. Při nácviku je kladen důraz na přesnost a schopnost opakovat prvek zcela totožně, pouze tak může gymnasta provést vazbu více obtížných prvků, které tvoří celou sestavu. Na závodech má potom jediný pokus předvést, co natrénoval. Je zde tedy snaha vytvořit obdobné podmínky při závodech těm, které měl gymnasta ve své domácí tělocvičně. Jedním z faktorů, který může být variabilní a výrazně může narušit stabilitu natrénované sestavy, je cvičební nářadí, přesněji řečeno jeho mechanické vlastnosti. V našem výzkumu jsme se zaměřili na cvičení na hrazdě a bradlech, kde využívají sportovci materiálových vlastností konstrukce zejména co se týče pružnosti. Vzhledem k různým hmotnostem cvičenců i jejich rozdílné schopnosti aktivně pracovat s pružností žerdě upřednostňuje každý individuální nastavení, které mu umožní optimálně provést velmi složité časoprostorové pohybové dovednosti. Příkladem mohou být prvky, kdy se gymnasta žerdě pouští, při přeletu nad ní provádí různé rotace a následně ji opět chytá tak, aby pohyb plynule pokračoval a navázal další složitý prvek. V současné době gymnasté nastavují tuhost žerdě pomocí dotahování kotvících lanek různými způsoby spíše vědecky nepodloženými. Rozšířilo se používání tenzometru pro ověření napětí kotvících lanek, ten je však primárně určen pro jachting, potřebám gymnastů tedy svým měřitelným rozsahem a konstrukcí plně nevyhovuje. Bohužel je to jediný komerčně dostupný měřák použitelný pro tento účel. Ve spolupráci s odborníky z VUT jsme v předchozím výzkumu analyzovali mechanické chování závodních hrazd v gymnastických halách v Evropě i v rámci mezinárodních závodů. Výsledky ukázaly, že ani při stejné konstrukci certifikovaného nářadí od téhož výrobce nemá vždy stejné nastavení napětí lanek totožný účinek na tuhost hrazdové žerdě. Vliv může mít zejména různý úhel, pod kterým jsou lanka uchycena do podložky, materiálová charakteristika podložky, stáří dané hrazdové konstrukce.

Podařilo se nám vyvinout zařízení, které je schopno určit uživatelsky jednoduchým způsobem a ve velmi omezeném časovém úseku cca 30 s mechanické charakteristiky hrazdové žerdě ve spojitosti s tenzí lanek, se kterými gymnasta může manipulovat. Toto zařízení umožňuje přesné a reprodukovatelné nastavení jakékoliv hrazdové konstrukce upevněné systémem lanek, které se na závodech používají. Díky němu lze gymnastům zajistit konstantní materiální podmínky pro vykonávání náročných specifických cvičení. Gymnasta tak není nucen v závodních podmínkách modifikovat osvojenou techniku podle proměnlivých materiálních podmínek, což napomáhá minimalizovat počet neúspěšných pokusů a pádů. Tím je podpořeno jednak dosažení co nejlepšího sportovního výkonu, ale i zvýšení bezpečnosti cvičení.

Výsledek výzkumu se nám podařilo s přispěním Centra pro transfer technologií (CTT) Masarykovy Univerzity zapsat jako užitný vzor na Úřad pro průmyslové vlastnictví. Byla by asi škoda, kdyby nám výrobek jen zůstal v šuplíku, chceme, aby byl dostupný gymnastům a jejich trenérům. Vzhledem k tomu, že sportovní gymnastika je sport, který se dělá po celém světě na vrcholové úrovni a je součástí olympijských her, kterých se v ní účastní kolem 80 zemí, předpokládáme i zájem gymnastů o tento výrobek, jehož žádná obdoba není doposud na trhu. Z toho důvodu v současnosti s CTT řešíme dotažení průmyslového designu výrobku, jakožto další krok na cestě k jeho komercionalizaci. 

Mgr. Petr Hedbávný, Ph.D. a Mgr. Miriam Kalichová, Ph.D.

Výsledek vznikl na základě těchto projektů