Vliv cirkadiánního rytmu a menstruačního cyklu na silový výkon, motivaci a vnímané úsilí žen

Existují hypotézy, že hormony progesteron a estrogen mohou ovlivnit sílu a výkon. Předpokládá se například, že v pozdní folikulární fázi, kdy je hladina progesteronu nízká a hladina estrogenu naopak stoupá, může být výkon silově vyšší než v luteální fázi (Carmichael et al., 2021; Smith et al., 2002).

Vedle menstruačního cyklu existují také cirkadiánní rytmy, biologické cykly s periodou přibližně 24 hodin, které ovlivňují řadu fyziologických procesů v našem těle. Tyto rytmy ovlivňují nejen naši spánkovou aktivitu a sekreci hormonů, ale také fyzický výkon. Maximální fyzický výkon je dosahován v období, kdy tělesná teplota organismu vrcholí a před zahájením produkce melatoninu (Postolache et al., 2020). Načasování těchto fyziologických procesů během dne se liší na základě individuálního projevu cirkadiánního rytmu, tedy chronotypu. Jednotlivé chronotypy se od sebe odlišují nastavením vnitřní periody a dělí se na ranní, nevyhraněné a večerní chronotypy (Adan et al., 2012; Montaruli et al., 2017). U ranních typů je vrchol fyzického výkonu dosažen dříve v podvečer, zatímco večerní typy dosahují vrcholu později (Ayala et al., 2021), což může souviset s odlišným kolísáním bazální teploty a melatoninu u jednotlivých chronotypů. U ranních chronotypů naměříme nejnižší bazální teplotu o přibližně dvě a půl hodiny dříve než u chronotypů večerních. Podobný rozdíl v načasování můžeme vidět i u sekrece melatoninu. U ranních chronotypů koncentrace melatoninu vrcholí o dvě hodiny dříve než u večerních typů (Lack et al., 2009).

V současné době stále chybí komplexní pohled na vztah mezi menstruačním cyklem a cirkadiánním rytmem a jejich kombinovaný vliv na fyzický výkon, motivaci a vnímání námahy u žen. V našem výzkumu se proto zaměřujeme na zkoumání těchto vztahů, s cílem poskytnout nové poznatky, které by mohly ženám pomoci lépe pochopit a využít svůj fyziologický potenciál.

Cílem výzkumu je zjistit, jak denní doba, chronotyp a menstruační cyklus ovlivňují silový výkon, motivaci a vnímané úsilí žen. Dále ověřit, zda existuje vztah mezi jednotlivými fázemi cyklu a kvalitou spánku či klidovým metabolismem a změnou nutričního chování.

Koho do výzkumu hledáme?

Do výzkumu hledáme zdravé ženy ve věku 20–35 let s pravidelným menstruačním cyklem, sportující na rekreační úrovni. Účasti ve výzkumu brání pouze těhotenství a mateřství (v posledních 3 letech), užívání hormonální antikoncepce a práce na směny.

Průběh výzkumu

Výzkum probíhá od září do prosince 2023. Každou účastnici čeká celkem 6 měření během 2 menstruačních cyklů v laboratořích Fakulty sportovních studií, z toho 3 měření budou probíhat ráno a 3 odpoledne.

V rámci testovacího bloku ženy postoupí:

• měření složení těla na přístroji InBody (pouze během ranních měření)
• měření bazálního metabolismu (pouze během ranních měření)
• měření tělesné teploty
• vyplnění dotazníků (na motivaci, kvalitu spánku, vnímané úsilí)
• silové testy (výskokové ergometrie, ruční dynamometrie, izokinetická dynamometrie)

Nad rámec praktického měření v laboratořích budou ženy vyplňovat nutriční záznam (celkem za 9 dní) během jednoho menstruačního cyklu. Nutriční záznam bude vyplňován vždy v den měření + následující dva dny.

Co ženy účastí ve výzkumu získají?

Po absolvování výzkumu ženy dokáží lépe porozumět svému tělu během jednotlivých fází menstruačního cyklu s ohledem na své denní rytmy a chronotyp.

• Zjistí, jestli a jak se mění jejich složení těla během jednotlivých fází menstruačního cyklu.
• Zjistí, jestli a jak se mění jejich bazální metabolismus a využívání energetických substrátů (sacharidů, bílkovin a tuků) během jednotlivých fází menstruačního cyklu.
• Zjistí, jestli a jak se mění síla jejich úchopu a dolních končetin během dne a jednotlivých fází menstruačního cyklu.
• Dozví se více o své motivaci a vnímaném úsilí v kontextu sportovního výkonu během dne a jednotlivých fází menstruačního cyklu.
• Zjistí, zda-li existuje vztah mezi jejich chronotypem, denní dobou a silovým výkonem.

Máte o účast ve výzkumu zájem?

Vyplňte nám prosím tento krátký online dotazník. Náš výzkumný tým Vás následně kontaktuje.
Podrobnější informace k výzkumu naleznete v tomto dokumentu a našich sociálních sítích @zenyvesportu.
V případě jakýchkoliv otázek nás kontaktujte na email michaela.benickova@mail.muni.cz nebo zenyvesportu@gmail.com.

Reference

Adan, A., Archer, S. N., Hidalgo, M. P., Di Milia, L., Natale, V., & Randler, C. (2012). Circadian typology: A comprehensive review. Chronobiology International, 29(9), 1153–1175. https://doi.org/10.3109/07420528.2012.719971

Ayala, V., Martínez-Bebia, M., Latorre, J. A., Gimenez-Blasi, N., Jimenez-Casquet, M. J., Conde-Pipo, J., Bach-Faig, A., & Mariscal-Arcas, M. (2021). Influence of circadian rhythms on sports performance. Chronobiology International, 38(11), 1522–1536. https://doi.org/10.1080/07420528.2021.1933003

Carmichael, M. A., Thomson, R. L., Moran, L. J., & Wycherley, T. P. (2021). The Impact of Menstrual Cycle Phase on Athletes’ Performance: A Narrative Review. International Journal of Environmental Research and Public Health, 18(4), 1667. https://doi.org/10.3390/ijerph18041667

Cook, C. J., Kilduff, L. P., & Crewther, B. T. (2018). Basal and stress-induced salivary testosterone variation across the menstrual cycle and linkage to motivation and muscle power. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports, 28(4), 1345–1353. https://doi.org/10.1111/sms.13041

Lack, L., Bailey, M., Lovato, N., & Wright, H. (2009). Chronotype differences in circadian rhythms of temperature, melatonin, and sleepiness as measured in a modified constant routine protocol. Nature and Science of Sleep, 1, 1–8.

McNulty, K. L., Elliott-Sale, K. J., Dolan, E., Swinton, P. A., Ansdell, P., Goodall, S., Thomas, K., & Hicks, K. M. (2020). The Effects of Menstrual Cycle Phase on Exercise Performance in Eumenorrheic Women: A Systematic Review and Meta-Analysis. Sports Medicine (Auckland, N.Z.), 50(10), 1813–1827. https://doi.org/10.1007/s40279-020-01319-3

Montaruli, A., Galasso, L., Caumo, A., Cè, E., Pesenti, C., Roveda, E., & Esposito, F. (2017). The circadian typology: The role of physical activity and melatonin. Sport Sciences for Health, 13(3), 469–476. https://doi.org/10.1007/s11332-017-0389-y

Postolache, T. T., Gulati, A., Okusaga, O. O., & Stiller, J. W. (2020). An Introduction to Circadian Endocrine Physiology: Implications for Exercise and Sports Performance. In A. C. Hackney & N. W. Constantini (Eds.), Endocrinology of Physical Activity and Sport (Third Edition, pp. 363–390). Humana Press. https://doi.org/10.1007/978-3-030-33376-8

Smith, M. J., Adams, L. F., Schmidt, P. J., Rubinow, D. R., & Wassermann, E. M. (2002). Effects of ovarian hormones on human cortical excitability. Annals of Neurology, 51(5), 599–603. https://doi.org/10.1002/ana.10180

---

Více článků

Přehled všech článků